Kam se ukládá radioaktivní odpad v ČR

Ještě téměř devět let má vláda ČR na to, aby stanovila, kde bude vybudováno hlubinné úložiště radioaktivního odpadu z jaderných elektráren. Už do konce příštího roku by ale měla Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybrat čtyři lokality, které se budou poté podrobněji prověřovat. Úřad dosud zkoumá sedm vytipovaných oblastí. Jeho žádost o prodloužení povolení ke geologickým průzkumům v těchto lokalitách ale na konci února zamítlo Ministerstvo životního prostředí. SÚRAO začala tyto oblasti zkoumat loni v létě. Jestli budou vhodné na stavbu hlubinného úložiště, chce úřad vyhodnotit do ledna 2018.

Podle vyjádření SÚRAO nebude mít zamítavé stanovisko MŽP k dalším geologickým průzkumům žádný vliv na průběh hodnocení stávajících lokalit. „Vyhodnocení potenciálních oblastí bude pokračovat podle stanoveného harmonogramu s tím, že koncem roku 2018 dojde k jejich zúžení na čtyři. Tento termín není ohrožen,“ tvrdí úřad ve svém tiskovém prohlášení. „SÚRAO je schopna provést vyhodnocení sedmi lokalit na základě existujících dat. Toto hodnocení příslušnými expertními týmy již probíhá,“ potvrdila mluvčí úřadu Nikol Novotná.

„Prodloužení platnosti průzkumných území mělo SÚRAO umožnit detailněji definovat požadavky na technické geologické práce v dalších etapách. Za nové situace tak bude tato problematika pravděpodobně předmětem nových žádostí a následných průzkumů v příštích letech,“ doplnila mluvčí. O kvalitu těchto výsledků se obávají někteří bývalí členové Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti. „SÚRAO se snaží vzbudit dojem, že vyhodnocování lokalit pokračuje bez problémů a v roce 2018 dojde k výběru těch nejvhodnějších pro další geologické práce. Čím tu vhodnost doloží z geologického hlediska, je velkou otázkou,“ zamýšlí se energetický poradce Edvard Sequens ze sdružení Calla - Sdružení pro záchranu prostředí.

Nový zákon a zapojení obcí

Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti vznikla v roce 2010 za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí ČR. Členy této pracovní skupiny byli představitelé místních samospráv z dotčených obcí, ekologické organizace, představitelé obou komor Parlamentu, státních institucí zodpovědných za ukládání radioaktivních odpadů (MPO, MŽP, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, SÚRAO) a odborníci v humanitních i technických oborech.

Tato pracovní skupina se podílela na vzniku věcného záměru zákona, který chce mj. zapojit do výběru lokality hlubinného úložiště dotčené obce. Vláda podpořila myšlenku věcného záměru tohoto zákona letos v lednu. Původní návrh je ale potřeba upravit a zapracovat připomínky. Přepracovaný návrh věcného záměru má vládě předložit ministr průmyslu a obchodu do 30. června 2018. Připravit by jej měla nová expertní skupina.

Čtěte také: Nakládání s radioaktivním odpadem

Edvard Sequens opustil původní pracovní skupinu na konci roku. Důvodem údajně bylo porušování dohodnutých pravidel a ignorování návrhů pracovní skupiny ze strany státních úřadů. „Pracovní skupina pro dialog skončila odstoupením obcí a spolků z několika lokalit a zbylým členům již na začátku letošního roku vypršel dvouletý mandát,“ upřesňuje Edvard Sequens.

Že by měla vzniknout nová expertní skupina k přípravě nového záměru zákona, oznámil ministr Jan Mládek v polovině ledna. Ke konci února byl ale z funkce odvolán. „Zatím o vzniku expertní skupiny není známo nic bližšího. Bohužel, vzhledem k tomu, že připravený první návrh zákona o zapojení obcí do výběru úložiště poslalo MPO do meziresortního připomínkového řízení až skoro po roce od schválení Radou vlády pro energetickou a surovinovou strategii, se lze domnívat, že je ještě příliš brzy,“ podotýká Edvard Sequens.

Platforma proti hlubinnému úložišti

Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví hory na Žďársku. Obce v oblasti Březový potok jsou nejrazantnějšími odpůrci plánované stavby.

