Ekologická ustanovení pro firmy v regionu Vysočina

Změny nastavené novelou zákona o odpadech č. 223/2015 Sb. jsou promítnuté i v prováděcím předpisu - vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška č. 83/2016 Sb.). Jednou ze změn je zpřesnění identifikace původců odpadů a oprávněných osob - provozovatelů zařízení pro nakládání s odpady.

Zpřesnění vyplývá z povinnosti užívání jednoznačných identifikátorů provozoven původců odpadů - prostřednictvím identifikačního čísla provozovny (dále také "IČP") - na jedné straně a na druhé straně pak zavedením povinnosti užívání identifikačního čísla zařízení (dále také "IČZ") při identifikaci zařízení k nakládání s odpady.

Identifikační číslo provozovny (IČP)

Tento jedinečný desetimístný kód je možné zjistit na portále www.rzp.cz, kde je možné nahlédnout do veřejné části Živnostenského rejstříku. Zde má každý subjekt uvedenu svoji identifikaci, živnostenská oprávnění a v poslední části pak jsou uvedeny i provozovny pro jednotlivá živnostenská oprávnění.

Samostatná provozovna nemá IČP: Pokud samostatná provozovna nemá přiděleno identifikační číslo provozovny a nejedná se o hlášení za činnost, vyplňuje se zde interní číslo provozovny, které si ohlašovatel zvolí sám.

Odpad vzniká mimo provozovnu: V případě vzniku odpadu mimo provozovnu (např. činnost stavební firmy jako dodavatele stavby [rekonstrukce] pro jiného investora, demoliční činnost, údržba cizích pozemků, servisní činnost atd.) se zde vyplňuje kód ORP (obce s rozšířenou působností)/SOP (správního obvodu hl. m. Prahy) z číselníků správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem.

Čtěte také: Trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky

Identifikační číslo zařízení (IČZ)

Formální stránku přidělování IČZ definuje nový § 24a vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. IČZ je také jedinečný identifikátor ve formátu CZXYYYYY, kde CZ označuje ČR a X je označení příslušného kraje (A - Hlavní město Praha, S - Středočeský, U - Ústecký, L - Liberecký, K - Karlovarský, H - Královéhradecký, E - Pardubický, P - Plzeňský, C - Jihočeský, J - Vysočina, B - Jihomoravský, M - Olomoucký, T - Moravskoslezský, Z - Zlínský).

Po trojici písmen následuje pětimístné číslo - pořadové číslo evidovaného zařízení v rámci příslušného kraje. IČZ, bylo-li přiděleno, nelze měnit, odstranit ani je přidělit jinému zařízení. IČZ přiděluje věcně a místně příslušný krajský úřad.

1. Pro stabilní zařízení je to KÚ, v jehož správním území se nachází příslušné zařízení.
2. Mobilní zařízení získává své IČZ podle kraje sídla provozovatele.

Podpora Udržitelného Rozvoje

Směrnice ISO/UNDP pro SDGs (ISO/UNDP PAS 53002) jsou návodem, který má organizacím pomoci přispívat k cílům udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (SDG). Tyto pokyny jsou zásadní pro podporu holistického přístupu k udržitelnému rozvoji a umožňují organizacím pozitivně přispívat k cílům udržitelného rozvoje . Poskytují strukturovaný rámec pro maximalizaci pozitivních dopadů a snížení negativních, zejména pro zranitelné skupiny. Pokyny jsou relevantní pro organizace ve všech sektorech.

Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého

Vládou prošel Akční plán pro rozvoj nových technologií, zachytávání oxidu uhličitého pomůže snížit emise a průmyslově využívat uhlík. Moderní technologie umožňují zachytit oxid uhličitý z průmyslových provozů a následně ho buď využít jako surovinu například v chemickém průmyslu nebo bezpečně a dlouhodobě uložit do geologických struktur. Pro budoucí využití této technologie Ministerstvo životního prostředí připravilo Akční plán pro rozvoj technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého.

