Klimatické Lázně Jeseník: Historie a Současnost

Jedny z nejznámějších a nejnavštěvovanějších lázní v Česku jsou zasazeny do malebné krajiny nad městem Jeseník, v průměrné nadmořské výšce 620 m. Areál Priessnitzových lázní je citlivě zasazený do krajiny a tvoří dominantu širokého okolí. Lázně mají mimořádně příznivé klimatické podmínky a umožňují léčit hosty v kterémkoliv z ročních období.

Okolí lázní je protkáno mnoha prameny čisté vody, které jsou propojeny sítí několika naučných stezek. Lázně nabízí kromě mnoha léčebných procedur také širokou škálu volnočasových aktivit. Hluboce by se mýlil ten, kdo si myslí, že dnešní lázně jsou jen pro nemocné... Ba právě naopak. V současné době navštěvuje Priessnitzovy lázně přes 20.000 hostů ročně.

Historie Priessnitzových Léčebných Lázní

Za svou existenci a pozdější proslulost vděčí Priessnitzovy léčebné lázně a.s. Vincenzi Priessnitzovi. Byl to člověk, podle jehož vzoru vyrostly desítky vodoléčebných ústavů po celé Evropě. Narodil se 4. října 1799 jako šesté dítě chalupníka Jana Františka a Marie Terezie Evy Priessnitzových v malé osadě Gräfenbergu vzdálené 2,5 km od Frývaldova (Jeseník). Již ve 12 letech byl nucen po otci převzít hospodářství a tudíž mu logicky zbývalo málo času na školu. Psaní dělalo Vincenzi potíže po celý život. Jeho školou se stala příroda, kterou velmi pozorně pozoroval.

Seznámil se s podivu­hodnými účinky vody - to když tajně pozoroval, jak si zraněný srnec vyléčil poraněný běhák koupelemi v lesní studánce. První praktické zkušenosti léčivých účinků studené vody získával na sobě. V 16 letech spadl Vincenz pod plně naložený koňský povoz a kola mu přejela hrudník. Přivolaný ranhojič prohlásil zranění za smrtelné, v lepším případě prý z mladíka zůstane mrzák. Vincenz však opět vsadil na vodu. Léčení sice trvalo rok, ale na konci byl Vincenz zdráv. Zpráva o tomto "zázraku" se rychle rozkřikla. Na Gräfenberg začali přicházet lidé z blízkého, později vzdáleného okolí a prosili o pomoc.

Priessnitz pomoc neodmítal - napravoval vykloubené ruce a nohy, krevní výrony a zlomeniny, později i revmatismus, dnu, chronickou zácpu, nemoci jater a žaludku. "Vodní doktor" jesenických hor měl stále více příznivců, ale i ne­přátel v řadách závistivých lidí a lékařů. V r. 1822 dal přestavět svůj původně dřevěný rodný dům v prostornější kamenný dům se speciálními prostorami určenými pro léčení. Tento dům se tak stal prvním vodoléčebným ústavem na světě. Okolní lékaři rozpoutali proti laickému a "nevědeckému" způsobu léčení hysterickou kampaň. Byly podá­vány proti němu žaloby. Tuto pro Vincenze Priessnitze velmi těžkou situaci pomohla rozuzlit württemberská vláda, která se rozhodla zřídit ve své zemi léčebný ústav podle Priessnitz­ova vzoru a požádala panovnický dvůr ve Vídni o dobrozdání. Na základě tohoto dobrozdání bylo v r. 1838 konečně vydáno povolení k definitivnímu provozu lázní. Priessnitz ještě téhož roku zahájil výstavbu nového velkého léčebného domu.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Rok 1839 byl nesporným vrcholem lázeňského provozu Priessnitzovy éry. Vincenz Priessnitz se dočkal za svého života vynikajících poct. Vděční pacienti z Maďarska dali na lázeňské promenádě postavit významným mnichovským socha­řem L. Schwanthalerem bronzo­vý pomník lva. V roce 1846 udělil Priessnitzovi rakouský císař Ferdinand V. Zlatou občanskou záslužnou medaili I. třídy. Vincenz Priessnitz pracoval s velkým zápalem denně od časného rána do pozdních večerů a často jej volali k naléhavým případům i uprostřed noci. To vše jej však současně značně vyčerpávalo, i když se snažil nedávat to na sobě znát, dostavily se v roce 1851 zdravotní potíže, kterým 28. listopadu 1851 podlehl.

