Klimatické podmínky a vliv větru o rychlosti 11 m/s

Mezi ergonomicky posuzované prostředí, které pozitivně nebo negativně ovlivňuje člověka, patří také počasí. Článek zohledňuje vliv meteorologických faktorů, postihujících meteorosenzibilitu, a to v důsledcích na aktivitu, pohodu a zdraví člověka. Již od počátků lidské civilizace je člověk a lidská společnost, a nejen ona, ale veškeré živé organismy, ovlivňován meteorologickými vlivy, jež jsou součástí zemské atmosféry, ve které se odehrává veškeré dění na Zemi a bez níž by nebylo života.

Počasí nás obklopuje tak moc, že už je často ani pořádně nevnímáme, pokud nás neovlivní svými rozmary. Počasím rozumíme stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a času. Počasí se vyjadřuje souborem okamžitých nebo krátkodobě proměnných meteorologických stavů vyjádřené ve formě teploty vzduchu, tlaku vzduchu, vlhkosti vzduchu, oblačností, atmosférických srážek s možností bouřek, směru a rychlosti větru, slunečním svitem apod. Naproti tomu klima (podnebí) označuje se dlouhodobějším („zprůměrovaným“) režimem počasí typický pro určitou oblast nebo místo.

Vliv počasí na zdraví člověka

Zaměříme-li se z pohledu počasí na jeho vliv na zdravotní stav člověka nelze přehlédnout jak změny meteorologických faktorů více či méně ovlivňují život člověka. Je jisté, že každý člověk vnímá počasí a jeho změnu odlišně. Například jinak reagují lidé žijící na venkově či ve městech. Zaleží také na pohlaví, věku, rase a na mnoha dalších faktorech.

Hovoříme zde proto o tzv. Meteorosenzibilitou se rozumí schopnost organismu reagovat na stav a změny atmosférického prostředí. Přičemž existuje několik stupňů vnímavosti. Někteří jedinci jsou zcela necitliví. Když pomineme tuto skupinu jedinců, tak se tyto změny v nižším stupni citlivost na počasí projevují ve formě únavy, malátnosti, nechutenství, deprese, neklidného spánku a ve vyšším stupni pak převážně lokálními projevy, jako tzv. bolest z počasí.

Meteorotropní choroba je patologický děj organismu, na jehož vzniku nebo průběhu se podílejí meteorologické faktory. Lidské tělo, které je nedílnou součástí přírody, přirozeně reaguje na všechny děje, které se dějí v troposféře. Organismus v mladém věku, kdy je plný síly, se snadno s těmito přírodními vlivy vyrovná. Ve vyšším věku přibývá chorob a imunita se snižuje. Organismus se nestačí s prudkými výkyvy počasí vyrovnat a reaguje zhoršením zdravotního stavu. Nejcitlivějšími jsou kardiaci, lidé, kteří prodělali vážnější úraz, astmatici, revmatici a další oslabení jedinci. V seniorském věku počet meteorosenzitivních prudce roste.

Čtěte také: Bezpečnost práce při silném větru

Vliv počasí se navíc ještě může zvýraznit, působí-li i jiné faktory (znečišťující prostředí aj.) či zátěže (nervové vypětí, stres) nebo vlivem momentálního (zdravotního) stavu jedince. Proto na počasí reagují více nemocní a staří lidé s již nedostatečně pružnými adaptačními mechanismy. Zátěž počasí na člověka může vyvolat bouřlivější reakci lidského organismu vedoucí až i k úmrtí. Dále se ještě epidemiologickými studiemi zjistilo, že lidí více citlivých na počasí přibývá. Příčinou může být zchoulostivění člověka vlivem moderního způsobu života. Z odborných výsledků výzkumu bylo zjištěno, že citlivě na počasí reaguje 40-60 % lidí.

