Recyklace, životní prostředí a odpady: Fakta a zajímavosti

Nakládání s odpady se stalo v posledních desetiletích celosvětovým civilizačním problémem. Při nevhodném nakládání s nebezpečnými odpady může být ohroženo jak životní prostředí, tak lidské zdraví. Proto je důležité se na problematiku odpadů zaměřit a snažit se o efektivní řešení.

Proč třídit odpad?

Důvodů je celá řada. Pokud plasty neskončí v koši, ale vytřídíme je, umožníme tak jejich recyklaci a další smysluplné využití. Bez ochoty třídit vyprodukované odpady není možné jejich další efektivní využití.

Dostupnost třídění odpadu v ČR

Dle statistik má možnost třídit své odpady díky dostupnosti sběrných míst 99 % obyvatel České republiky - k nejbližšímu sběrnému místu to v průměru máme necelých 90 metrů. Aktuálně se Česko řadí mezi top 10 států Evropské Unie v třídění odpadu.

Co se děje s vytříděným odpadem?

Zjednodušeně lze říct, že vytříděný plastový odpad naloží svozové auto a sveze ho na třídičku, kde jej čeká ruční nebo automatické dotřídění. V ČR funguje přibližně 140 dotřiďovacích linek. Z toho cca 130 je ručních na papír a plasty a 2 automatizované pouze na plasty. Sklo se dotřiďuje převážně automatizovaně na 6 specializovaných linkách. Kovy se zpracovávají ve výkupnách a textil ve specializovaných třídírnách.

Dotřiďovací linky slouží k úpravě svezeného vytříděného odpadu na tzv. druhotné suroviny. Cílem je zbavit odpady nežádoucích příměsí, které se nesmí dostat do recyklačního procesu, a dotřídit odpad na jednotlivé materiály dle požadavků zpracovatelů. Odpad nevhodný k dalšímu zpracování se označuje jako výmět. Výmět je část odpadu, kterou nelze po dotřídění dále materiálově využít.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Jednotlivé skupiny plastů jsou slisovány do kostek a čekají na další cestu. V tomto stavu mohou být předány přímo recyklátorům nebo dalším úpravcům, kteří z nich dle požadavků zpracovatelů připraví tzv. druhotnou surovinu na výrobu nových produktů.

Druhotné suroviny a jejich využití

Druhotné suroviny jsou materiály získané z vytříděných odpadů úpravou jejich fyzikálních vlastností. Na rozdíl od primárních surovin vznikají lidskou činností, nikoliv přirozenými přírodními procesy. Ve výrobě mohou nahrazovat primární materiály a díky jejich používání šetříme přírodní zdroje i energie. Primární surovina je materiál přírodního původu - například plyn, ropa, rudy, voda atd.).

Využití druhotných surovin má mnoho pozitiv - šetříme primární zdroje, které se jinak musí těžit (ničení přírody, logistická a energetická náročnost, mnoho procesních kroků…), a navíc využití již zpracovaných surovin vede k významným úsporám například energií.

Z druhotných surovin se vyrábí různé druhy vstupních surovin pro další výrobu. Nejběžnějším produktem recyklace plastů je tzv. Jedná se o tzv. druhotná surovina získaná recyklací vždy jednoho konkrétního druhu plastového odpadu (PP, PET, LDPE, HDPE). Jedná se o malé plastové pecičky, které slouží jako vstupní surovina pro výrobu nových produktů.

Co se vyrábí z recyklovaných plastů?

Z vytříděných plastů vzniká celá řada nových výrobků - například různé druhy obalových materiálů (láhve, vaničky, blistry, kelímky, ale i kanystry, velkoobjemové nádrže) či fólie a pytle, ale také textilní a technická vlákna (stany, koberce, silonová vlákna, lana, sítě, potahy a výplně do aut atd.), stavební konstrukce a materiály i obaly pro drogistické zboží, přepravky, boxy a mnoho dalšího.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Z recyklovaných plastů se vyrábí celá řada produktů - například nové plastové obaly, technická a umělá vlákna (koberce, potahy do aut, stanů, spacáků, oděvů atd.), nádrže, sudy, přepravky a jiné obaly sloužící k uchovávání či přepravě, květináče, kompostéry, popelnice i kontejnery. Vyrábí se z nich také fólie, pytle, sáčky nebo různé stavební prvky (náhrada betonu, protihlukové stěny, žlaby, ale také trubky apod.) či itinerář pro veřejné prostory. Recyklované plasty se mohou vrátit také jako výplně a výlisky do aut, hračky atd. Plasty mohou být takto využity samostatně, nebo jako kompozitní materiály (např.

