Klimatické změny a jejich dopad na ohrožená stanoviště a druhy v Evropě

Klimatické změny představují jednu z největších výzev současnosti, s dalekosáhlými dopady na přírodní prostředí a lidskou společnost. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve svých zprávách opakovaně zdůrazňuje, že pozorované změny klimatu již nyní vykazují rozsáhlé dopady na ekosystémy, hospodářství, lidské zdraví a kvalitu života v Evropě.

Na celosvětové i evropské úrovni jsou neustále zaznamenávány nové teplotní rekordy, rekordní hladiny moří i rekordní úbytek mořského ledu v Arktidě. Charakter atmosférických srážek se v Evropě mění, vlhké oblasti se obecně stávají ještě vlhčími a suché oblasti ještě suššími. Objem ledovců a sněhové pokrývky se zmenšuje. Zároveň jsou v mnoha oblastech stále častější a intenzivnější extrémní klimatické výkyvy, jako jsou vlny veder, silné srážky a sucha.

Změnou klimatu jsou ohroženy všechny evropské regiony, některých z nich se však změna klimatu dotkne více než jiných. Podle prognóz je jednou z oblastí, které jsou změnou klimatu ohroženy nejvíce, jižní a jihovýchodní Evropa. Očekává se, že bude čelit největšímu počtu nepříznivých dopadů. Tato oblast již zaznamenala velký nárůst výskytu extrémních teplot a snížení srážek a průtoku řek, což zvyšuje riziko závažnějšího sucha, nižšího výnosu zemědělských plodin, úbytku biologické rozmanitosti a riziko lesních požárů.

Za oblasti nejvíce ohrožené změnou klimatu se rovněž považují pobřežní a záplavové oblasti v západních částech Evropy, neboť čelí vyššímu riziku povodní v důsledku zvyšující se hladiny moří a možného nárůstu bouřkových přívalů vody.

Ekosystémy a chráněná území v celé Evropě čelí tlakům v důsledku změny klimatu a dalším zátěžím, jako je změna ve využívání půdy. Zpráva zdůrazňuje, že dopady změny klimatu jsou hrozbou pro biologickou rozmanitost na pevnině i na moři. Mnoho druhů zvířat a rostlin pociťuje změny svých životních cyklů a migruje směrem na sever a do vyšších nadmořských výšek, zatímco se v daných oblastech uchycují různé invazní druhy nebo se rozšiřují jejich přírodní stanoviště. Na sever migrují také mořské druhy, včetně komerčně důležitých rybích populací.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Hlavní dopady změny klimatu na zdraví souvisí s extrémními výkyvy počasí, změnami v šíření nemocí, jejichž výskyt je vázán na klimatické podmínky, a se změnami environmentálních a sociálních podmínek. Říční a pobřežní záplavy se v uplynulém desetiletí dotkly v Evropě milionů lidí. Související účinky na zdraví zahrnují úrazy, infekce, vystavení chemickým rizikům a dopady na duševní zdraví. Vlny veder jsou častější a intenzivnější, což v Evropě způsobuje desetitisíce předčasných úmrtí. Tento trend by se podle prognóz měl zvýšit a zintenzivnit, pokud nebudou učiněna příslušná adaptační opatření.

Hospodářské náklady spojené se změnou klimatu mohou být velmi vysoké. Mimořádné události související se změnou klimatu v členských zemích agentury EEA přinesly od roku 1980 hospodářské ztráty ve výši více než 400 miliard EUR. Dostupné odhady budoucích nákladů spojených se změnou klimatu v Evropě jsou značně nejisté a v úvahu je berou jen některá sektory. Předpokládaná výše škod v důsledku změny klimatu je však i tak nejvyšší v oblasti Středomoří. Dochází k začleňování problematiky přizpůsobování se změně klimatu do dalších politik, tento proces je však možné dále zlepšovat. Nabídka a využívání služeb na ochranu klimatu a adaptaci změně klimatu v Evropě se zvyšuje.

Zpráva na základě indikátorů hodnotí změnu klimatu v minulosti a v budoucnosti a její dopady na ekosystémy a společnost. Zprávu vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí ve spolupráci se Společným výzkumným střediskem Evropské komise, Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, regionálním úřadem Světové zdravotnické organizace pro Evropu a třemi evropskými tematickými středisky (ETC-CCA, ETC-BD, ETC-ICM). Jedná se o čtvrtou zprávu s názvem ,,Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě", která je vydávána každé čtyři roky.

