Dopady klimatických změn v České republice: Sucho, povodně a adaptační strategie

Česká republika získala díky rozsáhlé studii Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe nové a dosud nejpřesnější informace, jak budou na našem území vypadat dopady klimatické změny, především pro první polovinu tohoto století. Díky ní je možné připravovat efektivní adaptační strategie především v zemědělství, lesnictví a nakládání s vodou. Na základě projektu má Česko vytvářet adaptační strategie pro zajištění udržitelnosti ekosystémových služeb a zvláště potravinové bezpečnosti v podmínkách postupujících klimatických i socioekonomických změn. Strategie musejí zvažovat jak globální faktory, tak lokální, které budou ovlivňovat zemědělství a krajinu v Česku. Kompletní zpráva je k dispozici na webu www.klimatickazmena.cz.

Klimatické změny a jejich projevy v ČR

Klimatická změna zásadně mění nejen životní prostředí, ale i socioekonomickou stabilitu České republiky. Extrémní výkyvy počasí jako povodně a sucha totiž výrazně zasahují do procesů v zemědělství, průmyslu a oblasti veřejného zdraví. Otázkou ale je, zda se ně stihneme připravit, nebo ne. Podle odborníků čelí Česko stejně jako zbytek Evropy prudkým změnám teplot, což přináší vyšší rizika sucha, povodní a dalších extrémních výkyvů počasí ohrožujících nejen zemědělství. Socioekonomická stabilita je tak v ohrožení.

Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se četnost a intenzita veder a záplav bude nadále zvyšovat. Projekce na základě klimatických scénářů IPCC pak ukazují, že se sucho a nedostatek vody projeví zvláště v oblastech s vysokou teplotou a nízkými srážkami, jako je jižní Morava. Příkladem může být vznik samostatné České republiky, od kterého byly v České republice zaznamenány patery velké povodně, konkrétně v letech 1997, 2002, 2006, 2013 a 2024. Na druhou stranu Česko pravidelněji postihují dlouhodobá, až extrémní sucha, která se kumulují a vytváří dlouhodobý nedostatek vláhy v půdě. Tento jev byl spouštěčem například i kůrovcové kalamity v letech 2017-2019, během které v mnoha oblastech, zejména na Vysočině, přestaly prakticky existovat smrkové monokultury.

Změna klimatu v ČR se výrazněji projevuje také ve vodním hospodářství, které vykazuje zásadní nedostatky ve schopnosti zadržet vodu v krajině a vyrovnávat se s výkyvy v množství srážek. Klesající průtoky vodních toků povedou k častějším suchům a zároveň ohrozí zásobování pitnou vodou. Simulace ukazují, že průměrné průtoky podle optimistických scénářů klesnou o 15 až 20 %, v těch pesimistických dokonce o 25 až 40 %. Nasycenost půdy vodou se sníží a vytvoří podmínky pro zrychlený odtok vody. Takový pokles zákonitě způsobí častější sucha a povodně na jaře a v létě. Dojde také ke zkrácení zimního období a množství sněhové pokrývky, která nejen chrání půdu před odparem v zimním období, ale vytváří nezbytné zásoby vody v půdě na začátku vegetačního období. Výrazně se zhorší i kvalita a množství povrchové a podzemní vody.

V lesnictví změna klimatu zase negativně ovlivňuje především monokultury smrku. Tyto porosty jsou náchylnější k napadení škůdci a špatně snášejí sucho. Proto se postupně rozpadají. Výsledkem je zvýšení rizika eroze půdy a narušení přirozené obnovy lesů. Bez intenzivního zalesňování původními listnatými lesy tak vzniknou holiny a schopnost lesů pohlcovat CO2 se změní opačným směrem. Takže než vyrostou nové stromy, rozpadající se lesy budou vypouštět CO2. Odhady hovoří o uvolnění až 10 megatun CO2e ročně z českých lesů po kůrovcové kalamitě v letech, namísto pohlcování stejného množství.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Zranitelnost české společnosti je dobře patrná ve všech scénářích vývoje změny klimatu podle EEA, od základního na pravé straně obrázku až po extrémní scénář SSP3, respektive RCP 8.5 počítajícím s průměrným oteplením v Evropě o více než 3 °C během dalšího čtvrtstoletí viz předchozí graf. Zvýšené náklady a pokles životních standardů vynucené klimatickou změnou se v případě absence adaptačních opatření dotknou prakticky všech sociálních skupin. Starší osoby a děti se totiž mnohem hůře vyrovnávají se zdravotními komplikacemi spojenými s extrémními teplotami.

