Znečištění životního prostředí ve Spojených arabských emirátech

Bohaté arabské státy ležící u Perského zálivu, jako Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt či Spojené arabské emiráty, patří mezi nejvíce znečištěné státy světa. Miliardy dolarů, které vydělávají na prodeji ropy, zemního plynu, ale dnes i na finančních službách či turistice, většinou neinvestují do ochrany životního prostředí či obnovitelných zdrojů.

Výzkum domovů více než dvou tisíc obyvatel Spojených arabských emirátů zjišťoval, jaká je kvalita ovzduší v jejich domácnostech. Sedmdesát výzkumníků sbíralo po dobu pěti měsíců vzorky vnitřního i vnějšího ovzduší, aby zjistili, jakým látkám jsou lidé ve vnějším i vnitřním prostředí vystaveni.

Podle odhadů UNC má znečištění životního prostředí na svědomí 5-35 % předčasných úmrtí ve Spojených emirátech. „Výskyt sedmi látek, které znečisťují ovzduší, jsme zaznamenali ve všech zkoumaných domácnostech během sedmi dnů,“ cituje server Gulf News Karin Yeatts, vedoucí týmu výzkumníků UNC. Jde především o formaldehyd, který je spojován s výskytem nádorových onemocnění a alergií.

Podle článku „Air quality tested in 600 UAE homes“ zveřejněného na serveru GulfNews.com 12. 4. 2010, se výzkum také zabýval tím, jak lidé žijí, tedy co jedí a jak jsou zvyklí se hýbat.

Globální dohoda v Dubaji o odchodu od fosilních paliv

V Dubaji vznikla historická globální politická dohoda. Vůbec poprvé mluví o odchodu od využívání fosilních paliv. Po dramatickém průběhu a celonočních jednáních se na tom shodlo všech skoro 200 účastnických zemí. „Postup změny klimatu je alarmující,“ cituje přijatý dokument vědecké závěry. Lidstvo podle zpráv OSN směřuje k oteplení skoro o tři stupně Celsia. Teď reaguje dohodou z COP28.

Čtěte také: Zemědělství a životní prostředí

Poprvé v dějinách těchto klimatických konferencí všechny země světa projevily ochotu řešit hlavní příčinu člověkem způsobené změny klimatu, tedy spalování ropy, uhlí i plynu bez rozdílu. Nadpoloviční většina zemí od Spojených států až po malé rozvojové země aktivně usilovala o to, aby se v textu společného prohlášení objevilo (v nějaké formě), že je potřeba ukončit využívání fosilních paliv („phase out fossil fuels“). Do této skupiny patřila i Evropská unie, jejíž členové včetně Česka svou společnou pozici předem předjednali.

V dohodě z Dubaje se objevuje výzva zemím světa, aby se připojily ke společné snaze odejít od všech fosilních paliv v energetických systémech (energetice, průmyslu, zemědělství atd.) s cílem klimatické neutrality v roce 2050, ale s urychleným jednáním v tomto desetiletí, které je v tomto ohledu zásadní. Jde o historicky první takový závazek svého druhu, ale zároveň je to měkčí závěr, než o jaký např. Evropská unie usilovala. Mimo jiné i kvůli tomu, že dokument země „vyzývá“ (call on parties).

Závazky jsou dobrovolné. Nelze zřejmě čekat, že země jako Rusko je budou brát příliš vážně. Významnější je, že se přes původně odmítavý postoj k podpisu textu se zmínkou o ustupování od fosilních paliv nakonec připojily Indie nebo Čína.

Podle Romany Jungwirth Březovské, analytičky Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, má v tomto ohledu dubajská dohoda význam i přes dobrovolné plnění. „Je to jasný signál, že svět má směřovat pryč od fosilních paliv. Některým státům to bude trvat déle, ale ten trend by měl být zřejmý. A to je důležité především pro investory. Teď už vědí, že mají investovat především do nízkoemisních technologií, do obnovitelných zdrojů energie atd. Zkrátka že investice do fosilních paliv by už neměly být rentabilní,“ myslí si pozorovatelka COP28 v Dubaji.

Skoro dvě stě zemí ve společném prohlášení uznává závěry vědeckých zpráv OSN, že postup změny klimatu je alarmující. Směřujeme ke katastrofálnímu oteplení skoro o tři stupně Celsia v průměru oproti předprůmyslové éře.

Čtěte také: Nature Conservation in the Czech Republic

Paradoxně se ale podařilo první dohody zmiňující odchod od fosilních paliv dosáhnout právě tady a je to vlastně i proti zájmům Spojených arabských emirátů v ropném a plynařském průmyslu. Někteří pozorovatelé oceňují, že Spojené arabské emiráty dokázaly nakonec „zpracovat“ k odsouhlasení dohody i země jako Saúdská Arábie. Dosažená dohoda se tedy dá považovat za daných okolností za maximum možného.

Vliv ropného průmyslu

Na konferenci se registrovalo skoro dva a půl tisíce zástupců fosilního průmyslu. Do průběhu konference se vložilo i vedení OPEC, Organizace zemí vyvážejících ropu. To vyzvalo účastníky, aby zabránili jakékoli zmínce o odstavení všech fosilních paliv v závěrečném dokumentu. Někteří pozorovatelé to považovali za signál paniky ze strany této organizace.

„Od ropného a plynařského průmyslu tu vidíme spoustu greenwashingu, recyklování starých slibů. A taky tu hodně propagují zachytávání a ukládání uhlíku a další technologie, které primárně slouží k odvádění pozornosti od skutečné potřeby ukončit využívání fosilních paliv,“ komentoval aktivity zástupců firem těžících a prodávajících fosilní paliva Romain Ioualalen z organizace Oil Change International.

