Kácení velkých lesů: Ekologie a dopady

Role lesů je nesmírně významná nejen v přírodě, ale i v životě člověka. Lesní porosty pokrývají třetinu země a jsou důležitou organickou infrastrukturu pro širokou škálu forem života. Navíc jsou lesy domovem pro nespočet druhů rostlin a živočichů. Bohužel, rok co rok dochází k výraznému úbytku lesa, přičemž za odlesňování jsou primárně zodpovědní převážně lidé.

Úloha lesa a jeho význam

Úloha lesa je více než důležitá už jen proto, že umožňuje zlepšit vláhu v zemi a zabraňuje tak vysychání oblasti. Jak už bylo řečeno, lesy plní mnoho funkcí, kdy jednou z hlavních je závlaha. Navíc lesy pomáhají zachovat minerální složení půdy. Odpadní voda procházející vrstvami půdy je zbavena škodlivých pevných nečistot. Zachováním lesního porostu nebo jeho obnovou, může člověk pomoci zlepšit ekologickou situaci na Zemi.

Hlavní úloha lesů a zelených porostů je ovšem jiná. Lesy jsou v podstatě továrnou na výrobu kyslíku. Bez něj je život na Zemi prakticky nemyslitelná. Až jeden kilometr čtvereční lesa může vyprodukovat denně 10 tun kyslíku. Les je ale také významným materiálním produktem. A protože jde o obnovitelný materiál, právem se řadí mezi ekologické. Dřevo je odjakživa považováno za stavební materiál, který má velký význam.

Les není jen přírodní oblastí stromů a keřů, jak se na první pohled zdá, ale také komplexním ekosystémem, který kombinuje místní flóru a faunu.

Dopady odlesňování

Jedním z negativních dopadů odlesňování je ovlivnění klimatu. Zvyšuje se oxid uhličitý v atmosféře, který má za následek stále větší skleníkový efekt. Velmi často se také lesní porosty kácejí za účelem zastavění nebo využití půdy pro zemědělské účely. Tato situace byla akutní zejména na počátku 19. století. Dnes lesy ustupují zejména stavbě silnic a dálnic, rozšiřování průmyslových zón a jiných objektů.

Čtěte také: Kácení pralesů a jeho důsledky

Toto téma je tedy velmi aktuální a je třeba se zamyslet nad tím, jak tento ekologický problém rychle vyřešit. Protože pokud bude odlesňování pokračovat, je nutná rychlá a dostatečná obnova lesů. Dalším a ne zrovna lehkým úkolem zejména střední Evropy je boj s kůrovcem.

Vzhledem k tomu, že posledních pět až osm let patřilo k nejteplejším rokům a snižuje se počet deštivých dnů, přibývá také klimatických změn, které zapříčiňují i rozšíření nechvalně známého kůrovce, který je postrachem všech lesníků a milovníků lesa. Napadení lesních porostů kůrovcem byl zejména v posledních dvou letech velmi vážný problém, který bylo nutné řešit co nejrychleji. Tento malý brouk se totiž rychle množí a likvidace stromů si tak vyžádala doslova zpustošení obrovských oblastí, ze kterých se staly během pouhých dvou let planiny.

Vědci jsou přesvědčení o tom, že ničení lesů je nejen hlavní příčinou klimatické krize, ale také důvodem pro vymírání populací volně žijících živočichů. Kácení stromů totiž narušuje přírodní ekosystémy, které bez nich nemohou fungovat a prospívat.

Britský deník The Guardian informuje o výzkumu, jenž byl původně publikován v časopise Nature Ecology and Evolution. Zmiňovaná studie kombinuje údaje o ztrátách zalesněných ploch s daty o mezinárodních obchodních vztazích mezi 15 tisíci průmyslovými odvětvími, to vše mezi lety 2001 a 2015.

Čína, Indie a země skupiny G7, tedy sedm ekonomicky nejvyspělejších států světa tvořících dohromady více než 50 procent světového HDP (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Velká Británie a USA), sice zvýšily lesní porost na vlastním území, společně s ním však zvýšily i své stopy odlesňování mimo vlastní hranice. Vědci zjistili, že konzumace čokolády ve Velké Británii a Německu je důležitým hnacím motorem odlesňování na Pobřeží slonoviny a v Ghaně, zatímco poptávka po hovězím a sóji v USA, Evropské unii a Číně vede k ničení lesů v Brazílii.