Vincenz Priessnitz byl první, kdo uvedl do praxe důležitou potřebu moderní doby: návrat člověka k přírodě. Kromě studených obkladů, mok­rých zábalů a omývání postiže­ných míst houbou uplatňoval při svém léčení i další, do té doby nepoužívané metody, k nimž patřila zejména potná kůra, po níž se propocený pacient na krátkou chvíli ponořil do kádě se studenou vodou. Léčebné procedury doplňovala i pracovní terapie spojená s tělesnou námahou, pravidelná životo­správa a dostatek spánku. Sláva objevitele novodobé vodoléčby trvala i po jeho smrti.

Po smrti V. Priessnitze se stal, na přání vdovy Žofie Priessnitzové, jeho důstojným pokračovatelem doktor Josef Schindler (1814-1890), vynikající lékař a majitel vodoléčebného ústavu, zřízeného podle Priessnitzova vzoru jako první v Čechách v Potočné v Jizerských horách. V roce 1853 převzal lázně Gräfenberg a stál v jejich čele 38 let. Protože se vedení tak rozsáhlého ústavu ukázalo být nad síly jediného člověka, vzniklo brzy lázeňské kuratorium které vedl Dr. Schindler a čtyři Priessnitzovi dědici. Původní Priessnitzovy metody byly doplňovány o vědecké poznatky, o hlediska moderní medicíny, především fyziologie a patologické anatomie. Za působení Dr. Schindlera na Gräfenbergu vyrostly další lázeňské budovy.

Jeho nástupcem se stál jeho asistent dr. Eduard Emmel, který obohatil léčbu o další postupy, např. o masáže k vodoléčbě. Světové úrovně dosáhl Gräfenberg pod vedením primáře dr. Josefa Reinholda (1885-1947), skvělého psychiatra a psychologa, který dokázal spojit Priessnitzův odkaz s nejnovějšími vědeckými poznatky. Zavedl zde léčení neuróz všeho druhu a pod jeho vedením vyrostl tento ústav ve světoznámé psychiatrické a neurologické pracoviště s výbornými diagnostickými a léčebnými postupy. V té době přijížděla do lázní především bohatá klientela z řady států Evropy, ale i z USA a Kanady. V r. 1938 byl dr. Reinhold nucen z rasových důvodů emigrovat do Polska, kde byl později zatčen a uvězněn v koncentračním táboře. Tam jako zázrakem přežil, v r. 1946 se vrátil do Lázní Jeseník a provozoval tu praxi až do své náhlé smrti v r. 1947.

Po roce 1945 byla budoucnost lázní nejasná. Postupně se dařilo na Gräfenbergu dále provozovat lázeňství přičemž byla léčba zaměřena na neuropsychiatrická onemocnění, v menší míře i na odstraňování následků otrav těžkými kovy a hlavně na nemoci cest dýchacích. V 80. letech se v Lázních Jeseník léčilo v průměru 8 000 pacientů ročně.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Po r. 1989 byly jesenické lázně zprivatizovány. Stala se z nich akciová společnost, která do svého názvu pojala jméno slavného zakladatele, Priessnitzovy léčebné lázně a.s. V roce 2014 byly tradiční léčebné procedury a odkaz Vincenze Priessnitze zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Současnost Priessnitzových Léčebných Lázní

V současné době navštěvuje Priessnitzovy léčebné lázně a.s. Lázně pravidelně pořádají koncerty, vystoupení umělců, divadelní představení a taneční večery. Dle opakovaného monitorování bylo zjištěno, že zdejší mikroklima s unikátním léčivým efektem zaujímá třetí místo na světě hned za velikány jako Rakouský Bad Gastein nebo Americký Carlsbad. Je zde velmi vhodné pro léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva. Příznivé klimatické podmínky umožňují léčit pacienty v kterémkoliv ročním období. Areál je totiž ze severu, západu a jihu chráněn vysokými hřebeny hor, pouze východní strana je otevřena do širokých polských rovin.