Meteorotropní choroby

Definice meteorotropní choroby byla již zmíněna. Jde o nemoci, jejichž vznik nebo průběh je spjat s komplexem meteorologických faktorů, k nimž patří např. teplota a vlhkost vzduchu, změny tlaku vzduchu, nadbytek nebo nedostatek ultrafialového záření, el. vlastnosti ovzduší apod. Mezi tyto meteorotropní choroby patří zejména onemocnění dýchacího systému, srdečně-cévní onemocnění (infarkt myokardu, plicní embolie, mozková mrtvice, záchvaty kardiálního astmatu, anginy pectoris a další) a epileptické záchvaty. Nic méně ještě existuje mnoho dalších chorob, na které má také značný vliv počasí. Jedná se například o některé oční choroby (zejména záchvaty glaukomu a expulzivní nitrooční krvácení), vředové choroby žaludku a dvanáctníku a některá infekční onemocnění (například chřipka).

K meteorotropním chorobám patří také alergická rýma či průduškové astma, které se zhoršují při náhlých změnách počasí, hlavně na jaře a na podzim. Na tyto choroby působí kromě výše zmíněných faktorů, také synoptické situace (cyklony, tzv. tlakové níže, vyznačující se nízkým barometrickým tlakem a anticyklony, tzv. tlakové výše, vyznačující se vysokým barometrickým tlakem) a atmosférické fronty (teplé, studené a okluzní).

Onemocnění dýchacího systému

Onemocnění dýchacího systému ovlivňuje i znečištění ovzduší, kde se ale meteorologické faktory uplatňují nepřímo. Za přímé uplatnění meteorologických faktorů lze považovat vznik nemoci z nachlazení. Za jednu z příčin vzniku tohoto onemocnění lze považovat prvotní chladovou reakci cév sliznic horních cest dýchacích. Důkazem toho je pozorování, že při vzestupu teploty ovzduší dochází k poklesu nemocnosti na respirační choroby. Další nemocí dýchacího systému lze považovat alergické choroby, zejména průduškové astma. Astma není způsobováno přímo počasím, ale počasí značně ovlivňuje jeho průběh. Dalším nepříznivým obdobím pro lidi s nealergickým astmatem je přelom podzimu a zimy, zvláště při špatném inverzním počasí.

Naopak co se týče alergického typu astmatu, ovlivňují meteorologické faktory významně hlavně přenos alergenů. Proto je pro tento typ astmatiků nevýhodné proudění vzduchu z oblastí bujné vegetace. Dále například při nedostatku srážek je nižší efekt tzv. vymývací schopnosti v ovzduší. Mezi nemoci ovlivňované meteorologickými faktory patří třeba i senná rýma a další alergické nemoci. Zde ale ovlivňují meteorologické faktory pouze distribuci pylů a jeho celkový obsah v atmosféře.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Srdečně-cévní onemocnění

Toto onemocnění je velice významné, například v České republice je příčinou více než 58 % všech úmrtí. Postihuje muže i ženy, často v nejproduktivnějším věku. Mezi tyto nemoci patří například tromboembolická nemoc žilního původu, zvláště plicní vmetek, dále mozková mrtvice a v neposlední řade také srdeční ischemické choroby jako infarkt či již zmíněná angina pectoris. Plicní embolie je ucpání části plicní cirkulace materiálem přineseným do plic krevním proudem a vyskytuje se ve větším počtu výskytů ve dnech průchodu atmosférických front.

Mezi další srdečně-cévní nemoci patří mozková mrtvice. Meteorologickým faktorem, který v tomto případě hraje roli, je teplota ovzduší. Byla nalezena korelace mezi počtem zemřelých a průchodem teplých front. Mezi meteorologickými faktory a výskytem mozkové mrtvice byla také nalezena statisticky významná korelace. Výskyt této nemoci ovlivňují velmi nízké teploty, ale i velmi vysoké teploty nad 40°C s parciálním tlakem nad 1,87 kPa. Významnější než vlastní hodnota meteorologických faktorů, se zdá být spíše rychlost jejich změn.

