Klimatické podmínky Moravské Třebové a charakteristika okolních okresů

Oblast MT9 se vyznačuje létem dlouhým, teplým, suchým až mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým podzimem.

Charakteristika okresu Ústí nad Orlicí

Okres Ústí nad Orlicí vznikl jako správní celek v dnešní podobě v roce 1960 sloučením bývalých okresů Lanškroun a Ústí nad Orlicí, převážné části okresů Vysoké Mýto a Žamberk, menší části okresu Litomyšl a několika obcí za historickou hranicí Moravy z okresu Zábřeh (Cotkytle, Červená Voda, Krasíkov, Strážná, Tatenice a část Bílé Vody včetně Moravského Karlova). Tvoří severovýchodní výběžek Pardubického kraje.

Svoji rozlohou 1 265 km² je po okrese Svitavy druhým největším okresem v kraji, na jeho rozloze se podílí 28 %. Hustota zalidnění 110 obyvatel na km² je v kraji druhá nejvyšší po okrese Pardubice. Je jediným příhraničním okresem v Pardubickém kraji. Kromě krátké hranice s Polskou republikou na severovýchodě (30 km) hraničí na východě s Olomouckým krajem (51 km), na jihu a západě postupně s okresy Pardubického kraje, přitom nejdelší hranici má s okresem Svitavy (65 km). Na severozápadě sousedí s Královéhradeckým krajem (53 km).

Silniční dopravě slouží hraniční přechod Dolní Lipka, železniční dopravě hraniční přechod Lichkov. Okres je značně členitý od rovin na západě po horský reliéf na severovýchodě. Území okresu leží v nadmořské výšce od 239 m (místo, na kterém opouští řeka Loučná území okresu) po 1 424 m (Králický Sněžník, nejvyšší místo Pardubického kraje).

Do severovýchodní části okresu zasahuje výběžek Orlické tabule. Jihozápadní a střední část náleží ke Svitavské pahorkatině. Východní část okresu tvoří Podorlická pahorkatina táhnoucí se od Žamberka přes Letohrad až po Lanškroun. Do severovýchodní části okresu zasahují Orlické hory (Suchý vrch 995 m a Buková hora 958 m), na severozápadě se nacházejí dva malé celky - Králický Sněžník a Kladská kotlina. Na jihovýchodě zasahuje do území okresu malou částí Zábřežská vrchovina. Pestrost geologického podloží ovlivnila i rozložení různých typů půd od lehkých písčitých na Vysokomýtsku přes středně těžké na Ústeckoorlicku po těžké na Českotřebovsku.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Hydrologické poměry jsou ovlivněny polohou okresu na hlavním evropském rozvodí. Větší část okresu leží v povodí Labe, menší východní část v povodí Moravy. Hlavním tokem v okrese je Tichá Orlice, na severu Divoká Orlice, na jihu Třebovka a na východě Moravská Sázava. Největší vodní plochou je se 110 ha Pastvinská přehradní nádrž. Vydatné zdroje podzemních vod zejména v oblasti Vysokomýtské synklinály umožňují zásobovat vodou i uživatele mimo okres.

Klimatické poměry jsou v jednotlivých částech okresu odlišné. Podnebí okresu se výrazně mění s nadmořskou výškou. Oblast Vysokomýtska (západ) je nejteplejší a nejsušší. Průměrná roční teplota vzduchu zde je 8 ˚C, úhrn srážek je 650 - 700 mm. Oblast Lanškrounska (východ) je chladnější v průměru o 1 ˚C a úhrn srážek je o 100 mm vyšší. Výrazně chladnější a vlhčí klima má Králicko a část Žamberecka, kde je ve vyšších polohách průměrná teplota jen 4 - 5 ˚C a průměr srážek převyšuje 900 mm.

Z celkové rozlohy okresu tvoří zemědělská půda 75 693 hektarů, z toho orná 48 727 ha, trvalé travní porosty 23 142 ha, sady a zahrady 3 824 ha, vodní plochy 1 208 ha. Na lesní půdu připadá 31,5 % rozlohy okresu.

Při sčítání lidu k 1. březnu 2001 bylo v okrese sečteno 139 387 obyvatel, v tom 68 485 mužů a 70 902 žen. Od sčítání v roce 1961 (též k 1. březnu) se zvýšil počet obyvatel téměř o 9 500 osob. Za 40 let byl zaznamenán přirozený přírůstek 17 500 obyvatel a úbytek stěhováním 8 000 osob. Administrativně byl okres k datu sčítání rozdělen na 112 obcí, z toho 10 měst.

