Kam se vozí odpad z Mělníka: Skládky, kompostárny a recyklace

Mělník a jeho okolí čelí výzvám v oblasti odpadového hospodářství, které zahrnují skládkování, kompostování a recyklaci. Není to tak dlouho, kdy bylo okolí měst a vesnic na Mělnicku zaplaveno odpadky.

V posledních letech se situace zlepšila. Potvrdil to vedoucí mělnického odboru životního prostředí Jiří Hakl. „Co se týče Mělníka, tak je vidět, že si v posledních letech obyvatelé města zvykli, že mohou odpad zdarma odvézt do sběrných dvorů," konstatoval šéf odboru, podle něhož se pokles černých skládek pozitivně promítl i do rozpočtu města.

„Dříve jsme za jejich likvidaci vynakládali ročně i několik set tisíc korun,v poslední době se to snížilo na desítky tisíc. Pokud se přece jen někde odpad objeví, snažíme se ho odstranit co nejdříve, aby se tam nerozšiřovaly nějaké divoké skládky," poznamenal Jiří Hakl.

Zbytečné výdaje se sběrem a likvidací odpadu, který lidé dříve vyhazovali, kde se jim zlíbilo, ubyly i mnoha vesnicím. Například v Chorušicích se s většími černými skládkami už téměř nesetkávají. Chorušice dvakrát do roka organizují svoz objemného odpadu, kam mohou lidé nepotřebné věci odložit. A nechybí ani svozy nebezpečného odpadu.

S černými skládkami nemají problémy ani v Kralupech nad Vltavou, kde je svoz komunálního odpadu pro místní zdarma. „Spíš se nám stává, že nám lidé občas vyhazují například gauče a jiné věci ke kontejnerům na separovaný odpad.

Čtěte také: Německá řešení pro jaderný odpad

Skládky a jejich budoucnost

Současná Skládka Uhy je plná a skládkování v této lokalitě by tedy mohlo být velmi brzy již navždy ukončeno. Pokud teď otevřeme dveře dalšímu rozšiřování skládky, bude tato lokalita ekologicky zatížena na desítky let. Pořád posloucháme, že “skládka někde být musí”, ačkoliv kapacita současných skládek stačí na desítky let dopředu.

Skládky Uhy a Úholičky mají nezanedbatelný negativní vliv na cenu nemovitosti v blízkých obcích. Výdobytky, které obec občanům za skládkovací poplatek pořídí, hrají mnohem menší roli.

Alternativy skládkování: Spalovny

Budování spaloven místo skládek prosazuje vláda a podporuje jej i opozice. V Komořanech u Mostu se začala stavět spalovna odpadu. Roční kapacita zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) je 150.000 tun. Náklady na stavbu jsou přes pět miliard korun.

Spalovny nechtějí občané, prosazují je ale silní investoři, jako jsou ČEZ, Veolia či Křetínského EPH. Lobby spalovačů a skládkařů vedou už dlouho lítý boj o to, komu bude likvidace odpadků z českých domácností napříště přinášet zisky.

Kompostování a biometan

Krásná Lípa na Děčínsku má novou komunitní kompostárnu za téměř devět milionů korun. Město bude na kompostárnu vozit materiál vzniklý při údržbě veřejné zeleně či listí od občanů. Přírodní hnojivo z odpadu vznikne za šest měsíců.

Čtěte také: Recyklace a likvidace komunálního odpadu v Česku

Kompostárna Jarošovice na Českobudějovicku spouští výrobu biometanu. Rozšiřuje tak svou produkci a stává se první multifunkční stanicí v ČR, která se skládá z kompostárny bioplynové a biometanové stanice, řekl zakladatel projektu a společník Jiří Netík. Měsíční výkon stanice na biometan je zhruba 2000 MWh, což je v přepočtu necelých 200 metrů krychlových plynu.

Recyklace a třídění odpadu

Pro zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky je 76 procent Čechů. Vysokou podporu má zálohování ve všech krajích. Devět z deseti českých domácností třídí běžný odpad a necelé dvě třetiny také kompostují nebo jinak třídí bioodpad.

Češi mohou nově třídit kovové obaly také do žlutých kontejnerů určených na plasty. Na zjednodušení systému třídění se dohodly svazy svozových a třídicích firem a sdružení obcí.

Re-use centra, tedy sběrná místa, kam mohou lidé odnášet nepotřebné věci, které využije někdo další, se v Ústeckém kraji těší oblibě. Dnes své centrum otevřely také zhruba dvoutisícové Povrly na Ústecku. Je u sběrného dvora a náklady na jeho zřízení byly téměř tři miliony korun. Většinu pokryje dotace.

Mělník a zlepšování odpadového hospodářství

Mělník vybuduje polopodzemní kontejnery na sedmi místech, nahradí současné nevzhledné nádoby na odpad. Hotovo má být do konce letošního srpna, informoval mluvčí mělnické radnice Jan Denemark Nováček. „Je to jednoznačný trend. Polopodzemní kontejnery mají mnoho výhod.

Čtěte také: Odpad v Praze: Cesta do Malešic

Jedním z příkladů revitalizace území zasaženého skládkováním je park Na Podolí. Park Na Podolí byl založen roku 1998 a jeho celková výměra činí 1,16 ha.

Obec Cítov provozuje kompostárnu (IČZ) CZS02804 jako shromažďovací místo biologicky rozložitelného odpadu (vlevo od silnice ve směru na Kostomlaty pod Řípem p. č. 390/98, 390/99, 390/100, 390/101, 390/102 a 390/103 v k. ú. Cítov).

Shromažďovací místo stavebního odpadu se nachází v Cítově vlevo od silnice ve směru na Kostomlaty pod Řípem p. č. 390/96 a 390/97 v k. ú. Cítov.

Park Na Polabí (Sady Na Polabí): Dokončen roku 1910, celková výměra činí 3,78 ha. Promenádní páteřní cesta parkem poskytuje jedinečné pohledy do krajiny včetně soutoku Labe s Vltavou.

Jungmannovy sady: Nejstarší park, který se nachází přímo v centru města. Založeny byly v polovině 60. let 19. století.

tags: #kam #se #vozí #odpad #z #mělníka

Oblíbené příspěvky:

• Mladodramatický soprán
• Rozměry a objem velkých košů
• Firmy a ekologie na Vysočině
• Důsledky pro zdraví a životní styl v ČR
• Recenze kotlů Mokré Lazce