Správní obvod ORP Velké Meziříčí leží ve východní části Vysočiny. Na severu sousedí se správními obvody Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou. Na západě hraničí se správním obvodem Jihlava, na jihu se nachází správní obvody Náměšť nad Oslavou a Třebíč a na východ sousedí s obcemi Jihomoravského kraje.
Území ORP Velké Meziříčí přísluší ke geomorfologické jednotce Českomoravská vrchovina. Povrch má charakter pahorkatiny až vrchoviny se střední výškou 512 m n. m. Území ORP Velké Meziříčí se nachází v části Bítešské vrchoviny, která tvoří severovýchodní část celku Křižanovské vrchoviny. Krajina je zvlněná s táhlými hřbety a mělkými sníženinami. Hluboký zářez vytváří údolí řeky Oslavy a protáhlá sníženina podél toku říčky Balinky.
Převážná část území spadá do moldanubické oblasti Českého masivu a sice v západní části do jednotvárné skupiny, tvořené především různými druhy rul a migmatitů,a v centrální části do pestré skupiny moldanubika, kde se jedná ogranulity, amfibolity a serpentinity s čočkovitými vložkami krystalických vápenců. Ze severu je moldanubikum ohraničeno metamorfity kutnohorsko-svratecké oblasti. Z půdních typů je nejvíce zastoupena kambizem mesobazická a modální, pseudoglej modální a v nivách řek glej modální.
Oblast Velkomeziříčska je podle klimatických charakteristik zařazena do oblasti mírně teplé. Na rozložení teplot má největší vliv nadmořská výška a reliéf. Průměrné roční teploty se zde pohybují kolem + 7 º C.
Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie České Vysočiny, soustavy Česko - Moravské a podsoustavy Českomoravské Vrchoviny. Území města pak řadíme do celku Křižanské vrchoviny, podcelku Bítešská vrchovina. Bítešská vrchovina je plochá vrchovina se střední nadmořskou výškou 517 m n. m. Na západě je tato plochá vrchovina rozřezaná řekou Oslavou a vystupují zde skaliska s izolovanými balvany. U Velkého Meziříčí vzniká kupovitý povrch. Nejvyšší bod je Harusův kopec v nadmořské výšce 741 m n. m. Území dále náleží do okrsku Velkomeziříčská pahorkatina - jedná se o členitou pahorkatina protkanou údolími řeky Oslavy. Nejvyšším bodem je Chlumek 628 m n. m. Nejnižší nadmořská výška se pohybuje okolo 450 m n. m., nejvyšší okolo 640 m n. m. Z horninové stavby zde převládá granit, dále je zastoupená ortorula a v menší míře poté amfibolit, aplit a pegmatit. Celá oblast patří do oblasti Moldanubika. Z půdních typů zde převládá kambizem mesobazická a v nivách řek fluvizem glejová. Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá většina katastrů města do oblasti MT9, okrajově poté do oblasti MT5. Podnebí je tedy charakteristické dlouhým, teplým, suchým až mírně suchým létem s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Klimatické poměry Obory plně odpovídají regionu Českomoravské vrchoviny, léta jsou mírně teplá, mírně suchá s mírně chladnou zimou. Obora je charakteristická dubovo-jehličnatým vegetačním stupněm.
Také Obory se tvrdě dotkla současná kalamita rozšíření kůrovce, podpořená současným klimatem a nezbylo, než vymýtit téměř všechny starší smrkové porosty.
V oboře se počítá s výsadbou dalších dubů, jeřábů a ovocných stromů.
V souvislosti s klimatickými změnami se realizují i vzdělávací programy pro děti a mládež, které se zaměřují na témata jako:
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
tags: #klimatické #podmínky #Velké #Meziříčí