Klimatické pásy Země v Evropě: Charakteristika

Podnebí (neboli klima) je dlouhodobý stav počasí na jednom místě. Počasí je okamžitý (nebo krátkodobý) stav troposféry (tj. na určitém místě. Od severu k jihu nebo od hor k moři se mění podnebí.

Atmosféra sahá několik stovek kilometrů nad zemský povrch a dělí se na několik vrstev. Pro nás je nejdůležitější nejspodnější vrstva troposféra, kde žijeme a stratosféra, kde se nachází ve výšce kolem 25 - 35 km ozónosféra, která brání pronikání UV záření na naši planetu. Atmosféra je tvořena vzduchem. Ten vzduch je nicméně směsí plynů, které jsou nutné pro existenci života zde na Zemi. Nejvíce je dusíku (N) - 78 %, poté pro dýchání živočichů důležitého kyslíku (O) - 21 %. Poslední procento je tvořeno vzácnými plyny (např. argon), oxidem uhličitým či vodní parou. Důležitou součástí naší atmosféry je také ozon - trojmocný kyslík O3 , který zabraňuje pronikání škodlivého UV záření od Slunce.

Složení atmosféry si můžeme představit jako různě tlusté obaly cibule. Každá vrstva je jinak mocná a má odlišné vlastnosti od ostatních.

• Troposféra - nejspodnější vrstva dosahuje v našich zeměpisných šířkách do výše 11 km (na rovníku až 18 km). Je pro nás nejdůležitější a nejhmatatelnější vrstvou. Děje se v ní počasí a většina klimatických, i extrémních, jevů a dějů.
• Stratosféra - od 11 do 50 km. Do 30 km výšky je zde teplota od - 45 °C do - 75 °C, poté pozvolna stoupá až k nule. Důležitou součástí stratosféry je mezi 25 - 30 km vrstva nazvaná ozónosféra, který brání pronikání UV záření na zemský povrch.
• Mezosféra (50 - 85 km) - vrstva, ve které již můžeme pozorovat meteory. Teplota zde opět klesá.
• Termosféra (85 až 700 km) - vrstva, ve které se dostáváme do vesmíru - hranice 100 km = Karmánova hranice. Ve svrchních částech termosféry se děje polární záře. Teplota zde roste až k 1500 °C. Součástí je také vrstva zvaná ionosféra - odráží elektromagnetické vlny.
• Poslední vrstvou je exosféra. Nad ní je již jen vesmírný prostor.

Počasí se vytváří ve spodní vrstvě atmosféry asi do výšky 11 km. V podobě oblačnosti se zde hromadí vodní páry, proudí zde vítr a rychle se mění povětrnostní podmínky.

Meteorologové předpovídají počasí na základě měření různých veličin (teplota, rychlost větru, tlak, sluneční svit aj.), dlouhodobého pozorování a počítačových modelů. Protože je počasí ovlivnitelné mnoha faktory je jeho předpověď velmi náročná a v delších intervalech i málo přesná.

Čtěte také: Klimatické podmínky

V celé atmosféře můžeme měřit tlak vzduchu. Na některých místech Země je tlak nízký. Tyto místa označujeme jako tlakové níže (na mapě se značí N). Tam kde je tlak vysoký se nachází tlaková výše (označuje se V). Proudění vzduchu se děje ve velkých masách právě mezi tlakovou výší a níží a to vždy ve směru z tlakové výše do tlakové níže. Proudění není ovšem přímé, ale je narušeno různými vlivy (hory, oceánské proudy aj.).

Údaje z atmosféry jsou zaznamenávány meteorologickými přístroji v meteorologických stanicích. K základnímu vybavení takovéto stanice patří meteorologická budka, která obsahuje teploměry a tlakoměr. Kromě budky najdeme ve stanici přístroje k měření srážek, směru a rychlosti větru a mnohé další.

Předpověď počasí nevyužíváme jen my k tomu, zda si naplánovat výlet nebo ne. Předpověď mnohem více využijí např. v dopravě (letectví), v zemědělství či v armádě.

Klima

Dlouhodobý stav atmosféry, režimu počasí.

