Klimatické Charakteristiky Jičína

Okres Nový Jičín leží v jižní části ostravské průmyslové aglomerace. Svou rozlohou 918 km² se řadí spíše mezi menší okresy České republiky.

Z hlediska geomorfologického náleží území okresu Nový Jičín ke dvěma odlišným geologickým útvarům - k České vysočině, zabíhající na území okresu výběžky Nízkého Jeseníku s Vítkovskou vrchovinou a Karpatům s Podbeskydskou pahorkatinou a Moravskoslezskými Beskydami.

Území Moravské brány podél toku řeky Odry odděluje obě horopisné jednotky úrodným pruhem údolní nivy. Většina území má pahorkatinný ráz s výškovým rozdílem nejvyššího a nejnižšího místa okresu 929 m n.m. (200 m n.m.

Složitý geologický vývoj se odrazil v členité horninové stavbě okresu. Oblast Nízkého Jeseníku se skládá výhradně z mořských sedimentů, zbroušených vnějšími biotickými a abiotickými činiteli v parovinu se zalesněnými vyvýšeninami, rozčleněnou vodními toky na menší celky.

Mladší karpatská oblast s ostrými horskými hřbety, výraznými vrcholy a ostře zaříznutými údolími řek je tvořena převážně písčitými horninami a slinitými usazeninami druhohorního moře, proloženými štěrkovými náplavami.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Území okresu Nový Jičín se rozprostírá převážně v klimatické oblasti mírně teplé, jen jihovýchod zasahuje do oblasti mírně chladné. Klimaticky nejvýhodnější je střed okresu, směrem k západu i východu se klimatické poměry zdrsňují s přibývající nadmořskou výškou.

Přes značnou rozdílnost klimatických podmínek je celé území s ohledem na klima vhodné pro zemědělskou výrobu, zejména střed okresu, kde při správné agrotechnice lze úspěšně pěstovat i náročné plodiny příslušné produkční oblasti (cukrovka, pšenice, ječmen).

Okres Nový Jičín patří z naprosté většiny k povodí řeky Odry, pouze nepatrná část na jihozápadě je povodím řeky Bečvy. Území okresu je protkáno vodními toky o celkové délce 750 km.

Tokem Odry a Luhy je rozděleno na severozápadní a jihovýchodní část, které se od sebe silně odlišují počtem a hustotou vodních toků, přičemž v tomto směru dominuje část jihovýchodní, kde na 1 km² připadá až 1,1 km vodních toků.

Z minulosti se dochovala a hospodářským účelům dosud slouží část dřívější rozsáhlé rybníkářské soustavy v oblasti Jistebníku, Studénky, Bartošovic a Oder. K dosud funkčním rybníkům postupně přibyla řada nových vodních nádrží s víceúčelovým využitím.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Na území okresu se nacházejí poměrně bohaté zásoby surovin pro výrobu stavebních hmot (např. vápence, štěrkopísky, cihlářské hlíny, stavební kámen, sialitické hlíny, horniny pro výrobu cementu apod.). Významné jsou zásoby kamene u Jakubčovic nad Odrou a ložiska vápence u města Štramberk v lokalitě hory Kotouč.

Na základě výsledků geologického průzkumu byla v okrese zjištěna dvě důlní pole pro rozvoj těžby černého uhlí, a to v oblastech Frenštátu pod Radhoštěm a Příbora.

Administrativní členění okresu v roce 2001 (sčítání lidu) bylo do 57 obcí, z toho bylo 10 měst, z nichž počtem obyvatel největší - Nový Jičín je okresním městem. V osmi největších městech vykonávaly státní správu pověřené obecní úřady.

Okres Nový Jičín je okresem průmyslově zemědělským. Průmyslová výroba je soustředěna do městských center. Postupně se zvyšuje vlastnický podíl zahraničních firem v mnoha podnicích regionu. Těžištěm průmyslové výroby a největším zaměstnavatelem je Autopal s.r.o. Nový Jičín.

