Recyklace polystyrenových kelímků a postupy

19.04.2026

Polystyren je rozšířeným plastovým materiálem s celou řadou forem a možností využití. Dobrá recyklovatelnost je jednou z výhod tohoto materiálu. Recyklace má v Česku dlouhou tradici. Jelikož se polystyren používá také jako obalový materiál, končí odpad z něj i v obecních systémech. Odtud se předává k dalšímu zpracování a při splnění některých podmínek může být úspěšně recyklován.

Druhy polystyrenu

Pravděpodobně nejznámější formou polystyrenu je pěnový (expandovaný) polystyren - EPS, což je však jen jedna z řady modifikací standardního polystyrenu označovaného jako GPPS. Mezi hlavní přednosti standardního polystyrenu lze zařadit dobrou tvrdost, vynikající optické vlastnosti, mimořádnou průhlednost, malou nasákavost vody a velmi dobré elektrické a dielektrické vlastnosti.

GPPS (standardní polystyren): Je tvrdý, křehký, čirý a průhledný polymer s vysokým leskem. Vyrábějí se z něj kupříkladu výrobky pro zdravotnické a laboratorní účely (zkumavky, pipety, Petriho misky apod.), kelímky na jednorázové použití, obaly na CD, lahve, víka, podnosy a jídelní tácy, přepravky, nátěry na lesklé papíry atd.
HIPS (nárazu odolný, houževnatý polystyren): Je kopolymer z butadien-styrenového kaučuku, který má nižší pevnost a tuhost, ale zvýšenou tažnost. Vlivem kaučukových částic je mléčně zakalený. Používá se na výrobky, jež mají odolávat nárazům jako například obaly a výrobky na jednorázové použití (kelímky, příbory), spotřební elektronika, hračky, chladicí vložky a počítačové kryty, různé díly nábytku, ramínka na oděvy, kryty disků automobilových kol, krabice na potraviny, díly do chladniček apod.
XPS (extrudovaný polystyren): Pro výrobu extrudovaného polystyrenu se používá podobná surovina jako pro pěnový polystyren, rozdíl je ale v systému vypěňování. Extruzí (vytlačováním) taveniny GPPS za současného sycení vypěňovadlem vzniká materiál s minimální nasákavostí a velkou pevností. Uplatňuje se zejména jako tepelná izolace v přímém styku s vlhkostí (spodní stavba, inverzní ploché střechy) nebo izolace s vysokým zatížením (průmyslové podlahy, parkoviště, střešní terasy apod.). Své místo má rovněž ve výrobě obalů. Odlišnosti lze spatřit v místě lomu, kdy XPS je na lomu hladký, kdežto pěnový polystyren má patrné jednotlivé buňky. Zároveň bývá často obarven například na růžovou nebo zelenou barvu.
EPS (expandovaný polystyren): Je vyroben z napěněných polystyrenových kuliček, přičemž samotný polystyren představuje jen cca 2 % objemu, zbytek tvoří vzduch. Kromě toho obsahuje také styrenové kopolymery a různé přísady (aditiva). Jeho vlastnosti jsou ovlivněny obsahem tzv. nadouvadel, nejčastěji pentanu. EPS má výborné izolační vlastnosti, proto je hojně využíván ve stavebnictví, a to buď jako tzv. fasádní polystyren nebo ve formě desek k tepelné či zvukové izolaci podlah. Pro své vlastnosti je taktéž ceněný v obalovém průmyslu, kde bývá součástí obalů křehkých předmětů jako tzv. ochranný obal tlumící nárazy při manipulaci a dopravě.

Výroba EPS

Zpěňovatelný polystyren se předpěňuje působením syté vodní páry v předpěňovacích zařízeních. Následně se předpěněnými perlami vyplní prostor formy, která má ve stěnách parní trysky. Působením syté vodní páry dojde k pevnému spojení jednotlivých buněk a vytvoření kompaktního bloku, jenž odpovídá tvaru formy. Při výrobě fasádního EPS, kde má forma tvar kvádru, je vyrobený EPS blok po vyzrání rozřezán teplým odporovým drátem na desky, které se následně zabalí a expedují. Výroba obalů z EPS probíhá stejným způsobem, liší se pouze tvarem forem. Důležitou vlastností EPS je velmi nízká hustota (objemová hmotnost) pohybující se v rozmezí 11 až 35 kg/m3, kdy nejčastěji bývá 18 kg/m3. Některé výrobky z EPS je nově zakázáno uvádět na trh na základě směrnice o jednorázových plastech (SUPD). Zákaz se však vztahuje jen na velmi malý okruh obalů, zejména balení potravin a nápojů určených k okamžité spotřebě, např. kelímky a termoobaly na jídlo.

