Tento článek se zabývá klimatickými podmínkami v polské oblasti Klíny a zkoumá využití polystyrenu ve stavebnictví, jeho vlastnosti, výhody a ekologický dopad.
Králický Sněžník, polsky Śnieżnik Kłodzki, je nejvyšší vrchol stejnojmenného pohoří, nacházejícího se na státní hranici s Polskem. Název hory vyplývá z dlouhého zimního období − sněhová pokrývka vydrží na vrcholu až 8 měsíců v roce. Několik desítek metrů pod vrcholem na jižním svahu hory pramení Morava. Padající laviny zde zabraňují vzniku lesa, proto klín bezlesí sahá hluboko do pásma smrčin.
Šerák (1351 m) je významný horský vrchol, který leží na hřebeni Hrubého Jeseníku. Klimatické podmínky jsou na Šeráku extrémní - průměrná roční teplota je 2,2°C a sněhová pokrývka zde leží 180 dní v roce.
Pěnový polystyren (EPS) je organický materiál ze skupiny pěnových plastů, který se vyrábí z polymeru pocházejícího z ropy. Pěnový polystyren (EPS) je univerzální materiál, který má širokou škálu využití. Od roku 1951 se vyrábí předpěněním pomocí horké páry a následným dopěněním polystyrenových kuliček do požadovaného tvaru. Styren je základním materiálem pro výrobu expandovaného polystyrenu (EPS).
XPS (extrudovaný polystyren) se vyrábí vytlačováním a má strukturu tvořenou jemnými bublinkami rovnoměrně rozdělenými v celé hmotě.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Pěnový polystyren (EPS) je biologicky neutrální materiál, což znamená, že nehnije, neplesniví a nepoškozuje půdu ani vodu.
Pěnový polystyren (EPS) se ve stavebnictví používá již více než 70 let. Hraje klíčovou roli při zateplování budov v České republice, kde nízká energetická účinnost bytového fondu a rostoucí ceny tepla zvyšují potřebu energeticky účinných řešení. Při renovaci stávajících budov je pěnový polystyren (EPS) klíčovým izolačním materiálem, který poskytuje účinné tepelně izolační vlastnosti.
Použití pěnového polystyrenu (EPS) ve stavebních konstrukcích je definováno normou a specifikováno v normě ČSN 72 7221-2, která používá systém kódů pro určení vhodnosti pěnového polystyrenu (EPS) pro konkrétní aplikace.
Hlavním efektem zateplení budovy pěnovým polystyrenem (EPS) je výrazné snížení spotřeby tepla na vytápění, což vede k ekonomickým úsporám a zvýšení komfortu bydlení. Zateplení rovněž zlepšuje hygienické podmínky v budovách tím, že eliminuje tepelné mosty a zabraňuje kondenzaci, což pomáhá předcházet vzniku plísní.
Pěnový polystyren (EPS) se často používá jako výplňový materiál v prefabrikovaných betonových panelech, čímž se snižuje jejich hmotnost a zlepšuje jejich tepelně izolační schopnost.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Pěnový polystyren (EPS) může zlepšit seismickou odolnost budovy tím, že odlehčí celkovou konstrukci a sníží zatížení nosných stěn.
Pěnový polystyren (EPS) je stabilní v širokém rozsahu teplot od -50 °C do +80 °C. V extrémních podmínkách si zachovává své izolační vlastnosti a mechanickou pevnost.
Pěnový polystyren (EPS) poskytuje vynikající tepelnou izolaci, dlouhou životnost, nízkou hmotnost, snadnou instalaci a ekonomické výhody.
Pěnový polystyren (EPS) má vyšší difuzní odpor než vláknité izolační materiály, ale nižší než XPS a výrazně nižší než dřevo. Při správném návrhu izolace se minimalizuje kondenzace vodních par a výrazně se snižuje riziko vzniku plísní.