„Schválení Akčního plánu je prvním krokem na dlouhé cestě k využívání technologií CCUS. Tyto mohou být důležitým nástrojem pro snižování průmyslových emisí v sektorech, kde je obtížné dosáhnout nízkých emisí jinými prostředky. Jedná se nicméně o technologie, které jsou v současnosti ve světe převážně v pilotních fázích. Proto plán především analyzuje současný stav poznání a definuje další kroky, pro možné využití technologií v budoucnu.

Čtěte také: Pracovní Náplň Asistenta v Poradenství Ekologie

Akční plán se zabývá jak možnostmi geologického ukládání CO₂ v České republice, tak i přepravou zachyceného CO₂ pomocí produktovodů do vhodných struktur mimo území ČR. Materiál rovněž popisuje možnosti využití zachyceného CO₂ v rámci principů cirkulární ekonomiky, například při výrobě plastů, stavebních materiálů či syntetických paliv. Dokument dále zmiňuje potřebu podporovat i využívání materiálů s nižší emisní stopou, například zvýšením podílu dřeva ve stavebnictví nebo širším uplatněním recyklovaných stavebních materiálů.

Opatření Akčního plánu zahrnují například začlenění technologií CCUS do strategických dokumentů ČR a zajištění koordinace s dalšími státními politikami. Důležitým opatřením je rovněž posilování mezinárodní spolupráce, a to zejména formou jednání s evropskými státy, které disponují vhodnými geologickými strukturami pro bezpečné uložení CO₂, především v oblastech Severního moře.

Implementaci opatření Akčního plánu zajistí Národní platforma CCUS, kterou bude koordinovat MŽP. Platforma spojí odborníky ze státní správy, průmyslových svazů a vědeckých institucí.

Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE)

Na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu a ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj schválila vláda zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Nová legislativa přináší další zjednodušení povolovacích procesů pro výstavbu solárních a větrných elektráren, zejména prostřednictvím vymezení oblastí pro urychlení využívání OZE, tzv. akceleračních zón. Díky zefektivnění schvalovacího procesu tyto zóny umožní rychlejší realizaci projektů.

„Česká republika potřebuje snižovat emise skleníkových plynů a zvyšovat svoji nezávislost na dovozu fosilních paliv. Proto musíme mimo jiné rozvíjet využití obnovitelných zdrojů energie.

Čtěte také: Česká republika a ekologie

Hlavní novinkou zákona je zavedení akceleračních oblastí, ve kterých budou projekty fotovoltaických a větrných elektráren schvalovány ve zjednodušeném režimu. V těchto zónách nebudou projekty splňující podmínky směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie mimo jiné podléhat posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), což významně urychlí celý proces.

Vymezení akceleračních oblastí bude probíhat na třech úrovních - místní význam bude stanoven v územních plánech obcí, nadmístní význam v zásadách územního rozvoje krajů a celostátní význam v územním rozvojovém plánu.

Zároveň zákon u menších projektů fotovoltaických elektráren do 100kW stanoví nepřekročitelné lhůty pro povolení těchto projektů. Po jejich uplynutí se budou považovat za povolené.

Výrobce elektřiny provozující větrnou elektrárnu bude platit poplatek 50 korun/MWh, ze kterého získá místní obec 98 % a zbytek správce, tedy například obecní úřad s rozšířenou působností. Hlavním cílem je motivovat investory k výstavbě větrných elektráren v místech s vyšší větrností, což povede k maximalizaci využití instalovaného výkonu.

Pilotní projekt “nábytek v oběhu”

České nábytkářské firmy si uvědomují potřebu nabízet svým zákazníkům kompletní a udržitelná řešení. Právě proto skupina šesti z nich iniciovala spuštění pilotního projektu na podporu vzniku EPR systému pro nábytek “nábytek v oběhu”. Na deseti sběrných místech v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Jihlavě a v Jindřichově Hradci je možné do konce května odevzdávat použitý nábytek a umožnit tak jeho zaevidování do sběru dat.