V červnu 2016 založili představitelé těchto obcí Platformu proti hlubinnému úložišti. Toto společenství má v současné době celkem 33 členů - 22 dotčených samospráv a 11 spolků ze všech sedmi oblastí. Usiluje o to, aby byly veškeré práce na vyhledávání úložiště na několik let zcela zmraženy. „Nejprve musí být prodiskutována a přijata nová koncepce nakládání s radioaktivními odpady, jasně definována kritéria, podle kterých bude místo pro úložiště vybíráno, a také upravena legislativa, zejména přijat zákon posilující práva obcí,“ vyjmenovává požadavky Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti. „Za současných podmínek je jen devět obcí ze 40 dotčených ochotno se SÚRAO dále spolupracovat,“ podotýká.

Výzkum v okolí jaderných elektráren

SÚRAO ověřuje v současné době také další alternativy ohledně hlubinných úložišť, především lokality v širším okolí jaderných elektráren. Poblíž Temelína je to oblast nazvaná ETE-jih, nedaleko Dukovan EDU-západ. „Celý projekt geologicko-výzkumných prací v blízkosti jaderných elektráren odstartoval v červnu loňského roku, kdy SÚRAO podepsala smlouvy s dodavateli prací. Veškerá činnost je projektována na celkovou délku 20 měsíců. Ukončení projektu se předpokládá v lednu 2018, kdy budou odevzdány veškeré výsledky z výzkumných prací,“ informuje mluvčí úřadu Nikol Novotná.

Čtěte také: Úložiště Hostim: informace a fakta

„Na jaro letošního roku se předpokládá provedení vlastních geofyzikálních měření, která budou doplněna o terénní odběry vzorků podzemních vod z hornin. Návštěva terénních pracovníků bude vždy ohlášena příslušné obci tak, jak bylo požadováno ze strany starostů dotčených sídel. Žádné plánované práce v tomto projektu nebudou mít jakýkoliv vliv na běžný chod obcí ani obyvatelstvo,“ ujišťuje.

V zájmovém území lokality EDU-západ leží obce Lipník, Dolní Vilémovice, Zárubice, Ostašov a Klučov mezi Třebíčí a Jaroměřicemi nad Rokytnou. Místní obyvatelé proti probíhajícím výzkumům neprotestují. „Já ani zastupitelstvo a ani většina občanů s tím nemáme žádný problém,“ konstatuje starosta Ostašova Jaroslav Kabelka. „Komunikace se SURAO je perfektní a kompletní. Probíhá výzkum, který nikoho neobtěžuje. Občané jsou průběžně informováni,“ pochvaluje si.

Podobně vnímají situaci také v obci Lipník. „Je pravda, že v JE Dukovany nachází práci hodně lidí od nás a z okolí. Na přítomnost jaderné elektrárny jsme si zvykli. Obě tyto skutečnosti teoreticky mohou upevnit loajalitu jak k provozu elektrárny, tak k případnému úložišti,“ připouští starosta Lipníku Miroslav Svoboda.

„Přistupovali jsme v rozhodování o výzkumu a průzkumu terénu pro úložiště u nás jako regionální patrioti, kteří chtějí podpořit provoz Dukovan, podpořit dostavbu pátého bloku, a protože nelze donekonečna ukládat radioaktivní odpad v elektrárně Dukovany, pomoci hledat východisko i pro ukládání v hlubinném úložišti,“ dodává.

K provedení výzkumu a průzkumu v katastru obce se proto místní lidé nestaví negativně. „Chceme znát výsledek a návrh, zda a případně kde je možné hlubinné úložiště vybudovat, a dle výsledku pak teprve jednat o případné výstavbě a podmínkách. Budeme chtít znát podmínky pro provedení a důsledky vlivu na okolí. V neposlední řadě, pokud bude rozhodnuto o stavbě úložiště, bychom chtěli mít možnost kontrolovat výstavbu a provoz například obdobným útvarem jako je Občanská bezpečnostní komise při Jaderné elektrárně Dukovany,“ podotýká Miroslav Svoboda.

