Klimatické změny a role Austrálie

13.03.2026

Roky stoupající hladiny oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře způsobily v Austrálii stále častější vlny veder, varovala nová zpráva dvou vládních agentur. Rostoucí teploty přitom mají za následek například větší počet nebezpečných lesních požárů. Podle nejnovější zprávy o klimatu, kterou vypracovaly australský Meteorologický úřad a Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO), Austrálie vstoupila do nové éry, která se ponese ve znamení extrémních veder či nebezpečných lesních požárů.

„To, co nyní vidíme, je za hranicemi toho, co bylo dříve možné,“ uvedla podle serveru Guardian ředitelka Centra pro vědu o klimatu na CSIRO Jaci Brownová. Nový dokument mimo jiné uvádí, že australské klima se od roku 1910 oteplilo průměrně o 1,44 stupně Celsia. V souvislosti s tím se současně prodloužily sezony lesních požárů, které jsou nyní nebezpečnější. Voda v oceánech, které Austrálii omývají, se za tu dobu ohřála o jeden stupeň Celsia a okyselila. Zatímco mezi lety 1960 až 2018 Australané v průměru zažili 24 dní, kdy teploty dosáhly nejméně 39 stupňů Celsia, rok 2019 jich přinesl dokonce 33.

Karl Braganza z Meteorologického úřadu uvedl, že současné klimatické podmínky v Austrálii jsou v souladu s prognózami posledních desetiletí. „Začínáme však pociťovat dopady, které má toto průměrné oteplení na výskyt extrémních klimatických jevů,“ poznamenal.

Růst emisí a podíl Austrálie

Počet částic CO2 v atmosféře přitom podle zprávy v posledních letech roste stále rychleji. Dominantní podíl - přibližně 85procentní - na tom mezi lety 2009 až 2018 měly emise z fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či zemní plyn. I když současná pandemie koronaviru, jak se zdá, růst emisí mírně zpomalila, podle expertů není vyhráno. „Je to jako byste po deseti letech nezdravého stravování jeden den drželi dietu a čekali jste, že se vejdete do menšího oblečení,“ vysvětlila Brownová. „Není to tak jednoduché,“ dodala.

Zvyšování průměrné teploty má přitom za následek také úbytek vody v řekách a negativně působí na zemědělství. „Tyto dopady jsou velmi rozsáhlé a ovlivňují výrobu potravin, dodavatelské řetězce, lokální komunity i spotřebitelské ceny. Austrálie je nejsušším obydleným kontinentem na Zemi s průměrnými ročními srážkami 457 milimetrů za období 1900-2020. Australské klima je velmi proměnlivé, a to jak po celé zemi, tak rok od roku. Četnost a intenzita extrémních událostí, jako jsou sucha a povodně, jsou důležitými charakteristikami australského klimatu. Voda je životně důležitá pro život a rozvoj komunit, ekonomiky a ekosystémů.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Austrálie má složité klimatické podmínky v úhrnu vodních srážek v čase a prostoru vyplývající z kombinace geografické struktury a dvojího vlivu Indického a Tichého oceánu. Vzhledem k tomu, že Austrálie má celosvětově nejvyšší variabilitu klimatu a vodního toku, systémy hospodaření s vodou mají z předpovědí počasí největší prospěch. Předpovídání v takto proměnlivých podmínkách je velmi obtížné a znalosti o budoucích srážkách jsou důležité pro řízení zemědělství a plánování v suchých a polosuchých oblastech.

Mezi australské zdroje povrchové vody patří řeky, přehrady a nádrže. Podzemní voda hraje v Austrálii významnou roli jako zdroj pitné vody pro průmysl, zemědělství a další primární průmyslová odvětví v mnoha regionech, kde je podzemní voda jediným spolehlivým zdrojem vody. Hraje také zásadní roli v australské krajině pro ekosystémy závislé na podzemní vodě. Pokles hladin podzemních vod nepříznivě ovlivňuje ekosystémy závislé na podzemních vodách.