Poslední srdečně-cévní nemocí, která je ovlivňována meteorologickými faktory, je srdeční infarkt a angina pectoris. Srdeční infarkt je způsoben náhlým přerušením dodávky kyslíku do srdečního svalu s následným odumřením části svalových vláken a angina pectoris je nemoc, která jej může vyvolat. Pro kardiaka platí, že pohyb v přírodě je pro něj bezpečný při teplotě mezi 4°C až 30°C a při vlhkosti mezi 50-70 %. Meteorologickými faktory, které nejvíce ovlivňuji vznik infarktu, jsou buď velmi nízké nebo velmi vysoké teploty. Dalším významným meteorologickým faktorem, který ovlivňuje vznik infarktu, je barometrický tlak. Například při vzestupu barometrického tlaku bylo zjištěno, že se druhý den na to zvýšil i počet úmrtí.

Vliv větru na člověka

Klima a počasí má na člověka vliv, ať už chce nebo nechce. Náš organismus ovlivňuje horko, chlad, vlhkost vzduchu, tlak vzduchu, vítr, ale i elektrické impulsy, elektromagnetické pole a elektricky nabité částice v ovzduší. Zcela zdravý člověk snáší změny počasí bez obtíží, citliví lidé naopak trpí, a nejvíce jsou ohroženi ti, kteří mají nějakou chorobu a každá změna počasí zesiluje její projevy. Výrazně na počasí reagují revmatici, astmatici, lidé s poruchami oběhovými a srdečními. Nejvíce však trpí nepříznivým počasím lidé se sklony k depresím a psychicky labilní. Obzvlášť vnímaví jedinci mohou trpět až dva dny před začátkem bouřky.

Obecně se zejména vnímá, jak moc je vzduch teplý nebo studený a jak fouká vítr. Pokud chladnější vítr způsobuje odvanutí tělesné teploty z povrchu pokožky, lidské tělo tak může vnímat pocitově mnohem nižší teplotu, než je ta skutečná. V zimním období i malý vítr dokáže pěkně znepříjemnit pobyt venku. Nejohroženější skupinou, vlivem vyšších nebo nízkých teplot, jsou kardiaci a lidé, kteří mají problémy s oběhovým systémem. Například lidé s nízkým tlakem špatně snášejí horké počasí a jsou aktivnější, jakmile se ochladí. U pacientů s hypertenzí je tomu naopak. Při prudkém ochlazení se zužují cévy a zhoršuje se prokrvení orgánů. V krajním případě může dojít až k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Vítr vzniká v důsledku nerovnoměrného rozložení tlaku vzduchu nad zemí. Vzduch proudí z oblasti vyššího tlaku do míst s nižším tlakem. Pohyb vzduchu v atmosféře nastává ve snaze vyrovnávat tlaky na různých místech. Vzduch se pohybuje jak horizontálně, tak i vertikálně. Na proudění vzduchu závisí i srážky. Četnost větrů se zakresluje do větrných růžic.

Zejména v zimních měsících se sleduje tzv. Wind chill. V překladu můžeme hovořit o chladu větru. Naši pocitovou teplotu výrazně snižuje vítr. Náš organismus mající teplotu většinou lehce přes 36 °C ohřívá slabou vrstvu okolního vzduchu. V blízkosti naší pokožky se vytváří izolační vrstva teplého vzduchu. Pokud vane vítr, teplejší vzduch v blízkosti pokožky ztrácíme a více pociťujeme chlad. K efektu dochází především při nízkých teplotách. Z toho důvodu je Wind chill počítán pouze pro teploty nižší než 10 °C a rychlosti větru nad 1,3 m/s.

Za vedra působí mírný vítr příjemně, neboť ochlazuje kůži až o 3°C. Při mrazu je však takovýto vítr i nebezpečný. Ještě je zajímavé, že vítr o rychlosti 3 m/s zvyšuje při dýchání spotřebu kyslíku asi o 25 %. Některé druhy místních větrů mají dokonce velmi negativní biologické účinky. Příkladem je známý fén. Je dokázáno, že tento teplý a suchý vítr vanoucí od jihozápadu vyvolává zejména na závětrné straně Alp u citlivějších lidí řadu příznaků, jimž se říká fénová nemoc.