Čtěte také: Ochrana přírody vs. kácení

USA mají jako bohatá a hustě zalidněná země na odlesňování obzvláště velký podíl, protože jsou hlavním dovozcem široké škály různých komodit z tropických zemí, jde zejména o ovoce a ořechy z Guatemaly, gumu z Libérie a dřevo z Kambodže. Čína nese největší zodpovědnost za odlesňování v Malajsii, které je výsledkem dovozu palmového oleje a dalších zemědělských produktů.

„Spotřeba jednoho obyvatele ze zemí G7 představuje průměrně ztrátu čtyř stromů ročně na osobu,“ uvádí výzkum. USA jsou v tomto ohledu podle vědců "nadprůměrné", jeden obyvatel zde průměrně "spotřebuje" pět stromů.

Vedoucí studie, doktor Nguyen Hoang z Výzkumného ústavu pro lidstvo a přírodu v japonském Kjótu, je přesvědčen, že v zacílení opatření, jež by vedla k zastavení odlesňování, by mohly pomoci podrobné mapy.

Podle doktora Chrise Westa z University of York ve Velké Británii, který nebyl součástí výzkumného týmu, má však Hoangova studie háček a tím je nedostatek dat umožňujících jasně spojit spotřebu rizikových komodit s konkrétními oblastmi jmenovaných zemí. Tuto skutečnost ovšem uznává i Hoang a jeho tým.

„Tam, kde to bude možné, bude potřeba provést ještě přesnější analýzu,“ komentuje zjištění vědců na Guardianu doktor West.

Čtěte také: Dopad kácení na ekosystém

Paul Morozzo, aktivista britské pobočky Greenpeace, je toho názoru, že studie osvětluje nadměrnou spotřebu a ukazuje důležitost individuálních voleb, jako je třeba rozhodnutí omezit konzumaci masa a mléčných výrobků.

Téma odlesňování by na nadcházejícím summitu zemí skupiny G7 ve Velké Británii mělo být zásadním bodem. Obyvatelé Západu by ovšem podle doktora Westa neměli podléhat mylným představám, že svou účast na odlesňování vykompenzují tím, že ročně zasadí čtyři nové stromy.

Ochrana starých lesů a hospodaření

Nemám nic jiného než respekt k lesníkům, kteří již nyní praktikují či propagují přírodě blízké hospodaření zahrnující ochranu lesních stanovišť odpovídající současnému poznání. Nicméně s hodnocením naší kampaně za omezení kácení v lesních porostech starších 120 let, které napsal ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška, nemohu souhlasit.

Začnu odzadu, co se nám v kampani podařilo? K čemu přímo či nepřímo přispěla?

• Podařilo se dotlačit soukromého vlastníka k podepsání smlouvy o dočasné ochraně vzácných lesů u Horního Jiřetína v blízkosti Národní přírodní rezervace Jezerka.
• Díky účasti ve více než 40 správních řízeních se nám podařilo snížit počet stromů ve starých porostech, které mají být v Krušných horách pokáceny, řádově o tisíce.
• V současné době vzniká CHKO Krušné hory, kde mají I. a II. zóny překrýt místní vzácné staré lesy.
• Podepsalo se memorandum o udržitelném hospodaření ve Ždánickém lese, kde mají vzniknout i nová chráněná území na zhruba 10 % rozlohy, z toho bude přibližně třetina v bezzásahovém režimu.

My samozřejmě opíráme svoji kampaň i o vědecká zjištění z oboru ekologie lesa. Je vědecky prokázáno, že čím je les starší - tedy čím déle je ponechán přírodě a jejím procesům postupného odumírání stromů a přirozené obnovy, tím více se v něm rozvíjí také biodiverzita - to zmiňuje i pan Vrška a nejsme tedy v tomto v rozporu.