Podnebí určuje hlavně zeměpisná šířka (vzdálenost od rovníku). Především díky odlišnému množství (intezitě) dopadajících slunenčních paprsků během roku. Svůj pozměňující vliv na podnebé mají také ale vysoká pohoří, oceánské proudy při pobřeží nebo pravidelné větry (pasáty, monzuny). Oblasti se stejným podnebím jsou na zemi rozmístěny v "téměř" pravidelných pásech, kterým říkáme podnebné pásy. Rozložení podnebných pásů na severní i jižní polokouli je podobné.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Každý podnebný pás má charakteristické teploty i srážky během roku. Převládá v nich určitý směr větru.

Ostrovy a pobřeží mají podnebí ovlivněno přilehlým mořem - říkáme, že mají oceánské podnebí. Oceánské podnebí je charakteristické malými rozdíly teplot i množstvím srážek mezi létem a zimou. Naproti tomu kontinentální podnebí je charakteristické velkými rozdíly teplot i množstvím srážek mezi zimou a létem.

Ostrovy a pobřeží ovlivňují především mořské proudy - teplé je oteplují a přináší srážky, studené ochlazují a srážkám zabraňují. V horách je podnebí chladnější. Pásma hor ovlivňují proudění vzduchu a zvyšují v daném místě množství srážek.

Klima neboli podnebí je dlouhodobý stav počasí, který vyjadřují dva základní meteorologické a klimatické prvky a těmi jsou průměrná teplota vzduchu a srážky, přesněji srážkové úhrny za jednotlivé měsíce roku i za rok jako celek a také průměrné srážky za tato období. Podle jejich hodnot určujeme dlouhodobý normál pro dané území a podle něj poté hodnotíme klimatický průběh uplynulých období.

Podnebí Světa je možno rozdělit do několika oblastí, ve kterých převládá specifické klima. Od oblastí s převažujícím věčně horkým a také vlhkým podnebím, přes oblasti extrémně suché se značným střídáním teplot i během dne až po oblasti s věčným mrazem a ledem. Tak pestré je klima naší Země nebo-li podnebí Světa.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Nyní si blíže popíšeme podnebí Světa v uvedených základních oblastech, jinými slovy klimatických pásmech:

• Věčně horké a vlhké podnebí: Vyznačuje se pravidelnou cirkulací vzduchu s převahou vlhkého počasí. Počasí se během dne a roku téměř nemění. Teplota vzduchu je vysoká (průměrné teploty jsou v minimech na 18°C) a srážky jsou zde také vysoké, za rok zde spadne minimálně 750mm srážek.
• Monzunové oblasti: Panují zde monzuny, které se vyznačují v létě vlhkým počasím a v zimě naopak. V monzunových oblastech jsou větší rozdíly teploty vzduchu během roku, stejně to platí pro oblasti pouštní, kde převládá po celý rok teplé a suché počasí.
• Savany: V savanách nastává jednou za rok období dešťů a to v letním období. Teplota vzduchu nezaznamená během roku větší výchylku než 15°C. V zimě je počasí suché a teplé. Od východu zde vanou pasáty.
• Mírně teplé pásmo: Přesněji mírně teplé pásmo se naopak vyznačuje velkou variabilitou počasí. Teplota vzduchu, srážky i proudění se neustále mění. Převládá zde cyklonální charakter počasí. Během roku se střídají roční období se specifickým průběhem klimatu. Nám ve střední Evropě je toto klima tedy nejbližší. V oblasti pásma převládá západní cirkulace.
• Subpolární oblasti: Nebo též zvané jako vysokohorské pásmo či chladné mírné pásmo. Jedná se o klima subpolárních oblastí se studeným létem s teplotou kolem -3°C v nejchladnějším období v jižní části a v nejteplejším období teplotami kolem 10°C v severní části. Dělí se na podoblasti neustále vlhkou a zimní suchou.
• Polární sněžné pásmo: Je pásmem téměř věčného nebo věčného sněhu a ledu. Polární sněžné pásmo je charakteristické mírnou až studenou zimou a nízkými úhrny srážek, které jsou zpravidla sněhové. V nejteplejším období je průměrná teplota kolem 10°C, v zimě jde o záporné teploty.