Fén ovlivňuje jak fyzické, tak duševní funkce člověka. Vyvolává deprese a migrény, zhoršuje schopnost soustředění, ztěžuje dýchání, způsobuje únavu, nespavost, nechutenství, zvětšuje revmatické bolesti a zhoršuje i srdeční a cévní choroby. V době fénu přibývá i sebevražd, dopravních nehod a zvyšuje se i kriminalita. Zajímavé je, že účinky fénu byly popsány jak ve volné přírodě, tak i v uzavřených místnostech. Fénová nemoc přitom vzniká až po 1 až 2 letech pobytu v dané oblasti.

Vítr má i mnoho kladných vlastností. Jednou z nich je fakt, že je vlastně jediným prostředkem na rozrušení nepříjemných přízemních inverzí. Jedině pořádný vítr doslova vymete škodliviny jako oxid siřičitý a oxidy dusíku, prach a jiné nečistoty které bychom museli dýchat.

Extrémní klimatické jevy

Příroda nás v posledních letech překvapuje svými extrémními projevy. Dlouhodobá sucha se střídají s vydatnými přívalovými srážkami, které způsobují zaplavení míst, kde by to člověk nečekal. Výskyt tornád ve střední Evropě už snad nikoho nepřekvapuje. Většinu níže uvedených extrémních klimatických jevů je možné předpovědět dostatečně předem.

Český hydrometeorologický ústav vydává, v případě předpokládaného výskytu nebezpečného klimatického jevu, výstražnou informaci. Ta obsahuje kromě charakteru nebezpečného jevu také časový a prostorový rozsah platnosti výstražné informace, míru rizika (nízké, vysoké, extrémní) a doporučení, jak nebezpečí eliminovat. Kromě předpovědních relací v médiích se o aktuálně vydaných výstrahách dozvíte více na www.chmi.cz. Můžete se tedy informovat také u nich. V mnoha obcích navíc funguje systém informování občanů (nejen) o hrozícím nebezpečí pomocí bezplatných SMS zpráv.

Bouřky

Bouřka vzniká nejčastěji v letních dnech, zejm. v odpoledních a večerních hodinách. Nejvíce bouřkových dní (v průměru 30) se vyskytuje v horských oblastech. Na jižní Moravě je těchto dnů v průměru 10 až 20 za rok. Největší riziko představují právě blesky, které jsou každoročně zdrojem požárů a také příčinou zranění (popálení) či usmrcení osob. Přívalové deště doprovázející bouřku jsou ve většině případů krátkodobého charakteru. Občas mohou být tyto srážky mimořádně intenzivní, kdy voda nestačí z ohrožené oblasti normálně odtéct. To má za následek vznik tzv. přívalových (v médiích často také používaný pojem „bleskových“) povodní.

Nárazový vítr je nebezpečný svým působením na předměty, které nás obklopují. Důsledkem jsou např. pády stromů, sloupů nebo drátů elektrického vedení, částí budov apod., což může způsobit zranění osob. Co se týče krupobití, to představuje nebezpečí zejména tehdy, vyskytují-li se kroupy o průměru větším než dva centimetry.

