Jste fascinováni krásou a rozmanitostí divoké přírody? Chcete zachytit úchvatné snímky zvířat v jejich přirozeném prostředí? Pokud ano, možná vás zaujme žánr wildlife fotografie.
V tomto článku vám představíme jednoho z nejtalentovanějších fotografů divoké přírody, Valerije Gabaľa. Ten se s námi podělí o nápady, jak fotografovat ptáky a jaké techniky používá on sám.
Tvoje hlavní zaměření je fotografování divoké přírody a zvířat. Anglicky nazývané též „wildlife”. Začalo to v naší zahradě, kam létali zpěvní ptáci a já je rád pozoroval.
V té době jsem měl zrcadlovku Pentax K100 a k ní základní zoom objektiv. Zkusil jsem je tedy fotit, ale nedokázal jsem se k nim dostatečně přiblížit, protože ohnisko bylo přirozeně příliš krátké na to, abych viděl slušné detaily. Investoval jsem tedy do 300mm pevného skla (Pentax 300 mm f/4), výborný objektiv.
Fotografování divoké přírody je z mého pohledu jeden z nejnáročnějších žánrů. Záleží na tom, co chce člověk fotit. Stejně jako u všech ostatních fotografických disciplín i zde nesmíme podcenit přípravu.
Čtěte také: Andrew a vlci
Je to dost problém, když přijdeš na místo fotografování a zjistíš, že máš vybitou baterii, že sis zapomněl stativ, nebo kartu v počítači. Já si vše připravím den před samotným focením. Dnes už s sebou nosím čtyři baterie a čtyři paměťové karty.
Mám dva fotoaparáty Sony A1 a na každém zoom objektiv. Na jednom těle Sony 70-200 2,8 GM s telekonvertorem 1,4x a na druhém Sony FE 200-600 mm. Při wildlife fotografii musíš mít samozřejmě maskovací oblečení, maskovací síť a stan - podle toho, co se chystáš fotit.
Já používám i maskovací rukavice a na tvář si dávám síťovinovou maskovací kuklu, skrz kterou vidím, ale zvěř mě ne.
Podmínky, ve kterých se nacházíš při focení, jsou náročné i na fotovýbavu. Kdysi jsem přešel od Pentaxu na bezzrcadlovku Olympus se systémem Micro 4/3. Mohu ho vřele doporučit. V jejich tělech a objektivech malých rozměrů se skrývá skvělá technika s množstvím vychytávek, o kterých nemá běžný fotograf ani představu. Navíc s vrcholnou optickou stabilizací.
Co mě však omezovalo, byla velikost snímače. Při fotografování ptactva se často používá ořez a na to je vhodný velký snímač, aby bylo z čeho ořezávat. To splňuje nejlépe full frame, takže již třetí rok fotím s bezzrcadlovkou Sony, která má 50Mpx. snímač s rychlostí kontinuálního snímání až 30 snímků za sekundu.
Čtěte také: Hry v přírodě pro kameramany a rodiče
Jak dlouho čekáš, než přijde onen pravý moment? Ano, základem je trpělivost. Vždy říkám, že jsme jako rybáři, ale na rozdíl od nich se nesmíme ani pohnout. Ptáci (a zvěř obecně) jsou velice citliví na pohyb.
Před samotným focením je dobré dlouhodobě pozorovat daný druh. Samozřejmě mám svá oblíbená místa jako každý „fotolovec“. Fotím především v okolí Bratislavy. Málokdo ví, jak perfektní místa na focení krásných ptáků jsou v bezprostřední blízkosti hlavního města.
Od loňského roku jsem však začal cestovat za fotografováním ptactva i do zahraničí. Vedla mě k tomu touha vidět a vyfotit druhy, které u nás nejsou, nebo jen velmi výjimečně, ale také samotný způsob focení.