Sucho v Jihomoravském kraji

S velkým problémem sucha se potýká Jihomoravský kraj stejně jako Dolní Rakousko. Proto Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství zpracují dvě studie, jejichž přípravu ve středu schválila vláda. Mají za cíl prozkoumat možnosti řešení a adaptace na klimatickou změnu a s tím související sucho v oblasti řeky Dyje. Jedním z možných řešení je propojení řek Dunaj a Dyje, které by do oblasti Jihomoravského kraje přivedlo více vody. O tomto řešení jedná zároveň Jihomoravský kraj s představiteli z Dolního Rakouska, a proto mají studie prozkoumat také přínos tohoto řešení.

Ministerstva ve středu navrhla vládě zpracování studie s názvem „Současné a očekávané trendy vodní bilance v povodí řeky Dyje a možnosti řešení“. Vláda tento návrh přijala. „Cílem této studie je prozkoumat možnosti řešení sucha v Jihomoravském kraji a přesně zjistit současný stav a očekávaný vývoj vodní bilance v povodí Dyje s ohledem na klimatické změny. Ty se v této oblasti projevují snad nejvíce v rámci České republiky a způsobují tu velké problémy se suchem. Je potřeba přivést vodu do krajiny,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Ministerstvo zemědělství připraví vodohospodářskou studii zahrnující například studie hydrologické a vodohospodářské bilance povodí Dyje s uvážením dlouhodobého vlivu klimatické změny na vodní bilanci. Proběhne také analýza vlivu kanálu na distribuci vody pro pitné účely, ale také pro průmysl a zemědělské závlahy. Jednou z možností řešení nepřiznivého stavu je přivedení povrchové vody z vodního toku Dunaj z Rakouska. Připravovaná studie zjistí, zda by vybudování kanálu představovalo správné a udržitelné řešení a poskytne komplexní analýzu. Jednalo by se o stavbu podobnou Baťovu kanálu, která by sloužila především k zavlažování nejsušších oblastí v Jihomoravském kraji,“ uvedl náměstek ministerstva zemědělství Radek Lanč (TOP 09).

Realizace zlepšení stavu vody v povodí Dyje z povodí Dunaje by přinesla posílení vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou v regionu, dostatek vody pro zlepšení stavu v Národním parku Podyjí, CHKO Soutok a pro přilehlé lužní lesy a zároveň dostatek vody pro závlahový systém Hustopečsko. Smysluplnost, proveditelnost a udržitelnost tohoto řešení má prokázat zmíněná studie.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Jiří Kolman, vědecký tajemník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, podotkl: „Sucho v Podyjí, tj. nejen na české ale i rakouské straně, je způsobeno nejen dřívějším nástupem vegetační sezony, ale také vyššími teplotami, které vedou k vyššímu odparu rostlin pro jejich ochlazování. Tento jev je důsledkem klimatických změn, které v posledních letech pozorujeme a které jsou v regionu markantní. Vyšší teploty nejen zvyšují odpar vody z rostlin, ale také z půdy, což dále zhoršuje situaci. Dřívější nástup vegetační sezony znamená, že rostliny začínají růst a spotřebovávat vodu dříve, což vede k rychlejšímu vyčerpání dostupných vodních zdrojů. Kombinace těchto faktorů způsobuje, že se sucho stává stále častějším a intenzivnějším problémem, který má vážné dopady na zemědělství, ekosystémy a vodní zdroje v regionu.“

Adaptace na klimatické změny

Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslové revoluce se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C. Česko se v důsledku klimatické změny způsobené lidskou činností potýká s častějšími a intenzivnějšími extrémními projevy počasí, jako jsou vlny veder, silné srážky, ledovka nebo sucho.

Podle Trnky je vazba mezi klimatickou změnou a některými jevy zřejmá. Například nárůst počtu tropických dnů či teplotních maxim je důsledkem posunu průměrných hodnot. Vyšší teploty zároveň zvyšují výpar a výsušnou schopnost atmosféry, což spolu s delší vegetační sezonou a vyšší intenzitou slunečního záření vede ke zvyšujícímu se deficitu půdní vláhy. „Výsledkem je častější výskyt sucha. U složitějších jevů, jako jsou zimní ledovky či extrémní sněhové srážky, vědci zaznamenávají rostoucí pravděpodobnost jejich výskytu. Méně jasná souvislost je podle Trnky mezi změnami klimatu a povodněmi, které jsou ovlivněny řadou dalších faktorů. Přesto analýzy trendů ukazují, že ve východní Evropě, včetně Česka, jejich výskyt narůstá, podotkl.

Pro omezení zemědělského sucha je nezbytné udržet v krajině co nejvíce vody. Je nutné zpomalit odtok nebo zlepšit zadržovací schopnost půdy. Problém se zadržováním vody by mohla pomoci řešit připravovaná novela evropské zemědělské politiky a nové dotační programy, jenž konečně umožní zavádění a podporu opatření ke zmírňování sucha, které nabízí například agrolesnictví. Jedním z opatření, které na jedné straně zmírňuje extrémní průběhy počasí v místě, ale na straně druhé pozitivně působí na širší úrovni, jsou agrolesnické systémy.

