Česká republika leží v mírném podnebném pásu, pro který je charakteristické střídání čtyř ročních období. Na území České republiky se nacházejí oblasti od velmi teplé až po velmi chladnou. Velmi chladná oblast se nalézá v nejvyšších nadmořských výškách a naopak velmi teplá oblast se nalézá v oblasti nížin.
Když budeme cestovat po našem území zjistíme, že podnebí na horách se odlišuje od podnebí nížin. Na výslednou podobu podnebí má v největší míře vliv zeměpisná šířka a nadmořská výška, ale dále se podílejí i další činitelé jako např. orientace svahů. S rostoucí zeměpisnou šířkou dopadají sluneční paprsky na zem pod ostřejším úhlem.
Díky tomu se snižuje množství paprsků, které dopadají na určité území a to má za následek pokles teploty. Takto je Země rozdělena do podnebných pásů. Jenže toto dělení nám nestačí, protože nepracuje s nadmořskou výškou, proto podnebné pásy dále dělíme na oblasti.
Quittova klasifikace podnebí je nejpoužívanější v ČR a SR. Oproti Köppen-Geigerově vznikala pro regionální účely. Evžen Quitt vycházel z klimatologických dat, zejména z Atlasu podnebí ČSR, na jejichž základě vybral 14 klimatologických charakteristik. Těchto 14 charakteristik podává dobré informace o klimatických poměrech z hlediska technických, rekreačních a zemědělských účelů (Quitt, 1971).
Co se týče teplotních poměrů, jednalo se o průměrnou teplotu vzduchu v lednu, dubnu, červenci a říjnu, průměrný počet letních dnů (s nejvyšší teplotou ≥ 25 °C), mrazových (s nejnižší teplotou ≤ -0,1 °C) a ledových (s maximální teplotou ≤ 0,1 °C) dnů a počet dnů s průměrnou teplotou minimálně 10 °C. Pro srážkové poměry byly vybrány srážkové úhrny ve vegetačním období (od dubna do září) a v chladnější polovině roku (od října do března), počet dnů se srážkami minimálně 1 mm a počet dnů se sněhovou pokrývkou.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Z ostatních klimatických charakteristik Quitt zvolil počet jasných dnů (oblačnost zabírá méně než 20 % oblohy) a zamračených dnů (více než 80 %).
Původně bylo podnebí klasifikováno podle přiřazení 14 vybraných charakteristik podnebí každému čtverci o velikosti strany 3 km. Celé zkoumané území (oblast ČSSR) bylo rozděleno na tyto čtverce, ke kterým byly vztaženy hodnoty vyjadřující počet změn klimatických charakteristik mezi jedním a sousedním čtvercem. Hranice vydělených jednotek podnebí byly vedeny místy, kde docházelo k největším změnám.
Tímto způsobem vzniklo pro ČSSR 23 jednotek ve třech hlavních oblastech: v teplé pět (T1 až T5), v mírně teplé 11 (MT1 až MT11) a v chladné sedm (CH1 až CH7).
Evžen Quitt (22. července 1933 - 19. srpna 2013) byl český geograf a klimatolog, rozený Zlíňák. V letech 1963 až 1972 vedl klimatologické oddělení ústavu a od roku 1993 působil v brněnské pobočce Ústavu geoniky Akademie věd České republiky. V akademii věd byl pracovně činný až do roku 2009. Je autorem klimatické regionalizace Československa, která byla v 70. letech publikována pod názvem Klimatické oblasti Československa.
V ČR se vyskytuje jen jednotka T2 a T4.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Na území Česka se nachází jen jednotka MT2 až MT5, MT7 a MT9 až MT11.
Z hlediska orografických podmínek (horstva s relativně malými nadmořskými výškami) se v ČR vymezují jen tři jednotky v této klimatické oblasti: CH4, CH6 a CH7.
Klimatický region (KR) zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony byly vyčleněny výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu.
Tyto údaje byly vypracovány Českým hydrometeorologickým ústavem z údajů let 1901 - 1950. Na základě zevšeobecnění uvedených podkladů bylo pro Českou republiku (souběžně stanoveno i pro Slovenskou republiku) vymezeno a na mapě 1 : 200 000 zobrazeno deset klimatických regionů (číselný kód 0 - 9) se základním členěním na oblast velmi teplou, teplou, mírně teplou, mírně chladnou a chladnou s podtříděním subregionů na suchý, mírně suchý, mírně vlhký a vlhký.
V současné době se řeší nová klimatická regionalizace České republiky v rámci projektu NAZV QH92030 „Hodnocení půd z hlediska jejich produkčních a mimoprodukčních funkcí s dopady na plošnou a kvalitativní ochranu půd České republiky“. Důvodem jsou klimatické změny, které je nutné v regionalizaci klimatických regionů zohlednit. Nové hodnocení klimatické regionalizace je prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci s VÚMOP, v. v.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Klimatické podmínky Liberecký kraj lze zařadit do několika oblastí s typickými klimatickými charakteristikami. Důvodem rozložení klimatických oblastí je proměnlivá nadmořská výška, srážkový stín hraničních hor, a další mezoklimatické vlivy. Základní klimatické charakteristiky se na území kraje výrazněji odlišují v prostoru Jizerských hor, Krkonoš a Lužických hor, kde převažuje chladné a vlhčí klima od relativně teplých a sušších oblastí navazujících vrchovin a pahorkatin, až po nejteplejší oblast v nivě Jizery ve směru od Turnova k jihu a okolí Hrádku n. Nisou.
Dlouhodobé průměrné roční teploty se pohybují na většině území kraje mezi 6 a 8 °C v závislosti na nadmořské výšce a konfiguraci terénu. Nejnižší teploty jsou na vrcholech Jizerských hor a Krkonoš, průměrné roční teploty zde klesají i pod 4°C. Vyšších hodnot dosahují průměrné roční teploty v Pojizeří na Turnovsku a severozápadně od Frýdlantu na dolním toku Smědé.
Srážkové úhrny a charakter rozložení srážek se na území kraje mění výrazněji ve směru sever - jih. Severní část kraje, a to zejména celé Jizerské hory a jejich předhůří jsou výrazně vlhčí než oblast Českolipska nebo Semilska. V Jizerských horách roční suma srážek překračuje 1000 mm, v centrální části hor i 1400 mm a na srážkoměrné stanici Bílý Potok, U studánky dosahuje 1705 mm.
Srážkový stín Lužických a Jizerských hor a částečně i Krkonoš, doplněný o druhotnou hradbu Ještědsko - kozákovského hřbetu se částečně projevuje v jižní části kraje, kde srážkové úhrny většinou dosahují průměrných hodnot v České republice.
Na stavu ovzduší, který byl ještě donedávna velmi neuspokojivý, se podílely velké znečisťující zdroje, dílem na území kraje, zejména však přenosy škodlivin z hnědouhelných elektráren na polsko - německém pomezí. K výraznému zlepšení imisní situace došlo v 90. letech, především v souvislosti s demontáží německých elektráren. I nadále však trvá problém prašné imise z prostoru haldy Turów.
V období několika posledních let se začíná, v důsledku nevyrovnanosti chodu klimatických podmínek, hovořit o změnách klimatu, které povede k oteplení převážně v zimních měsících.
Podle sledovaných modelů by u nás měl nastat mírný nárůst množství srážek, ovšem počet dnů se srážkami by se měl snižovat.
tags: #klimatické #oblasti #ČR #charakteristika