Obecně platí, že čím větší tloušťku polystyrenu použijete, tím více ušetříte za dobu životnosti zateplovacího systému. U tradičního bílého polystyrenu se doporučuje použít izolaci o tloušťce alespoň 16 cm, nelépe však 20 cm. Alternativně lze použít šedý polystyren, který dosahuje stejných izolačních vlastností při o 20% nižší tloušťce.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Výše úspor, které zateplení přinese, závisí na typu zateplované budovy, jejím dispozičním řešení, době, ve které byla budova postavena, a samozřejmě na kvalitě jejího provedení. Zateplením stěn budov postavených před rokem 1980 se dosahuje úspor energie na vytápění až kolem 40 %. Po výměně oken, zateplení obvodového pláště budovy, střechy, stropní konstrukce, prostor pod půdou a nad suterénem a konstrukce vstupního vestibulu jsou úspory obvykle o několik desítek procent vyšší.
Nezávislá švýcarská poradenská firma Büro für Umweltchemie (BFU) vypracovala multikriteriální hodnocení a srovnání různých izolačních materiálů. Podle výsledků dosahuje šedý polystyren nejlepšího hodnocení ve všech kritériích. Jedním z hlavních důvodů je jeho nízká hmotnost, která výrazně snižuje nároky na statiku budovy a zároveň usnadňuje manipulaci a instalaci.
Šedý pěnový polystyren (EPS) o tloušťce 16 cm váží přibližně 2,4 kg na metr čtvereční, což z něj činí nejlehčí materiál ve srovnání. Bílý pěnový polystyren (EPS) se stejnými požadavky na tepelnou izolaci musí být silnější (200 mm) a váží 2,8 kg na metr čtvereční. Naopak minerální vlna je až osmkrát těžší, její hmotnost je přibližně 19,12 kg na metr čtvereční při stejných tepelněizolačních parametrech, což může představovat značnou zátěž pro stavební konstrukci. PUR/PIR pěny mají střední hmotnost přibližně 3,87 kg na metr čtvereční.
Polystyren má nejnižší uhlíkovou stopu ze všech běžně používaných izolačních materiálů, např. ve srovnání s kamennou vlnou je jeho uhlíková stopa třikrát nižší.
Izolace funguje po celý rok. V zimě zabraňuje úniku tepla a v létě pomáhá udržovat stabilní teplotu v interiéru, čímž snižuje potřebu klimatizace. Situace je stejná i při chlazení interiéru, které taktéž vyžaduje energii. To by mohlo vést k rychlejšímu snižování emisí CO2.
Pěnový polystyren (EPS) má velký význam také v obalovém průmyslu, kde se používá k ochraně průmyslových výrobků a potravin. Jeho obliba vyplývá z jeho výjimečných vlastností, jako je odolnost proti stlačení, vlhkosti a teplotním výkyvům, nízká hmotnost, tvarová přizpůsobivost a hygienická nezávadnost.
V současné době roste zájem o udržitelnost a ekologický dopad stavebních materiálů, což vede k potřebě přesných údajů o jejich dopadu na životní prostředí. Nejspolehlivějším způsobem, jak tyto informace získat, je posuzování životního cyklu (LCA).
Výsledky LCA potvrzují, že pěnový polystyren (EPS) je ekologicky udržitelný materiál, který minimalizuje dopady na životní prostředí během celého svého životního cyklu. Většina EPS izolačních desek novější generace je recyklovatelná v celém rozsahu. Odpad z výroby, stejně jako čistý zbytkový materiál ze stavby, se znovu vrátí do výrobního procesu, čímž lze ušetřit více než 50 % emisí CO2, které by byly jinak použity na jeho likvidaci. A také na konci dlouhé životnosti izolačního materiálu již existují podobně klimaticky šetrné možnosti ekologické likvidace.
V Nizozemsku byl uveden do provozu závod na recyklaci stavebního odpadu EPS z demolic, který využívá inovativní technologii PolyStyreneLoop. Ta umožňuje ze starších demoličních materiálů získat zpět čistý polystyren použitelný znovu ve výrobním procesu a dokonce i brom z původního retardéru hoření jako důležitou surovinu.
Využít můžete i možnosti získání státní dotace (např. Zelená úsporám nebo Oprav dům po babičce), které jsou vyšší než kdykoli předtím.
tags: #klimaticke #podminky #kliny #polsko