Klimatické podmínky Tachova: Charakteristika

Plzeňský kraj leží na jihozápadě Česka. Hranici kraje na západě tvoří státní hranice se SRN (Bavorskem), severozápadně leží kraj Karlovarský, severovýchodně kraj Středočeský a na jihovýchodě kraj Jihočeský.

Svou rozlohou 7 649 km² je třetím největším krajem v republice, avšak počtem obyvatel se řadí na osmé místo v Česku. Sedm okresů kraje (Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov) představuje územní celky výrazně se odlišující krajinným charakterem, počtem i skladbou obyvatelstva, ekonomickým potenciálem, velikostí i hustotou osídlení.

Rozmanitost přírodních podmínek je dána především reliéfem kraje. Z hlediska geografického systému lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí: Plzeňská pahorkatina, Brdská vrchovina (část), Český les a Šumava (část). Klimatické, geologické a hydrologické podmínky jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné.

Pro zemědělství v kraji jsou celkem příznivé podmínky. Zemědělská půda pokrývá 49,2 % celkové rozlohy kraje (z toho podíl orné půdy činí 65,8 %). Lesní hospodářství je charakteristické dostatečnými přírodními zdroji dřeva. Podíl zalesněné plochy na celkové rozloze kraje činí 40,5 % (zejména vlivem lesnatých ploch Šumavy, Českého lesa a Brdské vrchoviny).

K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Na území Plzeňského kraje se vyskytuje 202 zvláště chráněných území, z toho 5 připadá na chráněné krajinné oblasti (Šumava, Český les, Slavkovský les, Brdy a Křivoklátsko).

Čtěte také: Klimatické podmínky

Dálnice se v Plzeňském kraji rozkládají v délce 109,3 km, z toho nejvíce v okrese Tachov (44,7 km), dále pak v okresech Rokycany (25,9 km) a Plzeň-sever (18,9 km).

Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním, chybí zde města střední velikosti, struktura středisek je v porovnání s Českem atypická.

Plzeňský kraj je s počtem obyvatel 614 640 (k 31. 12. 2024) osmým krajem v Česku a tvoří tak 5,6 % z celkového počtu obyvatel republiky. Rozložení obyvatel v rámci kraje je značně nerovnoměrné, v Plzni žije 30,6 % a dalších 23,3 % obyvatel je soustředěno do 17 měst s více než 5 tisíci obyvateli.

Plzeňský kraj je v republice třetím nejřidčeji zalidněným krajem. Hustota obyvatel v kraji představuje 80,4 obyvatel na km² (hustota v Česku činí 138,3 obyvatel na km²). Nejnižší hustoty v Plzeňském kraji dosahují okresy Tachov (41,6 obyvatel na km²) a Klatovy (44,6 obyvatel na km²).

Nejstarší obyvatelé podle průměrného věku žili v okrese Klatovy (44,7 let), naopak nejmladší obyvatelé se vyskytovali v okrese Tachov (42,4 let).

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

V roce 2024 se v Česku i v Plzeňském kraji podílel na růstu obyvatel jen migrační přírůstek, který v Česku dosáhl 36 845 osob a v Plzeňském kraji 2 953 osob. Podíl Plzeňského kraje na celorepublikovém migračním přírůstku dosáhl 8,0 %. Přirozený úbytek v republice celkem činil -27 900 osob, v Plzeňském kraji -1 687 osob.

V roce 2024 dosáhl v Plzeňském kraji relativní počet živě narozených dětí hodnoty 7,5. V porovnání s celorepublikovým průměrem (7,7) byla tato hodnota nižší. Relativně nejvíce dětí se narodilo v okresech Plzeň-sever (8,1).

V počtu sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu (4,2) byla relativní hodnota Plzeňského kraje nižší než celorepublikový průměr (4,1). Relativně nejvíce sňatků bylo uzavřeno v okrese Plzeň-sever (4,6). I rozvodovost v Plzeňském kraji (2,0) byla lehce vyšší v porovnání s hodnotou v Česku (1,9). Relativně nejvíce manželství bylo rozvedeno v okresech Domažlice a Tachov (shodně 2,3) a naopak nejméně v okrese Plzeň-sever (1,8).

V roce 2024 představoval podíl Plzeňského kraje na celkovém hrubém domácím produktu v běžných cenách 4,8 %. V přepočtu HDP na 1 obyvatele (637 152 Kč) se v porovnání s ostatními kraji umístil na pátém místě.