Další významnou strojírenskou firmou, i přes značný útlum výroby po roce 1990, je Tatra, a.s. Zemědělství má k dispozici 60 130 ha zemědělské půdy, tj. 65,5 % z celkové rozlohy okresu, z toho je 45 002 ha orné půdy.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Investiční aktivita se v devadesátých letech zaměřila na budování průmyslové zóny v Novém Jičíně, velmi rychle se doplňovala infrastruktura výstavbou nových benzínových čerpacích stanic a obchodní sítě ve formě hypermarketů a supermarketů (Hypernova, Kaufland, Hruška, Jednota) ve všech větších městech v okrese. Rekonstruována byla náměstí a historická centra měst.

Od počátku devadesátých let došlo k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí vlivem poklesu průmyslové výroby, používáním šetrnějších technologií a značných investic do ekologických opatření. Vliv na zlepšení životního prostředí má také přechod na topení těmi zdroji energie, které méně zatěžují životní prostředí.

Emise základních znečišťujících látek v tunách za rok (zdroje nad 5 MW) dosahovala v roce 2000 této úrovně:

• tuhé emise 73 (2 348 v r.1991)
• oxid siřičitý (SO₂) 423 (5 928 v r.1991)
• oxidy dusíku (NO_x) 375 (3 624 v r. 1991)
• oxid uhelnatý (CO) 1 732 (2 841 v r.1991)
• uhlovodíky (C_xH_y) 85 (267 v r.

Novojičínsko je region s nebývalou koncentrací architektonických památek a velmi příznivými podmínkami pro cestovní ruch. V historicky nejcennějších částech měst Nový Jičín, Štramberk a Příbor byly vyhlášeny městské památkové rezervace, ve městech Fulnek, Bílovec a Odry městské památkové zóny.

Okresní město Nový Jičín má historické, velmi zachovalé náměstí, Žerotínský zámek a celý soubor dalších kulturních památek. Pod hradní věží Trúbou ve Štramberku je zachován ojedinělý urbanistický soubor rázovitých dřevěných chalup.

Starobylý Příbor, rodiště zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, je spjat s piaristickou kolejí a učitelským ústavem, jedním z nejstarších na Moravě. V okrese jsou také dvě národní kulturní památky: Bratrský sbor ve Fulneku, ve kterém působil J. A. Komenský, a rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích.

Okres Nový Jičín nabízí turistům pestrou paletu dalších turistických zajímavostí. Dlouhodobé výrobní tradice jsou zachyceny v unikátních sbírkách technického muzea automobilové výroby v Kopřivnici, vagonářského muzea v zámku ve Studénce či novojičinského muzea se stálou expozicí kloboučnické výroby.

Milovníci přírody mají možnost navštívit dvě chráněné krajinné oblasti - Beskydy a Poodří, dva velkoplošné přírodní parky i velký počet rezervací. Pro letní i zimní rekreaci je dobře vybaveno zejména město Frenštát p. R. s blízkým okolím, kde je také soustředěna nabídka vhodných ubytovacích zařízení.

Lyžařské vleky, jezdecké areály, lovecké revíry, turistické stezky, možnosti koupání - to vše čeká na návštěvníky Frenštátska, ale i jiných míst okresu.

Strategická poloha okresu v koridoru Moravské brány předurčuje budování významných zařízení technické infrastruktury celostátního i mezinárodního významu, jako jsou dálnice z Brna do Ostravy, železniční vysokorychlostní tratě a přenosové energetické sítě.

Vodní toky a povodně

Okres Nový Jičín patří z naprosté většiny k povodí řeky Odry, pouze nepatrná část na jihozápadě je povodím řeky Bečvy. Území okresu je protkáno vodními toky o celkové délce 750 km.

Tokem Odry a Luhy je rozděleno na severozápadní a jihovýchodní část, které se od sebe silně odlišují počtem a hustotou vodních toků, přičemž v tomto směru dominuje část jihovýchodní, kde na 1 km2 připadá až 1,1 km vodních toků.

Většina přítoků má charakter menších říček nebo potoků. Děrenský potok a Bílina jsou významné.

Z minulosti se dochovala a hospodářským účelům dosud slouží část dřívější rozsáhlé rybníkářské soustavy v oblasti Jistebníku, Studénky, Bartošovic a Oder. K dosud funkčním rybníkům postupně přibyla řada nových vodních nádrží s víceúčelovým využitím.