Přírodě ovšem necháváme jen velmi malou část lesů - porostů starších 120 let je u nás okolo 9 % z celkové rozlohy všech lesů. Proto má smysl se podívat i na lesy starší 120 let a přestat s jejich plošným kácením. V řadě porostů nad 120 let se totiž skrývají už dnes biologicky velmi cenná území, nebo mají vysoký potenciál se takovými území v blízké budoucnosti stát.

Konec kácení v lesích starších 120 let je samozřejmě zjednodušení našich požadavků, které je uchopitelné pro laickou veřejnost lidi a které má vyvolat diskuzi o problematice.

A co tedy přesně chceme? Ukončit současné rozsáhlé a plošné kácení v lesích starších nad 120 let, a to především ve státních lesích. ukládání uhlíku v těchto lesích.

Naše požadavky na ochranu starých lesů vychází z vědeckých poznatků, mezinárodních úmluv a evropských nařízení, k nimž se Česko zavázalo, a s přáním velké části veřejnosti. Náš požadavek na omezení kácení v lesích starších 120 let směřuje primárně na státní lesy, z nichž největší část - 1 200 000 hektarů - spravují Lesy ČR.

Ty by měly v lesích, které patří nám všem, upřednostňovat hlavně mimoprodukční funkce lesa a nedělat z nich - jak stojí v programovém prohlášení současné vlády - ”továrny na dřevo”. Bohužel Lesy ČR intenzivně hospodaří a chtějí i nadále kácet všude možně, některé národní přírodní rezervace s nejpřísnější ochranou nevyjímaje. Pokud na ně někdo netlačí, je pro ně nepředstavitelné vyčlenit další porosty přírodě.

Je nám vytýkáno, že chceme chránit nehodnotné lesy či že chceme zničit dřevozpracující průmysl. Ani jedno z toho samozřejmě nechceme. Souhlasíme s tím, že potřeba ochrany každého porostu má být prověřena, což se před vyhlášením chráněného území vždy děje. Apokalypsa českého dřevařského průmyslu, kterou Vrška popisuje, je tedy dost přehnaná a spíše úsměvná. Naopak někteří zástupci dřevozpracujícího průmyslu by uvítali, aby se problematika starých lesů co nejvíce vyjasnila a nastavila se v oblasti striktní ochrany přírody konkrétnější pravidla.

Kácení starých porostů stále probíhá, a to i ve státním vlastnictví. Těženy jsou i porosty starší 150 nebo 200 let. Příkladem jsou určitě Krušné hory, kde Lesy ČR chtějí vytěžit minimálně 15 000 stromů starších 120 let, přestože se jedná o Evropsky významnou lokalitu a připravuje se zde vyhlášení CHKO. Mnoho z těchto lesů je starších 150 nebo 170 let.

Porost, který Lesy ČR vykácely bez povolení a nelegálně, jak potvrdila Česká inspekce životního prostředí i Ministerstvo životního prostředí, byl starší 250 let. Analýza Agentury ochrany přírody a krajiny navíc ukázala, že pokud by zde vlastníci - a to hlavně Lesy ČR - hospodařili podle současných lesních hospodářských plánů, zmizely by do konce desetiletí všechny porosty starší 161 let, kvůli kterým byla Evropsky významná lokalita vyhlašována.

Lesy ČR ale kácí staré porosty také v CHKO Brdy, CHKO Jeseníky, v Jizerských horách a samozřejmě do nedávna kácely ve Ždánickém lese a EVL Chřiby tak nešetrným způsobem, že to kritizovali nejen místní lidé, ale i odborná veřejnost a vědci.

Zvedli jsme požadavek na ochranu starých lesů plných biodiverzity a vázající uhlík, protože jsme se nemohli dívat na to, jak jsou tyto porosty káceny a nevratně ničeny. To masivní kácení, kterého jsou lidé svědky, je to, co je nejvíce trápí, protože jejich lesy jsou pro ně důležité, potřebují je a spojují si s nimi krásné vzpomínky. A to víme, protože - jak ostatně píše Krajhanzl - věnujeme čím dál více pozornosti sociologicko-psychologickému porozumění veřejnosti a před zahájením “horké” části kampaně jsme si od lidí žijících v blízkosti starých lesů vyžádali zpětnou vazbu.