K významným potravinářským podnikům Plzeňského kraje patří: Plzeňský Prazdroj a.s. (japonská pivovarnická společnost); STOCK Plzeň-Božkov s.r.o - tradiční výrobce lihovin, v současné době největší výrobce lihovin v Česku a BOHEMIA SEKT s.r.o. ve Starém Plzenci - významný producent vín.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

K významným průmyslovým odvětvím v regionu náleží strojírenství, které je spojováno především se jménem Škoda.

Plzeňský kraj je díky své poloze přitažlivý pro zahraniční investory. Zahraničním investicím dominuje japonský závod Panasonic Heating & Ventilation Air-Conditioning Czech, s.r.o., který vyrábí kompletní vnitřní jednotky tepelných čerpadel vzduch-voda Panasonic Aquarea.

Ke zmírňování sociálně ekonomických rozdílů přispívá přeshraniční spolupráce se sousedním Bavorskem v rámci euroregionů. Evropský program podpory přeshraniční spolupráce využívají v Plzeňském kraji okresy Domažlice a Klatovy v euroregionu Šumava a okres Tachov v euroregionu Egrensis.

V roce 2023 bylo v Plzeňském kraji zaměstnáno 228,6 tis. fyzických osob, což je 37,2 % z celkového počtu obyvatel v kraji.

Podle registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2024 v Plzeňském kraji evidováno 137 926 ekonomických subjektů, z toho bylo nejvíce fyzických osob (74,7 %).

V rámci Česka patří Plzeňský kraj k oblastem s nižším podílem nezaměstnaných. K 31. 12. 2024 zde bylo v evidenci úřadu práce registrováno 13 881 uchazečů o zaměstnání. V porovnání s ostatními kraji republiky zaujímá Plzeňský kraj s podílem nezaměstnaných 3,26 % druhé nejnižší místo. Nejvyššího podílu nezaměstnaných dosáhl okres Rokycany (4,03 %), naopak nejnižší podíl nezaměstnaných je registrován v okrese Plzeň-jih (2,16 %).

Nejhůře byla situace v okrese Klatovy, zde bylo evidováno 1,9 uchazeče na jedno pracovní místo. Nezaměstnaní absolventi a mladiství představovali v Plzeňském kraji 5,9 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce.

Síť předškolních a školských zařízení v kraji představuje 283 mateřských škol, 229 základních škol, 15 gymnázií a 45 oborů odborného vzdělání na středních školách bez nástavbového studia.

Pro cestovní ruch jsou v kraji příznivé podmínky. Město Plzeň nabízí mnoho kulturních památek, zajímavé je i jeho historické podzemí, které svým rozsahem téměř 20 km patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. K přírodním zajímavostem v Plzni patří Bolevecká rybniční soustava, což je z technického i krajinářského hlediska unikátní pozdně gotické dílo z 15. století. Je zde hustá síť rekreačních a turistických cest. K dalším často navštěvovaným místům patří Zoologická a botanická zahrada města Plzně a vrchy v okolí Plzně: Krkavec, Chlum a Sylván s rozhlednami.

Ke kulturním památkám kraje patří barokní zámek Manětín, klášterní konvent v Plasích (národní kulturní památka), zříceniny gotických hradů Radyně a Buben, renesanční zámek Kaceřov, zřícenina hradu Rabštejn nad Střelou, renesanční zámek Horšovský Týn, vodní hrad Švihov, zámek Kozel, barokní zámek Nebílovy, zámek Lužany, klášter v Kladrubech, hrad Kašperk, zřícenina gotického hradu Libštejn a mnoho dalších. Také Domažlice a jejich tradiční každoroční srpnové Chodské slavnosti přitahují pozornost mnoha návštěvníků.

Výborné podmínky pro letní i zimní rekreaci nabízí Šumava díky svým četným turistickým i cykloturistickým stezkám. Pro sjezdové i běžecké lyžování je zde mnoho upravovaných sjezdovek a běžeckých tras. K rekreaci a zlepšení zdravotního stavu je možno využít pobytu v Konstantinových Lázních, které jsou zaměřeny na prevenci, léčbu a rehabilitaci kardiovaskulárních chorob, na léčení pohybového aparátu a dýchacího ústrojí.

tags: #klimatické #podmínky #Tachov #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní dary ve víně
• Výtvarné techniky inspirované přírodou
• Vítězové Jihočeské ratolesti
• Jezera Matylda a Barbora: kvalita vody
• Příroda Rouchovan