Klima v Evropě

Evropa se nachází v rámci podnebí Světa převážně v mírném klimatickém pásmu s převahou západního proudění od Atlantiku, kde se nachází golfský proud dodávající do této oblasti dostatek tepla. V jižní části Evropy se nachází okraj subtropického pásma a v pásu západ až východ Evropy přechází klima od maritimního ke kontinentálnímu. Atlantické proudění zajišťuje dostatek vlhkosti, která se projevuje na území Evropy relativně pravidelnými srážkami, byť se jejich variabilita také lokálně v některých obdobích dostaví.

Nad Evropou se vyskytují v jejích určitých oblastech i stabilní tlakové útvary jako je například mohutná tlaková výše nad severovýchodní Evropou, která se vyskytuje zejména v zimním období a vzniká v důsledku významně mrazivého vzduchu v této oblasti. Naopak na západní Evropou převažuje cyklonální ráz počasí s postupem i významných cyklon, hlubokých tlakových níží a to zejména během podzimu a v zimě. Stabilní oblasti nízkého tlaku vzduchu se říká islandská tlaková níže. Tyto níže ovlivňují různou měrou i středoevropské počasí, právě zejména na podzim a v zimě zasahují více do vnitrozemí.

Evropské počasí se ale vzhledem k rozloze kontinentu poměrně značně liší. Území zasahuje různé zeměpisné šířky. Chladný je severozápad, sever a severovýchod Evropy. Na severozápadě či západě je také velmi vlhké počasí. Naopak jižní části Evropy mají teplé až horké počasí a také většinou suché, málo oblačné počasí. V západní části Evropy (myšleno i na severozápadě) a na severu je počasí také často větrné, neboť přes tyto oblasti postupují významné cyklony. Západ Evropy se vyznačuje v zimě spíše mírným počasím a vlhkým, v létě jde o růst teploty o něco pozvolnější, více do vnitrozemí teplota stoupá.

V letním období ovlivňuje část západní Evropy a také jihozápadní Evropu stabilní azorská anticyklona, která se přesouvá více k severu. Přináší sem slunné a teplé počasí. Je charakteristická tím, že v ní převládá středomořské mírné klima a hraničí se subtropickou oblastí. Ve východní části jižní Evropy převládá kontinentální ráz počasí, západ ovlivňuje Atlantický oceán. V létě je zde slunné a suché počasí s vysokými teplotami, v chladné části roku je zde deštivo. Nejvíce srážek se zde zpravidla vyskytuje na podzim a na jaře, kdy toto malé období dešťů vrcholí. Důvodem jsou cyklony putující z Atlantiku nebo vznikající za Alpami. V zimě jsou v této části zpravidla vysoké teploty, ve vnitrozemí Španělska je sice v létě horko (průměrné teploty i kolem 30°C a denní maxima přes 40°C, ojediněle i 45°C), ale zimy jsou zde studené. Nejvíce deštivo je v Pádské nížině, kde spadne za rok až 5000mm srážek. Zde je klima značně kontinentální.

V oblasti Baltského moře je léto mírné, ve vnitrozemí pak dochází ke zvyšování teplot. V oblasti jsou studené a vlhké zimy, takže zamrzající vodní toky a velké množství sněhu zde určitě nejsou výjimkami. Na severu východní Evropy jsou zimy vyloženě arktické s velmi silnými mrazy. V Uralu jsou průměrné teploty v zimě kolem -20°C, minima teplot dosahují -40°C a ojediněle i -50°C. Zimní tlaková výše ze Sibiře zasahuje zejména do jihovýchodní části Evropy. Ve vnitrozemí jsou také rychlé přechody mezi zimou a létem. V oblasti východní Evropy jsou nejvyšší srážky v létě, kdy se zde vyskytuje bohatá konvekční činnost. Je značně proměnlivé, neboť se zde střetává oceánský vzduch od západu a kontinentální od východu.