Hlavními výzvami pro australské vodohospodáře zůstanou rostoucí poptávka, populační růst a klimatické změny. Období dlouholetého sucha vyvrcholilo devastujícími požáry na východním pobřeží Austrálie na přelomu let 2019/2020. Žádané budou nadále technologie a inovace napomáhající rozšíření infrastruktury, zajištění bezpečných zdrojů pitné vody a technologie zajišťující čištění odpadních a průmyslových vod, včetně těch vzniklých při těžbě nerostů.

Odpadové hospodářství

Národní politika v oblasti odpadů stanoví jasný směr pro Austrálii na příštích 10 let a nadále bude aktualizovat a integrovat australskou politiku a regulační rámec. Tato politika zahrnuje odpady, včetně nebezpečných odpadů a látek, z komunálních, komerčních a průmyslových, stavebních a demoličních zdrojů a zahrnuje kapalné, plynné a pevné odpady. Austrálie ročně vyprodukuje asi 75,8 milionů tun odpadu. To je 20% nárůst za posledních 15 let, což zdůrazňuje rostoucí potřebu efektivních strategií nakládání s odpady.

Navzdory této výzvě udělala Austrálie pozoruhodný pokrok. Celostátní míra využití dosahuje působivých 80 %, přičemž zásadní roli hraje recyklace. Kovy vedou s 87% návratností. Stále je však na čem pracovat, zejména pokud jde o plasty. V letech 2020-21 bylo recyklováno pouze 13 % plastů, což ukazuje, že existuje prostor pro zlepšení. Městské rezidenční oblasti významně přispívají k produkci odpadu, přičemž komunální odpad v letech 2020-21 představoval 14 milionů tun. K řešení tohoto problému si Národní odpadová politika stanovila ambiciózní cíle ke snížení organického odpadu odváženého na skládky do roku 2030 na polovinu a zavedení zákazu vývozu odpadních plastů, skla a pneumatik.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Následně v oblasti odpadového hospodářství se začínají projevovat pozitivní trendy při recyklaci. Podle australského Národního zpravodaje o odpadech z roku 2022 dosáhl podíl recyklovaného odpadu v roce 2021 60 % a podle posledního vydání stejného zdroje v roce 2023 podíl činil 63 %. Produkce odpadů se v roce 2023 snížila na 74,1 mil. tun, včetně 3,4 mil. tun plastického odpadu. Recyklace plastického odpadu se zvýšila z 13 % na 18 %. V roce 2021 produkce odpadu činila 75,8 mil. tun, což zahrnovalo 25,2 mil. tun stavebních a demoličních materiálů, 14,4 mil. tun organických materiálů, 12,0 mil. tun popílku, 7,4 mil. tun nebezpečných odpadů (převážně kontaminované půdy), 5,8 mil. tun papíru a lepenky, 5,7 mil. tun kovů a 2,6 mil. tun plastů.

Roční přírůstek odpadu je zhruba 5 mil. tun. Podle akčního plánu národní strategie v oblasti odpadového hospodářství do roku 2030 chce vláda zvýšit průměrnou míru obnovy zdrojů na 80 %, což zahrnuje další metody získávání hodnoty z odpadu. Tyto metody přesahují současnou recyklaci a opětovné použití. K docílení tohoto cíle vláda alokovala do Recyklačního modernizačního fondu částku 250 mil. AUD.

Příležitosti pro české firmy v sektoru vodohospodářství

Příležitosti pro české firmy v sektoru vodohospodářství jsou v dodávkách vodních turbín, čerpadel, závlahových systémů, produktovodů včetně přečerpávacích stanic, odsolovacích zařízeních, protipovodňových zábran, čističek odpadních vod (z domácností i průmyslových provozů a dolů, a čističek vyrábějících biometan), úpraven vody, sofistikovaných zařízení na výrobu vody ze vzduchu s využitím fotovoltaiky nebo v oblasti chytrých řešení a inženýrských či technických služeb. V odpadovém hospodářství se jedná o zařízení pro recyklaci běžných stavebních materiálů nebo znečištěných azbestem a dalšími nebezpečnými látkami, kogenerační jednotky využívající odpad k výrobě energie, třídičky odpadu, spalovny toxického odpadu a kompostárny. České firmy mohou nabídnout unikátní zařízení na likvidaci vyřazených solárních panelů, které vyvinuly.

