Česká republika se nachází v mírném podnebném pásu, pro který je charakteristické střídání čtyř ročních období. Vnitrozemská poloha uprostřed evropského kontinentu způsobuje, že jsme na rozhraní západoevropského oceánského a východoevropského kontinentálního klimatu. Mírné podnebí České republiky je ovlivňováno nejvíce oceánským podnebím západní Evropy a kontinentálním podnebím Evropy východní. Říkáme, že ČR leží v přechodné klimatické oblasti. Přímořský vliv se projevuje hlavně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibývá kontinentálních podnebních vlivů.
Hlavním činitelem podnebí v ČR je výšková členitost (s nadmořskou výškou klesá teplota a zvyšují se srážky), rozdíly v zeměpisné šířce a délce nemají na podnebí zásadní vliv. Podnebí v ČR i v celé Evropě ovlivňuje několik vzduchových hmot a směrů větrů - nejvýznamnější z nich: mořský polární vzduch (v zimě otepluje, v létě deštivo), mořský tropický vzduch (v zimě deštivo, v létě horko s bouřkami), kontinentální polární vzduch (v zimě mráz, v létě suché horko). Převládající směr větru v naší republice je západní.
Mapa znázorňuje průměrnou roční teplotu vzduchu mezi roky 1961 až 2000. Rozložení teplot závisí od polohy místa a nadmořské výšky. Průměrné měsíční teploty vzduchu dosahují minima převážně v lednu a maxima v červenci. K nejteplejším oblastem ČR patří jižní Morava, střední Polabí a Praha s průměrnými ročními teplotami okolo 9° C (Hodonín 9,5° C). Nejteplejší oblasti ČR najdeme v Praze a jejím okolí, dále na Hodonínsku a jižní Moravě. Naopak nejchladnější i nejdeštivější jsou vrcholy nejvyšších hor. Nejchladnějším měsícem roku je leden, kdy i v nížinách klesne průměrná měsíční teplota pod 0 °C.
Teplotní extrémy v ČR:
Průměrná roční teplota vzduchu v ČR se pohybuje od 8 až 10°C v nejnižších oblastech až po 1 až 4°C v oblastech položených nejvýše. Leden nížiny -2 až +1°C a hory -6 až -4°C, únor nížiny -1 až +2°C a hory -5 až -3°C, březen nížiny 3 až 5°C, hory -3 až 0°C. Duben nížiny 7 až 10°C a hory 1 až 4°C, květen nížiny 12 až 14°C a hory 7 až 9°C, červen nížiny 15 až 18°C a hory 9 až 12°C. Červenec nížiny 18 až 20°C a hory 11 až 14°C, srpen nížiny 17 až 19°C a hory 11 až 13°C, září nížiny 13 až 15°C a hory 7 až 9°C. Říjen nížiny 8 až 10°C a hory 4 až 7°C, listopad nížiny 2 až 5°C a hory -2 až 0°C, prosinec nížiny -1 až +2°C a hory -5 až -3°C.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Nejvíce ledových a arktických dnů se vyskytuje ve vyšších polohách. proudí právě od severovýchodu a tyto oblasti jsou více exponované.
Mapa znázorňuje průměrný roční úhrn srážek v mm mezi roky 1961 až 2000. Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek na území ČR činí 679 mm. K nejsušším oblastem patří jižní Morava, Žatecko a Kladensko ležící ve srážkovém stínu Krušných hor, kde roční úhrny srážek nepřevyšují 450 mm. Zajímavostí našeho podnebí je zřetelný a v mapách snadno dohledatelný (minimum srážek za rok) srážkový stín Krušných hor. Nejvíce srážek mají v Jizerských horách, kde roční úhrny dosahují i více než 1 700 mm, na Šumavě,v Krkonoších, Hrubém Jeseníku a Moravskoslezských Beskydách.
Nejvíce srážek v Česku spadne v letních měsících, nejméně naopak v zimních měsících. V zimních měsících se více srážek vyskytuje především na horách. měsících zvyšují konvektivní srážky (při vydatné bouřce spadne i polovina měsíčního průměru za pár hodin).
Místa ležící na závětrné straně hor jsou podstatně sušší (např. tzv. Podkrušnohoří).