Prevence a bezpečnost při bouřkách

• Plánujete-li nějakou cestu (výlet na kole, pěší túra apod.), sledujte předpovědi počasí. V případě, že během dne hrozí bouřky, raději cestu odložte.
• Vidíte-li, že se bouřka již blíží, raději zůstaňte doma a nikam nevycházejte ani nevyjíždějte.
• Za bezpečný se považuje úkryt v dobře uzemněných, zděných, kamenných nebo železobetonových stavbách. Abyste byli ochráněni před bleskem co nejlépe, je nutné mít v pořádku hromosvodní soustavu.
• Zkontrolujte uzavření všech oken a dveří a v blízkosti domu (na zahradě) upevněte volně položené předměty (nebo je uschovejte, je-li to možné), odveďte do bezpečí zvířata, ukryjte automobil do garáže.
• Zdržujte se dále od oken, elektrospotřebičů, zásuvek, telefonu, kamen a vodovodu. Blesk se může šířit elektrickou a telefonní sítí, vodovodními trubkami i trubkami ústředního topení.
• Jste-li venku a nemáte-li možnost se ukrýt do budovy, v žádném případě se nezdržujte na otevřených a vyvýšených místech v krajině. Nacházíte-li se zrovna na horském hřebeni nebo vrcholcích hor, pokuste se dostat co nejrychleji dolů.
• V otevřené krajině vyhledejte co nejnižší polohy (údolí) - pozor však na přívaly vody. Pokud nemáte možnost dostat se rychle dolů, zaujměte co nejnižší polohu (nelehejte si však na zem!).
• Je nutné mít se zemí co nejmenší kontakt - dřepněte si „na bobek“, nohy mějte co nejblíž u sebe, ruce u těla, hlavu schovejte mezi ramena a zavřete oči. Je-li vás více, nebuďte v tělesném kontaktu, ale držte se dál od sebe.
• Neschovávejte se pod vzrostlými stromy, skalními převisy, vstupy do jeskyní, šachet apod.
• Velmi nebezpečné je zdržovat se v blízkosti vodních toků nebo vodních ploch. Nedotýkejte se a ani nebuďte v blízkosti kovových předmětů (žebříky, ocelová lana, zábradlí, plot apod.). I stožár nebo pouliční lampa jsou nebezpečné.
• Nepoužívejte deštník, golfové hole a další vodivé předměty.
• Pokud dojde k pádu drátů elektrického vedení na zem, v žádném případě se jich nedotýkejte a ani se k nim nepřibližujte.
• Pobyt v automobilu během bouřky je relativně bezpečný za předpokladu, že má vozidlo uzavřenou plechovou karoserii (nikoli kabriolet s plátěnou střechou). Zastihne-li vás bouřka na silnici, v každém případě zůstaňte ve vozidle.

Silný vítr a tornáda

Síla větru je dána hloubkou tlakové níže a rozdílem tlaků v jejím středu a na jejím okraji. Čím je rozdíl těchto tlaků větší, tím silnější fouká vítr. Pro vyjádření síly větru se používá Beaufortova stupnice, podle které jsou rychlosti větru rozděleny do 12 stupňů. Každému stupni je přiřazeno slovní označení a projevy větru. Nejsilnější vítr je nazýván orkán. Směr a rychlost větru je ovlivněn tvarem terénu, nejvyšší rychlost je zejm. na horách. Rychlost větru se udává v m/s, resp. v km/h (1 m/s = 3,6 km/h).

Při vysokých rychlostech se vítr projevuje zejména svými destruktivními účinky (způsobuje velké škody na majetku, v lesích a v elektroenergetice). Je příčinou řady úrazů či usmrcení osob způsobených padajícími či letícími předměty. Silný vítr také ztěžuje pohyb a dýchání a odnímá teplo, takže pociťujeme větší zimu.

Tornádo je silně rotující vír mající tvar nálevky, chobotu, který se spouští ze spodní základny konvektivních bouří (tzv. supercel) a během své existence se alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Tornáda se nejčastěji vyskytují v USA, avšak jsou pozorována i u nás. Síla tornáda je dána Fujitovou stupnicí rozdělenou do 6 stupňů (F0-F5, přičemž F5 je nejsilnější).

