Kdy se v ovzduší objevují alergeny? Pylová sezóna v České republice

Alergie je definována jako přehnaná a nadměrná reakce organismu na látky běžně se vyskytující v našem prostředí.

Jedná se o onemocnění, u kterého opakovaná expozice jinak neškodných látek (v případě nemocných označovaných jako alergeny) navozuje v tkáních různých orgánů zánětlivé změny, které následně vedou k poruchám funkce a případně i k poruchám struktury tkáně.

Pylová alergie neboli polinóza neohrožuje život napřímo, ale negativně ovlivňuje kvalitu života. Světová zdravotnická organizace řadí alergie na 4. Alergie na pyl má v dnešní společnosti již velké zastoupení. V současné době trápí až pětinu populace. Může vzniknout kdykoliv v průběhu života.

Pylová sezóna je období, ve kterém se v ovzduší vyskytují pyly. Pylová sezóna obvykle trvá až 10 měsíců v roce a můžeme ji rozdělit do tří období. Celý průběh sezony je prezentován v grafu č. 1 (obr. č. 1).

Ve střední Evropě můžeme pylovou sezónu rozdělit do tří hlavních období podle toho, jaké alergeny v ovzduší dominují:

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

• jarní období - převaha pylů dřevin, hlavně z čeledi břízovitých a lískovitých
• letní období - převaha pylů trav
• podzimní období - převaha pylů plevelů a spor plísní

V brzkém jarním období se v ovzduší vyskytuje zejména pyl dřevin (stromů a keřů). Druhá polovina jara až první polovina léta je ve znamení pylu travin a obilovin.

Úplně první většinou rozkvétají lísky, někdy je to dokonce již během ledna. Zahajují tak naší pylovou sezonu.

V únoru se probírají k životu po zimě především stromy, konkrétně líska a olše. Olše najdete nejčastěji podél vodních toků, ale vysazují se také do okrasných parků. Proto trpíte-li silnou alergií na břízy, můžete reagovat i v období, kdy kvetou právě olše a lísky.

Snad nejtypičtějším březnovým alergenem je právě prvně jmenovaná bříza, jejíž jehnědy se začínají objevovat počátkem března. Protože je bříza bělokorá velmi rozšířeným stromem na sídlištích i v parcích, je mezi námi četné množství alergiků na tento okrasný strom. Nejvýrazněji působí od března do května, kdy se alergie na pyl břízy kombinuje s dalšími stromy z čeledi břízovitých - konkrétně lísky, olše a habru.

Dubnové alergeny v přírodě jsou podobně bohaté jako ty květnové. Duben totiž patří k měsícům, kdy rozkvétá velké množství stromů, konkrétně borovice, bříza, buk, cypřiš, dub, habr, jalovec, jasan, javor, jilm, jírovec, kaštanovník, líska, olše, ořešák, platan, tis, topol a vrba. Nejagresivnějšími dubnovými alergeny jsou vrba bílá smuteční a vrba jíva, které zdobí parky a bývají vysazovány u vodních ploch.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Květen je pro alergiky snad ten nejnáročnější měsíc. Velmi silným alergenem je dub, který roste v listnatých i smíšených lesích a alergiky trápí od března do května. Rozkvétá i celá řada trav - bojínek, lipnice, psárka, srha a žito.

Červen je měsícem, kdy pomalu doznívají alergie na stromy - můžete v něm výrazněji kýchat pouze po černém bezu, lípě, olivovníku a pajasanu. Kromě bezu černého vás v červnu může potrápit celá řada trav, konkrétně bojínek, jílek, kostřava, lipnice, medyněk, psárka, pýr, srha nebo žito. V plné síle jsou i bylinky, kterých začíná kvést čím dál víc - heřmánek, jetel, jitrocel, drnavec, kopřivovité, merlíkovité, pampeliška, šťovík či vojtěška.

V červenci už se prakticky nesetkáte s alergiemi na pyly stromů, výjimku tvoří jenom dokvétající bez černý a lípa. Právě s kopřivou dvoudomou se setkáte asi nejčastěji, až vyrazíte na prázdniny k babičce. Kvete zpravila od května do října, což znamená opravdu obrovské rozpětí pro alergiky.

Srpen je prvním měsícem kalendáře, kdy si můžete být jistí, že už vás neohrozí žádné pyly ze stromů. Z bylin na vás bude agresivně působit zejména pelyněk, který je sice bylina, ale svým vyšším vzrůstem může připomínat keř. Začíná kvést v druhé polovině července a jeho květ může setrvávat až do října.

Září je měsícem, který už alergiky netrápí tolik. Nevyskytují se žádné pyly ze stromů a z trav je mohou pozlobit pouze kukuřice, rákos a srha. Merlíkovité byliny produkují pyl od června do října. Jsou běžným polním plevelem a v České republice se vyskytují prakticky všude.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Příroda se pomalu připravuje k zimnímu spánku a s ní i většina alergenů. Období květu ambrózie začíná v srpna a končí v říjnu. Je však producentem obrovského množství velmi agresivního pylu, který se nese i stovky kilometrů daleko.

V tomto měsíci se už nesetkáte s alergiemi na bylinky či trávy, protože všechny už dávno odkvetly. Ovšem alergici mívají i tak potíže, a to s roztoči a plísněmi. Vyšší teploty a vlhkost svědčí nejen plísním, ale i roztočům, kteří se živí částečkami odumřelé lidské kůže a lupy.

Je třeba rozlišit rýmu alergickou od rýmy infekční, která není vyvolána alergenem, ale způsobena viry nebo bakteriemi a může být provázena zvýšenou teplotou (výtok z nosu současně bývá jiné konzistence a barvy).