I proto byla naše kampaň u lidí tak úspěšná - petici za záchranu starých lesů podepsalo přes 40 tisíc lidí. Stovky lidí nám psali o kácení starých lesů, které sami zažili ve svém okolí a se kterým nesouhlasí, posílali fotografie, informace, GPS souřadnice. Komunikujeme s lidmi pořád a jejich přáním je zastavit současné plošné kácení a ochránit přírodu. Naopak z toho, že s nimi Lesy ČR nekomunikují a ignorují jejich přání, jsou lidé vesměs naštvaní.

To, že se naše kampaň nelíbí Lesům ČR a dalším majitelům lesů, kteří mají máslo na hlavě, je proto celkem pochopitelné.

V současné době probíhá proces, který se bytostně dotýká i vzácných starých lesů bohatých na biodiverzitu. Všechny státy světa se v Montrealu rozhodly, že aby zastavily celosvětovou krizi biodiverzity, budou do roku 2030 chránit 30 % rozlohy planety, a třetinu z toho přísně. K tomuto cíli se přidala i Česká republika. A my chceme, aby staré lesy bohaté na biodiverzitu byly jedním z ekosystémů, který bude do nových, přísně chráněných území zařazován prioritně.

S ochranou starých lesů přitom počítají i platné evropské strategie. A dává smysl, že předtím, než tyto lesy získají ochranu, kterou si zaslouží, by bylo dobré v nich zbytečně nekácet, aby nedošlo k jejich nevratnému poškození či úplnému zničení.

Jenže je tu jeden problém. Česká republika se dosud systematicky ochraně starých lesů bohatých na biodiverzitu nevěnovala dostatečně. Vznikla sice databáze přirozených lesů, ale ukazuje se, že řada cenných porostů - včetně zmíněné EVL Východní Krušnohoří či Ždánického lesa - v ní vůbec nejsou.

Dnes teprve vzniká mapa starých lesů, které jsou z hlediska biodiverzity cenné a zatím nemají dostatečnou ochranu. Vědci z České zemědělské univerzity se přitom ve své práci zaměřují na porosty starší 130 let. Zatím je ještě brzy na definitivní závěry, ale znovu zopakuji, že je velmi žádoucí v těchto lesích nyní nekácet, alespoň do doby, než budou plně zmapovány.

Ždánický les: Příklad hospodaření a využití dřeva

Má poslední poznámka se týká Ždánického lesa. V něm se dlouhodobě hospodaří a to hospodaření v minulosti nebylo nijak zvlášť nešetrné. Ovšem v letech 2020 až 2023 zde proběhly rozsáhlé těžby, pří nichž postupně vznikaly velké a na sebe navazující paseky. Ty mají totiž podle současné legislativy zabránit uvádění ilegálně vytěženého dřeva na trh.

GPS trackery umístěné ve Ždánickém lese ukázaly, že jen zásilka s čerstvě vytěženým dřevem skončila v lokální dýhárně Dyas v Uherském Ostrohu a použila se tedy způsobem, jakým by se tak cenná obnovitelná surovina jako dřevo měla primárně využívat.

Klády, které zůstávaly po vytěžení na místě dlouhé měsíce, v jednom případě skončily jako palivové dříví ve štěpkárně v Hodoníně a v dalších třech zásilkách odjely postupně do papírny ve slovenském Ružomberku, kterou provozuje firma Mondi, evropská jednička ve výrobě jednorázových papírových sáčků a kartonových obalů. To nám samozřejmě nepřijde jako dobrý způsob, jak využívat dřevo ze starých, biologicky cenných lesů.

Dalším způsobem - díky dokumentaci používané v železniční dopravě - jsme pak zjistili, že vlaky se dřevem ze Ždánického lesa jezdí do rakouského Lenzingu, kde se z nich vyrábí viskóza pro textilní průmysl.

