Nejpřísnější ekologické normy ve světě automobilového průmyslu

Svět automobilů prochází nesmírně rychlým vývojem. Hlavní příčinou jsou stále přísnější ekologické normy a skokový pokrok v elektrotechnice a možnostech, které nabízí.

Emise a normy v Evropě

Většina motoristů se zajímá o to, jak dopadnou normy na osobní vozy. Ale tyto normy omezující množství uhlíkových emisí se týkají i aut nákladních. Jenže plnit je je stále těžší, a to i pro výrobce jako Tatra, se 174letou tradicí, tradičními konstrukčními prvky a relativně malým počtem vyrobených vozů.

Kopřivnice nikdy nebyla známá jako nějaká technologická Mekka Česka a ani dřívější tatrovky nebyly vyhlášené jako high-tech zboží. Robustní, odolné, to ano, ale technologické vychytávky si s nimi spojoval asi málokdo. Ale technologický pokrok tlačí i na tradiční výrobce, aby nezůstávali u jednoduchých „blbuvzdorných“ mašin, které byly v minulém století tak oblíbené.

Aktuální je norma EURO 6d. Stanovuje pro diesely maximálně 0,5 gramu CO (oxid uhelnatý), 0,080 gramu NOx (oxidy dusíku) a 0,0045 gramu pevných částic. Pro benzinové motory platí 1 gram CO, 0,060 gramu NOx a 0,0045 gramu pevných částic.

Euro 7

Nejnovější připravovaná emisní norma Euro 7 by měla začít platit od 1. července 2025 a chystá se mimo jiné srovnat limity oxidů dusíku (NOx) ze současných 80 mg/km pro naftové motory na 60 mg/km, které benzínové motory plní už od normy Euro 6.

Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů

V oficiální zprávě zveřejněné Evropskou komisí si můžeme přečíst, že v průběhu let 2018-2021 se uskutečnilo několik konzultací ohledně připravované normy Euro 7. Těch se účastnili kromě zastupitelů dotčených orgánů jednotlivých zemí (např.

Všechny zúčastněné strany se shodly že ,,stále existují problémy v oblasti znečištění ovzduší a zdraví spojené se silniční dopravou". Když však přišla otázka na to, jestli si jednotlivé skupiny myslí, že je nová emisní norma vhodná, tak všichni až na výrobce automobilů s tím souhlasili.

Normy Euro 6 jsou složité a ,,všechny skupiny kromě průmyslového odvětví navíc uvedly, že složitost brání ochraně životního prostředí".

Evropská komise také předpokládá, že v budoucnu budou většinu emisí částic představovat emise z brzd a pneumatik. V souvislosti s tím předpokládají že do roku 2050 bude 90 % emisních částic tvořeno nevýfukovými emisemi díky přechodu na elektrifikaci. Proto je chtějí měřit a omezit.

Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) zdůrazňuje že místo zpřísňování limitů CO2 pro výrobce by se měla tato pozornost věnovat budování infrastruktury spojené s přechodem na auta s elektrickým nebo vodíkovým motorem.

Čtěte také: Příčiny klimatických změn

Automobily by z důvodu instalace nových ,,emisních systémů" měly podle ACEA zdražit průměrně o 2000 eur (asi 48 000 Kč), což by znamenalo výrazné zdražení zejména malých a levných aut, která si u nás dle statistik kupují převážně soukromníci.

Budoucnost pohonu nákladních vozů

Podle Smolky je mezi velkými výrobci budoucností elektromobilita - a v mnoha ohledech to podle něj dává smysl. Ale vývoj je až překotný, takže co před několika lety vypadalo nadějné, je dnes zapomenuté.

„Pro Tatru tyto systémy mrtvé nejsou, hlavně proto, jak velká poptávka po nich je z vojenského průmyslu, který tvoří významnou část zakázek naší společnosti. Dává to smysl, protože máme zkušenosti s nákladními vozy z války na Ukrajině,“ přibližuje Smolka.

Elektromotor má podle něj rovnou dvě výhody: „Jednak je to tichý chod bez termální stopy, ale také, když vůz potřebuje třeba rychle opustit bojiště, tak mu okamžitě přidá výkon. Tímto směrem uvažují i ostatní výrobci vojenské techniky. Ukrajinské speciální jednotky se na to výslovně ptaly.