Pro Priessnitzovy lázně Jeseník je typické léčení problémů spojených s oběhovým, dýchacím ústrojím, kožními a duševními nemocemi, poruchami látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí. Léčení je založeno na využití přírodních léčivých zdrojů, kombinovaných s nejmodernějšími léčebnými a rehabilitačními metodami. V blízkém okolí, především na svazích Studničního vrchu, vyvěrá ze země na 80 registrovaných a pojmenovaných pramenů. Priessnitzovy léčebné lázně a.s. mají ve znaku lva, symbolizujícího vítěznou cestu Priessnitzovy vodoléčby, ale i lva zavazujícího, že pokračovatelé proslulého "vodního doktora" budou i nadále čistými přírodními prostředky spolu s nejnovějšími poznatky vědy vracet lidem zdraví a radost ze života.

Priessnitzovy venkovní koupele dolních končetin - jedná se o historicky prověřenou cennou proceduru ku zlepšení prokrvení nejen dolních končetin, ale cestou reflexů se zlepšuje prokrvení hlavy, krku a horní poloviny těla, proto pravidelná denní čapí chůze v bazénku s přírodní protékající chladnou vodou o teplotě 8 °C až 15 °C vede k zlepšení funkce srdce, cév, k zvýšení odolnosti proti infekcím, proti fyzikálním i psychickým stresům. Mírná fyzická aktivita chůzí v mírně zvlněném terénu je nutná pro předchozí předehřátí organizmu před koupelí, po koupeli je důležitá frotáž a chůze v terénu.

Priessnitzovy venkovní koupele horních končetin -ponoření horních končetin do mělkého bazénku s protékajícím chladným přírodním pramínkem vody o teplotě 8 - 15 °C, pro­váděné denně, vede k vymizení migrén a nespavosti, zklidňuje rychlou frekvenci srdečního tepu u srdečních potíží a u poruch funkce štítné žlázy, zmírňuje alergické projevy a zlepšuje dýchání. Koupel zlepšuje místní prokrvení horních končetin a cestou reflexů zvyšuje prokrvení hrudníku, krku a hlavy.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Priessnitzova pololázeň jednofázová a dvoufázová - jedná se o složitou proceduru s kombinací vodoléčby, zábalů, pole­vů a kartáčování kůže. Klient se nejdříve krátce předehřeje teplou vodou ve sprše, následuje celotělový ovin mokrým studeným prostěradlem s klidným ležením v zábalu, po prohřátí a zpocení následuje polokoupel v 35 °C teplé vodě s kartáčováním a polevy šíje, zad a končetin chladnou vodou. Jedna poskytnutá procedura střídáním tepelných podnětů nejdříve povzbuzuje krevní oběh a funkce vnitřních orgánů, po opakovaném provedení polo­lázně dojde k zlepšení funkcí srdce, cév, úpravě hormonální funkční poruchy, k výraznému zlepšení odolnosti proti infekcím, odolnosti na zevní vlivy fyzikální i odolnosti na psychický stres.