Zaznamenané změny podnebí nejsou důsledkem pouze přirozených procesů. Většina pozorovaného zvýšení globálních průměrných teplot od poloviny 20. století je podle názoru Mezivládního panelu pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) s pravděpodobností vyšší než 90 % důsledkem nárůstu obsahu skleníkových plynů v ovzduší, k němuž přispívá i člověk. Jinak řečeno, emise skleníkových plynů jsou podle části odborníků pravděpodobně hlavní příčinou dosavadní globální změny podnebí.

Ačkoliv se ekosystémy v minulosti přizpůsobovaly měnícím se podmínkám prostředí, současná rychlost a rozsah změn globálního ekosystému (biosféry) nemají v zaznamenaných dějinách lidstva obdoby. Podle některých názorů bude změna podnebí s velkou pravděpodobností nevratná ještě tisíc let poté, co se podaří zastavit emise oxidu uhličitého. Předpokládáme, že v tomto století se průměrná teplota Země bude zvyšovat ještě rychleji než kdykoli v uplynulých 10 000 letech. Zdá se, že změna podnebí již není lineární, ale že se zrychluje. Měli bychom proto počítat s tím, že bude dynamičtější, než jsme dosud předpokládali. Obecně přitom platí, že čím rychleji ke klimatickým změnám dochází, tím bývá jejich dopad na lidskou kulturu a ekosystémy větší.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Přestože biosféra představuje složitou a přitom vysoce dynamickou soustavu s přehršlí přímých a zpětných vazeb mezi jednotlivými prvky, je zřejmé, že změna podnebí ovlivní biologickou rozmanitost na jejích třech základních úrovních (geny/jedinci, populace/druhy, společenstva/ekosystémy/krajina). Podle závěrů rozsáhlého projektu Hodnocení ekosystémů na začátku tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment, MA) se do konce 21. století stane změna podnebí nejdůležitějším činitelem působícím na biodiverzitu. Na druhé straně odpovídající péče o biodiverzitu může dopady klimatických změn na fungování ekosystémů a lidskou společnost do určité míry zmírnit a napomoci lidské civilizaci se jim přizpůsobit.

Probíhající změna podnebí již v současnosti ovlivňuje nezanedbatelným způsobem biologickou rozmanitost na všech třech výše zmiňovaných úrovních, fungování ekosystémů a podmínky pro kvalitní život lidí. Dnes už tisíce publikací přibližují vliv klimatických změn na celou škálu taxonů, ekosystémů, hospodářských odvětví a společenských struktur. Zranitelnost druhů, biotopů a ekosystémů je důsledkem kombinace vlastností jednotlivých druhů, stupně vystavení prostředí změnám a schopnosti se uvedeným změnám přizpůsobit. Změny podnebí zřídkakdy působí na biodiverzitu odděleně, ale vždy současně s jinými činiteli, především spolu s využíváním území a jeho změnami, invazními nepůvodními druhy a požáry. Změny využívání území a s nimi související rozpad, poškozování a úbytek biotopů představují v současnosti v celosvětovém měřítku pro biodiverzitu největší hrozbu. Změna podnebí s velkou pravděpodobností urychlí šíření invazních druhů. Proto je důležité uvažovat o dopadech změn podnebí v souvislosti s ostatními činiteli a jejich přímým vlivem na biologickou rozmanitost (synergický efekt).

Na suchozemské organismy působí nejvíce teplota prostředí, množství a sezonní rozložení srážek, na vodní organismy kromě teploty také pH vodního prostředí. Zaznamenané dopady klimatické změny na druhy se týkají zejména následujících aspektů:

• Změny rozšíření - areály rozšíření řady druhů se posouvají severněji a do vyšších nadmořských výšek. Některé druhy sice ustupují z teplejších oblastí, ale jejich areál se nikam nerozšiřuje. Posuny areálu byly zatím zkoumány především v mírném pásu, kde jsou k dispozici dlouhodobé záznamy. V důsledku nedostatku hodnověrných dlouhodobých časových řad údajů a proměnlivosti srážek se obdobné změny rozšíření organismů v tropech a subtropech stanovují mnohem obtížněji.
• Průběh životního cyklu - změny v načasování přírodních událostí dokumentují tisíce studií a mohou naznačovat přirozené přizpůsobování se jednotlivých druhů klimatickým změnám. Celkově 62 % pozorované proměnlivosti načasování fází životního cyklu organismů z různých taxonů může vysvětlit změna podnebí. Fenologické změny se týkají časnějšího nástupu jarních událostí, jako je olistění vegetace, kvetení, rozmnožování nebo ukončení zimního spánku, a posunu obdobných podzimních událostí směrem do zimy. V období let 1962-1995 se vegetační sezona v některých částech střední Evropy prodloužila o celý měsíc. U některých druhů savců bylo zjištěno zmenšení velikosti těla přičítané globálnímu oteplování: Nicméně pro jiné savčí druhy platí opačná zákonitost.
• Demografické změny, jako je přežívání a množivost, které se opětovně promítají do snižování početnosti populací, zejména u severských a horských druhů.
• Vztahy mezi druhy - narůstá počet důkazů, že klimatické změny narušují vztahy mezi jednotlivými druhy, jako je konkurence, predace, symbióza, parazitismus a mutualismus. Změnou podnebí budou pravděpodobně nejvíce zasaženy mezidruhové vztahy zahrnující dvě nebo více potravních skupin, jako jsou vazby mezi rostlinami a býložravci, rostlinami a opylovači a mezi hostiteli a parazity. Často dochází k tomu, že v době, kdy někteří volně žijící živočichové vyžadují určitý zdroj během období rozmnožování nejvíce, není tento zdroj (kupř. potravy) snadno a v odpovídajícím množství dostupný. Uvedený nesoulad snižuje početnost populací četných druhů a může ohrožovat jejich schopnost včas a účinně se přizpůsobit změnám podnebí. Zdá se, že měnící se klimatický systém Země může posunem doby kvetení ovlivnit 17-50 % všech druhů opylovačů. Změna podnebí může působit i na konkurenci mezi stálými a stěhovavými druhy ptáků, které v určité oblasti soutěží o hnízdní dutiny, protože začátek snášení vajec je mj. určován teplotou prostředí.
• Rozsah a rychlost fotosyntézy, příjmu uhlíku a produkce jako reakce na zvyšující se obsah CO2v atmosféře a na ukládání dusíku v prostředí - nejen modely, ale i některá pozorování naznačují, že se celková hrubá primární produkce (GPP) v některých částech světa zvyšuje, nicméně v jiných klesá. V určitých oblastech upřednostňuje koncentrace CO2rychle rostoucí rostlinné druhy, čímž dochází ke změnám složení rostlinných společenstev (fytocenóz). Zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého může měnit základní fyzikální a chemické vlastnosti prostředí a její přímý vliv bývá zvláště výrazný v mořském prostředí a v suchozemských ekosystémech, jejichž vývoj neurčuje dostupnost vody.
• Přímá ztráta biotopu - zvyšování mořské hladiny, častěji se vyskytující požáry, ústup ledovců a přímé oteplení určitých biotopů s sebou přinášejí úbytek až úplné vymizení prostředí upřednostňovaného určitými druhy nebo společenstvy.

Druhy mají tři možnosti, jak na změnu podnebí reagovat: Změnou lokalit osídlených v rámci areálu rozšíření, kupř. šířením do vyšší nadmořské výšky, nebo mimo něj, např. posunem celého areálu rozšíření směrem k pólům. Prostorová odpověď bývá obvykle výsledkem působení změny podnebí na populační dynamiku určitého druhu kombinovanou s jeho schopností šířit se prostorem. Také v minulosti vyvolala změna podnebí rozsáhlou migraci organismů a reorganizaci ekosystémů a celých biomů. Nicméně tyto změny probíhaly v krajině, která nebyla rozčleněna do řady nezřídka navzájem izolovaných plošek různých biotopů a tvořilo ji člověkem neovlivněné přírodní prostředí. I přes nepochybné nedostatky, kterými modely budoucího rozšíření cílových druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů trpí, se ukazuje, že do konce 21. století se jejich průměrný možný areál rozšíření posune ve srovnání s koncem 20. století o stovky kilometrů směrem na sever a na východ: U některých druhů půjde o vzdálenost více než 2 000 km. Podstatnější v této souvislosti je, že průměrný rozsah možného posunu areálu rozšíření bude přinejmenším několikrát větší než hodnoty známé z historických údajů nebo čtvrtohorních záznamů. Protože podle zmiňovaných modelů budou mít druhy fauny a flóry celkově menší areály rozšíření, průměrný počet druhů (druhová bohatost neboli alfa-diverzita) potenciálně se vyskytujících v určité oblasti na našem kontinentě se sníží.

