Kasy divoké přírody – definice a význam

V uplynulém týdnu rezonovalo v sektoru lesnictví a dřevařství téma klimatické změny. Spojení silného větru a sucha výrazně zvýšilo riziko lesních požárů, což vedlo mimo jiné k omezení nočního vstupu návštěvníků do Národního parku České Švýcarsko. Lesní školkaři dále zahájili likvidaci nadprodukce, o kterou dramaticky poklesl zájem. Tyto přebytky vznikly před dvěma lety v období vysoké poptávky po sadebním materiálu určeném k obnově kalamitních holin.

Patnáctý týden letošního roku byl ve znamení turbulentního vývoje na poli recipročních cel, jejichž pravidla se měnila doslova ze dne na den. V této nejisté situaci je obtížné činit jakékoli predikce - a to nejen na úrovni globálních trhů, ale i v oblasti lesnicko-dřevařského sektoru.

Probírky, zvláště ty první, jsou po kůrovcové kalamitě tématem současnosti. Skluz je prakticky na celém našem území. Je to pochopitelné, protože na ně nebyly kapacity, cena za dříví také nebyla nijak vysoká. Novou výzvou jsou ale probírky, kde prořezávky neproběhly zcela podle dřívějších zvyků, a nyní na ně přichází řada.

Evropská asociace státních lesnických podniků varovala před dalším rozšiřováním přísně chráněných území na úkor hospodářských funkcí lesů, výzvu podpořila i Lesnicko-dřevařská komora ČR. Proti záměru na vznik Národního parku Křivoklátsko se ohradila Česká lesnická společnost, která svůj postoj předložila v otevřeném dopise vládě.

Vědci pokryli lesy v Česku sítí dendrometrů. Data z těchto senzorů umístěných na kmeni stromu a systém, který s nimi pracuje, poskytují denně aktualizované mapy stavu lesních ekosystémů, uvedl v tiskové zprávě vedoucí sítě DendroNetwork Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Na vytvoření sítě a systému se podíleli vědci z této instituce a z Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity.

Čtěte také: Jak se chovat v divoké přírodě

Úbytek dříve běžných druhů ptáků, savců i hmyzu souvisí jednak s drastickou změnou prostředí, tzn. zvýšenou chemizací polí a sadů, zánikem tisíců kilometrů mezí a ruderálních ploch, až chorobnou péčí o sterilizované zahrady a parky, ale také - a to nikoliv za poslední odrážkou - s nárůstem stavu predátorů.

Pro mnoho ochranářů jsou predátoři nedotknutelné idealizované ikony, které vrátí do přírody řád a harmonické vztahy. Prase divoké, liška, kuna skalní, krkavec, synantropizovaná straka, sojka, poštolka, volavka popelavá, racek šedý aj. jsou příklady druhů, které v posledních desetiletích zaznamenaly nebývalý vzestup početnosti. Naopak mezi druhy silně ubývající můžeme zařadit zajíce, sysla, koroptev, čejku, vrabce domácího, stehlíka, chocholouše, moudivláčka, racka chechtavého, kavku, sýčka, ale i ještěrky, žáby aj.

Mezi ubývajícími druhy naší přírody - a zřejmě tomu mnozí nebudou věřit - je i drobný hlodavec otevřené krajiny, zemědělci proklínaný, hraboš polní. Ten se vyznačuje tří až pětiletými cyklickými gradacemi s náhlými poklesy stavů téměř k nule. Ač má druhové jméno polní podobně jako zajíc, je to původně tvor stepní! Na loukách se vyskytuje běžně, a škody, tedy požerky, zde způsobené, v porovnání s těmi na polích, jsou zcela zanedbatelné.

V místě výskytu sýčka je nutno nabízet mu jen řádně zabezpečené budky (oplechování, hladká stěna)! Na početnosti hraboše a jiných hlodavců závisí celá řada chráněných druhů, jako jsou sovy, dravci, lasicovité šelmy, hadi. Například tchoř byl ještě donedávna loven, dnes je však chráněn, neboť trpí jednak nedostatkem potravy, ale také predačním tlakem od silnější konkurence.

Proto je namístě otázka, zda stávající systém ochrany myslí na všechny druhy stejně, nebo jen na ty vybrané, „ikonické“. Jistě, nelze neocenit návrat rysa, vlka, výra či orlů do dnešní krajiny. Kriticky ohrožení sysel a koroptev se v zajetí odchovávají a vypouští na vhodných lokalitách. O něco podobného by bylo namístě zaměřit se i u hraboše.

Čtěte také: Přístupy k ochraně divoké přírody

Jeho chov není náročný, dá se držet v domácích podmínkách stejně jako křeček či morče. Jako potrava se osvědčilo celoročně zelené krmení (tráva, pampeliška, vojtěška, řepka), trocha mrkve, suchého chleba, ždibek masa. Pít nepotřebuje, do misky s vodou s oblibou kálí. Vrh dvou samic hraboše s mláďaty blízkého stáří v jednom hnízdě.

V malé ubikaci velikosti akvária (plastovém boxu) pro dvě samičky a samečka se množí téměř celoročně, ztráty úhynem za 22 měsíců chovu nebyly žádné. Celkem bylo autorem odchováno cca 200 mláďat, a spolu s dalšími 70-ti hraboši odchycenými v přírodě bylo vypouštěno v městském a příměstském prostředí na trávní porosty s blízkým výskytem sýčka.

Odchovaní či odchycení hraboši se usadili 0 - 60 m od místa vypuštění. Jako kořist byli okamžitě zaregistrováni, takže drtivá většina z nich byla během několika málo týdnů či měsíců predována nejvíce kunami, kočkami, poštolkami a krtky. Dělo se tak proto, že v postgradačním (latentním) roce byla o kořist nouze, zatímco chovaní hraboši byli, navzdory předpokladům, početního kolapsu, ušetřeni.

V letech „bez hraboše“, resp. při jeho latenci, nemusí myšilovní predátoři hladovět (a potažmo nehnízdí), ale druhy sov otevřené krajiny, tj. sýček, sova pálená, kalous, mohou lovit zejména myšice (křovinná, lesní, temnopásá), norníka nebo rejsky. Aby takovou strategii mohli ptáci uplatňovat, k tomu je nutná přítomnost stromů a keřů, pod kterými tito drobní savci nacházejí potravu a úkryt.

A jelikož při zcelování polí do dnešních obřích lánů bylo zničeno nepředstavitelné množství mezí, liniové zeleně i solitérů nejen kolem polních cest, je nanejvýš potřebné, aby alespoň část z nich byla obnovena. Přemnožená kuna skalní je významný predátor hlodavců, ale také otevřených ptačích hnízd i těch z úzkých dutin, včetně hnízdišť sov.

Čtěte také: Aktuální stav divoké zvěře v ČR

Jako nejvhodnější plodonosné dřeviny jsou dub, buk, habr a lípa. Naopak topol, jasan, bříza či akát plní sice krajinotvornou funkci („zelenou kulisu“), avšak kýženou biodiverzitu příliš nepodporují. Myšice nezřídka obsazují nízko instalované ptačí budky, takže je lze takto poměrně snadno monitorovat.

Věnujme proto pozornost přehlíženým a pronásledovaným druhům, stejně jako rozptýlené a liniové zeleni. Obojí má v přírodě nezastupitelný význam.

tags: #kasy #divoké #přírody #definice

Oblíbené příspěvky:

• Cíle environmentální výchovy
• Komponenty dřezového kompletu
• Přírodní poklady Jeseníků
• Komunální odpad Skalka
• Těhotenské focení v přírodě