Ustálené počasí se může vyskytnout zejména v některých obdobích teplé části roku, kdy se nad oblast nasune mohutná anticyklona a převládá typicky středoevropské léto, ojediněle i v zimě, kdy je tato situace provázena silnými mrazy. Jinak je počasí proměnlivé a počasí anticyklonální se střídá s cyklonálním. V zimním období je počasí velmi proměnlivé, neboť zimní ráz počasí je často střídáním přílivem teplejšího vzduchu ze západních směrů ,což způsobí oblevu. V létě dochází naopak při změně cirkulace na západní směry k ochlazení, neboť je přerušen příliv teplého nebo i velmi teplého vzduchu od jihovýchodu či obecně z jižních či východních směrů. Srážky dosahují maximálních úhrnů během léta, často jsou konvekční v podobě intenzivních srážek a krupobití. Tyto jsou ale často velmi lokální a působí velké srážkové rozdíly i na malých územích. Směrem na východ srážek ubývá. Zatímco ve většině střední Evropy spadne do 800mm srážek, dále na východě v oblasti Černého moře jen 100mm.

Alpy jsou rozhraním mezi severem a jihem Evropy a jsou tak samostatným klimatickým regionem. A též samotnou oblast Alp můžeme rozdělit na další oblasti se specifickým mikroklimatem. Toto klima je určeno specifickým tvarem terénu a údolních oblastí. Vrcholky Alp mají po většinu roku záporné teploty, jižní oblasti jsou mírnější a v nižších polohách tam jsou průměrné teploty až 2°C. Převažují zde místní větru, zejména je možno jmenovat föhn. V případě vhodných podmínek za vlivu vysokého tlaku vzduchu se tvoří v oblasti teplotní inverze vlivem stékání studeného vzduchu do údolí. Nad vrcholky hor se tvoří během dne kupovitá oblačnost, která se s večerem opět rozpadá (typický denní chod oblačnosti při konvekci). Úhrny srážek dosahují 800mm, na vrcholech hor až 2000mm.

Naše území spadá z hlediska podnebí Světa do klimatu střední Evropy s převládajícími západními složkami proudění. Cirkulace u nás vykazuje během roku variabilitu, střídá se u nás během teplé části roku proudění od východu až jihovýchodu či přechodně jihu, které přináší teplé až horké počasí. Noční teplota v intenzivních přílivech teplého vzduchu místy neklesá pod 20°C, ojediněle ani pod 22°C. Tato cirkulace je vždy dříve či později ukončena přechodem studené fronty ze západních směrů a za touto k nám pronikne studený vzduch. Dle vývoje tlakového pole se poté situace zpravidla opakuje a obnovuje se příliv teplého vzduchu. Během jarního období jsou přílivy teplého vzduchu spíše méně intenzivní a kratší, v letním období mohou mít i velmi dlouhé trvání.

Během jarního období se více uplatňují západní cirkulace s výskytem velmi proměnlivého počasí. Toto je ovšem poměrně často, až na výjimky, narušováno návratem převládající západní cirkulace, která přinese oproti tomuto proudění teplejší vzduch. Výjimečně se proudění stáčí na jihozápadní až jižní, v chladné části roku tak vznikají často inverzní situace za vlády tlakové výše. Ve velmi teplých zimách lze konstatovat, že může převládat spíše jiné než severní a severovýchodní proudění a to často právě západní až jihozápadní složka cirkulace.

Naše klima v rámci podnebí Světa detailněji rozebírá stránka Klima v ČR.

Klimatické vlivy v Evropě

• Severoatlantský proud: Ovlivňuje klima Skandinávie a přilehlých oblastí. Západní pobřeží Evropy na 50° s. š. vykazuje kladnou anomálii 5 °C a na 70° s. š.
• Rozložení horských pásem a masívů: Vliv na klima Evropy má rozložení horských pásem a masívů. Pár horstev tvoří bariéru pro větry přicházející od Atlantského oceánu (např. Skandy). Povrchy západní Evropy umožňují pronikání mořského vzduchu do vnitrozemí.
• Globální cirkulace atmosféry: Podmiňují silné západní a jihozápadní proudění vzduchu.
• Střetávání vzdušných mas: Studený vzduch Arktidy se střetává se vzduchem mírných šířek. Vzduch mírných šířek se střetává s oblastí tropického vzduchu.

tags: #klimatické #pásy #Země #v #Evropě #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Co znamená "Příroda si vezme zpět"?
• Železo v přírodě
• Proč jsou Ekosystémy Parků Důležité?
• Nákup cenných papírů v ČR
• Registrace včelích stanovišť