Klimatické podmínky České republiky

Česká republika se nachází v mírném podnebném pásu, pro který je charakteristické střídání čtyř ročních období. Vnitrozemská poloha uprostřed evropského kontinentu způsobuje, že jsme na rozhraní západoevropského oceánského a východoevropského kontinentálního klimatu. Mírné podnebí České republiky je ovlivňováno nejvíce oceánským podnebím západní Evropy a kontinentálním podnebím Evropy východní. Říkáme, že ČR leží v přechodné klimatické oblasti. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů.

Hlavním činitelem podnebí v ČR je výšková členitost (s nadmořskou výškou klesá teplota a zvyšují se srážky), rozdíly v zeměpisné šířce a délce nemají na podnebí zásadní vliv. Podnebí v ČR i v celé Evropě ovlivňuje několik vzduchových hmot a směrů větrů - nejvýznamnější z nich: mořský polární vzduch (v zimě otepluje, v létě deštivo), mořský tropický vzduch (v zimě deštivo, v létě horko s bouřkami), kontinentální polární vzduch (v zimě mráz, v létě suché horko). Převládající směr větru v naší republice je západní.

Teplotní charakteristiky

Mapa znázorňuje průměrnou roční teplotu vzduchu mezi roky 1961 až 2000. Rozložení teplot závisí od polohy místa a nadmořské výšky. Průměrné měsíční teploty vzduchu dosahují minima převážně v lednu a maxima v červenci. K nejteplejším oblastem ČR patří jižní Morava, střední Polabí a Praha s průměrnými ročními teplotami okolo 9° C (Hodonín 9,5° C). Nejteplejší oblasti ČR najdeme v Praze a jejím okolí, dále na Hodonínsku a jižní Moravě. Naopak nejchladnější i nejdeštivější jsou vrcholy nejvyšších hor. Nejchladnějším měsícem roku je leden, kdy i v nížinách klesne průměrná měsíční teplota pod 0 °C.

Teplotní extrémy v ČR:

• - 42,2 ° C bylo naměřeno 11. 2. 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic.
• Nejvyšší naměřená teplota na území Česka je 40,4 °C, která byla naměřena dne 20. srpna 2012 v Dobřichovicích.

Průměrná roční teplota vzduchu v ČR se pohybuje od 8 až 10°C v nejnižších oblastech až po 1 až 4°C v oblastech položených nejvýše. Leden nížiny -2 až +1°C a hory -6 až -4°C, únor nížiny -1 až +2°C a hory -5 až -3°C, březen nížiny 3 až 5°C, hory -3 až 0°C. Duben nížiny 7 až 10°C a hory 1 až 4°C, květen nížiny 12 až 14°C a hory 7 až 9°C, červen nížiny 15 až 18°C a hory 9 až 12°C. Červenec nížiny 18 až 20°C a hory 11 až 14°C, srpen nížiny 17 až 19°C a hory 11 až 13°C, září nížiny 13 až 15°C a hory 7 až 9°C. Říjen nížiny 8 až 10°C a hory 4 až 7°C, listopad nížiny 2 až 5°C a hory -2 až 0°C, prosinec nížiny -1 až +2°C a hory -5 až -3°C.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Charakteristické dny

• Tropické dny nížiny 10-13, ojediněle více a hory kolem 1.
• Tropické noci nížiny 0.1 až 0.5 a ojediněle více, hory max. 0.1.
• Letní dny nížiny 50-60, ojediněle více a hory do 10, případně 10-20.
• Mrazivé dny nížiny 80-120 a ojediněle až 140, hory 180-200 a místy více.
• Počet dní s přízemním mrazem nížiny 120-140 a ojediněle méně, hory 180-200 nebo více.
• Ledové dny nížiny do 30, hory 70-80 a vrcholy více.
• Arktické dny nížiny do 1, hory 2-4 a místy 6.

Nejvíce ledových a arktických dnů se vyskytuje ve vyšších polohách. proudí právě od severovýchodu a tyto oblasti jsou více exponované.

