Kde je skládka Černobylu?

Následně po havárii v černobylské jaderné elektrárně bylo do záchranných prací nasazeno vysoké množství armádní i civilní techniky. Většina těchto strojů se stala pro vysokou kontaminaci dále nepoužitelná a musela být natrvalo vyřazena z provozu. Vznikl proto tento „hřbitov“, kde se tato technika přemístila.

Dnes (2016) je již většina techniky zlikvidována a hlavní plocha pohřebiště je zcela prázdná a vyčištěna. Část zbývající techniky se ještě nachází na dvou menších prostranstvích, které se nachází severně od hlavní plochy pohřebiště. Vzhledem k tomu, že většina techniky byla po přemístění na pohřebiště Rasocha stále funkční a schopná provozu, musela být částečně rozebrána a demontována, aby se zabránilo v její používání.

Následně bylo nutné zajistit hřbitov proti nepovolenému přístupu a možnému vykrádání.

Hlavním úkolem v současné době je dokončení nového sarkofágu, který by umožnil dlouhodobé hermetické a bezpečné uzavření toho starého a jeho postupné rozebrání a likvidaci. Financování této stavby je zajištěno ze speciálního účtu u Evropské banky pro obnovu a rozvoj EBRD a nyní jsou již uloženy všechny potřebné finanční prostředky. Celkově budou práce na zajištění výstavby a samotné vybudování potřebovat 2,15 miliard euro a z toho samotný nový sarkofág vyžaduje 1,5 miliard euro.

Sarkofág má tvar velkého oblouku o výšce 110 m, délce 165 m a rozpětí (šířce) 257 m. Celá konstrukce váží 30 000 tun. Přípravné práce začaly už koncem roku 2010 a budování základů pro něj bylo zahájeno v roce 2011. Práce na samotné konstrukci startovala v únoru 2012. Pro zajištění bezpečnosti techniků a stavařů byla oblast, kde se na něm pracuje, velice pečlivě dekontaminována a vyčištěna.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

V připravovaném místě byla vybagrována zemina až do hloubky několika metrů. Stejně tak se musela odstranit zemina a dekontaminovat místa, kde povedou koleje, po kterých se sarkofág přesune nad zničený blok, a také jeho budoucí základy. Našlo se několik pohřbených silně kontaminovaných buldozérů a jeřábů, které se využívaly v průběhu první fáze likvidace havárie. I tak mohou pracovníci pobývat v místech budování archy jen polovinu pracovních dní v měsíci.

Výzvou bylo i odstranění původního ventilačního komínu o výšce 75,5 m s průměrem 9 m, který sloužil společně pro bloky 3 a 4 a do nového sarkofágu by se nevlezl. Sestával ze sedmi částí o celkové hmotnosti 330 tun, jednotlivé sekce mezi 30 až 60 tunami, a nacházel až ve výšce 150 m nad zemí. Ventilační komín byl značně kontaminován. Jeho odstranění proběhlo v listopadu a prosinci 2013. Využil se k tomu obrovský jeřáb pro náklady až 1600 tun. Jednotlivé segmenty byly na přechodnou dobu uloženy do strojovny třetího bloku.

Sarkofág se budoval postupně, napřed jedna a pak druhá polovina. Nejdříve se sestavila horní část první poloviny oblouku, která se pak postupně zvedala a doplňovala spodními segmenty. Horní část první půlky byla dokončena 27. listopadu 2012, tento segment má výšku 22 m. Na jeho konstrukci pracuje až okolo 1200 pracovníků téměř 27 národností. Maximální pozornost je věnována bezpečnosti práce a dozimetrické kontrole.

V srpnu 2014 byl položen poslední beton pro základy nového sarkofágu. V červenci 2015 se dokončila druhá půlka sarkofágu a obě poloviny se spojily. Po úplném dokončení se po kolejích přesune nad starý sarkofág. Ten bude hermeticky uzavřen a velmi efektivním systémem ventilace zajistí, že se žádné radioaktivní látky nedostanou ven. Uvnitř se nainstalují jeřáby a vybudují dílny a laboratoře, které starý sarkofág a poté i zničený reaktor umožní rozebrat a zlikvidovat.