Průměrný roční úhrn srážek činí v nížinách a nižších polohách 450 až 600mm, ojediněle méně. Průměrný sezónní úhrny srážek činí na jaře v nížinách 100 až 150mm a ojediněle méně (SZ Čechy), na horách 250-300 či více. V létě je to v nížinách 200 až 250mm, místy méně než 200mm a na horách 300 až 400mm či více. V podzimním období činí úhrn v nížinách 100-150mm, ojediněle méně (SZ Čechy) a na horách 250-350mm. Během zimního období je to v nížinách většinou pod 100mm, na horách ovšem 300 až 400mm a ojediněle více. Rozdíl v úhrnech srážek je v zimním období mezi nížinami a horami větší.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Mapa znázorňuje průměrný roční počet hodin slunečního svitu v hodinách mezi roky 1961 až 2000. Z dlouhodobých měření vyplývá, že v Česku svítí Slunce nejvíce hodin na jižní Moravě. Nejméně svítí Slunce během celého roku na horách. Je zde více oblačnosti, častěji prší.
Klimatický region (KR) zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Tyto údaje byly vypracovány Českým hydrometeorologickým ústavem z údajů let 1901-1950. V současné době se řeší nová klimatická regionalizace České republiky v rámci projektu NAZV QH92030 „Hodnocení půd z hlediska jejich produkčních a mimoprodukčních funkcí s dopady na plošnou a kvalitativní ochranu půd České republiky“. Důvodem jsou klimatické změny, které je nutné v regionalizaci klimatických regionů zohlednit. Nové hodnocení klimatické regionalizace je prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci s VÚMOP, v. v.
Nevídané extrémní změny počasí nebo stále častější vlny veder nepovažujeme za příznivé životní, resp. klimatické podmínky. Změna klimatu se začíná projevovat na zdraví (především starší) populace a ovlivňuje kvalitu života. S obdobími sucha se česká krajina potýkala i v minulosti, nikdy však v takovém měřítku, jako dnes. Zatímco v minulosti sucho způsobovalo delší období bez srážek, dnes se přidává i odpařování vody z krajiny způsobené vysokými teplotami vzduchu.
Stále častěji se budeme setkávat s extrémními projevy počasí, jako je sucho, povodně, vlny veder, lesní požáry a například i pozdní jarní mrazy. Oproti 60. letům 20. století vzrostla průměrná teplota o 2,2 °C, ztrojnásobil se počet tropických dnů (nad 30 °C) a zažíváme 7krát víc tropických nocí (nad 20 °C). Z jednoho či dvou horkých dnů v minulosti se stal celý týden. Množství srážek se dlouhodobě nemění, proměňuje se ale jejich charakter - teplejší atmosféra pojme více vodní páry, což vede k intenzivnějším srážkám (za pár hodin v létě spadne tolik vody, kolik běžně spadne za měsíc). Voda se vylévá z koryt a způsobuje škody. Ve městech a obcích, kde je množství zpevněných ploch, voda rychle odtéká do kanalizace.
Českou krajinu budou častěji ohrožovat požáry. Pokud se jich objeví v jeden čas více na jednom místě, hasiči nemusejí stíhat a může nastat problém. Monokultury, zejména ty smrkové, jsou nestabilní a náchylné na sucho, větrné kalamity nebo napadení škůdci. Vlivem změn klimatu a rozložení srážek, specifickými vodohospodářskými úpravami a hospodařením bude docházet k rychlejšímu odtoku vody z krajiny. Voda tak do toků nebude přitékat v časech, kdy neprší, a jejich hladina se bude snižovat. Zároveň bude klesat i množství vody, což je přímá hrozba pro výrobu energie v ČR, která se bez vody neobejde.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
V oblasti ochrany životního prostředí máme každý ústavou zaručená práva, včetně práva na příznivé životní prostředí a práva na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů (čl. 35 Listiny základních práv a svobod). Kromě respektování našich základních práv ukládá Ústava státu, aby dbal o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství (čl. 7 Ústavy). To znamená, že stát má povinnost chránit naše přírodní bohatství za všech okolností: ať už je původce rizika znám, nebo ne. Extenzivní zemědělství a neudržitelná těžba a pálení uhlí, vápence nebo dřeva nejen že obětují naše přírodní zdroje vznikající po miliony let na oltář rychlého zisku, ale hlavně nenávratně ničí celé ekosystémy a ročně produkují miliony tun oxidu uhličitého, nejdůležitějšího skleníkového plynu.
Česká republika je signatářem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody. Obě mezinárodní smlouvy jsou součástí právního řádu a mají přednost před českými zákony (čl. 10 Ústavy). Česká republika je jako subjekt mezinárodního práva povinna plnit své mezinárodní závazky, což potvrzuje i čl. 1 odst. 2 Ústavy.
tags: #klimatické #podmínky #ČR