Třídění a recyklace polystyrenu

Odpady z GPPS a HIPS obvykle končí ve žlutých kontejnerech na sběr plastů, odkud putují na dotřiďovací linky. Na ručních dotřiďovacích linkách se zpravidla nedotřiďují na úroveň samotného polymeru, ale většinou jsou součástí směsných plastů určených k regranulaci nebo intruzi do forem. Automatizované linky však dokážou PS snadno dotřídit jako samostatný materiál a nabízet ho k dalšímu využití. EPS je s ohledem na své jednoduché chemické složení dobře recyklovatelný, a to hned několika metodami. Závažnou komplikací pro recyklaci EPS je přítomnost inhibitorů hoření ve fasádním pěnovém polystyrenu. Před rokem 2015 se běžně používal hexabromcyklododekan (HBCD, nebo též HBCDD), u něhož existuje silné podezření na karcinogenní vlastnosti a škodlivost pro životní prostředí, a proto bylo jeho používání zakázáno. Nicméně zejména ve starším fasádním polystyrenu, typicky v tom, který je doposud součástí opláštění budov, se stále vyskytuje. Zpracovatelé odpadního polystyrenu nemohou HBCD odstranit běžnými způsoby, a proto EPS, který jej obsahuje, nepřijímají.

Metody recyklace EPS

Pro recyklaci ve výrobní technologii se odpadní EPS dodává volně ložený nebo mírně drcený. Recyklací EPS ve výrobní technologii se u nás zabývá většina výrobců EPS, ačkoli v řadě případů zpracovávají vlastní výrobní odpady. EPS lze regranulovat klasickými recyklačními postupy. Výsledným produktem je rPS granulát, jenž má vlastnosti a použití obdobné s GPPS. Pro regranulaci se EPS dodává obvykle drcený a za studena lisovaný do hranolů nebo tavený do ingotů, a to zejména z důvodu snižování přepravních nákladů. Výroba ingotů je technologicky náročnější a méně rozšířená, naopak drcení a lisování provádí celá řada svozových firem. EPS pro regranulaci musí být maximálně čistý, a to z důvodu citlivosti recyklační technologie zejména na přítomnost stavebních hmot.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

V ČR jsou provozovány technologie na regranulaci PS včetně EPS a XPS. Výroba EPS drtí je v ČR poměrně rozšířená, avšak v západní Evropě téměř neznámá metoda, která není technologicky náročná. Pomocí drtičů se rozbije struktura EPS až na úroveň jednotlivých buněk (kuliček). Vzniklý materiál se používá pro stavebně izolační zásypy, foukané izolace nebo jako příměs do lehčených a izolačních betonů. K recyklaci se EPS dodává volně ložený, XPS se touto metodou nezpracovává. Zpracovatelské kapacity na EPS jsou v ČR dostatečné a dokážou pojmout veškerý vytříděný EPS. Je však třeba mít na paměti, že hlavním odbytištěm recyklovaného EPS je stavebnictví, které pravidelně prochází výkyvy stavební výroby.

Jak si vedou Češi v recyklaci EPS?

Třídící návyky českých spotřebitelů se každým rokem zlepšují a jinak tomu není ani u obalů z pěnového polystyrenu. Z průzkumu vyplynulo, že více než polovina respondentů (60 %) obalový EPS vynáší do žlutých kontejnerů. V porovnání s průzkumem z minulého roku zde registrujeme nárůst o 3 procentní body. Čtvrtina dotazovaných uvedla, že odváží obaly z pěnového polystyrenu přímo do sběrného dvora, což je o jeden procentní bod více než loni. Desetina respondentů uvedla, že odpad z pěnového polystyrenu netřídí, tzn. vyhazuje jej do směsného odpadu, odkud následně putuje na skládku či do spalovny. Oproti loňsku zde registrujeme úbytek o 3 procentní body a v porovnání s průzkumem z roku 2019 dokonce o 7 procentních bodů, což znamená, že spotřebitelů, kteří EPS netřídí, stále ubývá. V poslední řadě 5 % respondentů uvedlo, že obaly vrací přímo prodejci. Jedná se o zhruba stejný počet dotazovaných jako loni.