Celý sarkofág by měl být dokončen v listopadu 2017. Samotné dobudování všech potřebných laboratoří a práce na likvidaci zničeného reaktoru potrvají ještě hodně dlouho. I když se budou velice intenzivně sdílet zkušenosti při pracích zde a ve Fukušimě. Proto musí být zaručena životnost nového sarkofágu nejméně sto let.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Při havárii 26. dubna 1986 byl zničen pouze čtvrtý blok. Ostatní bloky však v té době byly pro Ukrajinu těžko nahraditelné. Proto zůstaly v provozu ještě několik let a odstavovaly se postupně. Druhý blok v roce 1991, první blok v roce 1996 a třetí pak až v roce 2000. V roce 2015 byla oficiálně schválena a zahájena cesta k likvidaci těchto tří bloků. Dne 9. dubna schválil ukrajinský úřad pro jadernou bezpečnost vstup do první fáze jejich likvidace.

Toto rozhodnutí navazuje na udělení licence na tyto práce z roku 2010 a veřejné slyšení o průběhu první fáze likvidace v roce 2013. Likvidační práce jsou také financovány z peněz mezinárodního společenství, které jsou na speciálním účtu, a jde do značné míry o ekonomickou a sociální pomoc Ukrajině v současné těžké době.

Práce by měly mít velmi pozitivní sociální dopad na regiony Kyjevské oblasti sousedící se zakázanou zónou a město Slavutyč na severu, které nahradilo Pripjať a žijí tam rodiny pracovníků z elektrárny a zakázané oblasti. První fází likvidace je „finální odstavení a zakonzervování“. Ta by měla trvat zhruba deset let a má zajistit všechny provozní a bezpečnostní podmínky po celou dobu likvidace. Začínají se v ní práce, které mají budovy zakonzervovat tak, aby zde bezpečně a dlouhodobě mohly probíhat likvidační práce.

V první fázi se rekonstruují rozvody vody pro systém protipožární ochrany. Druhá zahrnuje demontáž tlakových potrubí i kontrolních a ochranných rozvodů prvního až třetího bloku. Následně budou reaktory prvního a druhého bloku uvedeny do stavu klidu, ve kterém setrvají dostatečnou dobu pro pokles aktivity. Další práce jsou spojeny s renovací střech reaktorových hal prvního a druhého bloku, které bude doprovázet demontáž jejich zavážecích strojů. Nakonec se bude renovovat střecha a demontovat zavážecí stroj třetího bloku.

V dalších etapách by pak mezi léty 2028 a 2046 mělo dojít k odstranění nejkontaminovanějších zařízení. Samotné reaktorové nádoby by měly být demontovány v létech 2046 až 2064. V areálu jsou pak ještě rozestavěný pátý a šestý blok. Ty však neohrožují bezpečnost, takže je otázka, kdy se přistoupí k jejich postupné demolici.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Možná až s ostatními bloky. Pro úspěšný průběh likvidaci Černobylské jaderné elektrárny jsou velmi důležité i další stavby. Jednou je zařízení na zpracování kapalného radioaktivního odpadu. To se nachází v areálu elektrárny, bylo dokončeno a dostalo licenci v roce 2014.

Druhým zařízením pak je suchý mezisklad, kde budou uloženy použité palivové soubory ze všech uzavřených bloků Černobylské jaderné elektrárny. Zatím jsou uloženy v mokrém meziskladu, tedy v bazénu s vodou. Ten byl schválen v roce 1986. Postupně se do něj přemístily všechny nepoškozené vyhořelé palivové soubory z prvních tří bloků, jak z reaktorů, tak z bazénů pro vyhořelé palivo u reaktorů.

Palivové soubory budou z mokrého meziskladu vytaženy a budou vysušeny a oříznuty. Kovové kontejnery pro suchý mezisklad s dvojitou stěnou, do kterých se budou palivové soubory umisťovat, vyrábí americká firma Holtec International v Pittsburgu. Mezi stěnami je inertní plyn a uvnitř je nádoba a systém pro vkládání palivových článků. Schvalovací licence pro kontejnery byla vydána v červenci 2015. Prvních deset kontejnerů pak dorazilo do Černobylu v listopadu 2015 a dalších pět dorazí v lednu 2016. V první fázi bude dodáno 85 kontejnerů, které vystačí na následující tři roky. Kontejnery s palivem pak budou umístěny v betonových modulech.