Z hlediska dopravní infrastruktury je v okrese rozvinutá především železniční síť. Hlavní trati jsou elektrifikované. Nejvýznamnějším dopravním uzlem je Česká Třebová.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Okres Ústí nad Orlicí má po okrese Pardubice nejrozsáhlejší průmyslovou základnu. Podíl průmyslu na krajské produkci je vyšší než podíl zemědělství. Průmysl není v okrese orientován jednostranně, struktura oborů je poměrně pestrá. Největší objem produkce připadal v předchozích letech na elektrotechniku, textilní a oděvní průmysl, výrobu strojů a zařízení. V poslední době však význam textilu poklesl, naproti tomu stále roste podíl výroby elektrotechniky.

Téměř po celá 90. léta měl ústecký okres poměrně nízkou míru nezaměstnanosti. Krátkodobě se počet nezaměstnaných přiblížil k 5 000 osob na konci roku 1991. Výraznější zhoršení nastalo až ke konci roku 1999. Jestliže v polovině 90. let bylo bez zaměstnání v průměru 2 000 osob a k dispozici byl stejný počet volných míst, na podzim 1999 se počet nezaměstnaných přiblížil k 6 500. V dalších letech se počet nezaměstnaných sice snížil, přesto neklesl pod 5 000. Počet volných míst postupně klesal až pod 1 000. Nejproblematičtější území z hlediska nezaměstnanosti je Králicko.

V oblasti podnikání nedocházelo ve 2. polovině 90. let k tak výrazným změnám jako bezprostředně po roce 1989. Registr právních subjektů zahrnoval koncem roku 2000 v okrese 3 482 položek, z nich nejvíce (1 424) bylo obchodních společností. Počet fyzických osob, zabývajících se podnikatelskou činností, vzrostl na 19 105. V tomto počtu bylo 2 034 samostatně hospodařících rolníků, z nichž část nadále hospodařila jen v omezeném rozsahu a produkce jim sloužila pro vlastní potřebu. Nejvyšší podnikatelská aktivita je na Žamberecku.

Investiční činnost v okrese nebyla v 90. letech příliš rozsáhlá. K největším investicím v průmyslu patří výstavba závodu KORADO v České Třebové, SCHOTT v Lanškrouně, Moldex Metric v Ústí nad Orlicí, Brück AM v Zámrsku a rekonstrukce montážní linky v Karose Vysoké Mýto. K významným stavebním akcím v okrese lze též zařadit stavbu železničního koridoru, plynofikaci řady obcí, rekonstrukci čistíren odpadních vod a obnovu telekomunikačních sítí v celém okrese. Obchodní řetězce vystavěly ve větších městech v okrese supermarkety a svá obchodní a servisní střediska zde umístili nejvýznamnější producenti automobilů.

V oblasti bytové výstavby se města zaměřila na rekonstrukce panelových domů a budování technické infrastruktury pro výstavbu rodinných domů. Výstavba komunálních bytů byla orientována především na menší sociální byty, které mají zlepšit podmínky bydlení mladým rodinám. Rekonstrukce bytů po sovětské posádce zvýšila nabídku bytů v 90. letech ve Vysokém Mýtě, Klášterci nad Orlicí, České Třebové a v Červené Vodě. Z nejvýznamnějších stavebních akcí týkajících se nevýrobních objektů lze uvést penziony a domovy důchodců (Lanškroun, Choceň, Ústí nad Orlicí, Žamberk), Zvláštní školu v České Třebové, Základní uměleckou školu v Ústí nad Orlicí a Aqua park v Ústí nad Orlicí.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Ve městech přispěly ke zlepšení životního prostředí úpravy center a regenerace parků. Odborníci ocenili především rekonstrukci náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě. V zájmu snížení povodňového rizika v níže položených částech okresu probíhalo čištění koryt řek a došlo k obnově vodní nádrže Srnov. Na území celého okresu se v zájmu rozvoje cestovního ruchu budovaly cyklostezky. Jen v regionu Orlicko-Třebovsko jich je 200 km. Vodáckému sportu slouží sjízdné toky obou Orlic.

