Jak založit kompost: Průvodce pro začátečníky

Kompostování rozhodně není nějakou novinkou, která by se objevila v posledních letech s ekologickými hnutími. Na vesnicích, zahrádkách, ale i u našich babiček má tohle zužitkování organických zbytků své čestné místo odjakživa. Kompostování je skvělým způsobem, jak zužitkovat organické zbytky, zlepšit kvalitu půdy a zároveň přispět k ekologii. Jedná se přitom o jednoduchou metodu, se kterou může začít každý z nás.

Co je kompostování?

Kompostování je přirozený proces rozkladu organických materiálů, při kterém mikroorganismy (bakterie, plísně, houby) přeměňují organické odpady, jako jsou zbytky jídla, tráva, listí nebo větvičky, na tmavou, sypkou hmotu zvanou kompost. Organický materiál se rozkládá pomocí mikroorganismů, které potřebují kyslík, vlhkost a vyvážený poměr dusíkatých a uhlíkatých materiálů.

Kompostování je nejen způsobem, jak redukovat odpad, ale i cestou, jak obohatit půdu o živiny. Věděli jste, že kompostování může zredukovat množství komunálního odpadu až o třetinu? To má velký význam pro snižování množství odpadu na skládkách, kde organický materiál hnije a rozkládá se, čímž často způsobuje produkci metanu - silného skleníkového plynu.

Kompost je bohatý na živiny, které zlepšují strukturu půdy, zadržování vody a podporují růst rostlin. Působí jako přírodní hnojivo, které snižuje potřebu chemických přípravků. V kompostu se přirozeně vyskytují všemožné mikroorganismy - od bakterií, prvoků, až po plísně.

Kdy je nejlepší čas na založení kompostu?

Lze to udělat kdykoli během roku, ale nejlepší je to na podzim. Na jaře dosahují venkovní teploty příznivějších hodnot než v chladnějším období. Na podzim se v zahradě nachází velké množství organického materiálu.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Kde založit kompost?

Ideální místo pro kompostér je v polostínu, kde kompost drží optimální vlhkost. Místo pro kompost by mělo být chráněno před silným větrem či deštěm. Nejlépe se pro něj hodí polostinné místo, jež zaručí, že bude v kompostu udržována stálá vlhkost, ale na druhou stranu také teplo. Tyto dva atributy totiž pomohou kompostu ve snazším zrání.

Dále je důležité, aby stál na půdě - je tedy třeba vytrhat případnou trávu. V žádném případě nestavte kompostér například na beton a podobné neprodyšné povrchy, přes které by se k jeho obsahu nedostaly žížaly společně s dalšími půdními organismy.

Jak vybrat kompostér?

Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

• Zahrady do 200 m²: Na menší zahradě si obvykle vystačíte s kompostérem s objemem 300-500 litrů.
• Zahrady od 200 do 500 m²: Na středně velké zahradě využijete kompostér s objemem 500-1000 litrů i více.
• Zahrady nad 500 m²: Na rozlehlejších zahradách sáhněte po kompostéru o objemu 1000 litrů a více.

Typy kompostérů

V první řadě je potřeba zvolit, zda chcete kompost tvořit v uzavřeném či otevřeném systému. Otevřený systém představuje shromažďování organických zbytků na jednom místě, například na zahradě. Pro uzavřené kompostování pak potřebujete nějakou nádobu či silo. Pro domácí kompostování je ideální kompostovací nádoba, kompostovací silo nebo zásobník. Pokud nemáte zahradu, můžete využít také balkón. Pokud zakládáte kompost doma, jednoduše začněte do nádoby ukládat organické zbytky. Jestliže chcete kompostovat venku, třeba na zahradě, nebude mít pravděpodobné váš kompostér dno, aby se z půdy mohly mikroorganismy dostávat právě do kompostu. Poté vložte dolů jako první vrstvu větvičky, tak, aby zde byl stále přístup vzduchu. Kompostér je většinou plastová nádoba s víkem, ve které můžete založit a zpracovávat váš kompost. Kompostér využijete, pokud chcete kompostovat doma. Samozřejmě existují i větší kompostéry, vyrobené například ze dřeva, které jsou zase ideální volbou na zahrady.

