Během vývoje společnosti a s tím spojených zásahů do krajiny některé druhy utrpěly, některé dokonce z přírody zmizely. Dnes se část z nich do ní opět vrací za přispění lidí, kterým jejich ztráta není lhostejná. Udržení co největší biodiverzity, tedy bohatství rostlinných i živočišných druhů, je také otázkou zachování kulturního dědictví pro další generace.
Návrat ohrožených druhů do našich lesů je pro nás otázkou naplňování veřejného zájmu. Domnívají se, že lesy jen využíváme, abychom se obohatili, ale není tomu tak. Samozřejmě, že nejen les vychováváme, ale také těžíme a prodáváme dřevo, které je obnovitelnou ekologickou surovinou a jako taková se i využívá. Staráme se o lesy tak, abychom je našim následovníkům předali ve stejném nebo lepším stavu, než jsme je přebírali. My se snažíme, za použití prostředků, které získáváme například právě prodejem dřeva, přispět k návratu těchto druhů do našich lesů.
V dřívějších dobách se ptáci pro sokolnictví pouze z přírody brali. Dnes se nacházíme v době, kdy značná část původní světové populace sokolů a rarohů vymizela, hlavním důvodem bylo nevhodné používání pesticidů od poloviny minulého století, především nechvalně známého DDT a dalších insekticidů na bázi chlorovaných uhlovodíků. Proto se mohlo začít s vypouštěním odchovaných mladých sokolů a rarohů do přírody. A protože jejich snahou je nejen provozování sokolnictví, ale současně i ochrana dravců v přírodě, poskytují, stejně jako sokolníci v Americe, Německu, Polsku i jinde, část odchovaných mláďat pro účely tzv. reintrodukcí, čili vypouštění do přírody.
Vypouštěcí metody se používají v zásadě čtyři, každá z nich má své přednosti v konkrétních podmínkách, tedy právě určité podmínky v místě a době reintrodukce určují výběr metody. Jedná se o problematiku tzv. vtištění neboli imprintingu.
Od r. 1996 jsme celkem připravili k vypuštění 23 sokolů. Díky vysílačům můžeme ptáky po vypuštění sledovat až několik měsíců a získávat tak nenahraditelné údaje o jejich pohybové aktivitě, potravě, zdravotním stavu atd. Reintrodukce provádějí i v Polsku, kde mají též prokazatelné úspěchy. To samé se odehrávalo před lety v Severní Americe.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
K ochraně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zajišťují v souladu s § 52 odst. 1 ZOPK všechny orgány ochrany přírody záchranné programy s cílem vytvořit podmínky umožňující takové posílení populací těchto druhů, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení. Vzhledem k výsledkům každoročního monitoringu vyvstala časem potřeba aktivní přímé podpory malých populací sysla, a proto byl zpracován návrh dodatku záchranného programu obsahující jak podrobnou metodiku výběru lokalit i jedinců, tak zcela konkrétní pravidla procesu odchytu, převozu, vypouštění a monitorování jedinců, a to včetně způsobu hodnocení efektivity daných opatření.
Ochranou velkých šelem a jejich rozsáhlých biotopů neobnovíme jen narušenou přírodní rovnováhu, ale můžeme ochránit nebo zlepšit podmínky řady dalších, méně charismatických druhů. Speciálně vyškolení mladí ochránci od roku 1999 monitorují výskyt šelem, svou přítomností narušují pocit anonymity a beztrestnosti pytláků a kontrolují nelegální masité návnady, u kterých mohou být zejména vlci a medvědi odstřeleni. Společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny jsme proto v předešlých letech připravovali tzv. Program péče pro velké šelmy, jehož stěžejním opatřením je rozsáhlá, ale dobře koordinovaná výchovná a osvětová kampaň, která by měla probíhat současně na třech rozdílných úrovních - celostátní, místní a ve specifických cílových skupinách (myslivci, lesníci, chovatelé ovcí, provozovatelé turistických chat…).
S podzimem přichází větší aktivita zvěře, která se může objevovat kolem cest nebo je přecházet. Nutí ji k tomu i velká rozdrobenost krajiny na Vysočině, která postrádá velké územní celky izolované divočiny. Pachové ohradníky jsou v těchto místech doplněny také o barevné odrazky. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ale není účinnost těchto opatření dostatečně ověřená. Zvukový plašič je založený na tom, že když se blíží auto, tak to zařízení vydá nějaký zvuk, který to zvíře odplaší.
Ochrana přírody je potřebná, ale nedokáže zastavit ubývání rostlinných a živočišných druhů a zvrátit krizi biodiverzity. K tomu je nutné přírodu také obnovovat, tedy vrátit zpět ekosystémy, které člověk poničil. Zákon pomocí závazných cílů zajistí obnovu poničených ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady či lesy. ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo.
Pokud i vy máte čerstvou zkušenost, nezoufejte. Poradíme vám, jak před divočáky ochránit vypěstované plodiny. V první řadě je vhodné pozemek oplotit bytelným plotem. Elektrické ohradníky proti divokým prasatům jsou efektivní ochranou vašeho pozemku. Můžete si také pořídit zradidlo - výstražnou pásku na elektrický ohradník. Pachové ohradníky na divočáky fungují na principu uvolňování zápachu do okolí ohrady.
Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci
Také my vnímáme škody na hospodářských zvířatech jako problém. Naopak účinným, přestože ne vždy 100% řešením, je zabezpečení chovu tak, aby vlci neriskovali zranění, bolest nebo přílišnou energii na jeho překonání. Z toho důvodu dlouhodobě nabízíme chovatelům různé druhy pomoci, ať už ve formě konzultací, poskytování informací z monitoringu šelem, zjišťování příčin útoku nebo administrace dotací na preventivní zabezpečení stád. Program na podporu zabezpečení stád sice existoval, byl však extrémně administračně náročný, delší dobu také nevyužitelný pro menší farmáře.
Pro snížení míry konfliktů je zásadní především nápomocnost a podpora státu, která z našeho pohledu pokulhává. Nemusí jít vždy o velké projekty - lány vysokých ohrad, pořízení pasteveckých psů - někomu mohou pomoci i změny v režimu pastvy. Je ale potřeba přijmout fakt, že žádná řešení nejsou univerzální a že nemusí být 100% - stejně jako ne vždy zabrání farmáři u zvířat nemocem, zraněním na pastvě apod.
Organizace Lestari byla založena v roce 2014 českými vědci a ochránci přírody. Během osvětové kampaně o palmovém oleji české veřejnosti organizace přiblížila jeden z největších globálních ekologických problémů. Po úspěšné osvětě o palmovém oleji v České republice se Lestari posléze začalo více zaměřovat na komplexní ochranu ohrožených druhů a ekosystémů. Mezi pilíře aktivit organizace patří výzkum založený na sběru relevantních dat, podpora protipytláckých aktivit, investigativní činnost zaměřená na pašování divokých zvířat, dokumentace přírody a hrozeb, kterým čelí.
Organizace Lestari společně s organizací Kukang Rescue Program stála u zrodu mezinárodního vyšetřovacího týmu, který má za účel potírat pašování divokých zvířat. Skupina se zaměřuje na významnější postavy v řetězci obchodu, aby jejich odstraněním narušila fungování celku. Bangkaru je jedním z posledních míst na Zemi, kde se nachází stále nedotčený a tedy jedinečný původní (primární) prales.
Čtěte také: Současná ochrana přírody
tags: #ochrana #divoke #prirody #metody