K turisticky atraktivním místům okresu patří zříceniny hradů Lanšperk, Litice a Žampach, historická jádra měst a malebná krajina s málo narušeným životním prostředím. Na severu zasahuje do okresu Chráněná krajinná oblast Orlické hory, na severovýchodě je Národní přírodní rezervace Králický Sněžník. Mezi chráněná území je zařazeno i údolí Divoké Orlice u Klášterce nad Orlicí a Tiché Orlice u Chocně (Peliny). Z přírodních parků lze uvést Lanškrounské rybníky, Jeřáb u Červené Vody a nejvýchodnější výběžek Orlických hor Suchý vrch - Buková hora.

Charakteristika okresu Svitavy

Okres Svitavy vznikl jako správní celek v dnešní podobě v roce 1960 sloučením převážné části čtyř bývalých okresů: Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy. Tvoří jihovýchodní výběžek Pardubického kraje.

Svoji rozlohou 1 335 km² je největším okresem v kraji, na jeho rozloze se podílí 29,5 %. Hustota zalidnění 77 obyvatel na km² je v kraji nejnižší. Je vnitrozemským okresem, na východě sousedí s Olomouckým krajem, na jihu s Jihomoravským krajem a s krajem Vysočina, na západě a na severu hraničí s okresy Pardubického kraje (Chrudim a Ústí nad Orlicí).

Území okresu leží v nadmořské výšce od 270 m (místo, na kterém opouští řeka Loučná území okresu) po 778 m (katastr obce Pustá Rybná). Převážná část okresu je tvořena Svitavskou pahorkatinou, na jihozápad zasahuje Hornosvratecká vrchovina (Žďárské vrchy). Východní část okresu je tvořena Moravskotřebovskou pahorkatinou a na jihovýchodě je Malá Haná (součást Boskovické brázdy).

Hydrologické poměry jsou ovlivněny polohou okresu na hlavním evropském rozvodí. Z centrální části okresu odvádí vody řeka Svitava, jihozápadní část okresu leží v povodí Svratky, východ je v povodí Třebůvky. Tyto řeky odvádějí vody do Dunaje, zatímco severozápad okresu leží v povodí Labe (Třebovka a Loučná). Největší vodní plochou je s 82 ha rybník Hvězda. Vydatné zdroje podzemních vod zejména v oblasti Březové nad Svitavou umožňují zásobovat vodou uživatele mimo okres.

Klimatické poměry jsou v jednotlivých částech okresu odlišné. Nejpříznivější podmínky má severozápad a jihovýchod okresu s průměrnou roční teplotou nad 7ºC a úhrnem srážek do 600 mm. Centrální část okresu je chladnější a vlhčí, průměrná roční teplota je 6ºC, průměrné srážky 700 mm. Ještě chladnější a vlhčí je jihozápadní část okresu.

Z celkové rozlohy okresu tvoří zemědělská půda 81 360 hektarů, z toho orná 61 446 ha, trvalé travní porosty 16 580 ha, sady a zahrady 3 334 ha, vodní plochy 954 ha. Na lesní půdu připadá 31 % rozlohy okresu.

Při sčítání lidu k 1. březnu 2001 bylo v okrese sečteno 102 667 obyvatel, v tom 50 615 mužů a 52 052 žen. Od sčítání v roce 1961 (též k 1. březnu) se snížil počet obyvatel téměř o 3 000 osob. Za 40 let byl zaznamenán přirozený přírůstek 16 000 obyvatel a úbytek stěhováním 19 000 osob. Administrativně byl okres k datu sčítání rozdělen na 113 obcí, z toho 7 měst. Od předcházejícího sčítání přibyla dvě - v roce 1994 se k pěti městům připojilo Bystré a od listopadu 1999 Březová nad Svitavou.

Výrobní charakter okresu je smíšený, podíl zemědělství na krajské produkci je vyšší než podíl průmyslu. Průmysl není v okrese orientován jednostranně, struktura oborů je poměrně pestrá. Rozhodující objem výroby připadal v předchozích letech na potravinářské a textilní závody, v poslední době však význam textilu poklesl. Naproti tomu stále roste podíl výroby skleněných vláken. Výrazné zastoupení má též kovovýroba, strojírenství a výroba dopravních prostředků včetně příslušenství. Menšího rozsahu je dřevovýroba, polygrafie, výroba žáruvzdorných materiálů, konfekčních výrobků a speciální obuvi.