Otevřený kompost

1. Vydání počasí napospas: Otevřený kompost není chráněn před sluncem, deštěm ani větrem. 2. Zápach a hmyz na (celé) zahradě: otevřený kompost někdy nepříjemně zapáchá, na což si mohou stěžovat sousedé i obyvatelé vaší domácnosti. 3. Estetika: Kompost je praktický, ale ne zrovna vzhledný.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Uzavřený kompostér

1. Urychlení kompostování: V uzavřeném kompostéru získáte větší kontrolu nad teplotou a vlhkostí uvnitř. Ochrana před škůdci a zápachem: Kompostér s víkem zajišťuje mnohem lepší ochranu před muškami a dalším poletujícím hmyzem. 2. Estetika: Uzavřené kompostéry působí na zahradě méně rušivě než navršená hromada kompostu. 3. Vyšší pořizovací náklady: Cena spolehlivého plastového nebo dřevěného kompostéru s víkem se pohybuje v řádech stovek až jednotek tisíců korun. Záleží na typu a velikosti kompostéru i množství materiálu. Menší objem: Uzavřené kompostéry mají limitovaný objem. Při nákupu tak dobře promyslete, jaký materiál chcete v kompostéru ukládat. Potřeba občasné údržby: Uzavřený kompostér vyžaduje občasnou kontrolu: po silné vichřici nebo bouři je lepší se ujistit, že konstrukce není poškozená.

Jak vrstvit kompost?

Kompost se vytváří ve vrstvách. První vrstva je vysoká přibližně 30 cm a přijde přímo na půdu. Na dno dejte vrstvu slámy a nalámaných větviček. Ta zajistí kompostu vzdušnost a nezabrání vstupu půdních organismů dovnitř. Jako další přichází na řadu vrstva o výšce 5 cm až 10 cm ze zahradní zeminy, „očkování“ hromady kompostu. To znamená, že do kompostu přidáte potřebné mikroorganismy. Pro zajištění dostatku kyslíku pro mikroorganismy nasypte dovnitř občas malé větvičky.

Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál). Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.

Co patří a nepatří do kompostu?

Do kompostu patří: Posečená tráva - nejlépe mírně oschlá, aby se zabránilo hnilobě listí a odřezky keřů - tento odpad se kompostuje rychleji, pokud je nařezán na malé kousky Zvadlé květiny, byliny a plevel - ideálně nastříhejte rovněž na malé kousky pro urychlení kompostování; plevel pouze tehdy, pokud ještě nemá žádná semen Zbytky syrového ovoce a zeleniny - i nenastříkané bio citrusové plody se smí kompostovat, tlejí ale pomaleji Čajová a kávová sedlina - u filtrů a sáčků nejprve odstraňte kovové svorky Vaječné skořápky Malá množství papíru a lepenky - zetlí velmi pomalu; žádný barevný nebo vysoce lesklý papír Řasy ze zahradního jezírka

Do kompostu nepatří: Vařené jídlo a zbytky jídla - zejména maso, ryby a jiné živočišné produkty Stříkané citrusové plody Velké výhony, větve a kořeny - tlejí příliš pomalu Listy s obtížným tlením - sem patří listy ořešáků, kaštanů, dubů, platanů a bobkovišní Ořechové skořápky - ty hnijí také příliš pomalu, proto přidávejte maximálně malá množství Koupené řezané květiny Plevel, který již má semena Rostliny napadené houbami nebo škůdci Barevný nebo silný papír Zbytky popela Plenky, stelivo pro kočky

Čtěte také: Průvodce tříděním stavebního odpadu

Jak urychlit kompostování?

Pokud jste kompost založili správně, rozkladné procesy začínají téměř okamžitě.

1. Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně.
2. Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou. O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.
3. Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Typy kompostování

• Kompostování na hromadě: Tenhle typ kompostování známe asi všichni. Snad na každé zahrádce najdete místo, kam se hází organický odpad a vzniká kompost. Jednoduše probíhá ve volném kompostéru nebo právě na hromadě na zahradě.
• Vermikompostování: Tento typ zpracování organických zbytků využívá žížaly, které rychle rozkládají organický odpad a vytvářejí kvalitní kompost. Právě díky rychlosti zpracování je vermikompostování vhodné do bytů, kde nemáte tolik prostoru pro uchovávání většího množství odpadu.
• Komunitní kompostování: Komunitní kompostování je skvělý způsob, jak se spojit s lidmi ve vašem okolí a efektivně nakládat s odpadem. Kompost můžete začít vytvářet v zahrádkářských koloniích, ale i se sousedy.

Jak poznat, že je kompost hotový?

Kompost lze použít cca za devět měsíců jako hnojivo. Pokud kompost příliš dlouho skladujete, poznáte podle toho, že kompost má již jen málo hmoty. V takovém případě ho můžete použít k mulčování. Zralosti, tj. optimální doby pro použití kompost dosáhne po cca 7 - 12 měsících. V tuto dobu by již z kompostovaného materiálu měla být temně hnědá, drobivá hmota, která bude příjemně vonět po lesní půdě.

tags: #kde #založit #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Minerální lizy v ekologickém zemědělství
• Příklady Použití Katalogu Odpadů
• Tipy, jak odnaučit štěně jíst odpadky
• Legislativa pro biologické odpady
• Nymburk: Skladba suti