Novinka - Computerová kineziologie: „Kineziologie“ je nauka o pohybu lidského těla a slovo „computer“ naznačuje, že při vyhodnocování výsledků je využíván počítač. CK sdružuje poznatky z různých lékařských oborů a používá též zkušenosti z tradičních starých technik, např. jógy. Využívá poznatku, že všechny poruchy v organismu se projevují na pohybovém aparátu a zpětně je možno tyto funkční obtíže přes pohybový aparát ovlivnit. CK je výsledkem dvacetiletých výzkumů a klinických a lékařských zkoušek. Vyšetření − Vyšetření je nenáročné a probíhá podobně jako běžné rehabilitační vyšetření, při kterém se hodnotí omezení rozsahů pohybů a napětí svalů. Zjištěné hodnoty jsou spolu s dalšími vstupními údaji analyzovány počítačem, který zobrazí místa největších nerovnováh a funkčních poruch v těle, i možné vztahy mezi poruchou pohybu a vnitřních orgánů. Návrh léčby vychází z výsledků vyšetření. Obvykle postačí speciální masáže doplněné o individuální sestavu cvičení, nejlépe v systému IGA. U chronických potíží je vhodné použití speciálních technik individuální léčebné rehabilitace a reflexoterapie např. se suchou jehlou. Efekt léčby se projeví obvykle po třech ošetřeních.

Priessnitzovy léčebné lázně nabízejí bohaté možnosti pro trávení volného času. Přímo v lázních se nachází v rodném domě V. Priessnitze muzeum, sály pro organizování kongresů, sympozií, seminářů, kulturních a společenských akcí. Lázně pravidelně pořádají koncerty, vystoupení umělců, divadelní představení a taneční večery.

Lázně Dolní Lipová

Lázně Dolní Lipová jsou klimatické lázně s celoročním provozem. Jejich lázeňský charakter je dán podhorským, mírně dráždivým klimatem (nadmořská výška 487 m nad mořem) Hrubého Jeseníku. V současnosti jsou Lázně Dolní Lipová odborným léčebným lázeňským ústavem, zaměřeným na léčení chronických neinfekčních kožních chorob, hlavně psoriázy a atopického ekzému, onemocnění žláz s vnitřní sekrecí a metabolických poruch.

Lázeňské prospekty z minulého i tohoto století shodně uvádějí, že lipovské lázně byly založeny roku 1829. Skutečný počátek léčby je však třeba položit k roku 1837, kdy se zde léčila Magdalena Bartschová ze Šumperka, která léta trpěla tzv. krticemi, obvyklou tehdejší dětskou nemocí. Johann Schroth se dostal záhy do sporu s úřady a byl obviněn tehdejší medicínou z fušerství. Nakonec roku 1840 mezi lipovským léčitelem a státními úřady ke kompromisu. Schroth obdržel 5. května dekret dvorní kanceláře č.j. 6735, ve kterém se mu povolovalo provozování lázeňské léčby s podmínkou, že zachová stanovené policejní předpisy a že jeho pacienti budou pod odborným lékařským dohledem. V prvních letech existence lázní nebyl počet pacientů nijak velký, takže lázeňský lékař mohl přicházet z Jeseníku.

Johann Schroth zemřel 26. března 1856 na nevyléčitelnou srdeční vadu. Nástupcem a novým majitelem lázní se stal Emanuel Schroth (narozen 1832), kterému bylo úřady povoleno léčení pacientů opět s podmínkou, že zachová stanovené policejní předpisy a že jeho pacienti budou pod odborným lékařským dohledem. Emanuel Schroth byl mezi lázeňskými pacienty velmi oblíben a všeobecně nazýván papa Schroth. Jestliže se v roce 1838 léčilo v Lipové jen 17 nemocných, pak v roce 1889 to bylo již 777 osob. Po smrti Emanuela Schrotha 20. května 1890 se stal dědicem lázní jeho syn Rochus Schroth (narozen 1874). Rochus Schroth přeměnil rodinný majetek v akciovou společnost. Zemřel 26. srpna 1913 a je pohřben spolu s otcem i dědem v rodinném hrobě na lipovském hřbitově.