Přechod na obnovitelné zdroje

Donedávna byla Austrálie neotřesitelným královstvím fosilních paliv, ale leden 2022 se stal historickým milníkem, když tři ze šesti australských států dosáhly rekordní produkce energie z obnovitelných zdrojů. Fosilní paliva v čele s uhlím stále zajišťují výrobu většiny elektřiny na australském kontinentu, ale situace se pomalu mění. Obnovitelné zdroje pokrývaly 21 % z celkové spotřeby, v roce 2021 pak jejich podíl stoupl na 24 %, což představuje markantní rozdíl. Na celém území Austrálie činily za leden 2022 dodávky elektrického proudu z větrných a solárních elektráren 3,628 GWh. Za zmínku stojí také větrná farma Badgingarra (Západní Austrálie).

Pro Austrálii je uhlí nejen zdrojem energie, ale také významnou exportní komoditou (v roce 2020 byla druhým největším vývozcem uhlí na světě). Podobná nálada panuje i v tamní vládě - premiér Scott Morrison odkládal stanovení klimatických cílů své země až do loňské Konference OSN o změně klimatu v Glasgow. Teprve tam poprvé zazněly plány na snížení emisí skleníkových plynů v Austrálii do roku 2050 na nulu.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Austrálie, která má, i přes nedostatek vodních zdrojů v některých částech země, rozvinutou vodohospodářskou strukturu, pokračuje v budování zavlažovacích systémů, přehrad, desalinačních zařízení atd.

Austrálie je jedním z největších světových exportérů železné rudy, uhlí, LNG a současně má obrovské zdroje uranu a kritických materiálů vč. lithia a niklu. Metalurgický průmysl a těžba (včetně zařízení, technologií a služeb) přispěly v roce 2024 k HDP Austrálie 14,3 % a vytvořily 1,1 mil. pracovních míst a přímo zaměstnávaly 300 000 lidí. Současná hodnota hrubého domácího produktu z těžebního průmyslu v Austrálii je 86,364 mld. AUD.

Vláda podporuje rozvoj odvětví zajišťující výrobu technologií pro obnovitelné zdroje, jako jsou solární panely a bateriová úložiště. Výroba obou těchto produktů vyžaduje rozvoj těžby kritických materiálů. Jedním z nejdůležitějších, bohatství generujících a exportně nejvýkonnějších odvětví v Austrálii je těžební průmysl. Metalurgický průmysl a těžba (včetně zařízení, technologií a služeb) přispěly v roce 2024 k HDP Austrálie 14,3 %. Současná hodnota HDP z těžby v Austrálii je 86,364 mld. AUD.

Austrálie těží ve větším množství 19 cenných nerostů z více než 350 aktivních dolů. Z těchto nerostů lze získat kovy a další užitečné materiály. Země patří mezi přední světové producenty bauxitu (rudy hliníku), železné rudy, lithia, zlata, olova, diamantů, vzácných zemin, uranu a zinku. Austrálie má největší prokázané zdroje uranu na světě, a to téměř třetinu všech světových zdrojů.

Vláda přijala Australskou strategii pro těžbu kritických materiálů pro období 2023 - 2030 a vytvořila Critical Minerals Facilitation Office - koordinační místo vlády k zajištění rozvoje sektoru a maximálně efektivnímu využití ložisek kritických minerálů.

Australský energetický sektor přímo tvoří 5 % hrubé průmyslové přidané hodnoty. Tvoří 20 % celkové hodnoty vývozu. V odvětví výroby elektřiny působí mnoho místních a soukromých společností, zatímco v odvětví ropy a zemního plynu dominují velké mezinárodní společnosti. Austrálie je velkým vývozcem uhlí, LNG a uranu, ale čistým dovozcem ropy.

