Klimatické oblasti Poodří a jejich charakteristika

Oblast povodí Odry představuje horní část mezinárodního povodí Odry, kde pramení i hlavní tok - řeka Odra. Oblast povodí Odry na území ČR je protáhlého tvaru ve směru SZ - JV.

Přes svou relativně malou rozlohu je oblast povodí Odry značně výškově členitá. Odra pramení v Oderských vrších ve výšce 634 m n. m. a opouští území republiky v nejnižším bodě povodí na kótě cca 190 m n. m. Největší svislá odlehlost tak činí bezmála 1300 m.

Oblast povodí Odry na území ČR leží na rozhraní systémů Hercynského a Alpinského. Reliéf oblasti povodí Odry je s ohledem na zastoupení jednotlivých provincií poměrně různorodý a pestrý. Základním rysem reliéfu je rozdíl mezi starší Českou vysočinou na západě a výběžky mladého pásemného pohoří Karpat na východě, zvýrazněný systémem depresí mezi nimi.

Hrubý Jeseník byl na konci prvohor vyzdvižen do velehorských výšek. Významným mezníkem pro českou vysočinu v oblasti povodí Odry a v jejím vývoji byly třetihorní horotvorné pochody, při nichž se vrásnily sousední Karpaty. Parovina byla rozlámána v řadu ker a nastalo oživení a výmolná činnost potoků a řek, která vytvářela hluboce zaříznutá údolí.

Karpatská soustava se člení na několik pásem, z nichž na popisované území oblasti povodí Odry zasahuje pouze pásmo flyšové, též vnější. V popisované karpatské oblasti povodí Odry vystupuje souvrství příkrovu slezského. Nejvýraznějším reprezentantem slezského příkrovu jsou vrstvy godulské, pocházející ze střední křídy. Vývoj tvarů reliéfu byl zahájen opakovanými horotvornými pohyby (vyzdvižení, přesunutí) a následně došlo ke střídání období pohybů, tj. zdvihů či poklesů s obdobími klidu, při nichž docházelo k zarovnání povrchu.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Oblast povodí Odry na území České republiky zasahuje z hlediska regionální geologie do obou jejích základních geologických jednotek - Českého masivu i Západních Karpat. Převážná část povodí Odry je situována v moravskoslezské oblasti Českého masívu (moravikum a silesikum), v její severní části označované jako jesenický blok.

Devonské horniny tvoří podloží převážné části povodí Odry, jsou však často překryty mladšími sedimenty. Rovněž v karbonu byla východní část oblasti intenzivně klesajícím sedimentačním prostorem s velkými mocnostmi sedimentů. Na východním okraji uvedených celků zasahuje na naše území jižním výběžkem hornoslezská pánev s výplní svrchnokarbonských sedimentů se slojemi černého uhlí.

Křídový útvar je zastoupen sedimenty podílejícími se spolu s terciérními horninami na stavbě příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Terciérní horniny tvoří v paleogénu pokračování flyšové sedimentace v magurské i vnější (menilito-krosněnské) skupině příkrovů.

Z hlediska kvartérních sedimentů představuje převážná část povodí denudační (snosovou) oblast, charakteristickou postupnou erozí a postupným transportem sedimentů vodními toky. Akumulační oblastí je pouze oblast oderská (Ostravsko a Opavsko), kde jsou zastoupeny významnější mocnosti kvartérních nezpevněných sedimentů. Oblast povodí patřila v kvartéru převážně k periglaciální zóně (dvakrát byla část území souvisle zaledněna).

Pouze kvartérní a některé terciérní sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody. V oblasti povodí se vykytují také prameny minerálních vod. V oblasti povodí Odry lze vymezit dvě hydrologicky odlišné oblasti podmíněné geologickou stavbou, oblast jesenickou a beskydskou.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Samotná Odra má na území ČR délku 132,3 km, zbývající délka přes Polskou republiku až po ústí do Baltského moře činí 734,3 km. Nad soutokem s Olší má Odra dlouhodobý průměrný průtok 49 m3.s-1 a průměrný průtok Odry pod Olší pak dosahuje téměř 63 m3.s-1.

Na celou oblast povodí dopadá ročně přes 5,1 mld. m3 srážek, roční srážkový úhrn, vztažený na průměrnou plochu, dosahuje cca 820 mm, z čehož v průměru odteče přibližně asi 300 mm. Průměrný odtokový součinitel tak činí 0,35.

Charakteristika obcí v oblasti Poodří

Následuje charakteristika několika obcí, které se nacházejí v oblasti Poodří, včetně geomorfologických údajů, půdních typů a využití pozemků.

Obec Pustějov

Obec Pustějov se nachází v Moravskoslezském kraji v SO ORP Bílovec. Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vněkarpatské sníženiny, oblasti Západní vněkarpatské sníženiny, celku Moravská brána, podcelku Oderská brána.

