Klimatické změny a jejich dopad na biologické procesy a biodiverzitu

V posledních několika desetiletích pozorujeme, že tvůrci politik často nemají k dispozici snadno využitelná shrnutí aktuálních vědeckých závěrů. Naopak pro vědeckou obec často není snadné se zorientovat v typu otázek, na které při nastavování politik potřebují političtí zástupci odpovědi. Vědecko-politické platformy, jako je IPBES, tento problém řeší, protože politické představitele a vědce propojují. Jsou proto nezbytné k propojení nejnovějších vědeckých poznatků s praktickými politickými rozhodnutími.

Poskytují komplexní analýzy složitých problémů, jako je úbytek biodiverzity (v případě IPBES) nebo změna klimatu (v případě IPCC), a překládají je do srozumitelné podoby pro politiky i veřejnost. IPBES je tedy mezivládní platforma, která spojuje vědecké poznatky a politická rozhodnutí s cílem chránit biologickou rozmanitost a ekosystémové služby. Na rozdíl od IPCC, který se zaměřuje na změnu klimatu, IPBES řeší širší spektrum problémů spojených s biodiverzitou, ekosystémy a jejich dopadem na společnost.

Význam biodiverzity a její ohrožení

Biologická rozmanitost neboli biodiverzita zahrnuje veškeré formy života na Zemi - od genů přes druhy až po celé ekosystémy. Její hodnota je nezměrná. Za prvé se jedná o bohatství živých organismů na planetě - jako živé bytosti si proto zasluhují existenci samy o sobě. Zároveň je ale biodiverzita i základem zdravého životního prostředí a je naprosto klíčová pro životy lidí a fungování společnosti. Je základem zdravého životního prostředí, poskytuje ekosystémové služby, a je nezbytná pro naši ekonomiku i přežití.

Biodiverzita je například klíčová pro potravinovou bezpečnost - jednotlivé zemědělské druhy jsou součástí biodiverzity. Včely a další opylovači jsou navíc zásadní pro opylování plodin a jejich činnost nás nic nestojí - zajišťují produkci ovoce, zeleniny a dalších potravin, které jsou základem našeho jídelníčku. Bez nich by bylo zemědělství méně efektivní a dražší. Podobně živé organismy pomáhají přirozeně čistit vodu, což je zásadní pro zásobování obyvatel pitnou vodou i pro zemědělství.

Rozmanité organismy v půdě, jako jsou mikroby nebo žížaly, podporují koloběh živin, který je nezbytný pro růst plodin. Biodiverzita je ale spojená i s ochranou před riziky - např. smíšené lesy nebo přirozená nivní území zadržují vodu a zmírňují dopady povodní, které jsou v našem regionu závažnější kvůli klimatické změně. Z hlediska zdraví přírodní prostředí poskytuje léčiva a zdroje pro farmaceutický průmysl. Kromě toho působí pozitivně na duševní zdraví - zelené plochy podporují rekreaci a snižují stres. Nezanedbatelná je i kulturní a historická hodnota biodiverzity - rozmanitá příroda je součástí kulturní identity a tradic.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Zpráva definuje tři základní příčiny úbytku biologické rozmanitosti. Jedná se o přetrvávající společenské vzorce, které jsou podhoubím přímých i nepřímých příčin úbytku biologické rozmanitosti, ale také o další související výzvy v oblasti udržitelného rozvoje, včetně změny klimatu. Vytváření udržitelnosti a zastavení úbytku biologické rozmanitosti proto vyžaduje řešení základních příčin.

Příčiny, které jsme identifikovali, jsou následující:

1. odtržení od přírody a lidí a nadvláda nad nimi;
2. koncentrace moci a bohatství a
3. upřednostňování krátkodobých, individuálních a materiálních zisků.

Tyto příčiny společně vysvětlují existenci vzorce dominantních společností a ekonomických systémů, které se vykořisťováním přírody snaží zvýšit materiální spotřebu nad rámec uspokojování potřeb. Z tohoto vzorce má prospěch stále menší počet lidí, zatímco naprostá většina trpí jeho důsledky.