Již od roku 1992 se svitavský okres řadil mezi okresy s nejvyšší nezaměstnaností v republice. Jeho postavení se v roce 1998 zlepšilo tím, že v řadě okresů rostla nezaměstnanost rychleji. Z celkového počtu práceschopného obyvatelstva hledal v okrese ve druhé polovině 90. let práci každý devátý. Nejhorší situace byla koncem roku 2000 na Moravskotřebovsku s mírou nezaměstnanosti mužů 14,9 %. Specifická situace byla na Litomyšlsku - nízká nezaměstnanost mužů byla provázena vysokou nezaměstnaností žen.

Investiční činnost v okrese nebyla v 90. letech příliš rozsáhlá. K největším investicím v průmyslu patří rekonstrukce litomyšlského Vertexu, „na zelené louce“ stavěli především zahraniční investoři (Westvaco ve Svitavách, Rehau v Moravské Třebové, Ravensburger v Poličce a ASCI v Jevíčku). Významnými stavebními akcemi v okrese byla stavba železničního koridoru, rekonstrukce silnice E461 (obě akce za přispění prostředků z evropských fondů), plynofikace řady obcí a obnova telekomunikačních sítí v celém okrese. Svitavy a Moravská Třebová připravovaly průmyslové zóny jako podmínku k získání nových investorů, a tím řešení vysoké nezaměstnanosti. Obchodní řetězce vystavěly ve větších městech v okrese supermarkety a svá obchodní a servisní střediska zde umístili nejvýznamnější producenti automobilů.

V oblasti bytové výstavby se města zaměřila na rekonstrukce panelových domů a budování technické infrastruktury pro výstavbu rodinných domů. Výstavba komunálních bytů byla orientována především na menší sociální byty, které mají zlepšit podmínky bydlení mladým rodinám. Z nejvýznamnějších stavebních akcí týkajících se nevýrobních objektů lze uvést penziony a domovy důchodců, Základní školu v Litomyšli, sportovní halu a krytý plavecký bazén ve Svitavách.

Ve městech přispěly ke zlepšení životního prostředí úpravy center a regenerace parků a zahrad. Odborníci ocenili především rekonstrukci náměstí Míru ve Svitavách a obnovu Klášterních zahrad v Litomyšli. V zájmu snížení povodňového rizika v níže položených částech okresu probíhalo budování suchých poldrů, čištění koryt řek a rekonstrukce rybníků. Na Poličsku vznikly dokonce nové rybníky. Na území celého okresu se v zájmu rozvoje cestovního ruchu budovaly cyklostezky.

K turisticky atraktivním místům okresu patří hrad Svojanov, dochované středověké opevnění města Poličky a renesanční městské jádro Moravské Třebové, které je městskou památkovou rezervací. V roce 1970 byla nejzápadnější část okresu zařazena do Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Další rozvoj cestovního ruchu podpořilo zařazení zámeckého areálu v Litomyšli na Seznam světového dědictví UNESCOv roce 1999, přitom již dříve byla Litomyšl městskou památkovou rezervací. Všechna města v okrese s výjimkou Březové nad Svitavou jsou členy Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Kulturní tradice Litomyšle (Bedřich Smetana) a Poličky (Bohuslav Martinů) přivedly tato města do sdružení osmi měst Česká inspirace.

Projekty obnovy krajiny

Řada projektů se zaměřuje na obnovu krajinných prvků v různých katastrálních územích. Záměrem těchto projektů je prodloužení životnosti prvků krajiny, podpora biodiverzity a zvýšení provozní bezpečnosti. Mezi tyto projekty patří:

• Obnova krajinné zeleně v trati Díly a Hrubý k.ú.
• Realizace interakčních prvků v katastrálním území obce Podolí.
• Obnova krajinných prvků v k.ú. Bílý Kostel nad Nisou a Václavice u Hrádku nad Nisou.
• Obnova krajinných prvků v katastrálním území Nedašova Lhota.
• Obnova krajinných prvků v k.ú. Bystré u Poličky.
• Realizace vegetačních prvků v jižní části extravilánu k.ú. Židlochovice.
• Kácení, ošetření a výsadba dřevin v k.ú. Štěpanice.

tags: #klimatické #podmínky #Moravská #Třebová #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Ocel jako klíčový prvek oběhového hospodářství
• Informace o sběrném dvoře Teplice
• Československý život v přírodě
• Efektivní třídění odpadu
• Využití kompostu Holík Svitavy