Důvodem realizování pilotního projektu je chybějící kategorizace a informace o materiálovém složení nábytku, který aktuálně končí v objemném odpadu. Projekt bude probíhat od 11. března do 31.

Po řadě diskuzí a jednání byl na evropské úrovni definován koncept rozšířená odpovědnost výrobců (Extended Producer Responsibility - „EPR“). Ve zkratce jde o systém, v němž výrobce nese odpovědnost za svůj produkt od jeho výroby až po konečnou fázi, kdy se stává odpadem. Tento koncept se již propsal do strategického rámce “Cirkulární Česko 2040” a bude tak v budoucnu zohledňován při přípravě konkrétních zákonů.

Cílem “EPR” systému také je, aby občané a obce neplatili tolik za odpady, ale naopak se odpovědnost přenesla na výrobce. Výrobcům nábytku není lhostejné, co se děje s nábytkem, když doslouží.

Proto Ministerstvo životního prostředí vítá tento pilotní projekt, ve kterém bude možné získat cenná data a systém si vyzkoušet tzv. nanečisto. „Princip rozšířené odpovědnosti výrobce pokládám při rozvoji cirkulární ekonomiky v naší zemi za podstatný.

Na podzim 2024 skupina zástupců nábytkářského průmyslu podepsala Memorandum s cílem společnými kroky podpořit vznik efektivního EPR systému pro nábytek. Mezi členy pracovní skupiny, kteří se aktivně podílejí na nastavení pilotního projektu a jeho financování, patří následující společnosti: Hornbach, IKEA, Jysk, Kinnarps, Řešeto a XXXLutz.

Právě odstartovaný pilotní projekt s názvem “Nábytek v oběhu” si klade za cíl vytvořit hodnotící model potenciálních procesů EPR systému pro nábytek a sbírat a analyzovat data tohoto modelu zejména o materiálech a kategoriích odevzdaného nábytku a nábytkového odpadu a jeho dalším využití po dobou tří měsíců.

Dotace na likvidaci azbestu

Zdraví nebezpečný azbest stále trápí majitele řady budov. Komplikuje a prodražuje jejich rekonstrukce či demolice, které musí probíhat za dodržení přísných pravidel. Právě tyto budovy mají nyní šanci se karcinogenního azbestu zbavit. V nové dotační výzvě na jeho ekologickou likvidaci vyčlenilo Ministerstvo životního prostředí 100 milionů korun. Žádosti je možné podávat od 17.

Velký problém azbest představuje zejména u zemědělských objektů z 50. let minulého století, kde byl tzv. eternit oblíbený pro svou ohnivzdornost, a proto hojně používán jako krytina ve formě čtvercových šablon nebo vlnitého eternitu. Tyto budovy se však nyní často nacházejí ve velmi špatném stavu a azbest jejich rekonstrukce, modernizace, ale i demolice značně komplikuje.

Výzvu je možné využít na bezpečnou demontáž střešních krytin a krovů s obsahem azbestu a jejich následnou bezpečnou likvidaci. Nezáleží přitom, zda se bude jednat o renovaci nebo demolici zemědělské budovy.

Území s omezením pro malé solární elektrárny

Vláda nařizuje podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bod 25 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. Nařízení vlády v souladu se zmocňovacím ustanovení Přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bod 25 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje některá území vymezená Ministerstvem obrany, kde nijak neregulovaná výstavba pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW může ohrozit funkčnost speciálních zařízení důležitých pro obranu státu.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. Účinnost nařízení vlády je navrhována k 1. říjnu 2024. Co nejrychlejší nabytí účinnosti navrženého nařízení vlády je v souladu s § 9 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Vymezené území se nachází Ústeckém kraji, okres Litoměřice, obec Trnovany. Vymezené území se nachází v Olomouckém kraji, okres Olomouc, obec Újezd. Vymezené území se nachází v Jihomoravském kraji, okres Znojmo, obec Božice. Vymezené území se nachází ve Středočeském kraji, okres Praha-západ, obec Vestec. Vymezené území se nachází v Moravskoslezském kraji, okres Bruntál, obec Město Albrechtice. Vymezené území se nachází ve Středočeském kraji, okres Praha-západ, obec Horoměřice.