Austrálie zvýšila svůj cíl snížení emisí uhlíku do roku 2030 na 43 % ve srovnání s úrovněmi z roku 2005. Spotřeba energie v Austrálii vzrostla v letech 2022-23 po 3 letech poklesu o 2 %. Více než dvě třetiny australské produkce energie se vyváží, včetně většiny uhlí a plynu. Obnovitelná výroba elektřiny je na rekordních úrovních, více než jedna třetina veškeré elektřiny.

Výroba z obnovitelných zdrojů se v letech 2022-23 zvýšila o 11 % a představuje 34 % celkové výroby elektřiny (93 terawatthodin). Národní trhu s elektřinou v letech 2022-23 tvořily ze 37 % obnovitelné zdroje. Austrálie má ambiciózní cíle stát se velmocí obnovitelné energie. Program „Rewiring the Nation“ ve výši 20 mld AUD poskytuje levné finance na modernizaci a rozšíření australské elektrické sítě. Národní fond obnovy ve výši 15 mld AUD se zaměřuje na financování a na podporu obnovitelných zdrojů a nízkoemisních technologií. Program „Solar Sunshot“ investuje 1 mld AUD do rozvoje australského průmyslu výroby solárních PV. Program podpoří výrobce při zakládání a rozšiřování zařízení v celém dodavatelském řetězci solárních fotovoltaických systémů. Iniciativa „Battery Breakthrough Initiative“ (523,2 mil. AUD za 7 let) pomůže výrobcům posunout se v hodnotovém řetězci při výrobě baterií výše.

Australská vláda podporuje dekarbonizaci v Austrálii i na celém světě a řádný přechod k nulovým emisím. Austrálie nabízí stabilní prostředí pro investice. Vláda pro Austrálii uzákonila cíl nulových emisí do roku 2050. Austrálie je světovým lídrem ve výrobě a technologii vodíku. Má nejvíce vodíkových projektů na světě s odhadovanou hodnotou přes 225 miliard dolarů. Bohaté sluneční a větrné zdroje staví Austrálii k tomu, aby se stala hlavním producentem a vývozcem zeleného vodíku.

Jaderná energie je v Austrálii zakázána především dvěma částmi federální legislativy - zákonem o ochraně životního prostředí a ochraně biodiverzity z roku 1999 (zákon EPBC); a australského zákona o radiační ochraně a jaderné bezpečnosti z roku 1998 (zákon ARPANS). Tyto zákony účinně zabraňují výstavbě nebo provozu jaderných zařízení na výrobu elektřiny, jakož i zařízení na výrobu jaderného paliva, obohacování uranu a přepracování jaderného odpadu.

Austrálie potřebuje rozšířit škálu nabíjecích možností pro elektrická vozidla, včetně nabíjení doma, veřejného nabíjení a rychlého nabíjení. Vzhledem k obrovské zemědělské nadprodukci lze předpokládat i zájem o řešení využívajících spalování biomasy.

Ekonomické aspekty a investice

Australská vláda v rámci návrhu federálního rozpočtu na léta 2022-2023 představila nová opatření k podpoře ekonomiky. Za prioritní označila celkem devět oblastí hospodářství, které korespondují se zájmy českých firem při pronikání na australský trh.

Návrh rozpočtu pro rozpočtový rok 2022-2023 (finanční rok začíná v zemi 1. července) počítá se schodkem 78 mld. australských dolarů (AUD, 1,2 bil. Kč), což odpovídá 3,4 % HDP. V uplynulých letech Austrálie čelila nejen pandemii nemoci covid-19, ale vzrůstající četnosti přírodních katastrof v podobě požárů nebo záplav rozlehlých území a dále globálnímu ekonomickému zpomalení, vzrůstajícím cenám energetických vstupů a nárůstu inflace. Celé hospodářství se navíc potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly a čelí relativně velkému zadlužením a strukturálnímu deficitu.