Ve většině evropských zemích mají vybudované sítě úkrytů právě pro focení ptactva a zvěře. Ty jsou umístěné v blízkosti hnízd, u rybníků nebo krmítek, takže máš možnost vidět a fotit to, co chceš, z bezprostřední blízkosti. Samozřejmě první a nejdůležitější podmínkou je NERUŠIT ZVĚŘ.
Přijdeš tedy za tmy a po focení odcházíš nepozorován zadním východem, případně zůstáváš až do setmění. Něco takového u nás bohužel nefunguje. Doufejme, že jen zatím.
Čtěte také: Jak se chovat v divoké přírodě
Opravdu dobrým začátkem pro nadějného wildlife fotografa jsou workshopy, na kterých se fotí ptáci v péči člověka (dravci, sovy). Zde se fotograf naučí základní techniky focení tohoto typu a hlavně si to vyzkouší v praxi. Také jsem tím prošel a navštívil jsem několik workshopů Rosti Stacha, který je pořádá v Česku, na Moravě, ale i na Slovensku.
Určitě ano. Když se začneš této disciplíně věnovat více, stačí jen pozorovat a poslouchat ptáky kolem tebe, budeš se hned úplně jinak dívat na přírodu jako takovou.
Člověk desítky let vytlačoval zvěř a ptáky z jejich přirozeného území. Díky nesprávným zásahům člověka do přírody, tím pádem nevhodným podmínkám, se některé druhy ptáků odstěhovaly z našeho území (např. Mandelík hajní).
My, běžní lidé, můžeme přispět tím, že se budeme k přírodě chovat ohleduplně. Nemá smysl jít proti zákonům přírody. U ptáků musíme být ohleduplní zejména v období hnízdění (duben až červen), nesnažit se dostat až do hnízda, jen abychom měli „super fotku”. Naopak v zimě můžeme pomoci správným krmením, případně stavěním ptačích bud a budek.
Dokáže si někdo představit život bez ptáků? V říjnu odjíždím do Národního parku Skadarské jezero (Černá Hora), které je domovem asi 280 druhů ptáků. V zimě plánuji fotografování Orla mořského v Maďarsku a příští rok Racka a Tereje bílého v Irsku.
Na závěr bych ještě rád řekl, že nejkrásnější na fotografování divoké přírody je to, že jsem v přírodě, a to je maximální relaxace. Fotografování jsem začínal jako úplný amatér s kompaktem a režimem AUTO.
Dnes (2026) mám za sebou roky praxe, přes 80 workshopů ročně v českých zoo i v NP Bavorský les, fotoexpedice do pralesů Thajska a Bornea, spolupráce se značkami jako Sony, Bushman, Rockpoint, Kia, Suzuki, Ineos Grenadier nebo vVvo a členství v Asociaci profesionálních fotografů ČR. V článku otevřeně popisuju svou cestu, co mi pomohlo (a co naopak bolelo), jak vypadá realita profesionální práce a na jaké technice dnes stojím - od Sony A7IV/A7V/A9III přes špičková skla až po drony a video gear.
Pro fotografování divoké přírody se hodí tyto objektivy a fotoaparáty:
Amatérský fotograf divoké přírody z České republiky, který se ve své tvorbě zaměřuje na umělecké ztvárnění přírody, zejména ptáků. Jako samouk se snaží jít za hranice klasické dokumentární fotografie a vytvářet vizuální poezii, která zachycuje nejen pohyb, ale i emoce a atmosféru.
Czech Nature Photo 2025, kategorie Zvířata v lidské péči / 2. Tuhle fotografii jsem pořídil během lednové návštěvy ZOO v Basileji, kam několikrát do roka vyrážím se svými dcerami - a téměř vždy i s fotoaparátem, protože takové výlety jsou skvělou příležitostí k tréninku techniky ICM. Tentokrát jsme ale uvízli na víc než hodinu u dětského hřiště, kde jsem si aspoň krátil čas focením racků, kteří kroužili nad hlavami návštěvníků.