Úplné dokončení zařízení se čeká do roku 2017 a celkově by mělo být schopno pojmout 20 000 palivových souborů. Jak bylo už zmíněno, byly do konce roku 2013 všechny palivové soubory z prvního až třetího bloku přemístěny z reaktoru a bazénu u bloků do mokrého meziskladu. Nyní se začne celkově 20 000 palivových souborů postupně přemisťovat do meziskladu suchého.

V říjnu 2015 byla dokončena a zprovozněna spalovna radioaktivního bioodpadu. Velice moderní zařízení má velmi efektivní filtrační systém. Umožňuje bezpečné spálení zbytků rostlin shromážděných při dekontaminaci nebo při úklidu lesa. Důležitost tohoto opatření se ukázala zvláště během tohoto léta. Lesy v okolí elektrárny v nepřítomností zásahu člověka velice prospívají.

To se týká nejen zvěře, ale i stromů. Zároveň se v neobhospodařovaném lese hromadí biologická hmota a zvyšuje riziko lesních požárů. Právě v tomto létě bylo potřeba několik požárů likvidovat. Předpokládá se tak, že se alespoň částečně bude biomasa z lesů shromažďovat a spalovat ve spalovně. Vyřeší se tím i dodávky tepla pro město Černobyl, kde bydlí kromě některých starousedlíků i pracovníci, kteří se o zakázanou zónu v okolí zničené elektrárny starají.

Ukrajinská část zakázané zóny přiléhající přímo k elektrárně má plochu 2620 km2. Běloruská část má plochu 2165 km2. Jde o speciální administrativní celek „Státní radiační a ekologická rezervace Polesí“. Správa rezervace je ve městě Chojniky. Polesí patří k největším lesním celkům v Evropě. V běloruské části jsou rozsáhlé lesní porosty využívány ve speciálním režimu s ohledem na možná radiologická rizika i lesnicky.

Jak ukrajinská tak běloruská část evakuované zóny mají zhruba stejnou úroveň kontaminace. Ukazuje se, že kontaminace zvířeně a rostlinstvu nevadí. Naopak odchod lidí z oblasti přispěl k rozvoji populací i velmi vzácných zvířat.

Zvláště Ukrajina nemá problémy s nedostatkem volných ploch. Proto hlavně ekologové a biologové naléhají, aby velká část území zakázané zóny zůstala biologickou rezervací a přírodním parkem. Velký počet vzácných zvířat bude atraktivní pro turisty a mohl by je do oblasti přilákat. Proto se uvažuje, že největší část území by byla přírodním chráněným územím. Předpokládá se, že rezervace zůstane na 2300 km2 území a 320 km2 se otevře pro průmyslové využití, hlavně spojené s jadernou energetikou.

Samotná rezervace by měla být rozdělena na tři části podle stupně ochrany. První nejpřísněji chráněná bude divočina, v druhé půjde o přechodnou zónu a ve třetí bude povolena mírná lidská činnost převážně spojena s podporou turistiky. V dlouhodobějším horizontu se uvažuje o společném mezinárodním chráněném území v Ukrajině a Bělorusku o rozloze zhruba 5000 km2.

Turisty přitahuje i samotná elektrárna, město Pripjať a další místa spojená s havárii. Proto se předpokládá vybudování památníků havárii. Je jasné, že už z bezpečnostních důvodů bude potřeba řadu budov strhnout, ovšem část by se jak v samotné Pripjati, tak v evakuovaných vesnicích mohla ponechat. Stejně tak část hřbitova techniky, která se podílela na likvidaci havárie a dekontaminaci.

I z hlediska historie techniky tam jsou zajímavé kousky. Mohl by se tak vytvořit něco jako skansen připomínající jednu z největších technologických katastrof v dějinách a její dopady na osudy velkého počtu lidí i obětavost těch, kteří se na boji s následky podíleli. Už teď do oblasti jezdí řada turistů a zvědavců. Na druhé straně je otázkou, zda by po přeměně na řízenou a spravovanou turistickou atrakci tato oblast pro řadu stávajících návštěvníků neztratila svoji atraktivitu.