Plastový výmět z třídicích linek, který už nelze dále recyklovat, se po další úpravě využívá jako součást tzv. tuhých alternativních paliv (TAP). Jde o označení pro „tuhá alternativní paliva“, která se používají jako náhrada fosilních paliv (zejména hnědého uhlí). Obvykle se TAP vyrábí z plastového výmětu či problematicky zpracovatelných plastů, kompozitních materiálů, textilií nebo pneumatik, a to na základě požadavků odběratele. Tato paliva slouží jako částečná náhrada uhlí v teplárnách a jiných energetických zařízeních, kde se z něj vyrábí teplo a elektřina. Při výrobě cementu je potřeba vysoká teplota (cca 1500 °C), proto se využívají paliva s vysokou výhřevností. Kromě uhlí a plynu mají tuto vlastnost také tuhá alternativní paliva, která jsou vyrobena z odpadních plastů a pneumatik. Ty se při spalování stávají součástí vyrobeného cementu. - jejich využívání je přísně regulováno. Jedná se o efektivní využití odpadu, které je navíc přísně regulováno.

Skládkování a jeho budoucnost

Skládkování je nejstarší metodou odstranění odpadu, při níž se většina potenciálně využitelného materiálu nevyužije, ale uloží se pod zem. I přesto jsou skládky odpadu stále součástí odpadového hospodářství. Na skládky by měly směřovat pouze odpady, které nelze materiálově nebo energeticky využít.

V Česku se odpad dosud částečně ukládá na skládky. Konec skládkování je v Česku naplánovaný na rok 2030. Odpad by se poté měl pouze či recyklovat nebo spalovat.

Plasty a životní prostředí: Fakta a mýty

Plasty jsou v posledních letech považovány za symbol znečištění planety. Mnoho tvrzení o jejich negativním dopadu na životní prostředí je ale založeno na předsudcích nebo nepodložených polopravdách.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

• Fakt: PET je lehký a má nižší uhlíkovou stopu než sklo nebo kov. Například výroba jednorázové skleněné lahve způsobuje třikrát vyšší emise CO2 než výroba PET lahve ze 100% recyklovaného materiálu.
• Fakt: V EU tvoří plastové obaly pouze 19 % veškerého obalového odpadu.
• Fakt: Plastové obaly představují jen 0,5 % uhlíkové stopy průměrného Evropana.
• Fakt: Pouze 2,2 % celosvětové ropy se využívá k výrobě plastových obalů, zatímco 87 % jde na dopravu, energetiku a vytápění.
• Fakt: Problémem není materiál, ale nesprávné nakládání s ním.
• Fakt: V Evropě se stále více plastů recykluje a skládkování se neustále snižuje.
• Fakt: Největším zdrojem mikroplastů nejsou obaly, ale barvy, laky a opotřebení pneumatik.
• Fakt: PET lahve neobsahují ftaláty ani bisfenol A (BPA).

Stále ale platí, že by pro nás měly být plasty dobrým sluhou, ne zlým pánem.

Dopad třídění odpadu na životní prostředí

Možná si to neuvědomujeme, ale tříděním se může každý z nás podílet na zlepšení stavu životního prostředí a přírody. Stav životního prostředí není dle nejnovější zprávy MŽP v ideální rovnováze v oblasti kvality a stavu ovzduší a vod, stále u nás dochází k neudržitelnému využívání přírodních zdrojů, a to vše spolu s dalšími faktory se promítá do neutěšeného stavu ekosystémů a ztráty biodiverzity. A jak už to tak bývá, vše souvisí se vším…

Z hlediska projevů počasí u nás dochází ke zrychlování růstu průměrných ročních teplot (za 10 let o 0,4 °C). Půdní sucho dlouhodobě trápí oblast jižní Moravy.

Díky třídění a recyklaci obalových odpadů ušetříme každým rokem nemalé množství vody. V roce 2021 se jednalo o 399 000 000 m³, pro lepší představu se jedná o množství vody, které v součtu pojmou vodní nádrže Vranov a Slapy. Například díky třídění a recyklaci kovového odpadu lze snížit znečištění vody až o 76 %, při recyklaci železného šrotu můžeme ušetřit až 40 % vody a jedna tuna vytříděného papíru vede k úspoře cca 31 000 litrů vody.

Na změnu klimatu má nemalý vliv přístup k hospodaření s primárními zdroji - pokud už jednou suroviny vytěžíme, přepravíme a zajistíme jejich zpracování, měli bychom se v maximální míře snažit o jejich opětovné využití jako zdroje pro další výrobu v podobě tzv. druhotné suroviny. Právě proto je velmi podstatné prvotní třídění odpadů například do barevných kontejnerů, sběrných dvorů nebo na místech zpětného odběru.

Recyklací železného šrotu můžeme ušetřit až 90 % primárních zdrojů. Dřevo je primární surovinou potřebnou k výrobě papíru - vytříděním 1 tuny papíru ušetříme přibližně 2 tuny dřeva. Odhaduje se, že každoročně díky třídění a recyklaci papíru zachráníme v ČR více než 2 000 000 stromů, které jsou primární surovinou potřebnou pro výrobu papíru.