Proto se opatření navrhovaného rozpočtu na období 2022-2023 soustředilo na tři základní oblasti. Patří mezi ně snížení životních nákladů obyvatelstva; a dále pak narovnání rozpočtu v nejdůležitějších oblastech; třetí oblastí jsou opatření k podpoře silnější a odolné moderní ekonomiky, kam patří:

Podpora kvalifikované pracovní síly: Vláda vytvoří 480 tisíc bezplatných míst v rámci technického a dalšího vzdělávání (TAFE). Na modernizaci tohoto systému bude vyčleněno 50 mil. AUD (770 mil. Kč). Pro postižené občany bude vytvořeno dodatečných 20 tisíc míst na univerzitách. Ke zlepšení podmínek studentů vč. Zlepšení učeben bude během dvou roků vyčleněno 475 mil. AUD (7,3 mld Kč). Budou přijata opatření na zapojení žen do pracovního procesu včetně prosazování genderové rovnosti. Další finanční zvýhodnění podpoří práci důchodců. Další opatření se budou týkat podpory kvalifikované migrace, která během tohoto rozpočtového roku dosáhne 195 tisíc pracovníků (nárůst o 30 tisíc oproti minulému období).
Investice do energetiky: Investice do energetiky v objemu 20 mld. AUD urychlí přechod na čisté a levnější zdroje; součástí bude i výstavba přenosových soustav z míst generování obnovitelní energie do průmyslových a městských oblastí s rozpočtem 10 mld. AUD (309 mld. Kč). Fond investic do regionálního průmyslu v objemu 1,9 mld. AUD (29 mld. Kč) je určen k transformaci místního průmyslu s cílem snížit emise a urychlit proces dekarbonizace (do roku 2050 plánuje Austrálie nulové emise). Velká pozornost je věnována elektromobilitě: 500 mil. AUD (7,7 mld. Kč) je vyčleněno na výstavbu elektrických nabíjecích a vodíkových stanic podél silniční a dálniční sítě a dalších 345 mil. AUD (5,3 mld. Kč) jako finanční pobídka při koupi elektromobilů. Výstavba bateriových úložišť v komunách i domácnostech bude podpořena sumou 225 mil. AUD (3,5 mld. Kč). A nelze opomenout balíček v objemu 100 mil. AUD (1,5 mld. Kč) na osvětu a získání dovedností v souvislosti s využíváním čistých energií.
Ochrana klimatu: Na ochranu životního prostředí bude vyčleněno 1,8 mld. AUD (28 mld. Kč). Dalších 200 mil. AUD (3,1 mld. Kč) ročně bude poskytnuto na prevenci přírodních katastrof a další prostředky do oblastí postižených povodněmi. Celkem si opatření na prevenci před povodněmi vyžádají 3 mld. AUD (4,6 mld. Kč).
„Made in Australia“: Vytvoření Národního fond pro rekonstrukci v objemu 15 mld. AUD (231 mld. Kč) si klade za cíl podpořit produkci vlastních výrobků v Austrálii. Plán zahrnuje 7 prioritních oblastí: obnovitelné a nízkoemisní technologie (vyčleněny 3 mld. AUD), zdravotnická věda (1,5 mld. AUD), doprava, přidaná hodnota v zemědělství, lesnictví a rybolovu, přidaná hodnota v přírodních zdrojích, obranné kapacity a využívání schopností.
Investice do infrastruktury: Balík v objemu 120 mld. AUD (1,85 bil. Kč) je určen během příštích deseti let na investice do dopravní infrastruktury. Zejména se jedná o rozšíření silniční a dálniční sítě po celé Austrálii, ale i o vybudování vysokorychlostního železničního koridoru ze Sydney do Newcastlu v Novém Jižním Walesu nebo o další etapu výstavby tramvajových linek v Canbeře.
Podpora konektivity: Finanční injekce v objemu 2,4 mld. AUD (37 mld. Kč) rozšíří síť optických kabelů do dalších 1,5 milionu budov v rámci investičního plánu National Broadband Network. Dalších 1,2 mld. AUD (18,5 mld. Kč) je vyčleněno na lepší konektivitu na venkově a v odlehlých oblastech v rámci Regional and Rural Australia Plan.
Podpora malých a středních podniků: Sektor MSP zahrnuje 5 mil. pracovníků a vláda pro sektor vyčlenila 63 mil. AUD (970 mil. Kč) na zvýšení jeho energetické účinnosti. Dalších 15 mil. AUD (230 mil. Kč) je určeno na finanční poradenství a na překonání zdravotních problémů v souvislosti s koronavirovou pandemií.
Regionální rozvoj: Několik programů v celkovém objemu 7,4 mld. AUD (114 mld. Kč) je určeno na regionální rozvoj formou transparentních investic ve spolupráci s regionálními radami a skupinami. Příkladem je výstavba sportovišť a knihoven, modernizace letišť a další infrastrukturální projekty regionálního charakteru.
Stimuly pro zemědělství: Celkem 1,2 mld. AUD (18,5 mld. Kč) bude poskytnuto farmářům s cílem navýšit jejich výstupy na 100 mld. AUD do roku 2030 (1,5 bil. Kč). Stejná částka bude vyčleněna na dostavbu vodní infrastruktury v rámci Národní vodní sítě (například v Cairns a na Tasmánii umožní zavlažování dalších 115 tisíc hektarů půdy). Další 1 mld. AUD (15 mld. Kč) je určena na budoucí projekty k posílení bezpečnosti, spolehlivosti a udržitelnosti vodního systému.