Řešení úbytku biodiverzity

Při uvažování o možných řešení úbytku biodiverzity je nutné zamyslet se nad jeho hlubšími příčinami. Jednou z významných příčin je, že náš ekonomický systém upřednostňuje okamžitý materiální zisk před dlouhodobou udržitelností, což je z dlouhodobého hlediska ohrožující nejen pro biodiverzitu, ale i pro společnost. To se zrcadlí i v kulturních a společenských normách, které kladou důraz na spotřebu.

Vlády i velké podniky by tak v zájmu naší dlouhodobé kvality života měly opustit jednání „po nás potopa“ a podporovat modely, které zohledňují nejen ekonomické, ale i ekologické a sociální hodnoty - například zavedením udržitelné produkce a spravedlivým nastavením obchodu. K degradaci přírody přispívá i podpora škodlivých sektorů, jako je intenzivní zemědělství, těžba fosilních paliv a odlesňování.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Vlády by proto měly reformovat dotace a investovat do udržitelných alternativ, například obnovitelných zdrojů energie či regenerativního zemědělství. Problémem pro biodiverzitu i společnost je i nízká koordinovanost politik napříč sektory a regiony - v ideálním případě by vlády propojovaly socioekonomické cíle s ochranou biodiverzity a klimatickými cíli. Za řadou těchto problémů stojí koncentrace moci a bohatství, protože bohatí a mocní aktéři s vysokou spotřebou a vlivem na politiku nesou největší odpovědnost za narušování přírodního prostředí s dopady na kvalitu života zbytku společnosti.

Důsledky ztráty biodiverzity jsou pro naši společnost zásadní - má extrémní ekonomické dopady (např. produkce potravin s umělým nahrazováním opylovačů stojí řádově více než s přirozenými opylovači), negativně se podepisuje na lidském zdraví (např. čištění ovzduší prostřednictvím stromů a lesních ekosystémů stojí řádově méně než technologické čištění ovzduší). I když to nemusí být na první pohled patrné, celkově je biodiverzita předivem, na kterém stojí a padá naše kvalita života a fungování naší společnosti.

Odstranění příčin úbytku biodiverzity je náročné, ale možné. Důležité je také poznamenat, že ne každý zastává názory nebo se chová v souladu s těmito zjištěnými základními příčinami. Jde o převládající vzorce společenského uspořádání, a jak je ve zprávě napsáno, prospěch z nich má jen malý počet lidí. Naprostá většina lidí na světě se nesnaží vědomě přírodu ničit. Příčiny těchto vzorců jsou spíše v našich sociálních, ekonomických a politických systémech.

Role jednotlivce a občanských iniciativ

Ve vytváření transformativní změny a udržitelné budoucnosti může hrát svou roli úplně každý. Jde jak o individuální změny chování - například naše volby ohledně toho, co kupujeme a jak cestujeme, tak i o kolektivní jednání a změny politik na národní a mezinárodní úrovni. Při vytváření politik a předpisů, které podporují opatření pro udržitelnost, samozřejmě hrají důležitou roli vlády, a proto je každý hlas důležitý při rozhodování o tom, kdo ve vládě je.

Je však také důležité komunikovat rozhodujícími činiteli od obecní úrovně až po národní. Můžeme se účastnit schůzí zastupitelstva obce nebo psát dopisy a žádosti voleným zástupcům o větší aktivitu v oblasti biologické rozmanitosti. Všichni se však můžeme také přímo podílet na vytváření změn, zejména prostřednictvím komunitních iniciativ, které přispívají k tomu, aby naše vlastní okolí bylo udržitelnější.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Obecně je jednou z příčin minulých neúspěchů v ochraně biodiverzity, ale i v dalších sektorech (např. produkce potravin, ochrana vody, ochrana lidského zdraví) nedostatek spolupráce mezi sektory, jako jsou zemědělství, vodohospodářství a ochrana přírody, který často vedl k neefektivním nebo konfliktním politikám. Například rozsáhlá podpora intenzivního zemědělství vede v Česku ke ztrátě biodiverzity, degradaci půdy a znečištění vody, což jsou všechno faktory kritické pro naši vlastní potravinovou bezpečnost do budoucna.

tags: #klimatické #změny #biologické #procesy #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné zpracování oleje
• Život sov
• Velehrad autobusy
• Svoz bioodpadu Děčín
• Elegance a funkčnost koše