Srážkové poměry

Mapa znázorňuje průměrný roční úhrn srážek v mm mezi roky 1961 až 2000. Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek na území ČR činí 679 mm. K nejsušším oblastem patří jižní Morava, Žatecko a Kladensko ležící ve srážkovém stínu Krušných hor, kde roční úhrny srážek nepřevyšují 450 mm. Zajímavostí našeho podnebí je zřetelný a v mapách snadno dohledatelný (minimum srážek za rok) srážkový stín Krušných hor. Nejvíce srážek mají v Jizerských horách, kde roční úhrny dosahují i více než 1 700 mm, na Šumavě,v Krkonoších, Hrubém Jeseníku a Moravskoslezských Beskydách.

Nejdeštivější měsíce

Nejvíce srážek v Česku spadne v letních měsících, nejméně naopak v zimních měsících. V zimních měsících se více srážek vyskytuje především na horách. měsících zvyšují konvektivní srážky (při vydatné bouřce spadne i polovina měsíčního průměru za pár hodin).

Závětrné oblasti

Místa ležící na závětrné straně hor jsou podstatně sušší (např. tzv. Podkrušnohoří).

Průměrný roční úhrn srážek činí v nížinách a nižších polohách 450 až 600mm, ojediněle méně. Průměrný sezónní úhrny srážek činí na jaře v nížinách 100 až 150mm a ojediněle méně (SZ Čechy), na horách 250-300 či více. V létě je to v nížinách 200 až 250mm, místy méně než 200mm a na horách 300 až 400mm či více. V podzimním období činí úhrn v nížinách 100-150mm, ojediněle méně (SZ Čechy) a na horách 250-350mm. Během zimního období je to v nížinách většinou pod 100mm, na horách ovšem 300 až 400mm a ojediněle více. Rozdíl v úhrnech srážek je v zimním období mezi nížinami a horami větší.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Sluneční svit

Mapa znázorňuje průměrný roční počet hodin slunečního svitu v hodinách mezi roky 1961 až 2000. Z dlouhodobých měření vyplývá, že v Česku svítí Slunce nejvíce hodin na jižní Moravě. Nejméně svítí Slunce během celého roku na horách. Je zde více oblačnosti, častěji prší.

Klimatické regiony

Klimatický region (KR) zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Tyto údaje byly vypracovány Českým hydrometeorologickým ústavem z údajů let 1901-1950. V současné době se řeší nová klimatická regionalizace České republiky v rámci projektu NAZV QH92030 „Hodnocení půd z hlediska jejich produkčních a mimoprodukčních funkcí s dopady na plošnou a kvalitativní ochranu půd České republiky“. Důvodem jsou klimatické změny, které je nutné v regionalizaci klimatických regionů zohlednit. Nové hodnocení klimatické regionalizace je prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci s VÚMOP, v. v.

Charakteristika vybraných klimatických regionů:

• Klimatický region VT zahrnuje jižní část Moravy (jižní a střední část Dyjskosvrateckého úvalu, Pavlovské vrchy, Dolnomoravský úval) a jeho rozšíření je totožné s rozšířením velmi teplé černozemní oblasti stanovištních jednotek (ČMt).
• Klimatický region T2 je rozšířen ve středních Čechách (východně od Vltavy po Kutnou Horu), dále koncentricky kolem regionu T1 v severozápadních Čechách.
• Klimatický region MT4 je z klimatických regionů plošně nejrozšířenější. Zaujímá všechny vyšší části pahorkatin a navazuje tak na region MT2: patří sem Tachovská brázda, Chodská pahorkatina, části Středočeské pahorkatiny, Brdská vrchovina, největší část Českomoravské vrchoviny, Drahanská vrchovina, Vizovická vrchovina, Nízký Jeseník, Žulovská pahorkatina, Podkrkonošská pahorkatina atd.
• Klimatický region MCH zahrnuje všechna podhůří v nadmořské výšce zpravidla nad 550 m; jeho plocha je zhruba totožná s vrchovinnou oblastí stanovištních jednotek. Zaujímá nižší části Krušných hor a Českého lesa, Šumavské podhůří, nejvyšší části Středočeské pahorkatiny a Brdské vrchoviny, značnou část Českomoravské vrchoviny, Bílých Karpat, Javorníků a Hostýnských vrchů, nižší část Moravskoslezských Beskyd, nižší část Nízkého Jeseníku, Orlické podhůří, Frýdlantskou pahorkatinu atd.
• Klimatický region CH je v podstatě totožný s horskou oblastí stanovištních jednotek, která byla vymezena podle týchž kritérií.