Cíle státního rozpočtu i místní australské vlády korespondují se zájmy českých firem při pronikání na místní trh. To potvrzuje i Mapa oborových příležitostí zpracovaná MZV pro Austrálii, kdy ze sedmi prioritních oblastí je celkem 5 je totožných s prioritami australské vlády. Jinými slovy, Austrálie má v uvedených oblastech nedostatek vlastních výrobních kapacit, které řeší dovozem z celého světa. A zde české firmy mohou nabídnout jak finální výrobky, tak výhledově pomoci se zaváděním vlastní výroby v zemi (samozřejmě s využitím českého know-how, za které se pochopitelně platí). Jedná se o tyto oblasti: důlní a těžební průmysl, energetický průmysl, obranný průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl, zemědělské technologie.

PROPEA nově i v Austrálii České firmy mají na australském trhu velké příležitosti. A k tomu jim mohou napomoci i nástroje ekonomické diplomacie. Pro rok 2023 byl pro Austrálii schválen program ekonomických aktivit v zahraničí PROPEA, kdy místní odborná firma, realizátor projektu, zajistí pro český subjekt vybranou službu podle standardního seznamu služeb a česká firma hradí jen 30 % celkové faktury. Dalšími, již schválenými nástroji, jsou projekty ekonomické diplomacie PROPED s účastí na veletrzích OZWATER v oblasti vodního hospodářství v Sydney od 10. května 2023 a druhým veletrhem je Security Exhibition and Conference s důrazem na kybernetickou bezpečnost od 30. srpna 2023 rovněž v Sydney.

Ekonomický výhled Austrálie

Austrálie se v roce 2024 posunula podle velikosti ekonomiky na 12. místo na světě. Po hospodářském propadu v období pandemie již v roce 2021 HDP expandoval o 4,2 % a v následujícím roce vzrostla o 2,7 %. Hospodářský růst se v roce 2023 snížil na 2 % v důsledku vysoké úrokové míry ovlivňující negativně spotřebu a investice a trend pokračoval i v roce 2024 s přírůstkem HDP o 1,3 % HDP, ale poslední čtvrtletí zaznamenalo pozitivní trend ekonomického růstu se stejným výhledem na následující rok. Inflace se v roce 2024 podstatně snížila a na konci roku se ustálila na úrovni 2,4 %. Nezaměstnanost v prosinci 2024 činila 4,0 % a mzdy za celý rok vzrostly o 3,2 %. Centrální banka držela úrokovou míru celý rok na hodnotě 4,35 %. Vývoz zboží a služeb dosáhl v roce 2024 objemu 644,4 mld. AUD a dovoz 614,1 mld. AUD). Příliv přímých zahraničních investic v roce 2024 činil 24,3 mld. USD.

