Kauza znečištění ovzduší letadly: Studie a dopady

14.03.2026

Odborníci dlouhodobě upozorňují, jak škodlivý vliv má zvýšená letecká doprava na vývoj klimatu.

Přesto se létá čím dál víc a jak zjistila nová celoevropská studie organizace Greenpeace, linky nízkonákladových leteckých společností jsou v evropském měřítku 26krát levnější než spojení vlakové.

Podle Greenpeace za tím stojí podléhání lobbingu leteckých společností a politická nečinnost, která umožňuje potlačovat železniční dopravu ve prospěch té letecké, třeba prostřednictvím daňových úlev.

Dopady letecké dopravy na znečištění ovzduší

V roce 2021 nizozemská Rada pro zdraví a Světová zdravotnická organizace (WHO) upozornily na rostoucí počet důkazů o tom, že ultrajemné částice poškozují naše zdraví.

Jedná se o 75 studií, které se většinou týkají zánětu plic, krevního tlaku a srdečních problémů, jakož i rizik pro růst plodu. Technické rozdíly mezi studiemi však znamenaly, že WHO nebyla schopna stanovit normu.

Čtěte také: České ekologické skandály

Od té doby studie zahrnující téměř 11 milionů lidí v Nizozemsku zjistila, že expozice ultrajemnými částicemi po několik let souvisí s předčasnými úmrtími, včetně rakoviny plic.

V nové studii byly nejvyšší koncentrace ultrajemných částic naměřeny při nástupu cestujících a při pojíždění letadla. V průměru byly tyto hodnoty více než dvojnásobné oproti hodnotám, které WHO definuje jako vysoké.

Tento znečištěný vzduch je po vzletu postupně odvětráván z kabiny, ale při přiblížení k přistání se jeho množství opět zvýší, pravděpodobně v důsledku vysokých koncentrací v blízkosti letových drah a po větru od letišť.

Tento vzorec byl zjištěn také na cílových letištích. Podobná situace byla i u černého uhlíku, neboli sazí. Ty byly také nejvyšší, když se letadlo nacházelo na letišti.

To je vážný problém, vzhledem k tomu, že se očekává, že počet leteckých cestujících na celém světě letos poprvé překročí 5 miliard. Letadla zůstávají relativně znečišťující, s malou kontrolou ve srovnání s silničním provozem a průmyslem.

Čtěte také: Dění kolem odpadů v Pardubickém Kraji

Ultrajemné částice z letiště Charlese de Gaulla vdechují nejen lidé na letišti, ale šíří se také do sousedních obcí. Koncentrace 1 km od letiště byla podobná koncentraci vdechované jen pár metrů od rušné pařížské okružní silnice.

Na letišti London Gatwick byly koncentrace ultrajemných částic asi 500 metrů od oplocení letiště větší než ty vedle nejrušnějších silnic v centru Londýna.

Ultrajemné částice z letiště Charlese de Gaulla bylo možné detekovat ve vzdálenosti více než 5 km.

Dopady na lidské zdraví

Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za limitní 53 decibelů přes den a 45 decibelů během noci. Mnoho míst na světě však tuto doporučenou hodnotu co do hluku přesahuje.

Bydlíte i vy na velmi rušném místě, kde vnímáte neustále projíždějící automobily, autobusy, vlaky nebo dokonce přelétávající letadla? Pak se můžete časem potýkat s poruchami spánku, srdečně cévními nemocemi, cukrovkou nebo třeba i depresí.

Čtěte také: Plány na recyklační linku

A dánští vědci nyní vyzkoumali i významné riziko týkající se vašeho mozku. Výzkumníci z Dánska analyzovali data, která byla nashromážděna během 40 let od více než 26 tisíců dánských mužů ve věku 65 až 74 let.

Výsledky přinesly šokující závěry týkající se zvýšeného rizika vzniku mrtvice u lidí, kteří jsou výrazně vystavováni rušivým vlivům - zahrnuje především hluk přesahující limit o 14,9 decibelů.

Vědci tedy doporučují spát v místnosti, která je ideálně co nejdál od silnice, vlakových kolejí nebo letiště, a nabádají lidi k tomu, aby si dobře utěsnili okna a v případě také investovali do jejich kvalitnějšího zasklení. Definitivním řešením je pak samozřejmě přestěhování se na klidnější místo.