Čtěte také: Zdroje radioaktivního znečištění

Současný výzkum podle něj místní obyvatele neruší. „Nyní u nás probíhají práce v terénu, které čítají průzkumné práce a odběry vzorků. Práce v terénu nás nijak neobtěžují. Myslím, že pokud by nám nebyly podávány pravidelné informace o pracích v terénu ze strany SÚRAO a geologických firem, že bychom jejich provádění ani nepozorovali,“ uvádí Miroslav Svoboda.

Oproti tomu v jižních Čechách s možností umístění hlubinného úložiště nepočítají. „Již loni v létě jsem s povděkem kvitoval zprávu, že v lokalitách na jihu Čech, které byly k tomuto účelu vytipovány, se zatím neuskuteční geologický průzkum. Z toho jasně vyplývá, že se s žádnými možnými variantami hlubinných úložišť radioaktivního odpadu v našem kraji neztotožňujeme. Jih Čech by měl zůstat především i nadále čistým vzorem oddychového a turistického regionu,“ uvádí hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.

Zahraniční zkušenosti a plány

První hlubinné úložiště pro radioaktivní jaderný odpad na světě se začalo stavět na přelomu roku ve Finsku. Konkrétně v blízkosti jaderné elektrárny Olkiluoto, na území města Eurajoki na jihozápadním pobřeží Finska. Už v roce 2004 byla v lokalitě zahájena výstavba podzemní laboratoře Onkalo jako první krok k výstavbě budoucího hlubinného úložiště. Zprovoznění úložiště se podle současných plánů očekává v roce 2023. Výstavbu hlubinného úložiště v Eurajoki zajišťuje společnost Posiva. Odborníci z této firmy by měli pomáhat také s přípravou úložiště v ČR. SÚRAO s firmou už podepsala smlouvu o spolupráci.

Úložiště v ČR má podle aktuálního plánu vzniknout do roku 2065. Jeho výstavba potrvá asi 15 let. O finálním umístění hlubinného úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. „Provoz hlubinného úložiště je plánován na zhruba 100 let. V ČR vzniká ročně zhruba 100 tun vyhořelého paliva a vysoce aktivních odpadů, do roku 2065 se předpokládá celkem asi 9 000 tun (se započtením předpokládaných dvou nových bloků). Může to být o něco více, pokud stávající bloky v Temelíně a v Dukovanech budou pracovat déle než 40 let, což je dost pravděpodobné. Celkem by mělo být do úložiště zavezeno asi 6 000 speciálních kontejnerů,“ upřesňuje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Recyklace uranu a budoucí strategie

Častou otázkou představitelů obcí spadajících do zkoumaných lokalit je, zda je nutné vůbec řešit odpad z jaderných elektráren tak, že se definitivně zabetonuje v hlubinném úložišti. „Technologie na přepracování vyhořelého paliva již existují, některé země je využívají (například Francie). Překážkou jejich širšího využití je značná ekonomická náročnost, vyplatí se Francii s 58 reaktory, ne ČR se šesti. Zatím,“ vysvětluje Dana Drábová. „Doba recyklace uranu z vyhořelého paliva přijde,“ věří.

Je tedy možné, že do hlubinného úložiště by mohl být v polovině příštího století „pohřben“ již přepracovaný odpad. „V současné době je rozhodujícím faktorem ekonomika. V budoucnosti ale může dojít ke změnám. Strategie České republiky je správná - důležité je nyní najít vhodnou lokalitu na hlubinné úložiště. A jestli se do něj bude ukládat vyhořelé palivo nebo odpad po přepracování, se může rozhodnout až kolem roku 2050,“ podotýká ředitel SÚRAO Jiří Slovák.

Náklady na výstavbu trvalého úložiště v ČR jsou odhadovány zhruba na 112 miliard korun. Finance se ukládají už nyní na jaderném účtu u ČNB. Dosud se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů. Podle Dany Drábové je možné uchovávat jej v meziskladech ještě více než 30 let.

Stávající úložiště v ČR

V České republice jsou v současnosti (2024) v provozu tři úložiště nízko a středně aktivních odpadů. Jedno se nachází v bývalém vápencovém dole u Litoměřic je to úložiště Richard. Druhé v uranovém dole u Jáchymova Bratrství. A poslední se nachází v jaderné elektrárně Dukovany. Úložiště Hostim nedaleko Berouna je již uzavřeno (zahájilo provoz již v roce 1959). Odpady jsou do těchto úložišť ukládány podle původu a aktivity. A obce, v jejichž katastru se nacházejí, dostávají kompenzaci. Paušální příspěvek je 4 000 000 korun ročně. A pak za každý další metr krychlový uložených odpadů 10 000 Kč za rok.