Terén v obci Pustějov je od jihu k východu rovinatý, s nadmořskou výškou nejčastěji mezi 235 a 240 m. V území obce Pustějov dominuje půdní typ luvizem oglejená. Podél vodních toků a v oblasti CHKO se vyskytuje fluvizem glejová, na jihu glej fluvický.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Celková rozloha řešeného území činí 855,19 ha. Majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (460,38 ha). Ostatní zemědělská půda je tvořena trvalými travními porosty (253,23 ha) a zahradami (31,52 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (69,14 ha), lesní půdy (2,35 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (18,25 ha).

Obec Jeseník nad Odrou

Obec Jeseník nad Odrou se rozkládá v jihozápadní části chráněné krajinné oblasti Poodří. Celková rozloha řešeného území činí 2893 ha. Geomorfologicky náleží zájmové území převážně do soustavy Vněkarpatské sníženiny, podsoustavy Západní Vněkarpatské sníženiny, celku Moravská brána a Podbeskydská pahorkatina.

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá území obce do mírně teplé oblasti MT10. Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým mírně suchým letém, krátkým a mírným přechodným obdobím a krátkou a mírnou zimou.

Majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (1720,6 ha).

Obec Bartošovice

Obec Bartošovice se nachází v Moravskoslezském kraji v SO ORP Nový Jičín. Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty. Většina území spadá pod subprovincii Vněkarpatské sníženiny, oblast Západní vněkarpatská sníženina, celek Moravská brána, podcelek Oderská brána.

Terén v obci Bartošovice je na severu rovinatý, nachází se tu soutok Bartošovického potoka a Bartošovické rybníky. V území obce Bartošovice dominuje půdní typ luvizem s ostrůvky pseudogleje.

Celková rozloha řešeného území činí 2 414,7 ha. Majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (1 586,4 ha). Ostatní zemědělská půda je tvořena trvalými travními porosty (211,2 ha) a zahradami (69,7 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (185,7 ha), lesní půdy (150,6 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (36,0 ha).

Obec Vražné

Obec Vražné leží v jihozápadní části Moravskoslezského kraje. Východní část katastrálního území této obce se nachází v CHKO Poodří. Katastrální plocha obce činí 1 521, 2 ha.

Severní část obou katastrálních území představují začátek Přírodního parku Oderské vrchy. Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty, soustavy Vněkarpatské sníženiny a podsoustavy Západní Vněkarpatské sníženiny.

Velmi výrazně převládajícím půdním typem je v lokalitě luvizem oglejená. Severovýchodní část území pokrývá fluvizem glejová, na severozápadní části lokality se nachází kambizem kyselá.

Celková rozloha řešeného území činí 1522 ha. Majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (1131 ha).

Klimatická oblast MT10 se vyznačuje dlouhým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým až teplým jarem a podzimem a krátkou teplou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Rybníky v Poodří

V nivě a oblasti CHKO Poodří hrají rybníky důležité role. Nejvíce rybníků najdeme právě v nivě Odry, kolem Jistebnice, Studénky, Albrechtiček a Dolního Benešova. Největším rybníkem je dle rozlohy Heřmanický rybník (105ha) z Rychvaldské soustavy.

Jistebnická soustava je největší v nivě Odry na území ČR. Tvoří ji 31 menších a větších rybníků, oddělenými od sebe sypanými hrázemi. Tyto rybníky jsou velmi vhodné pro rybaření a vodní sporty.

Bartošovická soustava se rozkládá též v Poodří kolem Bartošovic a Pustějova. Rybník o výměře 76ha je ze soustavy největší. Dolní Bartošovický rybník byl obnoven v 50. letech 20. století na místě bývalých rybníků, které byly vybudovány v 16. století a následně byly jako mnohé u nás vysušeny.

Soustava rybníků kolem Studénky a Albrechtiček zahrnuje rybníky po obou stranách řeky Odry. Jde zejména o rybník Kotvice velký co do rozlohy 55ha a je největším v této oblasti. V soustavě se nachází další tři větší rybníky a to Nový rybník , Karlův rybník a Fojtův rybník či další drobné.

Skupina rybníků mezi Bohumínem, Ostravou a Karvinou spojuje několik soustav, které začaly vznikat ve 14. století. Rybník na jihu Bohumína se nachází na pravém břehu říčky Stružka. Rozloha činí 57ha. Je rybník u Karvinné, které je součástí Olšinských rybníků a je největším ze soustavy. Rozloha činí 54ha.

Rybník Nezmar má výměru 66ha a je na Opavsku největší. První zmínka o oderských rybnících se datuje k roku 1571. Dnes obsahuje rybníky o celkové rozloze 95ha, nachází se v ní pět produkčních rybníků a to Cíp, Vraženský, Travný, Emauzský a Trněný.

Na Šumperecku se nacházejí Třemešské rybníky a jsou jedním z nejzachovalejších komplexů na severní Moravě. Náleží k soustavě rybníků z 15. století.

Využití pozemků v obcích Poodří

Následující tabulka shrnuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků v obcích Pustějov, Jeseník nad Odrou, Bartošovice a Vražné.

tags: #klimatické #oblasti #poodří #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Projekt proti znečištění ovzduší
• Odkládání odpadu v ČR
• Efektivní řešení pro čistší provoz
• Bohatá úroda díky kompostu
• Emise CO2 a kotle