Znečištění ovzduší v ČR: Příčiny a důsledky

Znečištění ovzduší je jedním z největších environmentálních rizik v Evropě a má prokazatelně nepříznivé účinky na lidské zdraví. Znečišťující látky mohou způsobit širokou škálu zdravotních problémů od méně závažných až po vážná onemocnění a zvyšují zátěž imunitního systému, což může vést k předčasné úmrtnosti.

Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována pomocí sítě měřicích stanic, které monitorují koncentrace znečišťujících látek venkovního ovzduší (imise) v přízemní vrstvě atmosféry. Znečišťující látky, které jsou sledovány a hodnoceny vzhledem k prokazatelně škodlivým účinkům na zdraví populace nebo na vegetaci a ekosystémy, mají stanoveny imisní limity.

Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány zjištěné úrovně koncentrací s příslušnými imisními limity, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto limitů, což jsou úrovně koncentrací, které by podle platné legislativy neměly být překračovány.

Imisní limity a doporučení WHO

Hodnoty imisních limitů vycházejí z doporučených hodnot Světové zdravotnické organizace (WHO), kterou byly určeny na základě řady epidemiologických studií. V případě bezprahově působících látek jsou imisní limity odvozeny ze stanovených hodnot karcinogenního rizika.

V zájmu ochrany veřejného zdraví doporučuje WHO zachování úrovně znečišťujících látek v ovzduší dokonce na nižší úrovni, než pro kterou byly nepříznivé dopady na zdraví zdokumentovány.

Čtěte také: Dopady Euro 7 na Bavorsko

V návaznosti na Zelenou dohodu pro Evropu dochází v současné době k revizi směrnic o kvalitě ovzduší.

Přehled imisních limitů

Tabulka I.1 Přehled imisních limitů (IL) vyhlášených pro ochranu zdraví lidí a povolený počet překročení limitní hodnoty, horních a dolních mezí pro posuzování podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a vyhlášky č. 350

Znečišťující látky a jejich zdroje

I přes řadu realizovaných opatření v minulých letech produkují jednotlivé typy zdrojů takové množství emisí, které je v kombinaci s meteorologickými a rozptylovými podmínkami příčinou překračování imisních limitů některých škodlivých látek. V současnosti představují ze sledovaných znečišťujících látek největší problém suspendované částice a na ně vázané polycyklické aromatické uhlovodíky.

Konkrétní podíl jednotlivých zdrojů na znečištění venkovního ovzduší je však v různých oblastech odlišný, záleží na skladbě zdrojů v dané lokalitě, ale také na přenosu škodlivin z jiných oblastí.

Hlavní znečišťující látky:

• Suspendované částice (PM10, PM2,5): Produkty nedokonalého spalování, mechanické procesy (zemědělství, průmysl, stavebnictví), doprava.
• Polyaromatické uhlovodíky (PAU): Vytápění domácností tuhými palivy, silniční doprava (nedokonalé spalování).
• Oxid dusičitý (NO2): Spalovací motory, kotle, krby, plynové sporáky a trouby.
• Přízemní ozon (O3): Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší.
• Oxid siřičitý (SO2): Spalování fosilních paliv, zpracovávání minerálních rud obsahujících síru.
• Benzen: Výfukové plyny, odpařování z palivových systémů vozidel.

Dopady znečištění ovzduší

Znečišťující látky nepříznivě působí i na vegetaci, mohou ovlivnit její růst a způsobit snížení výnosů zemědělských plodin a lesů. Jsou i příčinou eutrofizace a acidifikace půdních a vodních ekosystémů a následné změny druhové skladby a úbytku rostlinných a živočišných druhů.

Čtěte také: Znečištění vnitřního ovzduší: Průvodce

Řada znečišťujících látek má schopnost se v prostředí kumulovat, negativně ovlivňovat ekosystémy a přecházet do potravního řetězce. Dále mají některé z nich přímý nebo nepřímý vliv na klimatický systém Země.

Nutné je zmínit i poškozování materiálů a budov, často historického významu, působením znečišťujících látek v ovzduší.

Zdravotní dopady:

• Dráždí dýchací cesty, omezují obranné mechanismy a usnadňují vznik infekce.
• Vyvolávají zánětlivou reakci v plicní tkáni.
• Přispívají k oxidačnímu stresu a tím i k rozvoji aterosklerózy.
• Ovlivňují elektrickou aktivitu srdce.
• Mohou vést ke snížení plicních funkcí, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí, výskytu symptomů chronického zánětu průdušek a zkrácení délky života.

Řešení a prevence

Evropská unie v minulosti přijala řadu opatření, kterými se se znečištěným ovzduším snaží vypořádat. Z evropských opatření vychází Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v Česku, ČHMÚ.

Možnosti řešení:

• Čistá doprava: Menší počet aut, podpora chůze a cyklistiky, rozšiřování veřejné dopravy, nízkoemisní zóny.
• Průmyslové zdroje: Snižování prašnosti ze stavebních prací, přechod na čistší paliva a účinnější technologie.
• Odpadové hospodářství: Regulace a infrastruktura pro správné sbírání a likvidaci odpadu.
• Čistá energie: Opatření zaměřená na spotřebu energie na vytápění a výrobu elektřiny.

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

tags: #znečištění #ovzduší #v #ČR #příčiny #a

Oblíbené příspěvky:

• Wireli odpadkové koše - recenze
• Třídění odpadu s ABC
• Materiály k ekologii pro šestou třídu
• Kategorie chráněných území v ČR
• Úspora Potravin Díky Vakuování