V problematice klimatické změny panuje řada nejasností. Chcete být v obraze? Na jaké otázky zde naleznete odpovědi:
Klíčem k pochopení příčin změny klimatu je pochopení skleníkového jevu. Skleníkové plyny mohou být výsledkem přirozeného výskytu nebo lidské činnosti.
Bohužel ani Světová meteorologická organizace (WMO - World Meteorological Organization) nepřináší dobré zprávy. Podle nedávno zveřejněné zprávy o skleníkových plynech v atmosféře jejich množství v loňském roce opět narostlo, rychlost nárůstu ovšem pravděpodobně zpomaluje.
Při současném množství skleníkových plynů a rychlosti jeho nárůstu je podle WMO ovšem již teď jasné, že tento cíl nebude naplněn a dojde k většímu nárůstu teplot. To v důsledku povede k častějšímu výskytu extrémního počasí, jedná se např. o vlny veder, vydatné bouřky a s tím související přívalové povodně a vichřice nebo naopak dlouhá období sucha a požáry.
Klimatické změny mají dopady nejen na přírodu, ale i na naši společnost. V důsledku vyšších teplot a vln veder se zvýší úmrtnost na nemoci z horka. Kvůli těmto změnám může také častěji docházet ke konfliktním situacím.
Čtěte také: Otázky Václava Moravce: Klima
Například kvůli zvyšování hladiny oceánů a snižování možností pěstovat potraviny v některých částech světa dojde pravděpodobně již brzy k přesunům některých národů do jiných míst, kde budou lepší podmínky pro život. Jedná se především o regiony v Africe, Asii, Jižní i Severní Americe a jižním Tichém oceánu, ze kterých se lidé budou muset přesunout jinam.
Je možné, že v budoucnu nečeká naši planetu nic moc pěkného. Podle letos zveřejněné Šesté hodnotící zprávy vydané IPCC dojde pravděpodobně už v příštím desetiletí k překročení celosvětového oteplení o 1,5 °C oproti teplotám před průmyslovou revolucí. Nejspíše také bude pokračovat tání ledovců a permafrostu, vzestup hladiny oceánů a jejich okyselování a snížení dostupnosti kyslíku pro vodní organismy.
Na jaké otázky zde naleznete odpovědi:
Česká republika se od roku 1961oteplila o 2,1 stupně Celsia. Říjen roku 2023 byl skutečně extrémně teplý, potvrzuje to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) [1, 2]. Průměrná teplota byla 11,1 °C, téměř o 3 °C více než běžný průměr v posledních 30 letech. Za posledních šedesát let bylo v říjnu takto teplo pouze třikrát. Byl to také již pátý měsíc v řadě v tomto roce, kdy byla překonána nejvyšší naměřená hodnota průměrné celosvětové teploty vzduchu pro daný měsíc [1].
Tato mezinárodní dohoda byla sjednána v roce 2015 v Paříži a je právně závazná. Zavazuje členské státy ke stanovení a dodržení tzv. národních závazků ke snižování emisí skleníkových plynů a stanovuje proces, kterým budou národní závazky sledovány a vyhodnocovány.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Největšími světovými producenty CO2 v roce 2021 byly Čína, Spojené státy americké, EU, Indie, Rusko a Japonsko.
Celosvětová roční produkce plastů od padesátých let minulého století raketově vzrostla ze 2 milionů tun na 450 milionů tun v uplynulém roce. Navzdory rostoucím obavám z plastového odpadu hromadícího se v životním prostředí se jeho produkce nadále zvyšuje. Dodnes se vyrobilo více než 9 miliard tun plastu a zhruba polovina z toho putovala na skládky.
Jedna z kapitol kurzu se přímo věnuje tomu, co můžeme se změnou klimatu dělat jako jednotlivci, jak z pohledu spotřebitele, tak z pohledu občana. Změna klimatu je nicméně nesmírně komplexní fenomén, neexistuje proto žádný jednoduchý návod, který by nám řekl: „Když budeš dělat tohle a tohle, změna klimatu se zastaví.“ Namísto samospasitelných řešení na úrovni jednotlivce je spíše potřeba podporovat rozvoj širších kompetencí potřebných k celospolečenskému řešení. Situace se navíc neustále mění a vyvíjí, a proto je potřeba také neustále hledat a zkoušet nové přístupy.
Vhodným nástrojem pro rozhodnutí, co můžu já sám v ochraně klimatu dělat, je třeba výpočet osobní uhlíkové stopy. Každý z nás si ji může spočítat na internetu, kde lze nalézt propracované kalkulačky. Některé z nich kromě celkového výpočtu ukazují také oblasti našeho života, které produkují nejvíce skleníkových plynů, nabízí konkrétní kroky, jak můžeme svou stopu snížit.
Pokud se jako lidstvo skutečně zavážeme k omezení emisí skleníkových plynů, především v důsledku spalování fosilních paliv, na tzv. čistou nulu, můžeme svou budoucnost značně ovlivnit směrem k lepšímu.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
V Česku závisí kvalita vzdělávání především na konkrétní škole a konkrétních učitelích. Jsou učitelé, kteří ve své výuce reflektují dění a změny v současném světě a využívají nejrůznějších forem a metod výuky. Nespoléhají se jen na předávání informací ve školních lavicích, ale realizují projekty, snaží se zavádět opatření, která mohou pomoci k zajištění udržitelného světa. Na jiných školách se ale děti s tématem klimatických změn nesetkají skoro vůbec a takových bohužel není málo.
Vzdělávací systém by měl být ideálně nastavený tak, aby docházelo ke snižování rozdílů mezi školami a v jejich přístupu k věci. Na úrovni systému je také potřeba, aby v připravované revizi rámcových vzdělávacích programů byla tématům, jako je klimatická změna, věnována dostatečná pozornost, a aby tato témata měla průřezový charakter - aby nebyla vyučována pouze v jednom předmětu, ale napříč různými předměty. Jedině tak mohou děti porozumět souvislostem klimatické změny a samy přizpůsobovat svoje chování a jednání k odpovědnosti za svět, ve kterém žijí.
tags: #klimaticke #zmeny #otazky #a #odpovedi