Klimatické oblasti Trutnov: Charakteristika

Město Rtyně v Podkrkonoší se nachází v Královéhradeckém kraji, asi 20 km jihovýchodně od města Trutnov, které je také příslušnou obcí s rozšířenou působností.

Zájmové území se nachází v Krkonošsko-jesenické soustavě, na hranicích Krkonošské oblasti, resp. celku Krkonošské podhůří a Orlické oblasti, resp. celku Broumovská vrchovina. Průměrná nadmořská výška města je 405 m.

Geomorfologická charakteristika

Podkrkonošská pahorkatina je členitá kerná pahorkatina v rozsáhlé podhorské sníženině, tvořená vrásově a tektonicky porušenými psamitickými a psefitickými horninami a vulkanity podkrkonošské permokarbonské pánve. Charakteristický je strukturně denudační reliéf plošin se sníženými zarovnanými povrchy.

Jihozápadní část Broumovské vrchoviny, Žacléřská vrchovina, je tvořena karbonskými a permskými sedimenty.

Půdní typy

V území města Rtyně v Podkrkonoší jednoznačně dominuje půdní typ kambizem a jeho variety. Celková rozloha řešeného území činí 1 389 ha.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Třetinu rozlohy správního území města tvoří orná půda (429,7 ha) a třetinu lesní pozemky (427,7 ha).

Využití pozemků

Využití pozemků ve městě Rtyně v Podkrkonoší (dle ČSÚ k 31. 12.):

Okres Hradec Králové

Okres Hradec Králové leží ve střední části východních Čech. Na severu sousedí s okresy Jičín, Trutnov a Náchod, na východě s okresem Rychnov nad Kněžnou. Na jihu sousedí s okresem Pardubice (Pardubickým krajem) a na západě s krajem Středočeským, s okresy Nymburk a Kolín.

K 31. 12. 2022 se rozlohou 892 km² na celkové ploše Královéhradeckého kraje podílí 18,7 % a je třetím největším okresem v kraji (po okrese Trutnov a Rychnov nad Kněžnou). Z hlediska počtu obyvatel je okresem největším, k 31. 12. 2022 zde žilo 166 989 obyvatel, tj. 30,1 % z celkového počtu obyvatel kraje. Proto se vyznačuje i největší hustotou zalidnění.

Klimatické podmínky

Klimatické podmínky v okrese, jako součásti východního Polabí, jsou příznivé. Jižní část okresu zasahuje do oblasti teplejší a sušší, severní část patří do oblasti mírně teplé a mírně vlhké.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Vodstvo okresu tvoří výsek z říční sítě horního Labe s přítoky Orlicí, Cidlinou a Trotinou, pro vodní režim jsou významné i další toky jako je Mlýnský, Lužický a Piletický potok. Rybníků má okres poměrně málo. Vodní plochy zabírají v okrese dvě procenta celkové plochy.

Z celkové rozlohy okresu tvoří 69,8 % zemědělská půda (z toho 83,3 % zabírá orná půda a 11,2 % trvalé travní porosty). Lesy pokrývají 16,7 % plochy okresu, tj. nejméně ze všech okresů Královéhradeckého kraje.

Obec Malé Svatoňovice

Obec Malé Svatoňovice se nachází v Královéhradeckém kraji a přísluší pod SO ORP Trutnov. Katastrální výměra činí 674 ha. V obci žije 1 495 obyvatel (k 1. 1. 2021).

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina. Území obce se rozkládá na jižních svazích Jestřebích hor a v jejich podhůří Svatoňovicko-rtyňské kotlině, mezi Červeným Kostelcem a Trutnovem.

Hřbet Jestřebích hor je protáhlý, poměrně úzký, budovaný svrchnokarbonskými arkózami, slepenci a pískovci. Jsou v nich uložena uhelná žacléřská a svatoňovická souvrství. Významnou charakteristikou je značné převýšení terénu - od údolních cca 450 až po vrcholových téměř 700 m n. m.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Veškeré vodní toky uváděné v tomto povodňovém plánu pramení pod vrcholovými partiemi Jestřebích hor a jsou z velké části zásobovány vodou vytékající z opuštěných štol, tudíž nepatří mezi příliš vodnaté toky.

Jestřebí hory jsou částí Žacléřské vrchoviny. Vrchovina má členitý charakter a nachází se v povodí řeky Úpy a Metuje. Vyskytují se zde karbonské slepence, pískovce a slepence. Reliéf je silně erozně a denudačně rozrušen.

Jsou zde typické strukturní hřbety přeťaté hluboce zařízlými toky - Petříkovický potok, Metuje, Ždárecký potok. Nejvyšším bodem Jestřebích hor je Žaltman 739 m n. m. se stejnojmennou rozhlednou.

Hřeben Jestřebích hor je obklopen Vraními horami, Adršpašsko-teplickými skálami, Sovími a Javořími horami, Krkonošemi atd. Z vrcholu je možno dohlédnout na Trosky, Ještěd nebo až do oblasti Hradce Králové.

Jestřebí hory jsou tvořeny hřebenem, který je ve skutečnosti kuestou, která ohraničuje z jihozápadu Broumovskou vrchovinu. Probíhá zde hronovsko-poříčská porucha. Jestřebí hory se táhnou od SZ k JV, nejvyšším bodem je Žaltman, zde se nachází největší mocnost arkóz.

Mocnost směrem na JV klesá a tím pádem klesá i výška hřebenů (Kolčarka, Švédský vrch, Maternice). Od roku 1991 jsou hřebeny Jestřebích hor zařazeny do CHKO Broumovsko.

tags: #klimatické #oblasti #Trutnov #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Co je ekvivalentní emise skleníkových plynů?
• Analýza rozložení ohrožení dětí v ČR
• Článek o rámu v přírodě Zlínského kraje
• Sbíráme bylinky na čaj
• Přeprava odpadu v ČR