Klimatické zóny Austrálie a jejich charakteristika

Australské společenství je federativní stát skládající se z šesti států - pěti pevninských a jednoho ostrovního, tří federálních teritorií a šesti zámořských území. Oficiální datum vzniku připadá na 1. ledna 1901. Australské společenství je federální konstituční monarchií s parlamentním systémem vlády. Hlavou státu je formálně britský panovník, který je v Austrálii zastupován generálním guvernérem.

Austrálie je turisticky vyhledávaná země s obrovským přírodním bohatstvím. Deset procent světové biodiverzity se nachází právě v této šesté největší zemi světa a velkou část místní fauny a flóry lze nalézt pouze na tomto kontinentě. Rozmanitost země sahá od tropických pralesů na severu přes červenou zeminu vyprahlých středozemních pouští po zasněžené hory.

Hospodářství Austrálie

Australské hospodářství se zaměřuje především na těžbu, zemědělství a sektor služeb. Vyznačuje se otevřeností a různorodostí, transparentním obchodním a investičním prostředím. Australský zahraniční obchod je silně orientován na ČLR; s ohledem na geopolitickou situaci v regionu se Austrálie snaží o diverzifikaci zahraničního obchodu prostřednictvím uzavírání dohod o volném obchodu, včetně EU a Velké Británie.

S dlouholetou absencí recese (s výjimkou roku 2020) je považováno za jedno z nejsilnějších a zároveň nejstabilnějších hospodářství světa. Obchodní výměna mezi ČR a Austrálií stojí především na českých automobilech a australské vlně a nerostech. Před pandemií byl významný i cestovní ruch, který nyní opět ožívá. Vstup na trh může ztěžovat značný časový rozdíl, geografická vzdálenost, opačné sezóny na jižní polokouli či čtyři klimatická pásma Austrálie.

Austrálie se v roce 2024 posunula podle velikosti ekonomiky na 12. místo na světě. Hospodářský růst se v roce 2023, po výrazné expanzi po pandemii v roce 2022, snížil na 1,5 % v důsledku vysoké úrokové míry ovlivňující negativně spotřebu a investice a trend pokračoval i v roce 2024 s přírůstkem HDP o 1,3 % HDP, ale poslední čtvrtletí zaznamenalo pozitivní trend ekonomického růstu se stejným výhledem na následující rok. Inflace se v roce 2024 podstatně snížila a na konci roku se ustálila na úrovni 2,4 %. Nezaměstnanost v prosinci 2024 činila 4,0 % a mzdy za celý rok vzrostly o 3,2 %. Centrální banka držela úrokovou míru celý rok na hodnotě 4,35 %.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Ekonomické ukazatele (2024)

Hospodářský úspěch země tvoří vývoz nerostných surovin (rudy kovů, uhlí a LPG) a zemědělských komodit. Na vývoz surovin má vliv její největší odběratel - Čína, která zápolí s vlastními ekonomickými výzvami. Vláda přijímá opatření k posílení nevýrazného průmyslu o obory s vyšší přidanou hodnotou. Příkladem je ekonomický program „Future Made in Australia“.

Politický systém Austrálie

Australské společenství je federativní konstituční monarchie. Hlavou státu je formálně britský panovník, který je v Austrálii zastupován generálním guvernérem (od července 2019 je jím David Hurley) a v každém spolkovém státě je zastupován dalším guvernérem. Šest států a dvě autonomní teritoria mají vlastní ústavu a parlament.

Federální zákonodárný sbor se skládá z 151členné Sněmovny reprezentantů - dolní komora, která je přímo volena preferenčním hlasovacím systémem na tříleté funkční období, a ze 76 členů Senátu - horní komora, kteří jsou voleni přímo poměrným zastoupením. Ze 76 členů Senátu je 72 voleno na šest let, přičemž každé tři roky proběhnou volby do poloviny Senátu.

Australská labouristická strana zvítězila ve volbách konaných 21.5.2022 se ziskem 52,1 % a získala v dolní komoře 47. parlamentu 77 míst, zatímco dosud vládnoucí koalice strany Liberální a Národní získala 58 míst, Strana zelených 4 místa a ostatní strany dalších 12 míst. Premiérem Austrálie se stal Anthony Albanese z labouristické strany. V horní komoře Parlamentu labouristé naopak většinu nemají (v 76členném Senátu drží 26 křesel oproti opoziční koalici Liberálů a Nationals s 32 křesly).

Zahraniční politika nové australské labouristické vlády a její geografické priority se podle očekávání soustředí zejména na jižní Tichomoří a jihovýchodní Asii bez přetrhání historických vazeb na USA, popř. UK (byť dřívější koaliční vláda Liberálů a Nationals měla k UK tradičně mnohem blíž). Labouristé chtějí svým partnerům naslouchat zejména v oblasti změn klimatu, být aktivnější vůči menším, ale geograficky bližším sousedům a po vzoru Nového Zélandu nastoupit cestu inkluzivity s tichomořskými ostrovními státy, čímž se nová vláda jasně vymezuje proti svým předchůdcům.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Obyvatelstvo Austrálie

Australia Bureau of Statistics oznámilo 30. září 2024, že Austrálie dosáhla počtu obyvatel 27,31 mil. V roce 2024 roční přírůstek populace činil 484 000 osob, tj. 1,8 %. V roce 2023 byl přírůstek populace 2,5 %, činil 659 800 osob, z toho 111 000 narozením a 548 800 zámořskou migrací. V září 2022 odhad počtu obyvatel činil 26,12 milionu a hustota zalidnění činila 3,4 obyvatel na kilometr čtvereční (km²).

