Klimatické poměry a mapy v České republice

Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.

Mapování klimatických podmínek

Mapy bonity klimatu zpracoval pro IPR Praha Český hydrometeorologický úřad v r. Souhrnným zpracováním dílčích map vznikla výsledná mapa bonity klimatu.

Přirozená ventilace proudění

Mapa vznikla váženou kombinací vrstvy topografických překážek v osmi směrech proudění a vrstvy četností větru v těchto směrech. Vrstva topografických překážek vznikla na základě analýzy viditelnosti v uzlových bodech 1000 x 1000 m. Pro každý uzlový bod byl vypočítán koeficient viditelnosti v osmi sektorech (0° ± 22,5°, 45° ± 22,5°, atd.).

Zastavěnost území

Mapa vznikla kombinací rastrové vrstvy vegetačního pokryvu (NDVI) a rastrové vrstvy urbanizace, která byla vytvořená z uzlových bodů 25x25 metrů. Pro každý bod byl vypočítán poměr ploch zástavby ve čtverci 100 x 100 m k celkové ploše zájmového území (100 x 100 m).

Klimatické oblasti v ČR

Služba zobrazuje klimatické oblasti vycházející z pozorování v letech 1961-2000 a zároveň došlo k jejich porovnání za léta 1901-1950. Za stěžejní kritérium pro vymezení základních klimatických oblastí byla vybrána délka ročního období podle počtu dnů s charakteristickými teplotami. Pro letní období byl počet letních dnů, pro délku zimního období pak počet ledových dnů. Celkově bylo vymezeno 5 základních klimatických oblastí (velmi chladná, chladná, mírně teplá, teplá a velmi teplá klimatická oblast).

Čtěte také: Klimatické podmínky

Dalším doplňujícím údajem byla průměrná teplota jednotlivých ročních období, která nebyla rozhodijící pro zařazení do určité klimatické oblasti. Základní klimatické oblasti byly podrobněji členěny podle srážkových úhrnů v letním a zimním období. Tak byly vymezeny podoblasti na srážky chudé (v létě < 200 mm) nebo na srážky bohaté (v letním půlroce úhrn > 600 mm).

Klimatický region (KR) zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony byly vyčleněny výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu. Tyto údaje byly vypracovány Českým hydrometeorologickým ústavem z údajů let 1901 - 1950.

Na základě zevšeobecnění uvedených podkladů bylo pro Českou republiku (souběžně stanoveno i pro Slovenskou republiku) vymezeno a na mapě 1 : 200 000 zobrazeno deset klimatických regionů (číselný kód 0 - 9) se základním členěním na oblast velmi teplou, teplou, mírně teplou, mírně chladnou a chladnou s podtříděním subregionů na suchý, mírně suchý, mírně vlhký a vlhký.

ClimRisk: Předpovědi budoucího klimatu

Jaké budou panovat klimatické podmínky v různých částech Česka do konce tohoto století, lze nově zjistit na webu ClimRisk (www.climrisk.cz). Vytvořili jej čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe, kteří tak přicházejí s dalším z řady užitečných webů pro širokou veřejnost, jako je například Intersucho či FireRisk.

Web nabízí výstupy ve dvou úrovních. Podrobnější v rozlišení 500 metrů jsou pro Česko, méně podrobné v rozlišení 10 kilometrů pro střední Evropu. „Předkládáme ty nejpravděpodobnější odhady budoucího klimatu. Pro každý katastr je možné zjistit, jaké klimatické podmínky lze očekávat v určitém třicetiletém období. Prvním obdobím je 2011 až 2040, dalším 2021 až 2050 a takto po deseti letech ClimRisk předpovídá vývoj až do období 2061 až 2090.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Na výstupech z modelů je zřetelně vidět trend, který trvá už několik desetiletí. Spočívá v postupném zvyšování průměrné roční teploty, zvyšování počtu tropických dnů, snižování počtu mrazových dnů a dnů se sněhovou pokrývkou.

„Výhodou současného zpracování dat je i vyjádření nejistoty předpovědi pro dané území. Jelikož je zpracováno reprezentativní množství modelů a emisních scénářů, uživatel vidí i nejistotu v odhadu možného vývoje klimatu v konkrétním místě zájmu. ClimRisk zahrnuje jak optimističtější, tak i pesimističtější scénáře, ale uživatel má k dispozici zejména to, co lze považovat za střední odhad.

Je zapotřebí říci, že z celosvětového pohledu zatím reálný vývoj klimatu bohužel odpovídá těm pesimističtějším prognózám, a proto je zapotřebí je brát v úvahu zejména při strategických investicích. Navíc se množily požadavky na konkrétní data a lokality od státních i soukromých organizací.

„Velice často data poptávají zejména soukromé firmy a peněžní ústavy kvůli tomu, že EU požaduje prokázání udržitelnosti všech investic s ohledem na probíhající klimatickou změnu, na ochranu klimatu a životního prostředí. Vědci z CzechGlobe se tvorbě výstupů z klimatických modelů věnují dlouhodobě a provozují také web Klimatická změna (www.klimatickazmena.cz), na které je řada grafických a mapových výstupů. I při tvorbě ClimRisku pracovali s nejnovějšími modely, které vznikají ve špičkových světových centrech.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimaticke #pomery #mapa

Oblíbené příspěvky:

• Příroda Kilimandžára
• Odpadové hospodářství v Česku
• Příklady firemních ekologických iniciativ
• Autobus Zvonařka - Kyjov
• Význam pobytu v přírodě