Přírodní podmínky vždy ovlivňovaly lokaci a výslednou podobu každého sídelního útvaru, přičemž byly těsně provázány s klimatem. Kromě přírodních a klimatických podmínek měly na zakládání sídel vliv rovněž společenské, hospodářské a ekonomické poměry, spolurozhodující o existenci sídla v dlouhodobějším časovém horizontu.
O vhodnosti lokality k trvalému osídlení rozhodovala rovněž voda v krajině, zejména pak dostupnost vodního zdroje. Trvalý vodní zdroj v podobě řeky či potoka zajišťoval i potřebnou úrodnost půdy, závisející ovšem též na dalších faktorech. Kromě samotných vodních ploch a vodotečí byl důležitý především úhrn dešťových srážek v období růstu zemědělských plodin. Zohledňovány ovšem byly i rizikové jevy související s vodním režimem krajiny. Zpravidla se tedy jednalo o umístění staveb ve větší vzdálenosti od vodního toku nebo na vyvýšených terasách.
V důsledku dlouhotrvajících srážek nebo jarních tání sněhu bývala nejdříve zaplavována nivní území potoků a řek, nemající často ani pevné břehy. Na druhou stranu vznikaly i osady, které byly na vodním toku, přítoku nebo náhonu závislé. Příkladem mohou být rybářské osady a samozřejmě též stavby rybáren. Obdobně tomu bylo i v případě staveb na vodní pohon (vodní mlýny, pily atd.). Obecně platí, že rozlivná území byla zastavována až později v souvislosti se stavebním rozvojem obcí uvnitř intravilánu.
Obecně se drsnější klimatické podmínky projevily zejména soustředěním staveb kolem hospodářského dvora do kompaktnějších, tedy uzavřenějších forem. Tímto se zásadně odlišovaly oproti formám s volnějším rozmístěním, tj. bez stavebního propojení jednotlivých objektů usedlosti. V některých případech byly všechny prostory dokonce soustředěny pod jednu střechu.
Vesnice založené v období vrcholného středověku jsou zpravidla návesního půdorysu. U těchto je zástavba soustředěna kolem volného prostoru - návsi. Z hlediska přírodních podmínek vesnic zakládaných ve středověku převažuje teplá klimatická oblast a spíše rovinný terén, ať již vodorovný nebo mírně svažitý. V důsledku tohoto je převaha návesních vesnic ve vnitrozemí.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Z hlediska morfologického mohou návsi nabývat různého geometrického tvaru půdorysu, např. okrouhlého, čočkovitého i mnohobokého. Nepravidelné návsi jsou považovány za vývojově staršího původu, pokud přičinou nepravidelnosti nebyly přírodní podmínky. Geometricky pravidelné návsi jsou obecně považovány za mladší, založené jednorázovým kolonizačním počinem podle vyměřovací soustavy.
Rozlehlá náves volněji vymezena rozměrnými usedlostmi situovanými ve vzájemných rozestupech. S ohledem na umístění staveb hranice návsi často definována zahradami. Zahrady přitom zaujímají nejen mezilehlý prostor, ale někdy též prostor před štítovými průčelími. Větší či menší náves pevně vymezena usedlostmi situovanými vedle sebe a vyznačujími se obdobnou šířkou stavební parcely. Díky pravidelnému řazení a parcelaci vytvářejí průčelí návesní fronty, často rytmizované střídáním domů, ohradních zdí s branami a sýpek. Hranice návsi definované samotnými stavbami jsou shodné s jednotlivými stavebními čarami.
Obec Malíkov nad Nežárkou, okres Jindřichův Hradec. V přední části usedlosti orientované do návsi je situován štítově orientovaný dům a sýpka, často vzájemně propojeny ohradní zdí s branou. Střední část tvoří chlévy a jiné hospodářské prostory nebo samostatně stojící objekty. V zadní části usedlosti je zahrada se stodolou, která může stát uprostřed zahrady nebo až na jejím konci při záhumenní cestě.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
tags: #klimatické #podmínky #Malíkov