Srovnání klimatických podmínek v České republice a na Slovensku

Klimatická změna se projevuje oteplováním i extrémními výkyvy klimatu a dotýká se lidí všude na světě i v České republice. I když za změnu klimatu mají historicky větší odpovědnost průmyslové země, její současné dopady nesou hlavně ti nejchudší, kteří mají na problému nejmenší podíl. Planeta se kvůli emisím skleníkových plynů ohřívá rekordním tempem.

V létě jsou kvůli změně klimatu v Česku výrazně horší vedra, v zimě ubývá sněhu a mrazu, jaro začíná dřív. Ale co podzim? Ten oteplování dlouho odolával, ale v posledních dekádách se už i toto roční období začíná citelně měnit.

Extrémní vlny veder 21. století postihující opakovaně Evropu odborníci často dávají do souvislosti se změnami klimatu. Podle meteorologické služby EU Copernicus je Evropa kontinentem, který se otepluje nejrychleji na světě, tzn. dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. „Roste počet dnů s teplotou, která je pro člověka nebezpečná,“ řekl profesor Miroslav Trnka, z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Lesní požáry představují stále častější hrozbu i v podmínkách České republiky. Změna klimatu přináší vyšší teploty, delší období sucha a častější extrémní výkyvy počasí, což vytváří ideální podmínky pro vznik a šíření požárů.

Tropické teploty takto pozdě nejsou vůbec obvyklé, naopak je to jeden z nejpozdějších tropických dnů v historii měření v Česku. Dalších tropických dnů se už asi nedočkáme, v nejbližších dnech pocítíme pravý podzim, teploty budou pod 20 °C.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Hodnocení v klimatickém indexu CCPI

Česká republika si letos polepšila v klimatickém indexu CCPI, který představily mezinárodní ekologické organizace na konferenci COP30 v brazilském Belému. ČR ale zůstává v nižší polovině žebříčku. Index hodnotí země podle vypuštění skleníkových plynů, využívání obnovitelných zdrojů, klimatických politik a používání energie. V celosvětovém žebříčku se Česká republika umístila na 42. místě, což ji umisťuje do nízké úrovně hodnocení. Meziročně si ale polepšila o sedm příček.

Lépe než Česko se umístilo i Slovensko, které je na 31. příčce. Pokud se srovná pouze 27 členských zemí Evropské unie, ocitne se Česko na 23. příčce. Hůře je na tom podle klimatického indexu už jen Polsko, Kypr, Maďarsko a Slovinsko. Slovensko je patnácté.

Nejlepšího hodnocení ČR dosahuje v kategorii skleníkových plynů, která mapuje současný stav a vývoj emisí, kde se umístila na 33. místě; nejhorší hodnocení dosáhla v kategorii klimatických politik s umístěním na 49. místě.

Adaptace na klimatické změny

Na konci 21. století podle Zahradníčka bude v Česku podnebí, které dnes je na severu Itálie, v Rumunsku, Bulharsku nebo na severu Řecka. „Nebude to typické středomoří, jako je Sicílie a už vůbec ne sever Afriky, ale klima se bude posouvat k jižním státům. A to hlavně v oblasti Polabí, jižní Moravy a Slovenska nebo Dolního Rakouska,“ přibližuje.

Změny se již projevují na Vysočině, která bývala chladnější a měla blíže horským oblastem, za posledních 60 let se ale proměnila v oblast typického středoevropského klimatu.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Klimatická změna kromě negativních dopadů přinese i některá pozitiva, například v zemědělství. Zahradníček dodává, že se rozšíří i možnosti pro české vinaře. „Už teď se zlepšuje kvalita vín, protože k tomu potřebujete dostatečnou sumu teplot,“ podotýká. Zároveň se ale mohou častěji objevovat škůdci a různé plísně. „Rozjeli jsme portál AgroRisk, který je pro zemědělce a varuje před škůdci, kteří se aktuálně můžou objevit. Jestli můžou hnojit, jestli přijdou pozdní mrazy. Je to pro každý katastr v České republice, protože jsme pochopili, že to začíná být palčivý problém. Stejně jako jsme před 8 lety pochopili, že problémem bude sucho,“ uzavírá s odkazem na projekt InterSucho.

Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR varuje, že do budoucna bude horkých vln v létě přibývat a zaměstnavatelé na to budou muset reagovat. „Provozy se budou muset přizpůsobit a chránit pracovníky před nadměrným vystavením slunečnímu záření a teplotnímu stresu.

Nové předpisy a regulace nemusí být jedinou cestou, jak bojovat se změnami teplot souvisejícími se změnou klimatu. „Cestou je podle mě spíše pokrok a vývoj v rámci udržitelných technologií. Pro Evropskou unii je to obrovská výzva a zároveň možnost, jak dohnat ujíždějící svět,“ konstatuje Pavel Zahradníček v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Sucho a vodní režim

Jak klimatická změna, kácení lesů a intenzivní hospodaření narušují vodní režim a biologickou stabilitu české krajiny? Jak souvisí stav půdy, lesních ekosystémů i řek - a proč je jejich obnova mnohem komplexnější, než se na první pohled zdá?

Na pětině českého území panuje v hloubce do jednoho metru extrémní půdní sucho. Na další desetině území je pak sucho výjimečné. Situace se bude dál zhoršovat a přispívají k tomu i aktuální vysoké teploty, které sebou nesou zdravotní rizika. Situaci komentuje pro ČT 24 Miroslav Trnka.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Zatímco v půdě do hloubky jednoho metru není nikde sucho, hladina v některých přehradních nádržích, zejména v Čechách, je velmi nízko. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná, nicméně průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila, řekl ČTK.

tags: #klimaticke #podminky #Ceska #a #Slovenska #srovnani

Oblíbené příspěvky:

• Klimatické změny a české firmy
• Životní cesta Leony Machálkové
• Prevence odpadu v Fast Food
• Dokument o české přírodě
• Státní závěrečná zkouška - environmentální studia: okruhy otázek