Část území se využije pro práce spojené s jadernou energetikou, která dodává přes 50 % ukrajinské produkce elektřiny. Na tom už se začalo pracovat. Od listopadu 2014 se zde buduje suchý mezisklad pro vyhořelé palivo ze všech ukrajinských jaderných elektráren. Měl by být umístěn v zakázané zóně na jihovýchod od Černobylské jaderné elektrárny na parcele o rozměru 45 ha. Samotná rozloha meziskladu bude 11,5 ha.

Tendr na vybudování tohoto zařízení vyhrála také firma Holtec v roce 2005. V roce 2012 schválil ukrajinský parlament umístění tohoto meziskladu právě v areálu zakázané zóny a Černobylské elektrárny a v lednu 2015 podepsal ukrajinský Energoatom s firmou Holtec smlouvu o vybudování meziskladu a dodávku kontejnerů na palivové soubory z ukrajinských elektráren s reaktory typu VVER.

Stejně jako u předchozího suchého meziskladu se využijí kontejnery s dvojitou stěnou z oceli vyplněnou inertním plynem umisťovaných v betonové kobce. Zajistí se jak stínění tak pasivní odvod tepla. Bude zde uloženo 16 530 palivové souborů z devíti z celkově patnácti ukrajinských bloků.

Sedm je typu VVER1000 (předpokládá se 12 010 souborů) a dva typu VVER400 (předpokládá se 4 520) a jsou umístěny v elektrárnách Rovno, Jihoukrajinská a Chmelnická. Zaporožská jaderná elektrárna má suchý mezisklad ve svém areálu. Licenci obdrželo už v roce 2001.

První fáze, která má být dokončena do tří let, by měla být schopna pojmout 3620 palivových souborů (2 510 bude typu VVER1000). Celý mezisklad by měl být připraven do roku 2020. Holtec dodá prvních 94 kontejnerů, zbývající budou vyrobeny na Ukrajině. Do skladu bude mířit palivo po úpravě v ruském přepracovacím závodu Majak. Dosud se skladovalo za poplatek v Rusku. Mezisklad by se měl zaplatit již za čtyři roky.

Velmi robustní konstrukce musí být odolná vůči zemětřesení a dalším živelným katastrofám, pádu letadla, extrémním požárům a teroristickým útokům. Životnost musí být delší než sto let. Jak je vidět, byla cesta k revitalizaci zakázané zóny v těchto letech zahájená. V okamžiku, kdy se v roce 2017 dokončí nový sarkofág, přestane hrozit z areálu zničené elektrárny nebezpečí. Pak bude možné naplno přistoupit k rekonstrukci zasažených oblastí. V té době už také bude postupně umisťováno vyhořelé palivo z prvních tří bloků Černobylské jaderné elektrárny v suchém meziskladu.

Dá se předpokládat, že v běloruské části bude větší snaha o rychlejší otevírání zakázané zóny a její využívání. Už teď se některé části obhospodařují k produkci technických plodin a obnovuje se zde infrastruktura.

Hlavní část postižených území jak na Ukrajině, tak v Bělorusku by se mohla stát jedním z nejvýznamnějších chráněných parků v Evropě s obrovským vědeckým i turistickým potenciálem. Jak rychle se budou postižené oblasti vracet k normálu, závisí na ekonomické a politické situaci nejen v Ukrajině a Bělorusku, ale v celé Evropě.

Pro Evropu je pomoc při revitalizaci oblastí postižených havárii v Černobylu dobrou příležitostí podpořit ekonomickou a sociální situaci na Ukrajině.

Italský Černobyl

Italská Kampánie odkrývá možná největší ilegální skládku v Evropě. Pod zemí v oblasti Calvi Risorta se zatím našlo víc než půl milionu kubických metrů odpadu na ploše zhruba 30 fotbalových hřišť. Místu se přezdívá „italský Černobyl“, vedle odpadu ale místní trápí také zamoření zločinem. Černé skládky se totiž staly výnosným byznysem pro tamní mafii.