Spotřeba a produkce odpadu z EPS

V roce 2024 činila domácí spotřeba 47,8 tis. tun. V České republice vzniklo za rok 2024 zhruba 4,6 tis. tun odpadu z pěnového polystyrenu. Přibližně 3 tis. tun pocházelo z obalů, 1,3 tis. tun ze stavebních odřezků. V rámci Evropy se ho ročně spotřebuje 2,2 mil. tun (2024). V případě vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS) je největším evropským spotřebitelem Polsko, na druhém místě figuruje Německo.

Možnosti recyklace EPS

Mechanická recyklace zachovává molekulární strukturu. V případě stavebních odřezků dochází k nadrcení odpadního EPS a jeho přidání do nových výrobků. Pokud je znečištěný, tak do lehčených betonů nebo zásypů. V případě čistého, převážně obalového odpadního EPS, se nejprve nadrtí a zkompaktuje pro efektivnější dopravu k recyklátorovi a následně se roztaví a zgranuluje na krystalový polystyren (GPPS), ze kterého se vyrábí surovina pro EPS nebo izolační desky z extrudovaného polystyrenu (XPS).

EPS nalezne využití, díky svým výborným tepelně izolačním a ochranným vlastnostem, napříč mnoha obory. Nejčastěji se s ním můžeme setkat ve stavebnictví, kde se využívá jako izolační materiál při zateplování. Další aplikací EPS je obalový materiál. Nejčastěji se využívá jako obal na bílé zboží (elektrospotřebiče), potraviny, farmaceutické výrobky, zahradnické a zahrádkářské potřeby, kosmetiku či zdravotnické potřeby. Vyrábí se z něj také ochranné cyklistické přilby, dětské autosedačky nebo plovací vesty.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Jak správně třídit EPS

EPS je velmi dobře recyklovatelný materiál, záleží ovšem na tom, v jaké kvalitě ho spotřebitel vytřídí. V současné době už jsou sice k dispozici technologie, které dokáží zrecyklovat i těžce znečištěný EPS, stále ovšem platí, že čím čistší materiál je, tím jednodušeji ho lze upravit a následně znovu použít. Ideální je tedy odpadní obalový EPS odnášet přímo do sběrného dvora. Pěnový polystyren bez pochyby patří i do žlutého kontejneru. Hrozí zde ovšem znečištění od jiných odpadů, které se s obalovým EPS v kontejneru smísí, což může v konečném důsledku ztížit jeho recyklaci.

Jednorázové nádoby na jídlo, kelímky, tácky z XPS (vytlačovaný polystyren s nadouvadlem), na které se balí maso a jiné potraviny, s nimiž se setkáváme v supermarketech nebo v kterých si odnášíme teplé jídlo z restaurací jsou často zaměňovány za obaly z EPS. Výrobkům z EPS se navenek podobají, jsou však vyráběny jinou technologií. Tyto obaly nelze běžně recyklovat, avšak dají se recyklovat tzv. chemickou recyklací ve spolupráci s výrobci styrenu a polystyrenů nebo se dají energeticky využít.

Technologie PolyStyreneLoop

Vstupní surovinou pro zařízení PolyStyreneLoop je pěnový odpad PS obsahující perzistentní organickou látku (POP) HBCDD. Vzhledem k tomu, že HBCDD byl přidáván do PS-pěny používané ve stavebnictví, bude vstupní tok pro PolyStyreneLoop pocházet z demolic nebo renovací starších budov, v nichž byla použita PS-pěna obsahující HBCDD. V České republice se to týká zateplení uskutečněných mezi roky 1988 a 2015. Podle nařízení EU 1357/2014 není materiál obsahující méně než 30 000 ppm (3 %) HBCDD klasifikován jako nebezpečný odpad. Pěnový polystyren obsahující HBCDD tedy není nebezpečným odpadem.

Jak funguje PolyStyreneLoop?

