Kde najít v přírodě proutí: Druhy a využití

S příchodem jara se příroda probouzí a s ní i tradiční řemesla spojená s proutím. Vrba, symbol jara, nabízí širokou škálu druhů vhodných pro pletení pomlázek, košíků a dalších výrobků. V tomto článku se podíváme na to, kde proutí hledat, jaké druhy vrb jsou nejvhodnější a jak s proutím správně zacházet.

Vrby v české přírodě

V Česku se můžeme těšit z osmnácti druhů vrb. Vrby se běžně vyskytují téměř po celém světě, naprostá většina však v mírném podnebí severní polokoule, spíše ve vlhkých oblastech. V české přírodě najdeme 22 původních druhů, které přirozeně rostou zejména ve vlhkých oblastech, podél řek, rybníků či jiných vodních ploch. Vrby rostou přirozeně především poblíž vody, na vlhkých loukách, u stok a strouh, v lužních lesích, rašeliništích a podél vodních toků. Kromě vysokých nároků na vodu jsou také v naprosté většině velice náročné na světlo.

Mezi nejběžnější druhy patří:

• Vrba bílá (Salix alba): Klasickými pruty na pomlázku jsou ty z vrby bílé (Salix alba), které jsou, protože slovy klasika svět chce být klamán, navzdory jménu zpravidla žluté, olivově zelené, světle hnědé a nebo dokonce načervenalé.
• Vrba jíva (Salix caprea): Vrba jíva (Salix caprea) je menší strom s hustou košatou korunou a většinou křivým kmenem. Od jiných vrb se liší především tím, že roste i na sušších lokalitách a silně zamokřenou půdu nesnáší. Roste na pasekách, v mlazinách, na okrajích porostů, na skládkách, haldách, zbořeništích a podobných místech.
• Vrba košíkářská (Salix viminalis): Vrba košíkářské nenese své jméno náhodou, právě její větvičky jsou vhodné k výrobě košíků, pomlázek apod. Pro vrby též platí, že vysazované podél vodních toků, rybníků a jezer přirozeně zpevňují břehy, vhodné jsou také k výsadbě živých plotů, ale pěstovány jsou i jako rychle rostoucí dřeviny s cílem produkce biomasy určené k vytápění. Pro těžbu vrbového proutí jsou dokonce zakládány speciální plantáže vrb košíkářských.

Jak poznat kvalitní proutí

Na botanickém určení prutů ovšem ve skutečnosti až tak nezáleží, protože posloužit může i líska, jde hlavně o to, aby pruty byly pružné. Zkuste je obtočit přes ruku nebo prostě ohnout nejmíň o devadesát stupňů, pokud to půjde snadno a neprasknou, budou se hodit. Smuteční vrby z parků mají pruty moc měkké, začerstva se z nich plete skvěle, ale jakmile seschnou, lámou se.

Sklizeň a úprava proutí

Pokud chceme plést z proutí, tak si v první řadě musíme najít vhodný materiál. Na vhodné vrbě se stříhají pouze léta. Musíme hlavně myslet na to, že pokud vrbu jeden rok neostříháme, tak proutky z ní jsou již znehodnocené, ztratí svou ideální pružnost a ohebnost. V březnu už bývají proutky narašené, což nám může práci trochu zkomplikovat. Bude dobré si na pomlázku ustřihnout nebo ostrým nožem uříznout asi dvanáct metrových prutů, protože plést budeme z sice z menšího počtu, ale je dobré mít po ruce rezervu. Dolní síla prutů je ideální menší než půl centimetru, jinak se nám rukojeť pravděpodobně nepodaří dostatečně utáhnout. Proutek na ovin rukojeti by měl být tenký a co nejdelší. Můžeme na ni (a též na horní zakončení) ale použít šén - rozštípnutý a oloupaný silnější prut.

Čtěte také: Jak získat sůl z přírody?