K mým oblíbeným plameňákům jsme dorazili až pozdě odpoledne, kdy už dcery ztrácely trpělivost - svačina byla snědená, začínala být zima a nálada směřovala k odchodu. Já jsem se přitom právě dostal do správného fotografického rozpoložení a snažil se zachytit atmosféru zimního podvečera v hejnu plameňáků. Nechtěl jsem ale riskovat rodinnou vzpouru, a tak jsem na focení usmlouval jen asi čtvrt hodiny.
Výstava Czech Nature Photo 2025: Kde příroda vládne představuje jedinečné snímky přírody z celého světa, pořízené fotografy z České republiky a Slovenska. Oceněné a vybrané fotografie zachycují fascinující krásu zvířat, rostlin i krajiny a zároveň upozorňují na důležitost ochrany přírody, která nenávratně mizí.
Focení zvířat a přírody se věnuji od roku 2011 poté, co mě na jedné výstavě nadchly fotografie předních českých fotografů přírody. Fotografování se tak pro mě stalo návratem k přírodě a k tomu, co jsem chtěl vždy dělat. Jde mi hlavně o to ztvárnit kouzlo přírody trochu jiným způsobem, kdy výsledek často spíš připomíná obraz než fotografii.
Fotograf, milovník přírody a zvířat, věčný optimista, sběrač PET láhví… vás vítá, na svých stránkách. Najdete zde příběhy a fotografie z cest za přírodou nejen po České republice ale i ze zahraničí. Pohodlně se usaďte a užívejte si krásu, která se nachází kolem nás.
Srí Lanka je rájem nejen pro cestovatele, plážové povaleče, surfaře, ale i milovníky přírody. Žije zde totiž nespočet endemických druhů, které nikde jinde nenajdeme.
Důležité milníky, které mě měnily a formovaly:
Profesionální fotograf Rostislav Stach vám bude zasvěceným průvodcem, který se s vámi podělí o více jak třicetileté zkušenosti s fotografováním zvěře. Fotografování zvířat v přírodě vyžaduje mnohem více, než jenom stisknout spoušť fotoaparátu.
Vedle nezbytného technického vybavení je potřeba také vědět, kde a jak můžete zvěř v přírodě najít, jak se k ní přiblížit, měli byste znát alespoň něco málo o zvycích fotografované zvěře a vědět, kdy je pro fotografování vhodná doba.
V archivu fotografa naleznete více než 200.000 snímků savců, ptáků, obojživelníků, plazů i krajin.
Fotograf divoké přírody a lektor úspěšných fotokurzů Rostislav Stach fotografuje od r. 1974 a specializuje se na snímky naší fauny. Je členem mezinárodní fotografické skupiny SHAPE, která fotograficky mapuje karibské ostrovy Nizozemských Antil. Na soutěžích Czech Press Photo získal v kategorii Příroda a životní prostředí postupně třetí, druhou i první cenu.
Na kurzech pořádaných ve spolupráci s Centrem FotoŠkoda, mají účastníci možnost bezplatného zapůjčení a vyzkoušení fotografické techniky.
Přesvědčil jsem se o tom, že obecný pohled lidstva na pocity i myšlení zvířat je velmi zkreslený. Zvířata se umí radovat, hrát si i projevovat city stejně jako my, lidé. Ve své tvorbě se to pokouším zachytit.
Svůj život skutečně žijí - prožívají mnohem smysluplněji a opravdověji; mohli bychom se od nich mnohému učit. Víme, co je to opravdová obyčejná radost, rodičovská láska, skutečná svoboda? Ony to vědí!
Muži jsou od přírody soutěživí tvorové. "Bohužel" patřím také mezi ně:-). Fotosoutěže sice přímo nevyhledávám, ale čas od času se do nějaké z nich přihlásím...
Zastávám názor, že fotografie musí mezi lidi. Proto byla vytvořena, proto se narodila. Její příběh, či poselství teprve pak získává smysl. Také proto Vás velmi rád uvítám na svých výstavách...