„Ještě před pár roky jsem tvrdil, že Tatra nebude mít nikdy auto jenom na baterky. Ale teď přesně tohle řešíme. Postavíme čistě těžební auto na baterky, kde si vyzkoušíme vícestupňovou převodovku. U elektromobilu nemusí mít ani tolik stupňů jako u klasického motoru, stačí čtyři nebo pět. Vypadá to, že prvním uživatelem těchto velkých elektrických náklaďáků budou doly.“

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Další možností budoucího pohonu nákladních vozů je palivový článek. Palivové články tak vyrábějí potřebnou elektrickou energii chemickou reakcí z vodíku přímo na palubě vozu.

Právě Moravskoslezský kraj, kde Tatra sídlí, se o rozvoj vodíkové ekonomiky snaží a investuje do ní. „Jsou tu plány na vodíkové autobusy, plánuje se i velká vodíková plnicí stanice, a dokonce se má stavět i vodíkovod z Německa. Ale zatím ty výsledky nevidíme.“

Emise a normy ve světě

Emisní normy máme nejen v Evropě, ale jsou už záležitostí v podstatě celého civilizovaného světa. Cílem je omezit následky nejen na životním prostředí, ale i na zdraví obyvatel, zejména těch žijících ve městech.

Rusko

Do války na Ukrajině byla tato země docela významným odbytištěm pro spoustu automobilek, včetně například Škody. Od roku 2018 tam platí limity shodné s Euro 5 (u nás platila pro auta registrovaná od ledna roku 2011 do září roku 2015).

Čína

Aktuálně v zemi platí norma China 6b. Její limity jsou nastavené na 0,5 gramu CO, 0,050 gramu NOx a 0,0030 gramu pevných částic. Tato norma platí od 1. června 2023 a když ji porovnáte s aktuálně platnou Euro 6d, zjistíte, že v Číně mají standard emisí nastavený ještě přísněji, než my v Evropě.

Smolka si úspěch této velmoci vysvětluje hlavně tím, že s přechodem na „čisté“ motory zkrátka začala dřív - a vsadila na něj všechno.„Není to tím, že by se před pěti lety rozhodli, že nás předeženou a prostě nás předehnali. Oni se pro tuhle změnu rozhodli před pětadvaceti lety a začali na tom už tehdy tvrdě pracovat,“ říká.

Čína díky svému plánování na desítky let dopředu v podstatě téměř zcela ovládá trh se vzácnými zdroji, bez kterých elektromobilita nefunguje. Evropa ale může udělat z této nevýhody výhodu, kdy v rámci cirkulární ekonomiky začne zdroje masivně recyklovat.

Indie

Indická vláda zavedla standard Bharat stage emission standards (BSES) pro spalovací motory. A šli na to velmi chytře. Namísto toho, aby vymýšleli již vymyšlené, obšlehli emisní standardy od největšího regulátora na světě - EU. Indická norma Bharat tak vždy odpovídá příslušné normě Euro, Bharat Stage VI je vlastně Euro 6.

USA

Ve Spojených státech to mají složitější. Aktuálně platná norma Tier 3 má sedm úrovní, kterým se říká „Bin“. Podle toho, do které vozidlo spadá, je pak opatřeno povinnou prodejní nálepkou, na které si kupující přečte, jak na tom auto je.

Nejmírnější Bin 160 povoluje 160 mg/míle NMOG+NOx (nemetanové organické plyny + oxidy dusíku), 3 mg/míle PM (pevné částice) a 4,2 g/míle CO. Druhý nejpřísnější je Bin 20, který má limit 20 mg/míle NMOG+NOx, 3 mg/míle PM a 1 g/míle CO.

Závěr

Svět automobilového průmyslu se neustále vyvíjí a ekologické normy hrají klíčovou roli v tomto procesu. Výrobci automobilů, jako je Tatra, se musí přizpůsobit novým výzvám a hledat inovativní řešení pro snižování emisí a ochranu životního prostředí.

tags: #nejpřísnější #ekologické #normy #svět

Oblíbené příspěvky:

• Modré polobotky z ekokůže - recenze
• Jak odhadnout rychlost větru
• Emise CO2 a pražské metro
• Kontroly Řidičů v ČR
• Principy práva životního prostředí