Postoje veřejnosti k adaptačním opatřením

Česká veřejnost v prezentovaném výzkumu vyjádřila vysoké preference přírodním adaptačním opatřením v lesní a zemědělské krajině, stejně jako v oblasti vodního režimu a ekosystémů. Zároveň nebyly identifikovány jednoznačné obecné souvislosti postojů k opatřením se sociodemografickými charakteristikami, jako je věk, vzdělání či pohlaví, nicméně u některých položek můžeme na závislost postoje na sociodemografickém zázemí respondenta usuzovat. Významným faktorem, prolínajícím se odpověďmi respondentů, je role státu v podpoře zavádění adaptačních opatření, ať už tuto podporu představovalo zavádění nových zákonů, či finanční pobídky.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

S obecně popsanými opatřeními přírodní povahy panuje vysoký souhlas (revitalizace toků, mokřady v lesích a na polích, vyhlašování nových chráněných území, obnova ekosystémů, konektivita krajiny atp.). Naopak konkrétní opatření, která odborníci prosazují jako klíčová - omezení umělé výsadby v lesích, snížení stavů spárkaté zvěře, omezení intenzivního chovu ryb, podpora likvidace invazních rostlinných druhům - jsou přijímána o něco vlažněji.

Pokud se blíže podíváme na povahu zkoumaných opatření, co se prostředků týče, ta, která omezují či sankcionují (zákonem omezit umělou výsadbu, zákonně zvýšit tresty za erozi), vykazují poněkud nižší souhlas oproti těm, která jsou založená na pozitivní motivaci od státu. Nejvýrazněji rozdělená je česká veřejnost v případě technického opatření stavby přehrad, navíc je zde i nejvyšší podíl těch, kteří nevědí nebo nechtějí odpovědět.

Doporučení a možnosti řešení

Východiskem se tak pro Česko stává přijetí komplexních adaptačních opatření, která budou v souladu s klimatickým scénářem reflektujícím trajektorii objemu budoucích emisí skleníkových plynů. Řadí se mezi ně nejen pochopení hrozeb, kterým bude společnost čelit, a realizace nezbytných opatření, to jest záplavy a sucha budou častější a je tak zbytečné obnovovat obydlí v oblastech náchylných k povodním bez náležité úpravy infrastruktury, zejména snižování emisí skleníkových plynů, přechod na nízkoemisní a bezemisní zdroje energie, změny ve způsobech obhospodařování půdy, opatření k ochraně biodiverzity a mnoho dalších.

Implementace principů udržitelnosti a v budoucnu i principů obnovitelnosti, například zvyšováním podílu recyklovaných stavebních materiálů, posuzováním celoživotní uhlíkové stopy nemovitosti, od instalace technologií pro výrobu energií po sekvestraci do designu, stavby i provozu budov, přináší nesporné výhody. Například zateplení budov nebo instalace kvalitních střech odolávajícím vichřici a podle typu integrujícím prvky zeleně nebo solárních panelů může významně snížit míru potenciálních škod i náklady na opravy.

Dále je vhodné sledovat a analyzovat vývoj klimatických rizik v oblastech, kde probíhá občanský a podnikatelský život i kde se nachází nemovitosti. Zásadní je také vytvoření krizových plánů a investice do adaptace na změnu klimatu. Důvody těchto kroků jsou pragmatické a empiricky doložené Zprávou o udržitelném rozvoji v Evropě 2023/2024 podle cílů udržitelného rozvoje OSN (17 SDGs).

Inovace a energetická transformace

1. Inovace v České republice jsou na 45 % průměru Evropské unie. Další rozvoj v této oblasti je tak pro nás naprostou nezbytností. Ke zvýšení úrovně Česka vůči průměru EU by mohly přispět investice jak do zelených technologií a digitalizace, tak do udržitelných průmyslových procesů. Například formou podpory malých a středních podniků a startupů, které se inovativními řešeními v rámci udržitelnosti zabývají.
2. V roce 2023 bylo 30 % celkové spotřebované energie v Česku z obnovitelných zdrojů, ale 30 % je stále málo. Do roku 2030 bychom v souladu s cíli udržitelného rozvoje měli dosáhnout minimálně na 45 %.
3. V Česku jsme podle vydané zprávy za loňský rok dosáhli nadprůměrné úrovně ročních emisí skleníkových plynů - také o více než 50 % než je průměr EU, konkrétně 9,2 tun CO2e na hlavu oproti průměru EU 6,3 tun CO2e. Jejich redukce a efektivního využívání zdrojů můžeme dosáhnout jedině proaktivním přístupem k energetické tranzici a zvyšování národní energetické nezávislosti

tags: #klimatické #změny #ČR #sucho #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Příležitosti a ohrožení v SWOT
• Jak studenti zvládli test z ekologie lesa?
• Odpadkové koše 50 l – recenze
• Barvy šetrné k životnímu prostředí
• Tvoření pro podzim