V roce 2021 byly nejčastěji uváděni tito předkové: Angličané (33 %), Australané (29,9 %), Irové (9,5 %), Skotové (8,6 %), Číňané (5,5 %), Italové (4,4 %), Němci (4 %), Indové (3,1 %) a domorodci (2,9 %). První austrálské (aboridžinské) komunity se datují 60 000 let před osídlením Evropany. Dnes v Austrálii žije na 200 národností a etnických skupin.

Přírodní krajiny a klimatické zóny

V různých podnebných pásech se vyskytují určité velké ekosystémy - biomy. Pro biomy je typické složení vegetace (rostou zde určité rostliny, což ovlivňuje celkovou podobu krajiny) a výskyt dalších organismů. Austrálii lze rozdělit na 3 základní části. Asi 60 % kontinentu na Z zabírá Západoaustralská plošina. Ta se k V neznatelně sklání do Středoaustralské pánve. V této posloupnosti budou v následujícím textu jednotky charakterizovány. Západoaustralská plošina bude rozdělena na západní část a severojižní pás střední Austrálie. V rámci těchto severojižních pásů území bude postupováno od S k J.

• Polární oblasti: Arktida, převážně pokryta oceánským ledovcem. Ostrov Grónsko a několik dalších malých ostrovů pokrývá ledovec pevninský. V oblasti polárních pustin nenajdeme žádné rostliny. Živočichové jsou pro život v chladných podmínkách přizpůsobeny stavbou těla, mohutnou vrstvou tuku či mastnou a hustou srstí. Typickým zástupcem Arktidy je lední medvěd, tuleň, mrož či kosatka.
• Tundra: Tundra = rozlehlá pláň, porostlá nízkými keříky, mechy a lišejníky. Zimy v tundře jsou vzhledem k poloze dlouhé, tmavé a chladné. Léta pak krátká, vlhká. Krutý zimní mráz proto dokáží přežít pouze rostliny skryté pod vrstvou sněhu. A samozřejmě zvířata k tomu vybavena. Půda v tundře promrzá do značných hloubek. Kromě období léta, kdy dochází k částečnému rozmrznutí (max. do 1 m hloubky) je takovouto půdou pokryta velká oblast světa, které říkáme trvale zmrzlá půda = permafrost. Vegetační doba (kdy rostliny rostou) je velmi rychlá - do tří měsíců. Během té doby stihnou rostliny vyrůst, vysemenit i zaklíčit.
• Lesy mírných pásů: Lesy mírného pásu plynule navazují na lesotundru, postupujeme-li od pólu směrem k rovníku. Nejprve narazíme na odolné jehličnaté lesy, kterým říkáme tajga. Zimy v tajze jsou dlouhé a drsné, většinou s velkým množstvím sněhu. Léto je relativně teplé. Najdeme zde permafrost.
• Stepi: Stepi se nachází v mírném kontinentálním podnebném pásu. Zde se zvětšuje rozdíl teplot mezi dnem a nocí a klesají srážky. Menší množství srážek způsobuje růst především nízkých trav, které jsou pro stepi charakteristické. Stepi najdeme na světě pod různými jmény: SA - prérie, JA - pampy, Kazachstán - celiny.
• Subtropy: Oblast okolí Středozemního moře (Středomoří) je typickým příkladem vegetační oblasti subtropů. Důvodem odlišnosti zdejší krajiny hledejme v podnebí - subtropický pás - v létě sucho a horko s občasnými srážkami v podobě slabých dešťů, či bouřek x v zimě s pravidelnými srážkami, ve vyšších polohách i sněhovými.
• Pouště: Pouště jsou oblasti světa, kde ročně naprší méně než 200 mm srážek. Většina vody se zde velmi rychle vypaří. Ta, která se nevypaří se buďto vsákne či odteče suchým korytem, které nazýváme vádí (koryta, kde voda teče jen občas). Velmi důležité jsou na poušti studny a podzemní voda. Místo, kde je vody „dostatek“ a kde spatřujeme život je oáza.
• Savany: Savanu si můžeme spojit s jedním známým pojmem - safari (volný výběh zvěře v uzavřeném prostoru, přístupné turistům většinou v autech). Savana je místem, kde se střídá období sucha s obdobím deště. Období deště trvá od tří (suchá savana) do devíti (vlhá savana) měsíců. V závislosti na daném období mění savana svou tvář - za deště je zelená, za sucha typicky oranžová.
• Tropické deštné lesy: Unikátní biom tropických deštných lesů můžeme rozdělit na dvě velké skupiny: Tropický střídavě vlhký les - navazuje na tropický deštný les. Klima je odlišné v menším množství strážek. Tropický deštný les - též prales. Trvale teplé a vlhké podnebí - průměrné teploty kolem 25°C a pravidelné takřka denní strážky.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimatické #zóny #Austrálie #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Božský poměr v přírodních strukturách
• Nová pravidla pro STK a emise v ČR
• Osobní zkušenost s NUTRIADAPT
• Návod na kreslení jezera
• Tipy pro ekologický úklid