Prevence a bezpečnost při silném větru a tornádech

• Je-li ČHMÚ vydána výstraha na silný vítr (velmi silný vítr / extrémně silný vítr), omezte pohyb venku. Nejlépe zůstaňte doma a nikam nevycházejte ani nevyjíždějte.
• Za bezpečný můžeme považovat pobyt v budově s nenarušenou statikou nebo naopak na volném prostranství (louka), kde vás neohrozí letící předměty. Naopak nejnebezpečnější je pobyt v lese, v blízkosti vzrostlých stromů nebo v okolí starších budov.
• Zdržujte se dále od oken. V případě tornáda si najděte bezpečnou místnost v nižších podlažích nebo ve středu budovy. I když je tornádo na první pohled atraktivní jev, nikdy neopouštějte domov a neotvírejte okna kvůli lepšímu výhledu!
• Dávejte pozor na pády drátů elektrického vedení na zem. V žádném případě se jich nedotýkejte a ani se k nim nepřibližujte. Jste-li v jejich bezprostřední blízkosti, snažte se od nich vzdálit drobnými krůčky.
• Velké nebezpečí hrozí od předmětů unášených větrem (střešní tašky, plechy a další pevné a ostré předměty), snažte se tedy najít úkryt pod pevným přístřeškem. Pozor v lese - hrozí pád nestabilních stromů. V případě tornáda se snažte co nejrychleji dostat z jeho dosahu.
• Pokud zrovna řídíte, jeďte pomalu a maximálně opatrně, máte-li možnost tak i zastavte na bezpečném místě nejlépe čelem k směru větru (při bočním větru hrozí převrácení vozidla). Dávejte pozor na možné překážky na silnici (popadané stromy, větve a další předměty).
• Vidíte-li tornádo, pokuste se dostat co nejrychleji mimo směr pohybu tornáda. Zkontrolujte okolí domu (zejména všechna okna a stav střešní krytiny). Jste-li ve vozidle, zkontrolujte jeho stav, zejména pneumatiky, čelní sklo a karoserii.

Vysoké teploty

Vysoké teploty se u nás vyskytují v letních měsících. Nejvyšších hodnot je dosahováno kolem 15. hodiny odpolední. Trvají-li vysoké teploty delší dobu, představují značnou zátěž pro organismus. Ta je znásobena i vyšší vlhkostí vzduchu a přímým slunečním zářením. Nejvíce ohroženými skupinami lidí jsou senioři, malé děti, astmatici a kardiaci.

Dlouhotrvající vysoké teploty a nedostatek srážek mají na svědomí rovněž sucho. Extrémní vedro může způsobit celkové příznaky u postiženého a také ho ohrozit na životě.

Úpal a úžeh

• Úpal: vzniká celkovým přehřátím organismu, ke kterému může dojít při zvýšené teplotě okolí nebo sníženém odvodu tepla z těla. Příkladem může být vysoká teplota vzduchu, vysoká vlhkost, příliš mnoho vrstev oblečení anebo různé choroby či intoxikace, kdy dochází k selhání termoregulace organismu. Příznaky: horečka až 40 °C, červená, suchá kůže, poruchy vědomí. POZOR: úpal může být život ohrožující stav.
• Úžeh: je výsledkem působení slunečních paprsků na mozek a jeho obaly, často se vyskytuje současně s popáleninami od sluníčka.

Základní opatření při poskytování první pomoci jsou pro obě onemocnění podobná. Postiženého přeneste do chladného stinného prostředí. Postiženému při vědomí, který je schopen polykat, podejte dostatek chladných tekutin s minerály. Vysokou horečku snižujte pomocí aktivního chlazení postiženého - sprchování chladnou vodou, studené obklady na trup v kombinaci s ventilátorem nebo vystavením proudu chladného vzduchu. Nepodávejte léky na snižování teploty, tzv.

Silný mráz a námrazové jevy

Silný mráz je charakteristický pro zimní měsíce. Mezní teplotou je -12°C, u velmi silného mrazu (resp. extrémního mrazu) je to -18°C (resp. -24°C). Pocitová teplota však může být ovlivněna větrem - tzn., že čím silnější vítr fouká, tím větší je pocit chladu.