Díky třídění, recyklaci a energetickému využití obalových odpadů bylo v ČR v roce 2021 ušetřeno 6 639 420 MWh. Například recyklací železného šrotu můžeme ušetřit až 75 % energie a při recyklaci 1 kg hliníku uspoříme cca 14 kWh elektřiny.

Například tříděním a recyklací kovů můžeme snížit znečištění vzduchu o 86 %. V roce 2021 byla díky třídění a recyklaci či energetickému využití obalových odpadů snížena produkce CO2 o 987 597 tun CO2 ekv. To je množství srovnatelné s ročním provozem cca 400 000 aut.

Klimatické změny může každý z nás pomoci zmírnit různými způsoby - změnou dopravy, vytápění, ale právě i tříděním odpadu. Díky tomu totiž umožníme jeho efektivní využití namísto uložení na skládku odpadu, kde se v průběhu jeho rozkladu uvolňují plyny - například metan, jenž je jedním z nejvýznamnějších zástupců tzv. skleníkových plynů, které jsou s klimatickými změnami spojovány.

Díky třídění a využití obalových odpadů je v ČR v přepočtu každoročně uchráněno přibližně 30 km² přírody?

Třídění odpadu má smysl, malý krok pro nás, je velkým krokem pro přírodu a lepší stav životního prostředí - pomoci může každý! Ostatně je to to nejmenší, co může každý z nás udělat jako částečnou kompenzaci našeho konzumního životního stylu.

Další velkou výzvou je opuštění tzv. lineárního ekonomického modelu (suroviny, výrobek, distribuce, spotřeba, odpad) a přejít k tzv. oběhovému hospodářství, jehož cílem je šetrnější a efektivnější využívání zdrojů a prosazování principů tzv. cirkulární ekonomiky. Tyto změny se postupně dějí - promítají se do legislativy a pak přecházejí do praxe a našeho každodenního života.

Je důležité předcházet vzniku odpadů, a když už vzniknou, tak je podstatné je vytřídit! Nejsou důvody, proč dále čekat, žít ohleduplněji můžeme začít hned teď!

Legislativa v oblasti odpadového hospodářství

Oblast odpadového hospodářství je regulována celou řadou předpisů jak na národní, tak i evropské úrovni. V kompetenci oddělení je kontrola dodržování právních předpisů v oblasti nakládání s odpady, výrobky s ukončenou životností a obaly.

Právním základem pro činnost České inspekce životního prostředí v oblasti odpadového hospodářství je zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2020. Zákon stanovuje povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady a podmínky pro předcházení vzniku odpadů (stanoví podmínky, za jakých se movitá věc může stát vedlejším produktem nebo kdy odpad, který byl předmětem recyklace nebo jiného využití, přestane být odpadem). Kontrolu dodržování ustanovení zákona vykonává i Česká inspekce životního prostředí (stejně jako krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a obecní úřady). Kontrola je zaměřena na právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a na obce. Kontrola dodržování zákona o odpadech fyzickými osobami (občany), nakládání s komunálním odpadem spadá do kompetencí jednotlivých obcí. K řešení nelegálních uložišť odpadů - tzv. černých skládek - je kompetentní obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Nakládání s obaly je upraveno zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů. Oblastem předcházení vzniku odpadů se podrobněji věnuje Ministerstvo životního prostředí, které v rámci svých projektů připravuje mimo jiné průvodce a letáky informující zábavnou formou o prevenci vzniku odpadů.

Kam s odpadem v Praze?

Hlavní město Praha ve spolupráci s kolektivními systémy zajišťuje zpětný odběr výrobků s ukončenou životností, a to pro všechny výrobky ze skupin 1 - 6, které jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. Občané hl. m. Prahy mají možnost k odevzdání vysloužilých elektrozařízení a baterií na několika místech. Jedná se zejména o sběrné dvory hl. m. Prahy, kterých je v současné době 20 a také stacionární červené kontejnery, kterých je na území hl. m. Prahy umístěno cca 300. Do těchto kontejnerů je možno odevzdat mobilní telefony, IT zařízení, hobby nářadí, kuchyňské spotřebiče, elektronické hračky a ostatní drobné elektrozařízení s maximálními rozměry 51x36x40 cm. Odevzdání výrobků s ukončenou životností na sběrných dvorech hl. m.

Do směsného odpadu samozřejmě patří to, co nelze vytřídit jinam. Ovšem měli bychom si pamatovat, že pokud se do směsného odpadu občas připlete např.

Co patří do komunálního odpadu?

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.

Komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu. Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.

Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit nejen prostřednictvím sběrných nádob na tříděný odpad, ale také například pytlovým způsobem sběru nebo určením místa pro odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů v rámci sběrného dvora.

tags: #recyklace #zivotni #prostredi #odpady #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Studie o znečištění ovzduší a mozku
• Česká a světová ekologie
• CNG pohon Octavia G-Tec
• Znečištění životního prostředí: příčiny
• Závislost EU na ruské ropě