Klimatické podmínky Mělníka: Charakteristika

Mělník se nachází ve Středočeském kraji a podle počtu obyvatel, kterých je 20 202, je na sedmém místě v tomto kraji. Působivou a zdaleka viditelnou dominantou města je zámek a věž chrámu sv. Václava.

Osu větší části území tvoří říčka Pšovka, západní hranici tvoří Labe. Charakteristický je malý podíl lesů a rozptýlené zeleně, intenzivních sadů. Převládají větry západního kvadrantu.

Nejlidnatějšími městy ve Středočeském kraji jsou Kladno, Mladá Boleslav, Kolín, Příbram, Kutná Hora, Beroun a Mělník.

Okres Děčín

Děčínský okres je nejsevernějším okresem v Ústeckém kraji. Na jihozápadě sousedí s okresem Ústí nad Labem, jižně hraničí s okresem Litoměřice. Východní hranici okresu tvoří českolipský okres v Libereckém kraji. Severní hranice území je zároveň i hranicí státní se Spolkovou republikou Německo.

Se svou rozlohou 909 km² je děčínský okres čtvrtým největším okresem Ústeckého kraje, z celkové rozlohy kraje zaujímá 17 %. K 1. 1. 2025 se děčínský okres členil na 52 obcí, z nichž 14 má statut města. Na 1 km² zde připadalo 138,4 obyvatel a děčínský okres byl tak čtvrtým nejhustěji osídleným okresem Ústeckého kraje.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Je to oblast s výjimečným přírodním bohatstvím, zejména se svéráznými skalními útvary v pískovcových skalách. Dominantou okresu je Děčínský Sněžník s výškou 723 m n. m. Nejvyšším bodem okresu je pak Pěnkavčí vrch s výškou 792 m n. m., jehož vrcholem prochází hranice okresu Děčín a Česká Lípa. Naopak nejníže položeným místem je ve Hřensku hladina řeky Labe s nadmořskou výškou pouhých 115 m n. m. Pokud pomineme dna vytěžených hnědouhelných lomů, je to i nejníže položený bod v České republice.

Na území okresu se rozkládá Děčínská vrchovina s již zmiňovaným vrcholem stolové hory Děčínského Sněžníku, dále rozsáhlá oblast Labských pískovců s Chráněnou krajinnou oblastí Českosaské Švýcarsko, tvořená pískovcovými útvary a soutěskami. Nejznámějším útvarem je Pravčická brána. Malou část území zaujímají Lužické hory a České Středohoří.

Největším vodním tokem tohoto území je řeka Labe. Odvádí vodu z převážné části Čech. Koryto Labe je široké 100-150 m. Mezi největší přítoky Labe patří Ploučnice a Jílovský potok. Posledním přítokem na území okresu je řeka Kamenice, která se do Labe vlévá ve Hřensku v blízkosti státní hranice se SRN. Řeka Mandava, patřící k povodí Odry, opouští dvakrát naši republiku. Poprvé u Rumburka a pak znovu u Varnsdorfu. Okres Děčín není bohatý na stojaté vody. Největší vodní nádrží je Velký rybník u Horního Podluží, kde je zřízena ornitologická rezervace. Několik menších rybníků se nachází ve Šluknovské pahorkatině.

Ze všech okresů Ústeckého kraje má okres Děčín největší podíl lesní půdy, která tvoří 50 % celkové výměry okresu. Zemědělská půda se rozkládá na téměř 40 % rozlohy okresu.

Děčínský okres je díky své poloze důležitým dopravním uzlem v železniční, lodní i silniční dopravě. Hlavní železniční tratí je Praha - Děčín s návazností na hraniční přechod do SRN.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Díky svým přírodním krásám poskytuje děčínský okres příznivé podmínky pro rekreaci a navštěvují jej ročně tisíce turistů z tuzemska i zahraničí, aby se pokochali krásami neobvyklých skalních pískovcových útvarů nebo navštívili některé z historických památek.

Okres Chomutov

Okres Chomutov se rozprostírá v jihozápadní části Ústeckého kraje. Hřebenem Krušných hor hraničí na severu se SRN, na jihovýchodě s okresem Louny, na severovýchodě s okresem Most a na straně západní sousedí s okresem Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Dnešní podobu získal Chomutov v roce 1960 díky celostátním územním změnám, kdy se sloučily bývalé okresy Kadaň a Chomutov, připojeny byly Vejprty z Karlovarského kraje a byly provedeny další menší úpravy.

Svou rozlohou 936 km² patří mezi středně velké okresy České republiky a v Ústeckém kraji je po okresech Louny a Litoměřice třetím největším okresem. K 1. 1. 2025 se chomutovský okres členil na 44 obcí, z nichž 8 má statut města. V hustotě zalidnění patří se svými 131,9 obyvateli na 1 km² až na páté místo ze všech sedmi okresů Ústeckého kraje.

