Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech a zahrnuje i severozápadní okraj historického území Moravy. Polohu kraje dále určují sousedící kraje - Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina.
Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek; rovnoměrné není osídlení ani rozmístění průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi území nejméně postižená antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim.
Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je pramennou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí.
Geomorfologické a klimatické charakteristiky okresu Chrudim
Okres Chrudim ve své dnešní podobě vznikl jako územní a správní celek v roce 1960 sloučením převážné části území dvou okresů: Hlinsko a Chrudim. K nim se přičlenily části dalších tehdy rušených okresů: Čáslav (Ronovsko), Vysoké Mýto (okolí Luže) a Polička (Prosečsko).
Územím okresu prochází rozhraní dvou geomorfologicky zcela odlišných oblastí. Severní a severovýchodní část je tvořena Českou tabulí, která je typická nižší nadmořskou výškou a výskytem mořských usazenin (pískovce, opuka). Nejnižší bod 231 m n. m. leží při hranici s okresem Pardubice u obce Tuněchody. Jižní a jihozápadní část náležící k Českomoravské soustavě je charakteristická pahorkatinným až vrchovinným reliéfem tvořeným vyvřelými a přeměněnými horninami.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Z poměrně výrazného rozdílu nadmořských výšek vyplývají i odlišné klimatické podmínky v jednotlivých částech okresu. Severní nížinné oblasti mají teplejší a sušší klima, směrem k jihu se podnebí mění v chladnější a vlhčí.
Vodní toky a plochy
Převážná část území okresu náleží do povodí Chrudimky, která pramení v jihovýchodním výběžku okresu u obce Svratouch a ústí do řeky Labe v Pardubicích. Na severu se do Chrudimky vlévá Novohradka, která spolu se svými přítoky odvodňuje východ okresu. Západní částí protéká řeka Doubrava vlévající se přímo do Labe. Na malé území na jihovýchodním okraji okresu zasahuje povodí řeky Svratky, která odvádí vodu do Dunaje. Rybníky a ostatní vodní plochy zaujímají celkem 15,4 km², tj. 1,5 % rozlohy okresu.
Okres Pardubice: Geografická a klimatická charakteristika
Okres Pardubice ve své dnešní podobě vznikl jako územní a správní celek v roce 1960 sloučením převážné části území čtyř tehdy rušených okresů: Holice, Pardubice-město, Pardubice-okolí, Přelouč a několika obcí z okresu Čáslav.
Pardubický okres patří k oblastem s ne příliš členitým povrchem a relativně nízkým výškovým rozpětím. Převážná část území je součástí úrodné Polabské nížiny, náležící z geomorfologického hlediska do celku Východolabské tabule s typickou nižší nadmořskou výškou a výskytem mořských usazenin (pískovce, opuky).
Nejnižší bod 201 m n. m. leží v místech, kde řeka Labe opouští území okresu (u obce Kojice při hranici s okresem Kolín). Dominantou rovinaté krajiny Pardubicka je Kunětická hora (295 m n. m.) ležící v katastru obce Ráby. Menší část území na jihozápadě spadá do oblasti Železných hor. Zde se nachází u obce Holotín nejvyšší bod okresu s nadmořskou výškou 398 m. Severovýchodní okraj patří k celku Orlické tabule.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Ve srovnání s ostatními okresy v kraji je podnebí okresu Pardubice spíše sušší a teplejší.
Vodní toky a plochy v okrese Pardubice
Nejvýznamnějším vodním tokem celého okresu je řeka Labe s levostrannými přítoky - řekou Chrudimkou (vlévá se do Labe v Pardubicích) a Loučnou (do Labe ústí nedaleko Sezemic). Díky vhodným terénním podmínkám a bohatosti krajiny pardubického Polabí na vodní toky zde byla již od konce 15. století založena řada rybníků. Ty dnes spolu s ostatními vodními plochami zaujímají 3,1 % území okresu (27,2 km²), což představuje nejvyšší podíl mezi okresy Pardubického kraje.
Nejrozlehlejší vodní plochou je Bohdanečský rybník (158 ha), který byl vyhlášen národní přírodní rezervací. Dominantou rybniční sítě je ve středověku uměle vybudovaný Opatovický kanál o délce 32 km začínající u Opatovic nad Labem a ústící do Labe u Semína.
Půdní podmínky
Na zemědělskou půdu připadá 59,2 % území okresu (520,9 km²), z toho nejvíce tvoří orná půda (420,6 km²). Trvalé travní porosty rostou na 69,1 km². Z nezemědělské půdy jsou nejvíce zastoupeny lesní pozemky, které pokrývají čtvrtinu rozlohy okresu. Souvislý lesní porost je především na severovýchodním okraji a dále v jihozápadní a západní části okresu. Dominující dřevinou na Holicku a Přeloučsku je borovice, na Pardubicku dub.
Klimatická klasifikace a teplotní charakteristiky
Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá celé území obce Srch do teplé podnebné oblasti T2. Oblasti zhruba do 300 m n.m. patří do teplé klimatické oblasti (průměrná červencová teplota nad 18°C, průměrný počet letních dnů více než 50, průměrný počet mrazových dnů méně než 110). Většina území patří do oblasti mírně teplé (průměrná červencová teplota 16 - 18°C, průměrný počet letních dnů 20 - 50, průměrný počet mrazových dnů 110 -160).
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Dlouhodobá roční průměrná teplota vzduchu se pohybuje od 8,7°C v nejnižších polohách (Přelouč) po přibližně 2°C v nejvyšších horských polohách (Králický Sněžník). Maximální teploty vzduchu mohou vystoupit až k 38°C.
tags: #klimatické #podmínky #Pardubice #charakteristika
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]