Okolí malého městečka Calvi Risorta leží doslova na tunách odpadu. V jeho okolí už několik týdnů bloudí výzkumníci v ochranných oblecích s měřidly a zkoumají možnou toxicitu. Na místě se našly třeba nádoby s hořlavými rozpouštědly, co vše se ukrývá pod zemí, ale nikdo zatím s jistotou nemůže říct. Podle italského ministerstva životního prostředí bude trvat více než měsíc, než se provede prvotní vyčištění a měření na přítomnost radioaktivity.

Otázku kam s odpadem místní úřady dlouho ignorovaly. Příležitosti se chopila mafie a z černých skládek udělala výnosný byznys. Bývalý člen zdejší zločinecké sítě Casalesi policistům kdysi prozradil, že mafie má své plány se zdejší skládkou minimálně od osmdesátých let. Tehdy začala Casilesi pronikat do místních hygienických oddělení, kde dokáže účinně bránit legální likvidaci odpadu. Mnohým tak nezbyde než se uchýlit k nabízené pomoci - a zaplatit za svoz na nelegální skládku.

„Kampánie je jedinou oblastí na světě, kde se zdá být naprosto nemožné nějak zorganizovat ukládání odpadu,“ říká půdní expert Andrea Buondonno.

Místní navíc upozorňují na rostoucí počet těch, které skládky prý nepozorovaně zabíjejí. Případů rakoviny je v okolí skládek o 50 procent víc než ve zbytku Itálie. „Tři a půl milionu lidí z tohoto regionu, kterému se přezdívá ohňová země, zaplatilo neuvěřitelně vysokou cenu,“ říká kněz Maurizio Patriciello.

Na vině ale podle všeho není jen samotný organizovaný zločin. Některé továrny z bohatého průmyslového severu totiž čas od času samy vyhledají mafii, ale jim zajistila levnou „likvidaci“ odpadu. Podle expertů mohou firmy dokonce samy podobnou praxi vykonávat. „Tato činnost je tak lukrativní, že přitahuje i lidi, kteří se jinak pohybují v oblasti legálního podnikání,“ řekla ViceNews odbornice na organizovaný zločin Anna Sergiová.

Kvůli hojnosti zločinného nakládání s odpadem už kritizují Itálii i mezinárodní instituce.

Útok na Černobylskou elektrárnu

Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině v noci na dnešek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na X napsal, že za útokem stojí Rusko a že zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil. „V noci ze 13. na 14. února kolem 1:50 zaslechl tým MAAE v areálu Černobylu výbuch vycházející z (krytu), jenž chrání zbytky čtvrtého reaktoru bývalé černobylské jaderné elektrárny. Pracovníci protipožární ochrany podle prohlášení zasáhli během několika minut. Oheň je uhašen. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byla narušena vnitřní ochranná část krytu.

Zelenskyj uvedl, že kryt zasáhl ruský dron s vysoce explozivní hlavicí. „Jedinou zemí na světě, která útočí na taková místa, okupuje jaderné elektrárny a vede válku bez ohledu na následky, je dnešní Rusko. Představuje teroristickou hrozbu pro celý svět,“ uvedl na X, kde také zveřejnil video zásahu a jeho dopadů.

Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová na X uvedla, že „39 let po havárii žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí“. „Navíc sarkofág náraz dronu nijak významně poškodit nemůže,“ míní.

Černobylská jaderná elektrárna se v dubnu 1986 stala místem největší mírové jaderné katastrofy na světě. Havárie a následný výbuch čtvrtého bloku elektrárny si přímo na místě a v následujících měsících vyžádaly několik desítek životů. Čtvrtý blok elektrárny, kterou krátce po začátku své invaze na Ukrajinu mělo pod kontrolou Rusko, než se z oblasti stáhlo, má od roku 2016 nový kryt s životností 100 let.

Kryt váží více než 36.000 tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž), je dlouhý 162 metrů, široký 260 metrů a vysoký 108 metrů. Celková plocha opláštění stavby (86.000 metrů čtverečních) představuje přibližně velikost 12 fotbalových hřišť.

tags: #kde #je #skladka #Černobylu

Oblíbené příspěvky:

• Nový systém recyklace
• Seznam ohrožených druhů hmyzu v Thajsku
• Komunální odpad a recyklace
• Účtování poplatku za skládkování
• Návrh stanoviště strojvedoucího Regionova