Část koryta řeky Odry je upravována. Například, úprava toku v blízkosti města Odry a další pak od Bartošovic po Jistebník. Úpravy zahrnují změny tvaru, např. „narovnání" původně meandrujících koryt.

Významným zásahem do vodních toků byla výstavba průmyslových areálů (Optimit, Odry). V řadě případů je část koryta upravena z důvodu protipovodňových opatření. Pro tyto části koryta jsou příznačné zásahy v blízkosti vesnic a ČOV (čistírny odpadních vod).

Největší riziko povodní se nacházejí v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Povodně představují riziko pro obyvatelstvo, obce i stát, a mohou způsobovat sesuvy půdy.

Největší povodně v okrese Nový Jičín v posledních letech nastaly v červnu a červenci roku 2009. Byly způsobené vytrvalými deštěm (viz Graf 3). Rozlivy odpovídaly úrovni lOOleté vody.

Je možné si všimnout, že k největším rozlivům dochází v nivách řeky Odry. Řeka se tak snaží vracet se do míst původního řečiště.

Vzhledem k tomu, že území není nikterak hustě osídlené, nedochází k tak velkým a pravidelným rozlivům.

Klimatické oblasti

Mírně teplé oblasti se nachází v oblasti Moravské brány. Rozložení těchto oblastí vidíme na mapě klimatických poměrů.

Pro chladné oblasti je typické chladné a krátké léto. Počet letních dnů je menší než 30 dnů.

Pro mírně teplou oblast je charakteristické dlouhým poměrně teplým a suchým létem. Přechodné období na jaře a na podzim je krátké a mírně teplé. Zima, která je mírná a krátká.

Průměrné roční teploty se pohybují 16 až 18°C a v lednu -2 až -4°C.

Oblast bohatá na srážky se vyskytuje jen v jižní části okresu. Rozložení srážek je způsobené členitostí terénu. V ostatních oblastech jsou srážky pouze kolem 700 mm, kdy na závětrných stranách vzniká tzv. srážkový stín. Vzniká tak, že vzduch dorazí k nějaké horské překážce a aby ji překonal, začne stoupat.

Chráněná území

CHKO Poodří je nejvýznamnější oblasti evropské soustavy Nátura 2000. Byla vyhlášena výnosem ministerstva kultury Československé republiky už v roce 1973.

CHKO Beskydy je největší chráněná krajinná oblast v České republice. Zahrnuje značnou část Moravskoslezských Beskyd a Hostýnsko-Vsetínské vrchy. Předmětem ochrany jsou horské smrkové lesy a louky s bohatou květenou, pralesovité porosty, podzemní i povrchové pseudokrasové jevy.

Území evropsky významné lokality Heřmánky-Kotouč spadá pod území Nátura 2000. Přírodní památka Hostašovické skály byla vyhlášena v roce 1994 okresním úřadem v Novém Jičíně. Jedná se o soustavu teplomilných rostlin a živočichů na skalnaté pahorkatině mezi Moravskou Bránou a Beskydami. Je zde také velké množství chráněných druhů rostlin a živočichů.

Přírodní park Oderské vrchy leží v severní části okresu, v Oderské bráně. Zahrnuje vrchy Veselí, Požaha.

Využití půdy v obci Starý Jičín

Obec Starý Jičín a její místní části, dle biogeografického členění, spadají do Podbeskydského bioregionu. Biota tohoto bioregionu má převážně charakter 4. bukového stupně, jižní svahy tvoří 3. dubovo-bukový stupeň. Podklad bioregionu je tvořen vápnitým flyšem z období spodní křídy. Celková rozloha řešeného území činí 3367,9 ha.

Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má na území využití půdního fondu jako orná půda (1895,4 ha) a trvalé travní porosty (513,9 ha).

tags: #klimatické #charakteristiky #Jičín

Oblíbené příspěvky:

• Pořadí kontinentů podle znečištění
• Bezdotykové koše Lamart
• Efektivní řešení pro kuchyni
• Oživení přírody
• Práva a povinnosti ve vodním zákoně