Kýchání, vodnatá rýma, ucpaný nos, svědění a slzení očí. Vodnatá rýma vzniká podrážděním sliznice alergeny. Dochází ke svědění, kýchání a zvýšené tvorbě vodnatého hlenu. Ekzém vzniká u citlivějších lidí jako reakce na vdechování pylů. Astma způsobuje pokašlávání a zvýšenou tvorbu hustého hlenu.

Při alergii závažnější a obtěžující je vhodné navštívit lékaře. Správný druh alergie vám diagnostikuje alergolog. Dle vaší anamnézy a příznaků provede testy na rozpoznání specifického alergenu. Nejčastějším nástrojem je tzv. ,,prick test“ na kůži. Obvykle se provádí na vnitřní straně předloktí. Spočívá v aplikaci kapek jednotlivých alergenů na kůži a následné odezvě organismu.

Nebezpečí neléčených alergií dýchacích cest spočívá v tom, že mohou přejít do fáze chronické nemoci, kterou je průduškové astma (astma bronchiale), které provází dušnost, sípavé dýchání, někdy slyšitelné i na dálku, jindy pouze suchý dráždivý kašel v nočních nebo časných ranních hodinách).

V současné době neexistuje léčba, která by Vás alergie zcela zbavila. Projevy alergie lze však značně zmírnit. Jako úlevová léčba se využívají tzv. antihistaminika. Mají velmi rychlý nástup účinku a jsou vhodná zejména k léčbě akutních stavů. Mechanismem účinku těchto léčiv je blokace receptoru pro histamin, který je významným mediátorem alergické reakce.

Další možností léčby jsou látky s protizánětlivým účinkem (např. Alergenová imunoterapie je princip léčby, kdy se do organismu v pravidelných časových intervalech vpravují přesně definované dávky terapeutických standardizovaných alergenů, na které je dotyčný přecitlivělý. Organismus si na zvyšující se zátěž pomalu zvykne a v hlavní sezóně již na pyl není citlivý.

Mezi volně prodejnými léky na alergii si už v dnešní době můžete vybírat. K dispozici jsou perorální antihistaminika (ty, co se klasicky polykají) a lokální antihistaminika k aplikaci na kůži, případně sliznice a nosní spreje a kapky s tzv. sympatomimetickým účinkem.

Omezte pohyb v přírodě za suchého a větrného počasí. Větrejte brzy ráno a v noci, také vždy po dešti, kdy jsou pylová zrna vlhká a těžká a v ovzduší je jich méně. Po příchodu domů se ihned převlečte.

Sledujte pylový kalendář - v tomto celoročním přehledu nejčastějších rostlinných alergenů se dozvíte, kdy si dávat převážně pozor.

Úlohou pylového monitoringu je informování veřejnosti o aktuálním výskytu pylových zrn v ovzduší.

Důležité je, aby alergik věděl, jaké konkrétní druhy pylu mu alergii způsobují. Poté může sledovat vývoj pylové situace na aktuálních webech a na výskyt alergenu v ovzduší se lépe připravit. Vhodné je nastavit režimová opatření či se v inkriminované době vyhnout pobytu ve venkovních prostorách. Výskyt pylů v ovzduší je monitorován stanicemi po celé Evropě.

Vhodnou cestu k úlevě a zmírnění potíží spojených s alergiemi představují homeopatické léky. Jsou bez omezení věku, bez známých nežádoucích účinků a mohou se kombinovat s jinými léky či doplňky stravy. O výběru homeopatického léku se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem proškoleným v homeopatii. Pouze odborník může navrhnout vhodnou léčbu homeopatickými léky, a to samostatně nebo jako doplněk klasické léčby. U homeopatie je velmi důležitý výběr homeopatického léku dle příznaků pacienta.

6 nejčastějších pylových alergenů v Evropě:

• Bříza + její příbuzné druhy a rody
• Trávy + obiloviny
• Olivovník + jasan
• Pelyněk + ambrózie
• Drnavec + kopřiva
• Cypřišovité

Příklady volně prodejných léků na alergii:

• Fenistil - známé antihistaminikum v kapkách a gelu, které se užívá vnitřně nebo se potírá na postižená místa.
• Psilo-balsam - gel na kůži s obsahem účinné látky difenhydramin, která zmírňuje svědění a podráždění kůže různého původu, včetně slunce.
• Claritine, Loratadin Ratiopharm - antihistaminika v tabletách, jejichž výhodou je velmi rychlý nástup účinku, obsahují účinnou látku loratadin.
• Desloratadin Xantis a Dasmini - přípravky s 24hodinovým účinkem, opět ve formě tablet, které obsahují účinnou látku desloratadin, což je nejdůležitější metabolit loratadinu.
• Zodac, Zyrtec, Analergin - nejznámějším antihistaminikem je cetirizin, který je obsažen v hojně poptávaných přípravcích.
• Xados - v přípravku určenému ke zmírnění příznaků senné rýmy nebo třeba kopřivky je obsažen bilastin, účinná látka, která je zajímavá tím, že je z organismu v nezměněné podobě vylučována močí a stolicí.
• Vibrocil nosní kapky uvolňují ucpaný nos v případě nachlazení, akutní a chronické rýmy, senné rýmy nebo jiné alergické rýmy, vazomotorické rýmy a zánětu vedlejších nosních dutin.

tags: #jsou #už #v #ovzduší #alergeny #kdy

Oblíbené příspěvky:

• Seznam ohrožených druhů
• Přečtěte si o Diablu
• Roční emise CO2 v Japonsku
• Archeologické nálezy Boretice – recenze
• Ručně vyráběné svíčky