Jmenuji se Tomáš Trnka a celý svůj život žiji v Praze. Mojí hlavní životní vášní je zachycování krás divoké přírody - především ptáků, jejich ochrana a neustálé vzdělávání se v ornitologii i v hlubším poznávání přírodních souvislostí. K fotografii jsem se dostal v roce 2019 a postupně se stala neoddělitelnou součástí mého života.
Každý snímek pro mě znamená nejen konkrétní vzpomínku na dané setkání, ale i možnost podělit se o něj s ostatními - proto jsem vytvořil galerii fotografií české přírody. Na konci roku 2023 jsem svou cestu posunul dál - k tvorbě videí, která dokážou zachytit dynamiku, atmosféru a příběhy života ve volné přírodě ještě intenzivněji.
Příroda mě fascinovala už od dětství, ale nikdy tak silně jako dnes. Jako kameraman a fotograf ji dokumentuji a zvu vás, abyste ji zažili se mnou. Natáčet přírodu z centra Prahy není snadné, o to víc si vážím každého okamžiku, kdy se mohu ocitnout ve „svobodném světě přírody“.
Respekt k ní je pro mě zásadní - nejde o dokonalý záběr, ale o zachycení přirozenosti. Na svých cestách se snažím být především pozorovatelem - nezasahovat, nerušit, jen tiše naslouchat a sdílet to, co mi příroda dovolí spatřit.
Snažím se aktivně zapojovat do ochranářských projektů - například do ochrany hnízd čejky chocholaté a motáka lužního, do monitoringu a ochrany hnízdišť výra velkého nebo do projektu Návrat sovy pálené do české přírody. To, co mě pohání, není honba za krásnými záběry, ale snaha ukázat, že naše příroda je křehká a zaslouží si pozornost i ochranu.
Mým cílem je prostřednictvím fotografií a videí šířit povědomí o bohatství i zranitelnosti české přírody. Věřím, že když dokážeme v lidech probudit úžas, respekt, a dáme jim informace, vzbudíme v nich zároveň i potřebu přírodu chránit.
V mých fotogaleriích naleznete výhradně fotografie volně žijících živočichů, tzv. WILDLIFE. Při jejich pořizování se snažím o dodržení etických zásad fotografa divoké přírody. WILDLIFE je pro mě královská DISCIPLÍNA ve fotografování přírody.
Pro mě osobně vyjadřuje maximálně autentický a mnohdy neopakovatelný výjev z přírody, kdy fotograf zachytí divokého tvora v jeho přirozeném prostředí tak, že o něm živočich neví a sám tak neovlivnil jeho chování, jelikož nebyl nijak lákán, či váben. Tím je zajištěno také to, že živočich je vůbec nebo minimálně rušen, což je pro mě v hierarchii mé práce výše, než pořízení kvalitního snímku.
Známý český fotograf, Václav Šilha, kdysi napsal: „Wildlife fotografie je vlastně dokument a ten by měl zůstat pravdivý.“ Stejně tak, jako on, i já jsem se přidal k výzvě fotografického nestora a propagátora WILDLIFE fotografie, Fritze Pölkinga a převzal jeho kritéria členění fotografií do kategorií, ve výše uvedeném případě se jedná o kategorii 1.
Směřuji tedy nejvíce k tomuto způsobu fotografování a i když vím, že např. v přezimovacích a jiných oborách zvířata neztrácí téměř nic ze své plachosti, v rámci zachování autentičnosti okamžiku, prostředí nepovažuji ani tyto fotografie za WL. Nefotografuji a nefilmuji zvířata v lidské péči. Takovéto snímky jsou často hned ve více ohledech nereálné.
Představa o nich je pak ve vztahu k laické veřejnosti mnohdy velmi zkreslená, což přírodě spíše uškodí, než pomůže, pokud tedy nejsou okolnosti pořízení snímku pravdivě uvedeny. V postprocesu je WILDLIFE FOTOGRAFIE také velmi osobitá. Zpracována výhradně prostřednictvím základních úprav.
tags: #kameraman #divoke #prirody #techniky