Jizerské hory jsou rájem pro běžkaře. V průběhu posledních dvou desetiletí zde vznikl rozlehlý lyžařský areál - Jizerská lyžařská magistrála.
Toto prvenství je vyústěním několika vlivů. Jednak geomorfologický charakter Jizerských hor - náhorní plošina ve výšce kolem 1 000 m nad mořem - je pro běh na lyžích skutečně ideální, až jedinečný. Vedle nenáročných terénů zde hraje roli dostatek sněhových srážek a výborné klimatické podmínky.
S masivním zájmem o lyžování a vůbec o pobyt v horském prostředí se začaly rozvíjet od konce 70. let v jizerskohorských lyžařských střediscích nejrůznější služby a servis. To se dotklo nejen infrastruktury podhorských obcí, kde byly posilovány ubytovací a restaurační kapacity, vznikala nová parkoviště, rozšiřovala se dopravní obslužnost, ale i samotných hor.
Síť lyžařských tras se mohla větvit především díky novým panelovým a asfaltovým cestám, vytvořeným v 80. letech. K popularizaci zimních Jizerských hor, coby ideálních terénu pro běh na lyžích, zásadní měrou přispěl závod Jizerská 50. Od roku 1968 dálkový běh postupně nabobtnal do masové účasti tisíců (až 10 000) závodníků všech věkových kategorií.
Právě jeho pořadatelé z liberecké TJ Lokomotiva chtěli umožnit účastníkům běhu trénink nejen ve dnech příprav před samotným závodem, ale i v průběhu celé zimní sezony. Tento nápad si získal velkou podporu a od roku 1984 se začaly v Jizerských horách, jako poprvé v Čechách, strojově upravovat lyžařské stopy pro širokou veřejnost.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Zpočátku se využívalo jednoduchých, často vlastnoručně vyrobených zařízení - řezáku stop, tažených sněžnými skútry, později jezdila rolba. Na tradici pořadatelů Jizerské 50 navázala od února 2000 tzv. Jizerská, obecně prospěšná společnost, založená Obcí Bedřichov.
Hlavním důvodem a účelem vzniku této neziskové organizace bylo právě zkvalitnění celoroční úpravy tras a tím umožnění dalšího rozvoje a zlepšení podmínek pro turistický ruch v Jizerských horách.
Až od roku 2002 se nově upravují běžecké stopy ze Smědavy směrem k Novému Městu pod Smrkem okolo hory Smrk a z Bílé kuchyně do Oldřichova v Hájích.
Na každém významném rozcestí prý najdete přehledné orientační mapy s údaji o délce zbývající cesty k cíli a o možných dalších směrech. Celkem je na trase rozmístěno 18 mapových stojanů a 56 rozcestníků.
Nejlepší běžecké podmínky bývají v okolí Bedřichova, na Nové Louce, Hřebínku, Kristiánově a Jizerce. Třetí měsíc jsou navíc v provozu i webové stránky (www.jizerskaops.cz), kde se každý dozví aktuální informace, jaké úseky jsou ideální, a kde je naopak nějaký problém s průjezdností.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Zdá se tedy, že dobám, kdy první časní lyžaři odhodlaně prošlapávali stopu do nitra hor pro ty, co přijdou po nich, odzvonilo. Obdobně první sněžný skútr projel stopu menší rolbě, ta širší rolbě, a ta...
Nakonec se shodneme, že by se jizerskohorské cesty v jedinečné chráněné krajinné oblasti neměly stát sebezničujícími narovnanými „autostrádami“, aby nepřišly o svůj přirozený půvab. Snad proto tam většina běžkařů ráda jezdí. Nebo ne?
Kromě lyžařské magistrály nabízejí Jizerské hory i další přírodní a kulturní zajímavosti:
| Název | Charakteristika |
|---|---|
| Přírodní památka Tesařov | Podmáčené pcháčové a rašelinné louky |
| Přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky | Největší rašeliniště v Jizerských horách |
| Přírodní rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova | Kaňonovité údolí řeky Jizery |
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
tags: #klimatické #pásmo #Oldřichov #v #Hájích