Z geomorfologického hlediska můžeme okres rozdělit do zhruba čtyř oblastí: Krušné hory, Mostecký úval, Žateckou pánev a vrchovinu Doupovských vrchů. Krušné hory zaujímají poměrně velkou část okresu, asi 41 %. Jsou nejstarším geologickým útvarem, vzniklým vyzdvižením mořského dna v karbonové době. Velká část okresu je součástí Severočeské uhelné pánve, která je zdrojem kvalitního hnědého uhlí.

Nejvýše položený bod na území okresu i celého Ústeckého kraje leží ve výšce 1 231 metrů n. m. na úpatí nejvyšší hory Krušných hor, Klínovce, jehož vrchol (1 244 m n. m.) se ale nachází již na území kraje Karlovarského. Nejvyšší horou s vrcholem na území chomutovského okresu je Macecha (1 113 m n. m.).

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Okres Chomutov je třetím nejlesnatějším okresem Ústeckého kraje, lesní půda zaujímá téměř 39 % rozlohy okresu. Podobně je na tom i zemědělská půda, která se rozkládá na téměř 42 % rozlohy okresu.

Vodní toky Chomutovska jsou součástí povodí Labe, dílčí povodí jsou zastoupeny řekami Ohře a Bílinou se svými přítoky. Přirozené vodní toky mají charakter potoků a říček. Na území okresu se nachází jedno přírodní jezero nazvané Kamencové s rozlohou 16,3 ha. To je využíváno především k rekreaci. Z vodních nádrží je největší Nechranická, z dalších stojí za zmínku Kadaňský stupeň, Křimov, Kamenička, Jirkov a Přísečnice, která slouží i jako zásobárna pitné vody. V Klášterci nad Ohří vyvěrá alkalická kyselka.

Okresem procházejí důležité dopravní tepny, které tvoří železniční tahy Ústí nad Labem - Chomutov - Cheb, Chomutov - Praha a rovněž významné silniční tahy, a to především na trase silnice I/7 Praha - Slaný - Louny - Chomutov - Hraniční přechod Hora Sv. Šebestiána, jejíž některé úseky byly zkapacitněny v rámci výstavby dálnice D7. Velmi významné je rovněž dopravní spojení po mezinárodní silnici E442 na trase Karlovy Vary - Liberec - Hradec Králové - Olomouc - Žilina.

Chomutovsko bylo po celá desetiletí známé hlavně jako oblast těžkého průmyslu, energetiky, hutnictví a těžby hnědého uhlí. I přesto, že je okolí města Chomutov významně dotčeno těžbou uhlí, najdeme zde i turisticky velmi zajímavá místa a krásnou přírodu. Za zmínku stojí již zmíněné Kamencové jezero, které je světovým unikátem, přírodní park Bezručovo údolí, Zoopark Chomutov či samotné historické centrum města.

Okres Litoměřice

Oblast Litoměřicka byla osídlena již před 200 000 lety, přičemž většího významu nabyla asi před 5 000 roky, kdy začala její úrodná půda přitahovat nejstarší zemědělské kultury. Od 6. století n. l. se stala domovem našich slovanských předků, jejichž příchod literární tradice spojuje s památnou horou Říp. Dnešní okres Litoměřice leží v jihovýchodní části Ústeckého kraje podél soutoku Labe s Ohří. Na severozápadě na litoměřický okres navazuje Liberecký kraj, a to okresem Česká Lípa, svojí jižní a jihovýchodní hranicí sousedí dále s okresy Kladno a Mělník z kraje Středočeského.

Litoměřický okres je svou rozlohou 1 032 km² druhým největším okresem kraje. Z celkové rozlohy kraje zaujímá 19,3 %. K 1. 1. 2025 se litoměřický okres členil na 105 obcí, z nichž 11 má statut města. Na 1 km² zde v roce 2024 připadalo 115,4 obyvatel a litoměřický okres měl tak druhou nejnižší hustotu obyvatelstva mezi okresy Ústeckého kraje.

Krajinný ráz okresu je na jedné straně dán nížinami v povodí řek Labe a Ohře a na straně druhé členitou oblastí Českého středohoří, kde čedič a znělec vytvořily výrazné kupy, kužele a skály. Údolí Labe ohraničují téměř svislé lávové svahy, v labském zúžení, zvaném „Česká brána“, se vyskytují tvrdé krystalické břidlice. V Českém středohoří je pozoruhodné naleziště českého granátu (u Podsedic), v rovinách na jihu okresu jsou křídové sedimenty překryty říčními naplaveninami a vrstvami spraše. Vyčnívají zde některé vrchy sopečného původu (Házmburk, Říp), proslulý je vrch Boreč, odkud v zimním období vychází pára připomínající sopečné plyny. Nejvyšším bodem okresu je vrchol Milešovky (837 m n. m.).

Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Labe. Největším přítokem je řeka Ohře, která se do Labe vlévá u Litoměřic. Vodní plochy jsou zde zastoupeny Žernoseckým jezerem, jezerem Chmelař v blízkosti města Úštěk a zatopeným lomem u Dobříně, v jehož blízkosti se nachází rovněž vodácký a veslařský kanál Račice.

Lesní půda se rozkládá na pouhých 16,5 % plochy okresu a je tak druhým nejméně lesnatým okresem Ústeckého kraje. Důvodem je vysoký podíl zemědělské půdy, která se rozkládá na téměř 71 % plochy okresu. Zemědělství je zde známé svou specializací na ovocnářství, zelinářství, chmelařství a vinařství.

Dopravní podmínky okresu jsou dány poměrně dobrým železničním spojením s celým územím republiky i se zahraničím, k hlavním tratím patří Praha - Děčín a Lysá nad Labem - Litoměřice - Děčín (obě s návazností na hraniční přechody do SRN) a dále trať Lovosice - Liberec. V okrese je rovněž hustá silniční síť, v níž nejdůležitější místo zaujímá dálnice D8. Řeka Labe, jejíž tok prochází okresem z jihovýchodu na severozápad, nabízí možnost lodní přepravy nejen tuzemské, ale až k Severnímu moři.

Na území okresu se nachází dostatek vhodných podmínek pro rekreaci a další rozvoj cestovního ruchu. Zasahují sem například rekreační oblasti Českého středohoří, Poohří a Kokořínska, které jsou využívány hlavně pro individuální rekreaci, neboť je zde velké množství soukromých rekreačních objektů. Návštěvníky jsou vyhledávány městské památkové rezervace Litoměřice, Úštěk a Terezín, zámky v Libochovicích, Ploskovicích a Roudnici nad Labem (všechny jsou národní kulturní památkou), vodní hrad v Budyni nad Ohří, zřícenina hradu Házmburk. Mezi další hojně navštěvované národní kulturní památky patří Malá pevnost v Terezíně a rotunda sv. Jiří na Řípu, dále galerie v Litoměřicích a Roudnici nad Labem, muzeum Českého granátu v Třebenicích a Máchův památník v Litoměřicích. Turisticky lákavé jsou i výhledy z vrcholů kopců Českého středohoří, k nejznámějším patří rozhledna na Varhošti, turistická chata na Lovoši, observatoř na Milešovce či Bílá věž na Házmburku. Své stálé návštěvníky má i výstaviště v Litoměřicích, kde se během roku koná mnoho akcí.

Okres Louny

Okres Louny se rozkládá v jihozápadní části Ústeckého kraje a leží na hranici tří krajů. V rámci Ústeckého kraje sousedí s okresy Chomutov, Most, Teplice a Litoměřice, na jihovýchodě sousedí s okresy Kladno a Rakovník ze Středočeského kraje, na jihozápadě pak s okresem Plzeň sever z Plzeňského kraje a okresem Karlovy Vary z Karlovarského kraje.

Svou rozlohou 1 121 km² je největším okresem v kraji, zaujímá 21 % rozlohy kraje. K 1. 1. 2025 se lounský okres členil na 70 obcí, z nichž 7 má statut města. I přes to, že je lounský okres co do rozlohy největším okresem kraje, žije v něm nejméně obyvatel a hustota osídlení je tak nejnižší ze všech okresů Ústeckého kraje. Nejvyšším bodem okresu je Pískový vrch u Domoušic s výškou 526 m n. m. Mezi půdními typy jsou tu mimo jiné zastoupeny permské červenky, které jsou vhodné pro pěstování chmele. Oblast Lounska se nachází ve srážkovém stínu Krušných hor, díky čemuž se tato oblast řadí mezi sušší oblasti ČR. Na území okresu zasahuje západně od Podbořan výběžek hnědouhelné pánve, na severu okresu v okolí Třískolup bylo v 80. letech vytěženo ložisko energetického uhlí z výběžku hnědouhelné pánve mostecké.

Nejvýznamnějším vodním tokem lounského okresu je řeka Ohře a její přítoky Liboc, Blšanka, Hasina a Chomutovka. Největší vodní plochou je Lenešický rybník, který je využíván k chovu ryb.

Lesy představují pouze 16,2 % celkové výměry okresu, tento podíl je nejnižší ze všech okresů Ústeckého kraje. Naproti tomu se zemědělská půda rozkládá na více než 70 % rozlohy kraje a okres Louny je tak po litoměřickém okresu okresem s nejvyšším podílem zemědělské půdy v kraji.

