Klimatický diagram Moskva: Analýza a dopady klimatických změn

Rusko je rozsáhlá země, a proto zde najdeme několik rozdílných klimatických oblastí. Pro počasí v severním a středním Rusku je charakteristické velké střídání teplot v průběhu roku. Jaro a podzim jsou o něco studenější než ve střední Evropě. Na druhé straně jsou zimy podstatně chladnější a to nejen na severu, ale také v centrálním Rusku.

Na jihovýchodě, tedy v oblasti stepí jsou velmi nízké teploty v zimě a naopak velmi vysoké v létě, kdy také málo prší. Na černomořském pobřeží jsou zimy mírné a léta příjemně teplá. Pro oblast Sibiře jsou typické velice nízké teploty v zimě, léta jsou krátká a četnými srážkami. Celá Sibiř a Dálný východ se nacházejí v pásmu věčné zmrzlé půdy, která působí značné problémy při výstavbě.

Téměř 2/3 území pokrývá polovinu roku sníh. Na severovýchodní Sibiři v oblasti Verchojanska dosahují zimní teploty nejnižších hodnot na Zemi s výjimkou Antarktidy (absolutní maxima - 70 stupňů), v krátkém létě tu ale mohou teploty vystoupit až na 30 stupňů. Většina řek na Sibiři a Dálném východě na 6 měsíců zamrzá.

Moskva se nachází uprostřed evropské části Ruska, v mělkém údolí stejnojmenné řeky. Při pohledu na mapu je vidět, jak město vyrůstalo v soustředěných kruzích starobylé pevnosti Kremlu. Moskva má asi 11 milionů obyvatel žijících na ploše o rozloze 1 085 km². Je tak jedním z největších měst v Evropě, spolu s Paříží či Londýnem. Je politickým, hospodářským a kulturním centrem země s asi 60 univerzitami a množstvím dalších vysokých škol, kostelů, divadel, muzeí a galerií. Sídlí zde všechna ministerstva, státní úřady i významné firmy. Je také sídlem patriarchy ruské pravoslavné církve.

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Je třeba zrychlit snižování emisí skleníkových plynů a urychlit adaptační opatření na změnu klimatu. Zároveň je však nutné provádět adaptační opatření dostatečně a správně.

Podle zprávy OSN se téměř tři miliony obyvatel Keni nachází ve stavu urgentní humanitární nouze. Dlouhotrvající extrémní sucha způsobují nedostatky vody, potravy i dehydrataci zvířat.

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupně je třeba výrazně zvýšit intenzitu klimatických opatření. Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do tří let musí zastavit, aby Země zůstala „obyvatelná“.

Současné tempo snižování emisí nestačí na to, aby se podařilo dodržet cíl omezit globální oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia do konce století. Uvádí to dnes zveřejněná zpráva OSN, o které informovala agentura AFP.

Změna klimatu ale může zasáhnout i základní každodenní lidské činnosti, které jsou přitom důležité pro běžný život a jeho kvalitu. Ve studii vydané v časopise One Earth vědci popsali, jak zvyšující se teploty obírají lidstvo o spánek.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Kvůli klimatické změně ale pylová sezona bude intenzivnější, píše časopis National Geographic. Na oteplující se planetě se prodlužují vegetační období rostlin a s tím se zvyšují zdravotní rizika pro lidi alergické na pyly.

Indii zasáhla vlna extrémních veder. Podle předpovědí meteorologů se i v dalších dnech očekávají teploty až kolem 48 stupňů Celsia. Vedro už v mnoha částech subkontinentu narušuje většinu aspektů lidského života. Počet dnů s extrémními teplotami v Indii v posledních desetiletích přitom neustále roste. Na vině je klimatická změna, ale i odlesňování.

Extrémní vlny veder jako ta, která v uplynulých týdnech trápila Indii a Pákistán a hnala teplotu vzduchu až k 50 stupňům Celsia, dnes hrozí výrazně častěji v důsledku globálních klimatických změn. Uvádí to mezinárodní klimatologická skupina, která analyzuje souvislost mezi změnou klimatu a konkrétními meteorologickými extrémy. Vědci události z posledních dvou měsíců označili za předzvěst budoucnosti oblastí na jihu Asie.

Nová studie odhalila nejintenzivnější vlny veder na světě v moderní historii. Její autory zaujalo, že řadu z nich v minulosti lidstvo zřejmě ani příliš nezaznamenalo.

Američtí biologové se proto pokusili simulovat, jak se budoucím podmínkám v oceánech dokážou přizpůsobovat droboučké organismy, které tvoří základ potravního řetězce.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Australské korály zasáhlo masivní bělení. Australští vládní vědci uvedli, že více než devadesát procent korálů Velkého bariérového útesu, které letos zkoumali, bylo zasaženo takzvaným bělením. Za posledních sedm let tato katastrofa zasáhla největší korálový ekosystém na planetě už počtvrté.

Jižní Evropu zasáhlo sucho už v zimě. V Portugalsku dokonce museli odstavit několik vodní elektrárny. Úřady pro jistotu zavedly na další dva roky přísná pravidla na ochranu pitné vody. A extrémní nedostatek srážek trápí i podhorské oblasti Itálie.

Čeští zemědělci po dvou poměrně dobrých letech znovu s obavami sledují nastupující sucho v době, kdy by potřebovali na polích a v sadech dostatek vláhy. Aktuálně jsou tři nejhorší stupně zemědělského sucha z šesti na 16 procentech území Česka. V dalších deseti dnech se neočekávají žádné významné deště, ale převážně slunečné a do pátku i velmi teplé počasí, které by mohlo situaci výrazně zhoršit. Tři nejhorší stupně by se mohly v polovině příštího týdne rozvinout až na 40 procentech území, vyplývá z informací projektu Intersucho.

Odrůdy ozimé pšenice, které dozrávají později, jsou k suchu patrně tolerantnější než odrůdy, které dozrávají dříve. Ukazuje to experiment, na kterém tři roky pracovala doktorandka z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Nicole Frantová. Dosud přitom výzkumy tvrdily opak.

Změna klimatu ohrožuje oceány.

Znečištění moří spolu s klimatickými změnami zpomaluje růst ryb. Globální klimatické změny spolu s plastovým odpadem mají znepokojivý vliv na růst ryb. Takové závěry přinesli vědci ze Sydneyské univerzity.

Antarktidu zasáhla vlna „horka“. Horkem v uvozovkách proto, že šlo o teploty pod nulou, ale ve srovnání s obvyklými hodnotami pro období před březnovou rovnodenností byly o celé desítky stupňů vyšší.

Mořský život se dokáže přizpůsobit změně klimatu. Platí za to ale obří daň, varuje výzkum.

V sázce je přežití mnoha druhů, včetně lidstva, varuje klimatický panel OSN.

Lidská činnost má zničující důsledky, indikátory změny klimatu jsou rekordní, varuje zpráva WMO.

Spalovny jsou podle ekologických aktivistů nebezpečné pro životní prostředí, zvyšují chemické znečištění, množství emisí oxidu uhličitého a ohrožují populace predátorů v přírodě.

tags: #klimatický #diagram #Moskva

Oblíbené příspěvky:

• Potenciální využití malých červů
• Studijní materiály pro přírodopis
• Dopad obalů: Možnosti řešení
• Ekologická likvidace gumových pásů
• Jak recyklovat tiskový filament