V České republice zodpovídá za skladování radioaktivních odpadů stát prostřednictvím SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů). Peníze získává jednak od státu formou dotací, a jednak od původců jaderného odpadu.

Kapacita úložiště radioaktivních odpadů Bratrství u Jáchymova na Karlovarsku je téměř zaplněna. Z celkových prostor tam volná zbývá asi pětina, zaplnit by se měla během několika let. Následně začne proces celkového uzavření jednoho ze tří současných úložišť v Česku, potrvá několik desítek let.

Úložiště u Jáchymova bylo vybudováno v bývalém uranovém dole, otevřeno bylo v roce 1974. Ukládá se tam pouze odpad s obsahem přírodních radionuklidů. Jsou to například vysloužilé zářiče nebo radiové jehly ze zdravotnictví, suť s obsahem uranu a další.

SÚRAO má v Česku zatím tři úložiště radioaktivního odpadu. Kromě Bratrství je to ještě úložiště Richard u Litoměřic a úložiště v areálu jaderné elektrárny Dukovany.

Typy radioaktivního odpadu

Radioaktivními odpady rozumíme ty odpady, které mají radioaktivní vlastnosti, a nevíme, co s nimi. Zatímco odpady z energetiky jsou vesměs stejného charakteru, ostatní radioaktivní odpad, který vzniká v tzv. institucionální sféře (výzkum, zdravotnictví nebo průmysl) je vpravdě velmi rozmanitý.

1. Nízkoaktivní odpady: tvoří asi 90 % veškerých radioaktivních odpadů. Z radioaktivních provozů, jako jsou drtě, kovy, papírové a plastikové obaly, nářadí a ochranné oděvy tvoří objemově značnou část radioaktivních odpadů jako celku. Tyto látky lze ukládat do povrchových úložišť. Spalitelná část těchto odpadů bývá před uložením zpopelněna.
2. Středně aktivní odpady: Tento odpad nemůže být zařazen do kategorie nízkoaktivního odpadu, ale zároveň nevyžaduje speciální zacházení jako vysokoaktivní odpad. Při manipulaci a přepravě středně aktivního odpadu je nutné stínění, ale uvolňované teplo je malé. Jedná se o servisní materiály, jako jsou povlaky paliva, konstrukční materiály palivových souborů, nečistoty ve formě kalů, náplně kolon chemické úpravy chladiv, moderátorů, ale i zařízení na úpravu vyhořelého paliva.
3. Vysokoaktivní odpady: Tento odpad uvolňuje značné množství tepla - vyžaduje chlazení a stínění. Více než 90 % tohoto druhu odpadu tvoří vyhořelé palivové články z jaderných elektráren. Zásadním nebezpečím vysoce aktivních odpadů je velká koncentrace radioaktivních a extrémně dlouhodobých radionuklidů, s poločasem rozpadu sto tisíc i více let. Odborníci uvádějí, že nejnebezpečnější doba je prvních zhruba 300 let.

Ze všech radioaktivních odpadů představují vysoce aktivní odpady nejmenší množství co do objemu, ale obsahují 90 % veškeré radioaktivity.

Alternativy a budoucí vývoj

V České republice se v současnosti počítá s umístěním zhruba 9,5 tisíce tun použitého paliva a kolem 4,5 tisíce kubíků ostatních druhů radioaktivních odpadů, jako jsou odpady z vyřazování jaderných elektráren.

V současnosti v ČR probíhá výběr lokalit vhodných pro budoucí úložiště. Umístění lokalit na mapě ČR. Na těchto lokalitách by proto v současnosti měla proběhnout tzv. první fáze výběru, tedy povrchový geofyzikální průzkum, který se skládá z odběru vzorků půdy v hloubkách od jednoho do pěti metrů. Během tří až čtyř měsíců pomocí měření na povrchu (při pochůzkách v terénu) budou odborníci odebírat vzorky, aby následně mohlo být určeno ideální místo pro hluboký vrt (700 - 1000 m), který ověří geologickou stavbu území v hloubce. Vrtání do takové hloubky by pak mělo zabrat zhruba 4 měsíce.