Lounským okresem prochází významná silniční dopravní tepna silnice I/7 Praha - Slaný - Louny - Chomutov - Hraniční přechod Hora Sv. Šebestiána, kde na části této trasy došlo v rámci výstavby dálnice D7 ke zkapacitnění a další přestavba úseků se plánuje.

Na území okresu je několik rekreačních oblastí, a to jak v Poohří, tak v jihozápadní zalesněné části okresu. Množství kulturních a historických památek v lounském okrese je dokladem významné minulosti tohoto území. Archeologické nálezy dokládají trvalé osídlení úrodných oblastí v okolí dolního toku Ohře již v mladší době kamenné. Nejstarší písemně doloženou lokalitou na území okresu je Žatec z roku 1004, první písemné zmínky o dalších obcích se datují z 11. a 12. století. Z historie se na území okresu dochovalo několik hradů, které jsou z velké části v rozvalinách. Nový Hrad v Jimlíně je částečně zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti. Plně otevřen pro veřejnost je zámek v Krásném Dvoře s rozsáhlým anglickým parkem. Ze stavitelských památek románské architektury se dochovaly kostely ve Vroutku, Libčevsi a Želkovicích, z doby gotické kostel ve Slavětíně, cenný zejména svou freskovou výzdobou a nedostavěný kostel v Panenském Týnci. Pozdně gotickým unikátem je chrám svatého Mikuláše v Lounech. Z barokních památek jsou nejvýznamnější Dientzenhoferův klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově, Columbaniho kostel sv. Petra a Pavla v Peruci a kostel sv. Jakuba apoštola v Cítolibech. Lounský archiv, dochovaný od středověku, patří k nejvzácnějším v zemi.

Okres Most

Okres Most leží na západě Ústeckého kraje. Na severní straně je chráněn hradbou Krušných hor, ze západu, jihu a východu hraničí s okresy Chomutov, Louny a Teplice. Severní hranice území je zároveň i hranicí státní se Spolkovou republikou Německo.

Se svou rozlohou 467 km² je mostecký okres druhým nejmenším okresem v Ústeckém kraji, z celkové výměry kraje zaujímá 8,7 %. K 1. 1. 2025 se okres Most členil na 26 obcí, z nichž 6 má statut města. Na 1 km² zde v roce 2024 připadalo 230,2 obyvatel a mostecký okres byl tak třetím nejhustěji osídleným okresem Ústeckého kraje.

Území okresu náleží ke třem geografickým celkům. Na severu je to oblast Krušných hor, do jihovýchodní části zasahují kopce výběžku Českého středohoří, které v jihozápadní části přecházejí v Žateckou plošinu. Střední část okresu vyplňuje Mostecká kotlina v podobě velké pánve. Nejvyšším místem okresu je hora Loučná - 956 m n. m. Velká část okresu je součástí Severočeské uhelné pánve, která je zdrojem kvalitního hnědého uhlí.

Území okresu leží v povodí řeky Bíliny a jejího přítoku říčky Srpiny. Největší vodní plochou je jezero Most, které vzniklo zatopením hnědouhelného dolu Ležáky. Mezi další významné vodní plochy patří Propadlina, Farský rybník a jezero Matylda. Poblíž českého Jiřetína leží vodní nádrž Fláje vybudovaná na Flájském potoku za účelem zásobení vodou.

Mostecký okres je čtvrtým nejlesnatějším okresem Ústeckého kraje, lesní půda se rozkládá na téměř 35 % okresu. Ze všech okresů kraje má okres Most nejmenší podíl zemědělské půdy, která tvoří pouze 28,4 % jeho celkové výměry.

Ohromné nerostné bohatství zcela předurčilo charakter a ekonomický význam okresu. V letech budování socializmu, kdy se Československo orientovalo na energeticky náročný těžký průmysl, se hnědé uhlí stalo rozhodující složkou palivoenergetické základny. V průběhu čtyřiceti poválečných let zmizelo přes 80 obcí včetně starého města Most. I přes rozsáhlé změny krajiny v důsledku těžby uhlí zde ale najdeme řadu pozoruhodných památek, které mohou podpořit cestovní ruch. Ze starého Mostu, města s více jak sedmisetletou tradicí, zůstal zachován jen děkanský kostel jako vrchol gotického stavitelství a pozůstatky hradu na kopci Hněvín. Přemístění děkanského kostela za necelých 30 dnů na 51 speciálních hydraul...

tags: #klimatické #podmínky #Mělník #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Zlepšení environmentální bezpečnosti
• Složení a využití ekologického lepidla
• Tuhá paliva vs. biomasa: emise
• Druhy hmyzu v kompostu
• Třídění odpadu s pedálovým košem