El Niňo: Co to je a jak ovlivňuje klima?

Jak již bylo řečeno výše, El Niňo je klimatický jev. Nejedná se však o žádnou neškodnou záležitost, právě naopak. El Niño je součástí přírodního klimatického jevu zvaného El Niño jižní oscilace (ENSO) a obvykle se vyznačuje vysokými globálními teplotami.

Jihoameričtí rybáři poprvé zaznamenali období neobvykle teplé vody v Tichém oceánu již v roce 1600. Během El Niño stoupá teplota mořské hladiny v tropickém východním Pacifiku alespoň o 0,5 °C nad průměr.

Za normálních podmínek je povrchová voda v Tichém oceánu chladnější na východě a teplejší na západě, neboť „pasátové větry“ mají tendenci posouvat teplo ze Slunce z východu na západ, čímž postupně ohřívají vody pohybující se tímto směrem. Během jevů El Niño však tyto větry slábnou, nebo se dokonce obrací, a teplejší voda tlačí silné vzdušné proudy na jih a na východ. To způsobuje uvolnění více tepla do atmosféry a vytvoření vlhčího a teplejšího vzduchu.

Příčiny vzniku El Niña

Za vznikem El Niňa nestojí pouze jeden úkaz, ale jde o souhru několika příčin. Zásadní je hlavně oslabení pasátových větrů v oblasti rovníku Tichého oceánu. Hromadění teplých vod napomáhá také ke zpomalení podmořského proudění, kdy se studená voda dere na povrch. Příliš teplé povrchové vody oceánu mají přímý vliv na proudění vzduchu, atmosférický tlak i srážky. A takto El Niňo ovlivňuje klima napříč celou planetou.

Projevy a dopady El Niña

El Niňo se může projevovat různorodě, ale takřka vždy má negativní vliv na celou planetu. Očekávat můžeme hlavně extrémní výkyvy počasí. Běžně se s příchodem El Niňa objevuje v Pacifiku i zvýšený výskyt tajfunů. El Niño a La Niña mohou mít globální dopady na počasí, ekosystémy, mohou zvýšit riziko lesních požárů, a zpravidla mají největší dopad na země kolem rovníku.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Mezi ně patří Střední a Jižní Amerika, Karibik, jihovýchodní Asie a východní a jižní Afrika. Jinými slovy, nejvíce zasahují jedny z nejchudších regionů světa, což se dále negativně projeví na jejich ekonomické situaci. Tyto regiony jsou silně závislé na zemědělství a sucho, nebo naopak záplavy, může být pro plodiny zničující. Jediné období sucha nebo povodeň mohou znamenat, že místním obyvatelům dojdou potraviny během týdnů.

Extrémní výkyvy počasí způsobené jevy El Niño a La Niña mohou zničit plodiny, což může vést k nedostatku potravin pro místní obyvatele a v důsledku toho také k nucenému vysídlení. Mimo to může způsobit širokou škálu zdravotních problémů, včetně podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění, jako je cholera, tyfus nebo malárie.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství uvedla, že extrémní událost El Niño v roce 2015-2016 zároveň s probíhající změnou klimatu ovlivnila potravinovou bezpečnost více než 60 milionů lidí. Z toho 9,7 milionu byli Etiopané, kteří prožili nejhorší sucho v zemi za posledních 50 let.

El Niño má také silný vliv na mořský život u pobřeží Tichého oceánu. Během něj se dostane méně studené vody na povrch u západního pobřeží Jižní Ameriky, což znamená, že ze dna oceánu stoupá méně živin. To se následně projeví ve snížení zásob pro jihoamerické rybářské komunity.

La Niña: Opačný jev

Dokonce existuje i opačný jev, kdy se na povrchu oceánu naopak hromadí studená voda. La Niña je naopak fází ochlazování ENSO s opačnými dopady na globální klima vyznačující se nízkými globálními teplotami. V období La Niña zesilují větry, které tlačí teplejší vody dále na západ, což způsobuje, že studená voda stoupá z hlubin oceánu, a povrchové teploty moře ve východním Pacifiku jsou chladnější než obvykle.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Změny způsobené La Niña jsou různorodé, například v podobě cyklonů, přívalových dešťů, ale i sucha. Vlhké podmínky a silné srážky se nejčastěji vyskytují v Austrálii, Asii a v severní části Jižní Ameriky. Naopak zbylé země Jižní Ameriky trpí nedostatkem srážek.

Mezi lety 2020 a 2022 proběhly na severní polokouli tři roky La Niña v řadě. Díky tomu se globální teploty nezvyšovaly tak, jak by k tomu jinak došlo v důsledku změny klimatu způsobené člověkem.

El Niňo a globální oteplování

V souvislosti s jevem se mluví o globálním oteplování. Proč? Oceán absorbuje až 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny, které vznikají při spalování fosilních paliv a další lidské činnosti. Schopnost absorpce je účinná zejména při jevu La Niña, kdy jsou pacifické vody obzvlášť chladné. Při El Niñu se ovšem část tepla vrací zpět do atmosféry kvůli teplým povrchovým vodám Pacifiku, které „překrývají“ ty chladnější. El Niño může přispět 0,2 stupně Celsia k nárůstu globální povrchové teploty.

Některé klimatické modely naznačují, že události El Niño budou v budoucnu častější a intenzivnější v důsledku rostoucích globálních teplot, což může vést k dalšímu oteplování.

Předpovědi a sledování El Niña

I z toho důvodu je nutné snažit se předvídat, kdy udeří příště. Existuje totiž obrovské množství meteorologických a klimatických systémů, jež se zabývají sběrem dat o různých důležitých veličinách, jako jsou teplota povrchových vod, atmosférický tlak či proudění vzduchu. Do sledování se rovněž zapojují i nejmodernější satelity i metody včetně statistických modelů a numerických simulací. Způsoby pozorování jsou ovšem neustále zdokonalovány, díky čemuž má lidstvo mnohem lepší představu o tom, jak a kdy se El Niňo naplno projeví. I přesto asi nikdy nebudeme mít takové schopnosti, abychom byli stoprocentně úspěšní.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Dopady na Evropu a Českou republiku

Pro Evropu je signál ENSO slabší než v tropech a v Americe. Pokud se oteplování v Pacifiku potvrdí, může zvyšovat šanci na teplejší epizody, ale výsledek bude záviset hlavně na cirkulaci nad Atlantikem a Evropou, zejména na Severoatlantské oscilaci (NAO). Zatím data naznačují zvýšenou pravděpodobnost teplejšího jara 2026 než je dlouhodobý průměr.

Co to znamená pro Českou republiku? Pro Česko může znamenat zvýšenou pravděpodobnost teplejšího a suššího jara a léta, protože El Niño bývá spojováno se stabilnějšími tlakovými útvary nad Evropou. Signál ENSO je však v Evropě slabší než v tropech a výsledek závisí i na dalších faktorech, zejména na Severoatlantské oscilaci.

Dřívější nástup vegetace zvyšuje riziko poškození pozdními mrazy - zejména u ovocných stromů, které mohou rozkvést předčasně. Alergici by se měli připravit na dřívější pylovou sezónu - líska obecná a olše lepkavá mohou začít kvést už v únoru. Kombinace teplého jara a rychlého tání může zvýšit riziko jarních povodní.

tags: #klimaticky #jev #el #nino #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Vývoj mezinárodní ochrany přírody
• Ledová Antarktida
• Postup montáže Habito 125
• Historické památky Horního Maršova
• Tipy pro flexibilní odpad u umyvadla