V budoucnosti bude o úložišti radioaktivních odpadů v ČR ještě zajisté hodně slyšet, protože rozhodnutí o finálním umístění, stejně jako následná stavba a uvádění do provozu je otázkou následujících desítek let.

Financování a náklady

Předpokládá se, že celkové náklady na demontáž odstavených elektráren a další výdaje za provoz jaderné energetiky budou stát celkem na 559 miliard korun. To je více, než cena za dva nové dukovanské bloky, a samozřejmě více, než se předpokládalo.

Činnosti SÚRAO a SÚJB jsou financovány z tzv. jaderného účtu, který je vedený u ČNB a spravovaný ministerstvem financí.

Současné Skladování Vyhořelého Paliva

Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Platforma proti hlubinnému úložišti a postoje obcí

Koncem listopadu 2020 vydala Platforma proti hlubinnému úložišti (dále jen Platforma) stanovisko: kritizuje v něm neexistenci legislativy, která měla posílit možnosti samospráv při rozhodování o úložišti a zlepšit nevyhovující postavení obcí v povolovacích řízeních. Zákon je obcím, na jejichž území stát hledá úložiště, slibován již od roku 2011, od roku 2016 s jeho vznikem počítá také nový atomový zákon.

Podle mluvčího Platformy a starosty obce Chanovice Petra Kláska by se jednak měl přijmout zákon, který by zajistil práva obcím a jejich obyvatelům, dále závazná pravidla, aby je státní úřady neměnily s každou výměnou ministrů a v neposlední řadě by se měly hledat alternativy k využití jaderného odpadu.

Letos v lednu starostové dotčených obcí představili na tiskové konferenci svá stanoviska k záležitosti. Odpor nadále trvá, obcím vadí, že k výběru lokalit došlo navzdory neexistujícímu již zmíněnému zákonu o zapojení obcí do vyhledávání úložiště.

Dotčené obce chtějí, aby se plnohodnotnou alternativou vůči nyní vládou preferovanému konečnému hlubinnému uložení vyhořelého jaderného paliva stalo jeho dlouhodobé skladování. V letošním roce mají probíhat práce na aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky, která musí otevřít dveře i této variantě.

Letos v únoru zaslali starostové dotčených lokalit dopisy, v nichž žádají o pomoc nové krajské samosprávy (kraje Plzeňského a Vysočiny). Chtějí po nich podporu proti postupu Ministerstva průmyslu a obchodu a SÚRAO a podporu změn v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů při hledání úložiště.

V dopisech se nejčastěji kromě nekorektního postupu státu a SÚRAO objevují argumenty jako poškození krajiny stavbou úložiště a z něj vyplývající dopady na lokalitu a její obyvatele i turistický ruch v místě, neexistence slibovaného zákona o spolupráci s obcemi a zakonzervování vyhořelého jaderného paliva bez možnosti ho později v budoucnu využít.

Nesouhlas vyjadřují i obce z lokality Janoch u Temelína, kde se vybudování úložiště zdá poměrně logické.

Některé obce dostaly od státu slibované částky, nicméně samy je označují za čertovy peníze. Některé je mají na zvláštním účtu a nechtějí je používat, některé je už použily.

Edvard Sequens k tomu dodává: „Rád bych připomenul rok 2001, kdy ministr Grégr prosadil první vládní koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem proti ministrovi Kužvartovi, jehož úřad ke koncepci vydal negativní stanovisko v procesu EIA (hodnocení dopadů na životní prostředí). První vládní koncepce v historii Česka s takovýmto hodnocením však dala dost nereálně krátké časové milníky výběru, pojímala proces technokraticky a přehlídla, že na územích, kde se má úložiště hledat, žijí lidé."

Souhrnné informace

tags: #kam #se #ukládá #radioaktivní #odpad #v

Oblíbené příspěvky:

• Plánování technické místnosti
• Skladka Batlov: Stav a Likvidace
• Poplatky za odpady EKO-KOM
• Základy zákona o odpadech
• Recenze plechového kyblíku na kompost