Ovšem zjistili jsme ještě jednu věc, kterou jsme nikdy nepublikovali - totiž že dřevo ze Ždánického lesa jezdí kromě Slovenska a Rakouska i do Německa. Tam jsme ovšem byli schopní dosledovat zásilku jen na hraniční přechod, proto jsme tuto informaci dosud nevyužili.

Pokud je to ale tak, jak Vrška píše, že všichni (tedy kromě nás, místních lidí či médií) dobře vědí, kam se dřevo ze Ždánického lesa vozí a co se tam s ním dělá, třeba nám teď někdo řekne, kde přesně v Německu končí dřevo ze Ždánického lesa a na co se tam používá.

Je také důležité říci, že byť jsme byli jednou z prvních poboček Greenpeace, která se na trackování dřeva vytěženého ze starých lesů zaměřila, podobné aktivity probíhaly na různých místech Evropy. Naše kampaň totiž vždy byla součástí celoevropské kampaně za záchranu starých lesů.

Polští kolegové zjistili, že papírna Mondi v Ružomberku, která v minulosti narostla do obřích rozměrů a nyní se má ještě rozšiřovat, vysává dřevo nejen ze Slovenska a ze Ždánického lesa, ale i z polských starých lesů.

Rumunští kolegové a kolegyně zjistili, že dřevo z cenných starých lesů v Karpatech dostává certifikát FSC a končí u firem dodávajících nábytek pro firmu Ikea. V Německu vyšetřování zjistilo, že dřevo ze starých lesů je spalováno v elektrárnách. Ve Švédsku rozsáhlé vyšetřování ukázalo, že místní vzácné lesy končí jako surovina pro výrobu kartonů pro e-commerce.

Naše zjištění o kácení starých lesů v Česku proto zveřejnila v angličtině i organizace Greenpeace International v rámci série reportů Nature Crime Files.

Třešničkou na dortu je, že my sice nemáme problém s používáním dřeva v dýhárně Dyas, místopředseda představenstva této firmy Jan Václavík má ale problém s námi a s ochranou přírody obecně. A vzhledem k tomu, že je také šéfem Lesnicko-dřevařské komory, spustil kampaň proti ochraně přírody s názvem Hospodaříme s odpovědností, v rámci níž těsně před podpisem memoranda o ochraně a hospodaření ve Ždánickém lese mimo jiné uspořádal několik debat v místních obcích.

Sice na nich přesvědčoval jen pár přesvědčených, ale zazněly na nich takové nesmysly, že se proti této kampani vymezili vědci a označili ji za dezinformační. Lesy ČR ovšem tuto kontroverzní kampaň podpořily a platily z veřejných peněz.

A zatímco si před ministry Petrem Hladíkem a Markem Výborným sypal ředitel Lesů ČR popel na hlavu za nešetrné a kritizované kácení a Lesy ČR se teprve domlouvaly na nových, odpovědných způsobech hospodaření ve Ždánickém lese s Agenturou pro ochranu přírody a krajiny, v tu samou chvíli slavnostně přijeli představitelé kampaně do regionu a říkali, že Lesy ČR hospodaří s odpovědností a velmi drsně se vymezovali proti právě připravovanému memorandu o šetrném hospodaření a vyšší ochraně Ždánického lesa.

Bylo by skvělé, kdyby pan Vrška vedle kritiky naší kampaně dal nějaký upřímný veřejný feedback i na kampaň Hospodaříme s odpovědností, jak Lesům ČR, tak především panu Václavíkovi, protože jemu se - jak jsme zjistili - nic ošklivého neříká.

P.S.: Ještě jedna věc - žádný současný management Greenpeace, o kterém píše Vrška, neexistuje. V Česku fungujeme na principech tealové organizace a nehierarchicky na základě týmů, které se specializují a věnují se do hloubky různým oblastem či kampaním. I to je jedna z věcí, která se změnila od publikování vzpomínaného článku Jana Krajhanzla reflektujícího situaci v roce 2014.

tags: #kaceni #velkych #lesu #ekologie #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Vydávání dluhopisů v ČR: co musíte vědět
• Firmy a ekologie na Vysočině
• Výklad kódů odpadů
• Vodní potravní řetězce
• Udržitelná budoucnost zemědělství