Zahozený papírek, plastová láhev, nedopalek… zbavit se jich můžeme během vteřiny - ale z přírody často zmizí až za desítky nebo stovky let. Některé věci se nerozloží nikdy. Když něco odhodíme na zem, mizí to z našeho dohledu - ale ne z přírody. Zatímco nám připadá, že se jedná jen o „kousek odpadu“, v krajině může zůstat desítky, stovky i tisíce let.
Slupka od banánu, plastová lahev, obal od bonbonu… Vypadají nevinně - zvlášť ve srovnání s velkými skládkami. Jenže právě tyto „malé odpadky“ tvoří obrovskou část problému, protože jich vznikají miliony denně.
Mnohé z toho, co vyhodíme, tu zůstává desítky až stovky let. Přitom stačí tak málo: odpad správně třídit, kompostovat, používat opakovaně nebo se mu úplně vyhnout.
Zahozený odpad není jen nehezký na pohled.
Plasty, syntetické obaly a zbytky potravin zanechávají v půdě toxické stopy. A když k tomu přidáme agresivní chemická hnojiva nebo postřiky, dostává příroda dvojitou dávku zátěže. Půdní mikroorganismy mizí, hmyz vymírá a rostliny ztrácejí přirozenou odolnost.
Čtěte také: Klidný spánek jako v přírodě
Možná vás překvapí zásadní rozdíl mezi tím, jak rychle zmizí obyčejný papírový obal a jak dlouho zůstává ležet cigaretový nedopalek. Zajímavost: I přírodní materiál, jako jsou slupky z citrusů, se bez kompostu mohou rozkládat i více než půl roku - kvůli přirozeným látkám, které brání hnilobě.
Například cigaretové nedopalky se ve volné přírodě rozkládají přibližně 15 let. Po celou dobu se z nich uvolňují drobné mikroplastové částice, které jsou obsaženy v cigaretových filtrech (podobně je tomu i u jiných výrobků z plastu), ty ale neumí z přírody nikdo odstranit. Také se z nich uvolňují škodlivé látky jako dehet.
Některé odpady, jako třeba ohryzek od jablka se rozloží v poměrně během týdnů, slupka od citrusů už ale potřebuje přibližně rok. Taková hliníková plechovka si už dá načas, přírodu bude pro další návštěvníky zdobit takových 50 let, stejně jako žvýkačka. Taková pohozená skleněná láhev se přitom nerozloží ještě po několik dalších generací! Některý odpad se ve volné přírodě nerozloží nikdy!
Chovejte se k přírodě ohleduplně - snižte množství odpadu a dejte přednost přírodním produktům, které nezatěžují životní prostředí.
Celý svět trápí nešvar označovaný pojmem přejatým z anglického jazyka, tzv. littering. Pojem littering pochází z anglického jazyka a v obecné rovině se jedná o odhazování odpadu. Je ale důležité rozlišovat mezi množstvím odpadu, kterého se člověk zbavuje (to označuje pojem „litter“), a mezi samotným chováním, jež vede ke vzniku odpadu (používá se pojem „littering“).
Čtěte také: Jak na nepříjemný zápach z odpadu?
Jelikož u nás nemáme vhodný ekvivalent, zažilo se označení „littering“ pro odpad, který je odhazován. Pro chování, které k němu vede, používáme slovní spojení „litteringové chování“.
Littering je celosvětovým problémem a zatím se na něj nepodařilo najít univerzální funkční řešení. Litteringové chování ovlivňují různé faktory, mezi které patří např. vnitřní motivace (morální a sociální nastavení), environmentální hodnoty a zvyky, vnější motivace (forma zákazů či příkazů), nástroje regulace v podobě pokut nebo také komunikační a informační kampaně.
Velmi důležitou roli v litteringovém chování hrají také tzv. situační proměnné. Jedná se např. o dostupnost odpadkových košů a jejich vzdálenost.
Chovejme se proto zodpovědně a snažme se odpad vyhazovat tam, kam patří! Nejlépe dle druhu do sběrných nádob, nebo alespoň po košů či popelnic. Prospějeme tak nejen sobě a životnímu prostředí, ale i budoucím generacím.
Myšlenka zbavit výrobu všech nepříznivých dopadů se stala základem konceptu cirkulární ekonomiky - jde v něm o to, přiblížit procesy vzniku a zániku výrobků tomu, co se děje v přírodě. To lze učinit různými způsoby. Radikální podobou cirkulární ekonomiky je koncept Zero Waste.
Čtěte také: Jak se vyhnout poplatku za odpad, když neprodukuji odpad?
Cirkulární ekonomika, na rozdíl od lineárního ekonomického systému, bere v úvahu celý životní cyklus produktu včetně zpracování odpadu, a má za cíl opětovné použití nebo recyklaci materiálů. Tento přístup přináší změnu v celém výrobním cyklu: od těžby/nákupu surovin až po hledání cest, jak použité materiály dostat zpět do oběhu na konci životního cyklu výrobku.
Podle nejnovějších výsledků společnosti EKO-KOM máme v České republice skvělé podmínky pro třídění odpadu. Vzdálenost k nejbližším kontejnerům se neustále snižuje a třídění je dostupné pro 99 % obyvatel ČR. Česká republika má hustou sběrnou síť na odpady, kdy je průměrná docházková vzdálenost s tříděným odpadem k barevným kontejnerům rok od roku nižší, aktuálně je necelých 90 metrů!
Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o více než 38 tisíc kilometrů vodních toků (tj. přibližně o jednu třetinu délky vodních toků a bystřin v ČR). V rámci Lesů ČR je zaveden systém separace dále využitelných složek odpadů (papír, plasty, sklo, kovy, ale i další).
V letech 2011, 2012 a 2013 Lesy ČR registrovaly celkem 2 210 černých skládek, jejichž celková plocha dosáhla rozlohy cca 35 hektarů. Náklady na likvidaci těchto skládek ve zmiňovaných letech činily skoro 7 milionů korun, tato částka se však ještě zvýší, protože likvidace zjištěných skládek pokračuje i v roce 2014.
Tabulka: Množství vytříděných druhotných surovin v Lesích ČR (v tunách)
| Rok | Papír | Plasty | Sklo | Kovy | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 2011-2013 | 141 | 64 | 24.6 | 58.4 | 288 |
tags: #kdyz #musi #tak #musis #odpady #v