PolyStyreneLoop pracuje s technologií CreaSolv® založenou na čištění/rozpouštění pomocí rozpouštědel v kombinaci s bezpečnou destrukcí HBCDD. Odpad z PS-pěny se selektivně rozpouští pomocí specifického patentovaného složení rozpouštědla (není nebezpečné podle GHS). Rozpouštění je proces fyzikální separace, při kterém polymer mění pouze svůj fyzikální stav (pevná látka-kapalina-pevná látka), ale nikoli své složení, a proto se považuje za "fyzikální recyklaci". Jedná se o technologii předúpravy, která má schopnost recyklovat polystyren a oddělit jej od legislativně stanovené přídatné látky HBCDD. Během recyklačního procesu jsou všechny nečistoty i zpomalovač hoření HBCDD bezpečně odstraněny a zničeny, zatímco cenný polystyren a bromová složka jsou obnoveny.

Díky inovativní technologii CreaSolv® založené na procesu čištění na bázi rozpouštědel je nyní k dispozici průmyslový proces recyklace odpadu z pěnového PS obsahujícího HBCDD. Tato technologie byla přijata Basilejskou úmluvou UNEP jako nejlepší dostupná technologie (BAT) pro zpracování odpadu z pěnového PS obsahujícího HBCDD.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Kam patří stavební a obalový polystyren?

Obalový odpadní polystyren: Nejlepší volbou je předat obaly od elektroniky nebo bílého zboží či televizorů zpět prodejci nebo je odnést do nejbližšího sběrného dvora. Pokud tuto možnost nemáme, pak je možné využít systému separováného odpadu a vhodit obal do žlutého kontejneru. V žádném případě nepatří takovýto odpadní polystyren do komunálního odpadu.
Stavební odpadní polystyren: Pokud se jedná o čisté odřezky ze zateplování realizovaného po roce 2015, může být takovýto odpadní polystyren předán buďto výrobci, některým stavebninám nebo recyklační firmě popřípadě do sběrného dvora, pokud takový odpad přijímá. Jedná-li se o odpadní stavební polystyren z dekonstrukcí nebo demolic, který byl aplikován na stavbě v letech 1988 až 2015, obsahuje takový odpad dnes již zakázaný retardér hoření HBCDD, a proto musí být buďto energeticky využit (cementárny, spalovny) nebo recyklován pomocí technologie PSLOOP. V obou případech musí být nejprve zbaven větších nečistot (částí lepidla, hmoždinek a výstužné síťoviny) a zkompaktován.

Nároky na recyklaci pěnového polystyrenu

Pěnový polystyren je z hlediska recyklace bezproblémový materiál a je pro ni velmi vhodný. Drcený odpad z pěnového polystyrenu se proto používá v zemědělství i zahradnictví pro vylepšení těžkých půd a jako kypřící prostředek. Odpad vznikající přímo ve výrobě pěnového polystyrenu se z větší části znovu použije opět ve výrobním cyklu, dále se užívá jako přísada do betonu a izolačních omítek.

Přínos izolací z pěnového polystyrenu

Izolace z pěnového polystyrenu jsou používány téměř 50 let a plní v milionech bytů a domů na celém světě svou funkci izolace proti chladu, teplu a hluku. Polystyren má velký přínos v úsporách energie a v ochraně životního prostředí. Primární energie spotřebovaná při výrobě pěnového polystyrenu je prostřednictvím jeho použití pro tepelnou izolaci uspořena za velice krátké období - od dvou měsíců do jednoho roku. Pěnový polystyren je zdravotně neutrální, používá se i na obaly pro potraviny jako např. mražené ryby , ovoce apod. Během mnoha desítek let jeho používání ( byl objeven v roce 1950) se neprokázaly žádné negativní účinky na lidské zdraví. Pěnový polystyren má velmi nízkou měrnou hmotnost - asi 15 kg/m3 , což určuje i nízkou spotřebu energie na výrobu 1 m3. EPS se vyrábí tzv.

Závěr

Recyklace polystyrenu je důležitá pro ochranu životního prostředí a snižování množství odpadu. Správným tříděním a odevzdáváním polystyrenu k recyklaci může každý přispět k udržitelnější budoucnosti.

Tabulka: Spotřeba a produkce odpadu z EPS v ČR (2024)