Klimatické Změny: Žebříček Příčin a Dopadů v České Republice

Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu.

Dopady na Lesnictví a Zemědělství

Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Přesná kalkulace škod, které způsobila kůrovcová kalamita po roce 2015, neexistuje.

Majitelé lesů byli poškozeni nejprve tím, že v průběhu přírodní pohromy prodávali dřevo hluboce pod cenou, protože ho na trhu byl nadbytek, a zároveň přišli o příjmy z prodeje dříví v dalších desítkách let. Mezi poškozené často patří obce, z jejichž majetku během pár let zmizely všechny lesy schopné produkce.

Mezi dalšími oběťmi probíhající klimatické změny našli reportéři pořadu Bilance pěstitele některých odrůd, především chmele a ovocných stromů. Jeden z chmelařů, Václav Burger, upozornil, že krajina tradičního českého chmele dlouhodobě vysychá, což má pro výnos velmi negativní dopady. Sucho snižuje nejen úrodu, ale i obsah hořkých látek v pivu. Vybudování záchytné nádrže na vodu však stojí více než 10 milionů korun pro jedinou oblast a takové náklady ohrožují samotnou rentabilitu pěstování.

Vláda proto připravuje velký projekt, který má na Lounsko a Rakovnicko přivést pomocí rybníkové soustavy vodu z Ohře. Iniciativu za záchranu českého chmele nyní vede Plzeňský Prazdroj spolu s Microsoftem. Na několika pilotních chmelnicích instalovali soustavu čidel, jež přesně analyzují potřeby rostlin v konkrétním období, počasí a také vlhkost půdy. Plzeňský manažer pro udržitelnost Ivan Tučník České televizi řekl, že výsledky měření má model umělé inteligence umět přepočítat pro všechny pěstitelské oblasti. Výsledkem projektu by tak měla být mobilní aplikace dostupná pro všechny pěstitele.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Ministerstvo zemědělství od roku 2010 vyplatilo 5,3 miliardy korun zemědělcům jako podporu při odstraňování škod způsobených přírodní živelní katastrofou.

Extrémní Počasí a Pojišťovnictví

Podle meteorologů vyšší teplota atmosféry zvyšuje rizika mimořádných projevů počasí, jako jsou přívalové deště, bouře, vítr, kroupy nebo naopak mimořádné sucho. Jednou z institucí, která problematiku nyní intenzivně řeší, je Česká asociace pojišťoven. Pojistným matematikům totiž na základě globálních klimatických modelů vychází, že škody na majetku porostou. Nicméně částky, které pojišťovny musí vyplácet v případě opravdu extrémních přírodních událostí, jsou enormní.

Podle letošní zprávy globální konzultantské společnosti AON o klimatu a katastrofách loni hned čtyři evropské státy zažily nejnákladnější přírodní pohromu v dějinách země. Jen škody z historické povodně ve Slovinsku odhadují místní úřady v přepočtu na 250 miliard korun. Podle výkonného ředitele České asociace pojišťoven Jana Matouška jsou dopady klimatické změny současnou realitou a je potřeba podnikat kroky, aby se změna klimatu neprohlubovala a aby se společnost na mimořádné podnebí připravovala.

Dopady na Horské Oblasti a Turismus

Další hospodářský sektor, který reportéři pořadu Bilance představili jako vysoce ohrožený klimatickými změnami, je podnikání na horách. Podle konzultanta Ondřeje Špačka je nevyhnutelné, že například níže položená lyžařská střediska kvůli oteplování postupně zaniknou. Většina horských oblastí podle Špačka bude muset posílit atraktivitu a služby v letních měsících tak, aby letní sezona postupně nahradila ve výnosech sezonu zimní a pracovní místa se podařilo udržet.

Klimatologové z Akademie věd uvádí, že v příštích desetiletích bude dnů se sněhovou pokrývkou i na horách ubývat a lyžování se bude přesouvat do nejvyšších poloh, což ovšem v dlouhém výhledu znamená do Alp.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Udržitelnost a Nefinanční Reporting

Nefinanční informace, které o své činnosti firmy zveřejňují, hrají stále důležitější roli. Údaje o přístupu k udržitelnosti vyžaduje nejen stát, ale také investoři a do budoucna budou podstatné i pro rozhodování finančních institucí. Odborníci KPMG z 52 zemí se už po jedenácté podívali na přístup k udržitelnosti největších světových i národních firem. I když 80 procent největších světových společností reportuje o svém přístupu k udržitelnosti, riziko spojené s biologickou rozmanitostí zůstává výrazně podhodnoceno.

Rizika týkající se biodiverzity v současné době zveřejňuje méně než čtvrtina (23 procent) společností, jejichž provoz má vliv na ekosystém. V Česku tuto informaci uvádí dokonce jenom 10 procent reportujících firem. A to navzdory potenciálním důsledkům, které ničení ekosystémů může mít pro společnost i ekonomiku. Jediným sektorem, ve kterém těsná většina firem (51 procent) celosvětově uvádí rizika spojená s biodiverzitou, je podle studie těžařství. Ukázalo se také, že mezi Cíle OSN, na které se zaměřuje nejméně firem, patří cíle 14 - Život ve vodě a 15 - Na souši.