Dopady klimatických změn

Nevídané extrémní změny počasí nebo stále častější vlny veder nepovažujeme za příznivé životní, resp. klimatické podmínky. Změna klimatu se začíná projevovat na zdraví (především starší) populace a ovlivňuje kvalitu života. S obdobími sucha se česká krajina potýkala i v minulosti, nikdy však v takovém měřítku, jako dnes. Zatímco v minulosti sucho způsobovalo delší období bez srážek, dnes se přidává i odpařování vody z krajiny způsobené vysokými teplotami vzduchu.

Stále častěji se budeme setkávat s extrémními projevy počasí, jako je sucho, povodně, vlny veder, lesní požáry a například i pozdní jarní mrazy. Oproti 60. letům 20. století vzrostla průměrná teplota o 2,2 °C, ztrojnásobil se počet tropických dnů (nad 30 °C) a zažíváme 7krát víc tropických nocí (nad 20 °C). Z jednoho či dvou horkých dnů v minulosti se stal celý týden. Množství srážek se dlouhodobě nemění, proměňuje se ale jejich charakter - teplejší atmosféra pojme více vodní páry, což vede k intenzivnějším srážkám (za pár hodin v létě spadne tolik vody, kolik běžně spadne za měsíc). Voda se vylévá z koryt a způsobuje škody. Ve městech a obcích, kde je množství zpevněných ploch, voda rychle odtéká do kanalizace.

Českou krajinu budou častěji ohrožovat požáry. Pokud se jich objeví v jeden čas více na jednom místě, hasiči nemusejí stíhat a může nastat problém. Monokultury, zejména ty smrkové, jsou nestabilní a náchylné na sucho, větrné kalamity nebo napadení škůdci. Vlivem změn klimatu a rozložení srážek, specifickými vodohospodářskými úpravami a hospodařením bude docházet k rychlejšímu odtoku vody z krajiny. Voda tak do toků nebude přitékat v časech, kdy neprší, a jejich hladina se bude snižovat. Zároveň bude klesat i množství vody, což je přímá hrozba pro výrobu energie v ČR, která se bez vody neobejde.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Ochrana životního prostředí

V oblasti ochrany životního prostředí máme každý ústavou zaručená práva, včetně práva na příznivé životní prostředí a práva na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů (čl. 35 Listiny základních práv a svobod). Kromě respektování našich základních práv ukládá Ústava státu, aby dbal o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství (čl. 7 Ústavy). To znamená, že stát má povinnost chránit naše přírodní bohatství za všech okolností: ať už je původce rizika znám, nebo ne. Extenzivní zemědělství a neudržitelná těžba a pálení uhlí, vápence nebo dřeva nejen že obětují naše přírodní zdroje vznikající po miliony let na oltář rychlého zisku, ale hlavně nenávratně ničí celé ekosystémy a ročně produkují miliony tun oxidu uhličitého, nejdůležitějšího skleníkového plynu.

Česká republika je signatářem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody. Obě mezinárodní smlouvy jsou součástí právního řádu a mají přednost před českými zákony (čl. 10 Ústavy). Česká republika je jako subjekt mezinárodního práva povinna plnit své mezinárodní závazky, což potvrzuje i čl. 1 odst. 2 Ústavy.

tags: #klimatické #podmínky #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Kontejnery na tříděný odpad Brandýs
• Ohrožení života a interrupce
• Nové plány ČEZ v oblasti obnovitelných zdrojů
• Plat ekologa v ČR
• Klimatické změny: Hlavní body