Koncem prvního desetiletí tohoto století se objevil v Lipové další odborný lázeňský lékař, Dr. med. Max Mader. Medicínu vystudoval ve Vídni. Během své dlouholeté praxe v Lipové napsal a vydal řadu odborných pojednání o Schrothových léčebných metodách. Jeho odborné práce byly rovněž překládány do cizích jazyků. Doktor Max Mader působil v Lipové až do konce 2. světové války. Po osvobození byl spolu s dalšími německými obyvateli kraje vysídlen a odešel do Rakouska.

V roce 1913 se v lázních léčilo kolem 1700 pacientů, kteří si však museli léčbu hradit zcela sami. Během 1. světové války došlo k poklesu stavu lázeňských pacientů, avšak v meziválečném období byl zaznamenán nebývalý vzrůst zájmu o léčbu. Kromě již uvedeného Dr. Maxe Madera působil v Lipové další lázeňský lékař Dr. med. Karel Schroth jun., syn předešlého lékaře (narozen 1898). Stal se obdobně jako jeho otec horlivým propagátorem Schrothových tradicí přírodní léčby. Stál v čele lázní až do své smrti 25. října 1946.

V období 2. světové války byl provoz lázní omezen, neboť zde byl až do 1. června 1944 vojenský lazaret. Počátkem ledna 1945 se zde shromažďovaly tisíce uprchlíků z vybombardovaných německých měst. V tomto období lázně nejvíce utrpěly. Nová kapitola v dějinách lázní se tedy začala psát teprve po osvobození v roce 1945. Poškozené a zanedbané lázeňské objekty byly v průběhu několika týdnů dány do takového stavu, že již 10. srpna 1945 mohli být přijímáni noví pacienti. Prvním ředitelem byl jmenován MUDr. Kamenář, který zde působil až do roku 1948. I přes různé technické potíže byl zaznamenáván neustále vzrůstající počet pacientů. Roku 1946 se zde léčilo 486 pacientů ve zkrácené provozní době a teprve r. 1948 měly lázně již celoroční provoz s kapacitou 522 osob.

V lednu 1949 byly lázně zestátněny. V roce 1954 přešly lipovské lázně do správy Ústřední rady odborů. Roku 1957 byly organizačně přičleněny k lázním v Jeseníku. Schrothova léčebná metoda byla zachována i v prvních poválečných letech bez podstatnějších změn. V 50. a 60. letech se stala hlavní indikací léčby otylost. Teprve v prvé polovině 60. let došlo k objektivizaci Schrothova léčebného postupu.

V roce 1992 byly lázně zakoupeny společností SCHROTH, spol. s r.o. s cílem obnovit v Lipové bez účasti zahraničního kapitálu 150-letou tradici léčebné kúry podle Johanna Schrotha a realizovat moderní balneoterapii.

Novela Indikačního seznamu v roce 1994 umožnila léčbu kožních chorob v Lázních Dolní Lipová nejen dospělým a dorostu, ale i dětem od 3 let věku. V r. 1999 Ministerstvo zdravotnictví ČR vyslovilo souhlas s rozšířením lázeňské léčby obesity dospělých v Lázních Dolní Lipová i na děti a dorost. Léčení dětí od 3 do 6 let je možné pouze v doprovodu rodičů, pro děti od 6 let a dorost je zajištěn potřebný výchovný dozor a kontinuita školního vzdělávání.

Léčebný program pro pacienta je volen individuálně na základě komplexního vstupního vyšetření lázeňským lékařem. K léčbě našich pacientů využíváme osvědčených i moderních léčebných postupů, ať už balneologických či fyziatrických, ale i z ostatních klinických oborů, v souladu s nejnovějšími poznatky medicíny.

tags: #klimaticke #lazne #jesenik #historie #a #soucasnost

Oblíbené příspěvky:

• Odbočky pro vnitřní odpady
• Jak správně označit sklad NO
• Kritika vojenských výdajů Greenpeace
• Požadavky na obnovitelné zdroje v ČR
• Probudte se do krásy Jeseníků