Mezi organismy, na které změna podnebí dopadne nejvíce, řadíme druhy už dnes ve zvýšené míře ohrožené vyhynutím nebo vyhubením, druhy přirozeně vzácné, endemické, zejména vysokohorské druhy, některé stěhovavé druhy, druhy s omezenou schopností šířit se prostředím a dlouhověké, pomalu dospívající druhy. Zatím nejpodrobnější studii hodnotící zranitelnost druhů kvůli probíhající a očekávané změně podnebí představila IUCN - Mezinárodní unie na ochranu přírody. Podle ní patří mezi nejvíce ohrožené druhy organismy se specifickými nároky na prostředí, omezenou schopností snášet během svého života změny prostředí a šířit se do nových vhodnějších biotopů. Protože druhy většinou nevystupují v ekosystémech izolovaně, ale jako funkční/ekologické skupiny neboli gildy, ohroženy budou i takové, které závisejí na jiných, zranitelnějších druzích, kupř. dravec na kořisti citlivé ke změnám. Studie IUCN vyhodnotila celkem 9 856 druhů ptáků, 6 222 druhů obojživelníků a 799 druhů teplomilných korálů. Ukazuje se, že 35 % druhů ptáků, 52 % druhů obojživelníků a 71 % druhů teplomilných korálů je náchylných ke změnám podnebí. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že 70-80 % těchto vnímavých druhů je již dnes podle kritérií IUCN pro zařazování druhů do červených seznamů v celosvětovém měřítku ohroženo vyhubením nebo vyhynutím. Nejvíce celosvětově ohrožených a ke změnám podnebí citlivých druhů obojživelníků se vyskytuje ve Střední Americe a na severozápadě Jižní Ameriky.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Pokud se jejich rozšíření nezmění, mohou se s novými podmínkami vnějšího prostředí vyrovnat chováním, kupř. posunem období rozmnožování nebo selekčním tlakem, který v populaci určitého druhu upřednostní genotypy (soubory veškeré genetické informace určitého organismu) lépe přizpůsobené novým podmínkám. Zdá se že v minulosti vedly ke vzniku nových druhů přizpůsobených změněným nebo stále se měnícím podmínkám pouze trendy v podnebí trvající déle než 100 000 let. Ve čtvrtohorách se tak vyvíjela linie mamutů (Mammuthus spp.) vrcholící známým mamutem srstnatým (Mammuthus primigenius), adaptovaným na studenou step v předposlední a poslední době ledové.

Některé druhy vyhynou. Četné druhy se účinně přizpůsobily specifickým klimatickým podmínkám a v případě jejich náhlé změny na ni nestačí reagovat a vyhynou. Ještě nedávno se přepisovalo z učebnice do učebnice, že zatím neznáme žádný druh suchozemské fauny nebo flóry, který by v nedávné době zcela vymizel právě v důsledku změny podnebí. Dnes víme, že viditelné změny v rozložení srážek v průběhu roku negativně ovlivňují mj. žáby obývající pralesy ve Střední a Jižní Americe do té míry, že ropucha zlatá (Bufo periglens), osídlující pouze určitý horský zalesněný hřeben v Kostarice, vyhynula úplně. Ze 110 druhů nosatek (Atelopus spp.) vymizely v posledních 20-30 letech celé dvě třetiny. Tito obojživelníci totiž potřebují k rozmnožování vodu a úbytek nebo změna srážek může podstatným způsobem omezit jejich reprodukci. Naopak zvýšení teploty vnějšího prostředí podporuje propuknutí infekční chytridiomykózy působené houbou Batrachochytrium dendrobatidis: Ta napadá pokožku žab, která rohovatí a vysychá.

Ačkoliv vytváření spolehlivých kvantitativních předpovědí, jaký podíl druhů může být v dlouhodobém časovém úseku v důsledku kombinovaného vlivu omezení areálu rozšíření, snížení početnosti a omezení genetické rozmanitosti vyvolaných změnou podnebí předurčen k vyhynutí, zůstává problematické, obdobné kvalifikované odhady by neměly být přehlíženy. Thomas et al. (2004) se pokusili vyhodnotit nebezpečí hrozící planě rostoucím rostlinám a volně žijícím živočichům vybraných taxonů v modelových oblastech tvořících přibližně pětinu zemské souše. Jestliže by změna podnebí pokračovala do roku 2050 v rozsahu odhadovaném IPCC v roce 2001, potom by pravděpodobně bylo předurčeno k zániku 15-37 % sledovaných druhů, a to i bez vlivu ostatních ohrožujících činitelů. Důležitější než vlastní čísla je zjištění, že bez ohledu na to, kolik druhů je v současnosti skutečně ohroženo vyhubením nebo vyhynutím, tento podíl se velmi rychle zvýší, pokud by nastaly extrémnější scénáře změny podnebí. Výpočty Thomase et al.(l.c.) berou v úvahu, že globální průměrná teplota v budoucnosti vzroste v rozpětí 0,8-3,0 °C.

tags: #klimatické #změny #EEA #ohrožená #stanoviště #a

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištění ovzduší na zdraví
• Vzájemný vztah ekonomie a ochrany přírody
• Ekologická likvidace vapovacích zařízení
• Názory Jana Krause na životní prostředí
• Příčiny ohrožení genetického fondu