Recyklace stavebních a demoličních odpadů v České republice

V současnosti společností rezonuje v rámci udržitelného rozvoje mimo jiné i pojem cirkulární ekonomika, a to napříč celým spektrem výrobních aktivit. Je všeobecně známo, že mezi nejdůležitější součástí ekonomiky patří stavebnictví. Pro stavebnictví tvoří jedny ze základních surovin stavební kámen a štěrkopísky. V posledních několika letech si začala odborná veřejnost uvědomovat blížící se nedostatek zejména kvalitního stavebního kamene.

V ČR představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů (v letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %). Konkrétně se v uvedeném období jednalo o rozmezí 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů ročně. Materiálové zdroje vhodné pro recyklaci - tedy zejména beton, cihly a jejich směsi a také asfaltové směsi (zejména z vozovek) - představují cca 22 až 28 % vzniklých SDO (konkrétně cca 4 až 6 milionů tun ročně).

Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiá­lu dříve použitého v konstrukci. Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č. 8/2021 Sb.

Legislativa a stavební odpady

Dne 1. ledna 2021 vstoupil v platnost dlouho připravovaný a stále odkládaný zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. V červenci 2021 vyšla konečně rozsáhlá vyhláška 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Jedná se o velmi rozsáhlý dokument (208 stran ve Sbírce zákonů), který komplexně nahradil sedm předchozích vyhlášek.

Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky. V § 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

§ 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály:

• vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č.
• stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č.

Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Zde je mimo jiné v bodě 2 uvedeno: Do 31.

Možnosti využití a recyklace

Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN (např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch).

Je jednoznačně prokázáno, že produkce kvalitních jednodruhových recyklátů ze SDO je možná pouze z kvalitně vytříděného materiálu, vstupujícího do procesu recyklace. Znečištění různými příměsemi (zejména plasty, dřevem, papíry atd.) zvyšují značně náklady na výrobu (nutností provádět, zpravidla ruční, separaci). Lze využít i strojní zařízení (např. větrné separátory viz obr. 1), což samozřejmě opět značně zvyšuje náklady na výrobu.

Pro další podporu korektního využívání recyklovaných SDO byl mimo jiné vytvořen pracovníky kolektivu ČVUT v Praze UCEEB Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. Katalog vydala Česká agentura pro standardizaci, s.p.o., ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Obsahuje jak přehled SDO s potenciálem dalšího využití ve stavební výrobě, tak také postupy certifikace a zkušební postupy pro prokázání shody.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Stavební odpady a jejich specifika

Škála stavebních odpadů je velmi široká. Ve stavebním odpadu se může vyskytovat řada nebezpečných odpadů, jejich příkladem jsou materiály obsahující azbest. Problematická může být i likvidace plastů, protože to často bývá PVC.

Příklady stavebních odpadů:

• Azbest: Řadí se do nebezpečného odpadu a při manipulaci s ním musíme být velmi opatrní.
• Linoleum: Staré linoleum můžeme odevzdat ve sběrném dvoře.
• Minerální vata: Ideálním řešením je minerální vatu zabalit do igelitu a odvézt do sběrného dvora.
• Sádrokarton: Spadá do skupiny stavební materiál na bázi sádry a patří do sběrného dvora.
• Stavební suť: Suť, kam spadá beton, cihly, střešní krytiny, obkladačky, umyvadla, WC mísy apod., by měla být před likvidací zabalená (ideálně v pytlích).

Vývoj recyklace stavebních a demoličních odpadů

V posledních dvou desetiletích došlo v ČR k pozitivnímu vývoji v oblasti recyklace a využívání většiny odpadů. Je to mimo jiné zřetelné v oblasti stavebních a demoličních odpadů. Rozvoj recyklace stavebních a demoličních odpadů (SDO) je v současnosti podporován řadou právních předpisů (vyhlášek a zákonů) i přijatými strategickými dokumenty. Za jeden z nejdůležitějších lze považovat Plán odpadového hospodářství České republiky na období 2025-2035 zpracovaný Ministerstvem životního prostředí.

V tomto dokumentu jsou za stavební a demoliční odpady považovány všechny odpady s katalogovým číslem 17, s výjimkou několika katalogových čísel podskupiny 17 05 (Zemina a kamení, vytěžená jalová hornina). Jak je patrné z tab. 1, tvoří tyto materiálové toky více než dvě třetiny celkové produkce stavebních a demoličních odpadů.

Jak je patrné z tab. 1 a také obr. 2, v letech 2018 až 2023 došlo ve skupině odpadů 17 01 (Beton, cihly, tašky a keramika) k mírnému poklesu produkce cca o 10 % (zejména v letech 2022 a 2023). Obdobnou tendenci lze pozorovat u skupiny 17 03 02 (Asfaltové směsi bez nebezpečných vlastností). Naopak u skupiny 17 05 04 je produkce relativně stabilní a od roku 2018 má spíše mírně rostoucí trend.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Na druhé straně využívání recyklovaných minerálních stavebních a demoličních odpadů může vytvářet i některé hrozby a rizika. V první řadě se stále u řady recyklačních zařízení v ČR jedná o nekonzistentní kvalitu recyklovaných materiálů. Jedná se zpravidla o vyšší obsah nečistot a také občas o nevhodné granulometrické složení a tvarové vlastnosti zrn. To je způsobeno zejména skutečností, že ve většině zařízení není zařazena úprava SDO vyžadující pokročilé technologie a logistickou infrastrukturu.

Z grafu je patrné, že strmý nárůst podílu recyklátů na trhu s minerálními stavebními granuláty probíhá trvale od roku 2012. Tento nárůst lze mimo jiné vysvětlit i změnou právních předpisů, která podpořila recyklaci SDO, dále rostoucí kvalitou produkovaných recyklátů a také tím, že si stavební firmy i projektanti na jejich používání zvykli.

Z provedeného rozboru materiálových toků inertních minerálních stavebních odpadů a způsobů nakládání s nimi (recyklací) je prokazatelné, že se v ČR v posledních dvou desetiletích podařilo úspěšně implementovat jeden z pilířů cirkulární ekonomiky ve stavebnictví - recyklaci.

tags: #stavební #a #demoliční #odpady #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Malování pro začátečníky
• Objevte krásy Jižní Moravy
• Bakalářská práce o suchu
• Zlepšení půdy kompostem
• Prázdné tonery do tiskárny a Alza