Tato vybraná vymezená území byla zvolena jako ta nejdůležitější z hlediska zajišťování obrany státu, jako území ve vymezených (konkrétně stanovených) vzdálenostech od příslušného objektu, který využívá anténní systémy; dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. Objekt tvořící střed vymezeného území je identifikován vždy názvem a polohopisnými souřadnicemi; vymezené území je stanoveno jako kruh kolem objektu.

Zjednodušení pro malé obnovitelné zdroje

Z deseti na 50 kW se zvýší limit výkonu pro menší obnovitelné zdroje včetně solárních elektráren, od kterého musejí majitelé žádat o licenci na výrobu elektřiny. Senát dnes schválil novelu Ministerstva průmyslu a obchodu, která zjednodušuje povolovací řízení pro menší obnovitelné zdroje. Novela LEX OZE I má přinést snížení administrativních požadavků pro výstavbu a provoz obnovitelných zdrojů energie a zefektivnění procesů na úrovni státní a veřejné správy.

U staveb pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, nebude nutné rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Pro stavební úpravy pro instalaci obnovitelného zdroje energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, která je součástí stavby, pokud se jí nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se způsob užívání stavby, a která splní požadavky na bezpečnou instalaci, nebude nutné stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

Rostoucí trh se solárními elektrárnami

V roce 2022 bylo připojeno celkem 33 760 solárních elektráren o celkovém výkonu 288,8 megawatt-peak (MWp). Oproti roku 2021, kdy bylo postaveno 9 321 elektráren s výkonem 62 MWp, to představuje nárůst o 262 % co do počtu a o 366 % co do výkonu elektráren. Nejvíc elektráren bylo připojeno ve Středočeském kraji (6 079), nejméně naopak v Karlovarském kraji (682). I loni byly tahounem malé FVE s výkonem do 10 kWp, tedy primárně domácí instalace. Bylo jich připojeno 32 909 s celkovým výkonem 237,3 MWp.

Zatímco firmy dokážou mnohdy většinu své vyrobené elektřiny okamžitě spotřebovat, domácnosti si ji naopak potřebují uložit na později. Proto je dnes baterie součástí 9 z 10 nových domácích FVE, u větších elektráren to bylo však pouze 41 %.

Celkový výkon velkého množství malých střešních elektráren není dostatečný. Znatelný nárůst podílu bezemisní elektřiny a snížení cen energie zajistí především velké zdroje. S využitím modernizačního fondu se již začínají budovat pozemní elektrárny nad 1 MW, brzy bychom se mohli dočkat i prvních agrivoltaických projektů, kombinujících zemědělskou produkci s výrobou elektřiny ze slunce.

Další Aktivity

• Prostřednictvím nového modulu Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH2) zpřístupnilo MŽP informace ke stavu třídění komunálního odpadu na úrovni obcí s rozšířenou působností.
• Na Vysočině už zemědělci začali při podzimním výsevu snižovat rozlohu polí osetých jednou plodinou nejvýše na 30 hektarů v oblastech ohrožených erozí půdy.
• Ekocentrum Chaloupky z Kněžic na Jihlavsku chce podpořit zakládání školních lesů.

tags: #ustanovení #o #ekologii #firem #Vysočina

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální dopady provozu
• Přírodní ústní voda: Výhody
• Expozice přírody v Litoměřicích
• České národní parky
• Více o památkové ochraně v České republice