Proutí se musí sklidit a roztřídit podle tloušťky a délky. Následně se nasvazkuje a nechá se na průvanu nebo na slunci usušit, aby neplesnivělo. Předpokládám, že toto svazkování a následné sušení zabere zhruba měsíc. S tím by měl každý začínající košíkář počítat. Když se jde následně plést, tak se proutí musí namočit. Ve studené vodě to trvá až 14 dní, proto je důležité si pletení košíků z proutí pečlivě naplánovat.

Uchovávání proutí

Proutí se uchovává zejména suché, schované na místě chráněném před deštěm. Ve stodole pod střechou mám například proutí staré klidně 40 let a nic mu není. Ano, proutí je totiž trvanlivým materiálem vhodným třeba i na nábytek i nejrůznější věci denní potřeby.

Pletení pomlázky

V našich nářečích si tento podivuhodný nástroj k předání svěžesti probouzející se přírody člověku a k jarnímu rozproudění krve (a také k omlazení ženského těla) našel spoustu pojmenování, takže vedle české pomlázky spíš hranaté a oblejšího moravského tatara máme tu mimo jiné i mrskačku, karabáč, pamihodu, čugár či žílu. Plést budeme zpravidla z osmi prutů, ačkoliv princip umožňuje použít jakýkoliv sudý počet od šesti nahoru. Hodit se nám krom nože bude provázek a pro pevné utažení svěrák a nebo kamarád. Staří praktici ovšem pletou od sebe a rukojeť opírají o břicho.

Postup pletení pomlázky

1. Vybereme šest (osm, deset, dvanáct) stejně silných a dlouhých proutků a jeden proutek na držadlo, vložíme do sklepnutého svazku proutek na omotání držadla a omotáváme.
2. Oplet ukončíme vtažením mezi proutky, ze kterých budeme plést pomlázku.
3. Svazek šesti prutů rozdělíme po třech do každé ruky pěkně vedle sebe.
4. Pak krajní proutek z pravé ruky provlékneme středem mezi proutky levé a vrátíme zpět, ale na druhý kraj.
5. To samé provedeme s proutky v levé ruce. A tak se to bude opakovat až na požadovanou délku pomlázky, a nebo dokud nám délka proutků stačí.

Pletení košíků

Jiří Adámek se věnuje košíkářství čistě z relaxačních důvodů a také proto, že má rád řemesla a konkrétně proutí se momentálně věnuje málokdo. Můj strýc se věnoval pletení košíků, takže u něj jsem to takhle zblízka viděl poprvé. Pak jsem ale potkal kamaráda, který mi to před několika lety ukázal a já jsem v tom pokračoval. A samozřejmě kazil, kazil a kazil, dokud jsem to nezačal mít v ruce.

Košíky se totiž vždy pletou ze suchého proutí, které se ale před pletením musí upravit. Já už mám na to své postupy, takže pletu nejčastěji z 24 proutků a tento postup několikrát po sobě opakuji.

Čtěte také: Rekonstrukce koupelen Liberec

Vrba jako lék

V březnu a dubnu tedy na počátku vegetace loupeme vrbovou kůru z dvou až tříletých větviček, protože ta obsahuje salicin tlumící bolest. Je to už skoro půl třetího tisíciletí, co vrbu doporučoval Hippokrates proti revmatismu. Kůra byla takovým acylpirenem našich předků, protože salicin, který obsahuje, působí dezinfekčně, protizánětlivě, snižuje horečky, staví průjmy, posiluje nervy a funguje prý i proti nespavosti.

Na čaj použijeme lžičku drcené kůry, kterou pět minut povaříme a za dvě hodiny vypijeme po lžičkách. Jako prášek se kůra používá třikrát denně na špičku nože. Na odvar ke koupelím a obkladům v půllitru vody čtvrt hodiny vaříme třicet gramů kůry a užíváme ho na staré rány a vředy. Item jako kloktadlo.

Tabulka druhů vrb a jejich využití

Čtěte také: Naleziště obsidiánu

tags: #kde #najít #v #přírodě #proutí #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Příklady nakládání s odpady z českých měst
• Frýdek-Místek: Dopravní uzel
• Odpadkové koše 60l - srovnání
• Ekologické projekty v Jihomoravském kraji
• O Programu Výzkumu