V roce 2017 vstoupila v platnost Směrnice č. 2014/95/EU, která firmám zavedla povinnost uvádět ve výročních zprávách nefinanční ukazatele. V České republice se tato povinnost týká velkých firem veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci.

V porovnání s rokem 2017 ve členských státech Evropské unie rostl počet firem, které sestavují zprávu o udržitelnosti (+ 12 procent). Nejvíce zpráv vydávají firmy ve Švédsku (98 procent), Španělsku (98 procent) a Francii (98 procent), pro srovnání na Slovensku jde o 76 procent a v České republice o 66 procent společností. K rozdílům dochází kvůli různě definovaným národním legislativním požadavkům.

V uplynulých letech vzrostlo i množství firem (+ 12 procent), které propojují svoji výroční zprávu se zprávou o udržitelnosti v takzvaný integrovaný reporting. Nejčastěji využívanou metodikou reportování zůstávají standardy GRI (+ 15 procent). Postupně se navyšuje i množství společností, které své zprávy nechávají ověřovat (+ 8 procent).

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Pouze 41 procent firem v EU zveřejňuje rizika vyplývající z klimatické změny a 56 procent uvádí cíle spojené se snižováním uhlíkové stopy. Pro srovnání v České republice sleduje snižování uhlíkové stopy 40 procent firem a klimatickou změnu považuje za riziko pouze jedna čtvrtina společností.

Více než dvě třetiny (69 procent) všech reportujících firem ve zprávách propojují svoje aktivity s Cíly udržitelného rozvoje OSN, ale jen malá část (14 procent) zveřejňuje, jakým způsobem přispívají k řešení globálních problémů a cílů. Z Cílů OSN sledují firmy ve světovém měřítku nejčastěji tyto tři: cíl 8 - Důstojná práce a ekonomický růst, cíl 13 - Klimatická opatření a cíl 12 - Odpovědná výroba a spotřeba. V České republice tyto cíle sleduje více než polovina (57 procent) reportujících firem.

Biodiverzita je pro firmy v České republice okrajové téma, rizika zveřejňuje jen 10 procent firem.

Průzkum KPMG o Nefinančním Reportingu

KPMG zveřejňuje průzkum o nefinančním reportingu firem od roku 1993. V roce 2020 se jedná o jedenácté vydání, kterého se účastnilo 52 zemí. Odborníci KPMG ověřili výroční finanční reporty i zprávy o udržitelnosti nebo společenské odpovědnosti, samostatné zprávy a webové stránky u 100 největších firem (podle výnosů) v jednotlivých zemích.

Zdroje pro průzkum zahrnovaly zprávy a informace z webových stránek zveřejněné mezi 1. červencem 2019 a 30. červnem 2020. Pokud firma během tohoto období nevydala žádné zprávy, byly ověřeny zprávy z roku 2018. Zprávy vydané před červnem 2018 nebyly zohledněny. Zjištění průzkumu vycházejí z analýzy veřejně dostupných informací a experti KPMG neměli k dispozici žádné informace přímo od firem.

Metodologie Průzkumu

• N100 - 100 největších firem v každé ze 52 zemí: celkem 5 200 společností
• G250 - 250 největších firem světa

Odborníci KPMG identifikovali firmy skupiny N100 v každé zemi na základě důvěryhodného místního zdroje; pokud nebyl žebříček k dispozici nebo nebyl kompletní, byla použita tržní kapitalizace nebo jiné vhodné měřítko. Do průzkumu byly zahrnuty firmy všech možných vlastnických struktur: kótované na veřejných trzích, státní, soukromé i rodinné.

Skupina G250 představuje 250 předních společností světa uvedených v žebříčku Fortune Global 500 za rok 2019.

Index Cen Potravin FAO

Index cen potravin FAO (FAO Food Price Index, FFPI) dosáhl v květnu 2025 průměrné hodnoty 127,7 bodu, což je pokles o 1,0 bodu (0,8 %) oproti dubnu. Zatímco indexy cen mléčných výrobků a masa vzrostly, jejich růst byl více než vyvážen poklesem cen obilovin, cukru a rostlinných olejů.

Ceny Obilovin

Index cen obilovin FAO dosáhl v květnu hodnoty 109,0 bodu, což je pokles o 2,0 bodu (1,8 %) oproti dubnu a o 9,7 bodu (8,2 %) méně než v květnu 2024. Světové ceny kukuřice během měsíce prudce klesly vlivem silné konkurence a sezónně rostoucí dostupnosti díky probíhající sklizni v Argentině a Brazílii, kde sklizeň ke konci května předběhla loňské tempo. Očekávání rekordní sklizně kukuřice v USA v roce 2025 dále podpořila tlak na pokles cen. U ostatních obilovin ceny čiroku a ječmene rovněž klesly. Mezinárodní ceny pšenice také klesly, byť mírněji, v důsledku slabé globální poptávky a zlepšujících se podmínek úrody na severní polokouli. Srážky na konci měsíce snížily riziko sucha v některých částech Evropy, oblasti Černého moře a Spojených států.