Silný mráz i prudké poklesy teploty mohou vést ke značným škodám na majetku, v energetice (havárie ve vodovodních řádech v důsledku popraskání potrubí), v dopravě, ale také v hospodářství. Pod slovním spojením „námrazové jevy“ jsou schovány ledovka, náledí a námraza. Často jsou tyto pojmy zaměňovány anebo jsou chybně považovány za totožné. Liší se zejména způsobem vzniku.

• Námraza vzniká zamrzáním kapek mrznoucí mlhy při jejich styku s povrchy (země, objektů) o teplotě pod bodem mrazu (mezní hodnotou je teplota -12°C a nižší, kdy k jejímu vzniku už zpravidla nedochází). Námraza narůstá tím rychleji, čím vyšší je rychlost větru. Největší problémy způsobuje především v elektroenergetice, kdy může pod tíhou ledové vrstvy docházet k pádu drátů elektrického vedení.
• Ledovka vzniká tehdy, když na prochlazený zemský povrch (i na dráty elektrického vedení, větve stromů apod.) dopadají kapky deště, které okamžitě zamrzají a tvoří tak průhlednou vrstvu ledu s hladkým povrchem.
• Náledí vzniká postupným mrznutím nepřechlazených kapek deště na zemském povrchu. Může vznikat rovněž zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu, jestliže teplota klesne pod bod mrazu.

Podchlazení je závažný stav, který se vyznačuje poklesem centrální tělesné teploty a postupným útlumem vědomí, dýchání a oběhu. Při poklesu pod kritickou mez dojde k zástavě oběhu. Pro vznik podchlazení stačí, když je venku „pouze“ chladno, nemusí mrznout. Riziko vzniku podchlazení závisí na okol...

Větrné podmínky v České republice

Větrné podmínky lokality jsou silně ovlivněny také svým bližším okolím, které může vliv regionálně platných zákonitostí do značné míry setřít. V prvé řadě je proudění při zemském povrchu do značné míry předurčeno větrnými podmínkami ve volné atmosféře, které nejsou ovlivněné lokálním terénem. Na této úrovni nad územím České republiky poměrně zřetelně převládá proudění ze západních směrů, ostatní směry větru jsou zastoupeny méně a vyznačují se i nižšími průměrnými rychlostmi.

V návaznosti na to hrají i v menších výškách nad zemí západní směry větru nejvyšší roli. Určitou modifikaci lze pozorovat, kde dochází k posílení jihozápadního směru větru. Takové podmínky se objevují v západní polovině Čech, zejména v prostoru na západ a jihozápad od Prahy. V širší oblasti Českomoravské vrchoviny nejvíce převládají severozápadní a jihovýchodní směr větru, výrazněji je však zastoupen i západní směr proudění. Zvýšený význam jihovýchodního, případně až jižního směru větru lze pozorovat zejména na Moravě (kromě severovýchodu Moravy) a v severovýchodní části Čech, v některých místech se dokonce jedná o nejčetnější a nejsilnější směr větru.

V oblasti Moravské brány a Nízkého Jeseníku dominují severovýchodní a jihozápadní směry větru. V oblasti jihovýchodní Moravy, ale také pro Drahanskou vrchovinu nebo podhůří Orlických hor se střetává více vlivů, což vede k výskytu hned tří převládajících směrů větru.

Například pro lokality v údolní poloze se proudění stáčí ve směru údolí, naopak na hřebeni má vítr tendenci se stáčet kolmo na hřeben. Pokud se některým směrem nachází orografická překážka, například v podobě horského hřebene, pak lze očekávat spíše proudění obtékající tuto překážku. Vítr za překážkou bývá spíše potlačován, ve specifických případech se však může naopak vyskytovat silný padavý vítr „z hor“. Vítr natékající na překážku je téměř vždy citelně zeslaben, úměrně její velikosti.

tags: #klimatické #podmínky #vítr #11 #m/s #vliv

Oblíbené příspěvky:

• Kompostování v bytě: Snadný návod
• Ochrana přírody pro děti
• Posun Břemene
• Španělština a překlady
• Vysvětlení Bergmanova pravidla