Emise CO2 a klimatické dopady

Celkový počet emisí uvolněných z letecké dopravy za posledních 25 let tvoří téměř polovinu toho, co se z letadel do atmosféry uvolnilo v předchozích osmdesáti letech.

„Na letectví připadalo v roce 2023 přibližně 2,5 % celosvětových emisí CO2. Absolutní objem emisí ale výrazně narůstá. Od roku 2000 se uvolnilo 47 % celkových emisí CO2 z letecké dopravy zaznamenaných v letech 1940 až 2019,“ uvádí například poslední zpráva Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA), která hodnotí dopady letectví na životní prostředí za rok 2025.

Podle autorů zprávy jsou dopady letectví na klima, které se projevují například suchy, lesními požáry, vlnami veder nebo naopak nenadálými záplavami, důsledkem emisí CO2, emisí oxidů dusíku (NOX), suspendovaných částic (sazí), oxidů síry (SOX) a vodní páry, jakož i emisí vzniklých z kondenzačních stop a interakce aerosolu s oblaky.

„Navzdory zhoršující se klimatické krizi upřednostňuje evropský daňový systém nadále nejvíce znečišťující způsob cestování,“ říká ke studii jeden z jejích autorů Herwig Schuster, který se v Greenpeace zabývá dopravou ve střední a východní Evropě.

„Je absurdní, že let z Barcelony do Londýna může stát pouhých 15 eur, zatímco vlak na stejné trase je až 26krát dražší,“ poukazuje Schuster na současnou situaci, která je podle něj nejmarkantnější v západní Evropě.

Analýza se týkala pouze tras do 1500 kilometrů vzdušné vzdálenosti, po kterých lze rozumně cestovat po železnici i letecky. Vyplynulo z ní, že na 54 % přeshraničních tras bylo létání levnější alespoň šest z devíti dnů.

Podle Greenpeace se sice podíl tras, kde jsou vlaky převážně levnější, zvýšil oproti roku 2023 o 14procentních bodů, především díky lepšímu železničnímu spojení a menšímu počtu ultralevných letových spojení přes uzly jako Londýn nebo Dublin, přesto ale ekologičtější vlaky nemůžou konkurovat silně dotované letecké dopravě.

Politická opatření a řešení

„Nízké ceny letenek nízkonákladových leteckých společností existují pouze z důvodu nezdaněných leteckých pohonných hmot. Mezinárodní letenky jsou také osvobozeny od DPH, zatímco železniční operátoři často platí plnou DPH, rostoucí náklady na energii a vysoké poplatky za přístup na trať,“ říká zpráva Greenpeace.

Organizace proto naléhá na Evropskou unii i národní vlády, aby reformovaly dopravní politiku ukončením dotací pro letectví, zavedením jednoduchého systému jízdenek na železnici a většími investicemi do veřejné železniční infrastruktury.

„Každá trasa, kde je letadlo levnější než vlak, je politickým selháním,“ říká k tomu Herwig Schuster, aktivista Greenpeace pro dopravou ve střední a východní Evropě. „Nemůžeme pokračovat v odměňování nejvíce znečišťující formy dopravy. Evropa musí učinit vlaky nejlevnější a nejjednodušší možností - ne poslední možností.“

Podle něj by mohlo pomoct třeba zavedení cenově dostupných „klimatických jízdenek“ tedy paušálních jízdenek platných ve vnitrostátní a přeshraniční veřejné dopravě.

Podle studie Ineco vyžaduje snížení znečištění vytvářené dopravou zaměřit se na oblasti, které generují největší množství emisí. U vysokorychlostních tratí to je využití materiálů a postupů s nižšími emisemi skleníkových plynů, u letadel pak zavádění ekologičtějších paliv a motorů.

Podle zprávy EASA se letecké společnosti i letiště snaží v Evropě přispívat ke snižování emisí různými způsoby. Například optimalizací letových drah, elektrifikací pozemních vozidel a infrastruktury, udržitelnějším pozemním provozem nebo zkoumáním alternativních zdrojů nízkouhlíkové energie, jako je vodík a elektřina.

Podle aktuálního „evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu“ by do konce roku 2025 mělo na jeden let připadat o 9,3 % méně emisí CO2 než vloni. Velký pokrok podle EASA zaznamenávají také udržitelná letecká paliva. Jejich dodávky by se měly podle evropské Iniciativy pro letecká paliva ReFuelEU z roku 2023 postupně zvyšovat z 2 % v roce 2025 na 70 % v roce 2050.