Ceny Rostlinných Olejů

Index cen rostlinných olejů FAO činil v květnu 152,2 bodu, což je pokles o 5,8 bodu (3,7 %) oproti dubnu, ale stále o 19,1 % vyšší než před rokem. Pokračující pokles odrážel nižší ceny palmového, řepkového, sójového a slunečnicového oleje. Mezinárodní ceny palmového oleje výrazně klesly již druhý měsíc po sobě a od poloviny dubna si udržují cenovou výhodu oproti konkurenčním olejům. Pokles byl způsoben především sezónně vyšší produkcí a vývozní dostupností v jihovýchodní Asii. Ceny sójového oleje rovněž klesly, pod tlakem rostoucí nabídky v Jižní Americe a slabší poptávky po surovinách pro biopaliva, zejména v USA.

Ceny Masa

Index cen masa FAO dosáhl v květnu 124,6 bodu, což je nárůst o 1,6 bodu (1,3 %) oproti revidované dubnové hodnotě a o 7,9 bodu (6,8 %) více než před rokem. Růst byl tažen vyššími mezinárodními cenami hovězího, skopového a vepřového masa, které převážily nad poklesem cen drůbežího masa. Ceny skopového masa vzrostly díky vyšším cenám v Oceánii, podporovaným silnou globální poptávkou, zejména z Číny, Blízkého východu a Evropy. Ceny vepřového masa rovněž vzrostly, posíleny rostoucí globální poptávkou a prudkým nárůstem exportních cen z Německa po opětovném získání statusu země bez slintavky a kulhavky. Globální ceny hovězího masa se zvýšily na nové historické maximum díky silné globální poptávce a omezeným vývozně dostupným zásobám v hlavních producentských zemích.

Ceny Mléčných Výrobků

Index cen mléčných výrobků FAO činil v květnu 153,5 bodu, což je nárůst o 1,3 bodu (0,8 %) oproti dubnu a o 27,2 bodu (21,5 %) více než před rokem. Mezinárodní ceny másla zůstaly na historicky vysokých úrovních, podpořeny silnou poptávkou z Asie a Blízkého východu při klesající nabídce mléka v Austrálii. Zpomalení poptávky po másle z EU však omezilo další růst cen. Ceny sýra vzrostly druhý měsíc po sobě díky trvalé poptávce v gastronomii - zejména ve východní a jihovýchodní Asii - a omezené nabídce v EU kvůli nepříznivému počasí a výskytu chorob na začátku roku. Ceny plnotučného sušeného mléka vzrostly oproti dubnu o další 4 %, podpořeny silnými nákupy z Číny a omezeným růstem nabídky.

Ceny Cukru

Index cen cukru FAO činil v květnu 109,4 bodu, což je pokles o 2,9 bodu (2,6 %) oproti dubnu - již třetí měsíční pokles v řadě - a o 7,7 bodu (6,6 %) méně než v květnu 2024. Pokles byl způsoben slabší globální poptávkou po cukru v souvislosti s obavami z nejistého vývoje světové ekonomiky a jeho možného dopadu na poptávku ze strany nápojového a potravinářského průmyslu.

Program COST a Mezinárodní Spolupráce

Program COST připravuje mezinárodní akci zaměřenou na společenské aspekty klimatické změny, která probíhá na platformě iniciativy Společného programování JPI Climate. Akce bude vycházet z „bíle knihy“ příslušné tematické skupiny této iniciativy a uvítá zástupce všech oborů společenských a humanitních věd. Příprava bude probíhat během posledního čtvrtletí roku 2019 a finalizována během ledna 2020, s cílem podat návrh do jarního termínu přihlášek COST.

Mezinárodní program COST je zaměřen na podporu mezinárodní spolupráce ve výzkumu, přičemž klade důraz na multidisciplinaritu projektů a zapojování mladých výzkumníků. V rámci Akcí COST jsou z tohoto mezinárodního programu financovány pouze „networkingové“ aktivity (účast na setkáních a konferencích, pořádání workshopů, krátkodobé výměny výzkumníků), ale nikoli náklady na vlastní výzkum. Akce COST jsou čtyřleté.

Dřívěji avizovaná připravovaná mezinárodní výzva JPI Climate s názvem „Enabling Societal Transformation in the Face of Climate Change“ s účastí ČR, která se bude dotýkat podobných, byť úžeji vymezených témat.

tags: #klimaticke #zmeny #zebricek #pricin

Oblíbené příspěvky:

• Zábavné kvízy o přírodě
• Recyklace betonu v ČR
• Ekologická likvidace vozidel
• Sazby za odhazování cigaret
• Udržitelné metody pro zdravé orchideje