Zapojení veřejnosti a mezinárodní perspektiva

Rozvojový program OSN (United Nations Development Programme, UNDP) podnikl dosud nejrozsáhlejší výzkum názoru lidí na klimatickou změnu v historii. Do výzkumu se zapojilo přibližně 1,2 milionu respondentů z 50 zemí světa. Celkově ukázaly výsledky na skutečnost, že 64 % lidí považuje změnu klimatu za naléhavý problém, který je třeba řešit. Vysoký byl také podíl ve vysokopříjmových zemích (72 %), kam v rámci výzkumu patřily země jako Austrálie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Španělsko, Švédsko, Polsko, Velká Británie či např.

Z lidí, kteří povařují změnu klimatu za naléhavý problém, řeklo 59 %, že by se snažili pomoci jakoukoliv cestou a co nejdříve, aby se situace zlepšila. Respondentům bylo nabídnuto 18 různých politik, které souvisí s klimatickou změnou. V zemích, kde jsou vysoké emise z odlesňování a využívání krajiny, byla většinou velmi vysoká podpora ochrany těchto přírodních ekosystémů. 9 z 10 zemí s nejvíce urbanizovanou populací bylo výrazně pro ekologické formy dopravy.

Nejvýznamnějším sociodemografickým faktorem bylo jednoznačně vzdělání. Obecně lze říci, že vysoká míra zastánců klimatické změny byla mezi lidmi s vyšším stupněm vzdělání a to víceméně napříč všemi hodnocenými zeměmi. Celkově byl rozdíl v názorech mezi jednotlivými pohlavími relativně malý (4 %), byly zde však výrazné rozdíly v některých zemích. Například v Austrálii, Kanadě či USA byla podpora až o 10 % vyšší mezi ženami a dívkami ve srovnání s muži a chlapci. Ve věkových skupinách byl nejvyšší podíl ve skupině osob mladších 18 let. Více než 80 % takto mladých osob označilo klimatickou změnu za naléhavý problém.

Zájem veřejnosti o téma klimatických změn v poslední době narůstá. Shodují se na tom pozorovatelé z celého světa, posun začínají zobrazovat i různé průzkumy. Podíl těch, kteří v průzkumu objednaném britským Ministerstvem pro obchod, energetiku a průmyslovou strategii uvedli, že jsou změnami klimatu znepokojeni „velmi“ či „docela“, byl letos v březnu zřejmě největší od roku 2008. Podobný trend potvrzují data dalších výzkumných agentur.

Rekordní znepokojení změnami klimatu zaznamenává rovněž Austrálie, kde také středoškolské stávky přispěly k tomu, že klima je letos před blížícími se sněmovními volbami jedním z hlavních témat veřejné debaty. Podle průzkumu Lowyho institutu považují Australané změnu klimatu za hlavní hrozbu pro svou zemi. S tím, že je změna klimatu zásadní hrozbou, souhlasilo v průzkumu 64 procent dotázaných. Stalo se tak poprvé od roku 2006, kdy se na ně výzkumníci začali ptát a předstihly tak mimo jiné severokorejský jaderný program i terorismus. Podle podobného výzkumu organizace The Australia Institute také 58 procent Australanů souhlasí s tím, že jejich země čelí „stavu klimatické nouze“. Necelých sedmdesát procent podporuje rychlý přechod k obnovitelným zdrojům energie a nadpoloviční většina je proti otvírání nových uhelných dolů.