Závěry a iniciativy

Na COP28 vzniklo nebo se rozšířilo mnoho postranních dohod, iniciativ nebo aliancí. A v textu hlavního dokumentu samotného se objevuje také řada dalších podtémat. Abychom si zachovali relativně bezpečné klima a byli dál schopní pěstovat potraviny, musíme změnit svůj přístup k zemědělství i jídlu samotnému.

Hlavním cílem pro řadu chudších a změnou klimatu už hodně sužovaných zemí byla větev vyjednávání o adaptačních opatřeních. Tato část závěrečného dokumentu je podle mnoha zástupců těchto zemí a některých expertů obzvlášť slabá, chybí zejména plán financování, a to nejen u adaptace.

Čtěte také: BCPP a průměrné náklady na emise

Politicky ano, ale řeší se technické detaily jeho provozu a fond zatím zeje prázdnotou. Jde o peníze, které mají mimo jiné za účelem bránit i migraci ze zemí, jako je třeba Tanzánie, odkud na COP28 přijel Anania Ndondole z tamní luteránské církve: „Chceme od zemí, které hodně znečišťují, aby posílaly peníze tam, kde kvůli tomu lidé trpí. Potřebujeme ty finance, abychom na těch místech mohli trvale žít. Zatím jsme tu slyšeli nějaké sliby. Je potřeba je taky splnit.“

Srovnání zemí v znečištění

Odborníci z britské organizace The Eco Experts připravili analýzu podle pěti faktorů ze 135 států světa. Porovnávali emise CO2 ze spalování paliv, spotřebu energie na jednoho obyvatele, úroveň znečištění ovzduší, počet úmrtí, které lze připsat na vrub znečištění ovzduší a výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Studie se zaměřila nejenom na samotné znečištění, ale i na to, co se proti tomu dělá.

Mezi 10 nejtoxičtějších států světa (studie se týká 135 zemí) patří: Saudská Arábie, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Omán, Turkmenistán, Libye, Kazachstán a Trinidad a Tobago.

Nejjedovatější evropskou zemí bylo Lucembursko, které trpí silným znečištěním ze sousedních zemí Německa a Belgie. V závěsu se drží Bulharsko a Bosna-Hercegovina. K silně znečištěným zemím výzkumníci řadí také Českou republiku spolu se Slovenskem. Nejméně toxickými jsou podle zprávy většinou africké země, jako je Keňa, Mosambik, a Etiopie, kde nedostatek industrializace vedl k méně znečištěnému ovzduší.

Podle nové studie ale na tom v případě znečištění ovzduší na tom není nejlépe ani Česká republika. Podle odborníků z The Eco Experts patříme až do poslední třicítky nejvíce znečištěných států. Česko se umístilo na 87. místě. Co se týče našich sousedů, Německo je 103., Polsko 75., Slovensko 83. a Rakousko 95.

Mnoho evropských zemí přitom spadalo do zelené kategorie, označující úrovně až do dvojnásobku bezpečného standardu. Počínaje nejméně znečištěnými lze mezi tyto země zařadit Švédsko, Irsko, Norsko, Portugalsko, Lichtenštejnsko, Dánsko, Spojené království, Andorru, Lotyšsko, Ukrajinu, Nizozemsko, Lucembursko, Švýcarsko, Německo, Belgii, Francii, Rakousko, Španělsko a Rusko.

Globální kvalita ovzduší

Znečištění ovzduší je dnes povážováno za největší světovou zdravotní hrozbu pro životní prostředí, na které ročně zemře sedm milionů lidí po celém světě. Společnost IQAir sleduje globální kvalitu ovzduší a v nové zprávě uvádí, že průměrné roční znečištění ovzduší v každé zemi a 97 % měst překračuje směrnice Světové zdravotnické organizace pro kvalitu ovzduší (WHO), které byly navrženy tak, aby pomáhaly vládám vytvářet předpisy na ochranu veřejného zdraví.

Světová zpráva o kvalitě ovzduší, zveřejněná koncem března, čerpá z dat z více než 30 000 monitorovacích stanic ve 134 zemích, územích a regionech. Podle pokynů Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo zjištěno, že 124 z nich porušuje bezpečné úrovně PM2,5 (jemné částice). Tyto mikroskopické částice o průměru menším než 2,5 mikronu mohou být vdechnuty hluboko do našich plic a dokonce se dostanou do našeho krevního řečiště.

Země s nejhorší kvalitou ovzduší lze najít, poněkud nepřekvapivě, v jižní a střední Asii, kde se nachází 10 nejvíce znečištěných měst na světě. Devatenáct z dvaceti nejvíce znečištěných měst na světě se nachází v Asii, uvádí nová studie švýcarské společnosti IQAir.

Bangladéš a Pákistán, státy sousedící s Indií, kde žije dohromady přibližně 400 milionů lidí, byly podle studie druhou, respektive třetí nejvíce znečištěnou zemí na světě, alespoň pokud jde o molekuly PM2,5.

Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je univerzálním lidským právem. Z minulosti je rovněž patrné, že údaje o kvalitě ovzduší skutečně zachraňují životy. Tam, kde je kvalita ovzduší hlášena, jsou přijímána opatření a kvalita ovzduší se tak pozvolna zlepšuje.

Kvalita vzduchu ovlivňuje miliony životů po celém světě. Mnoho zemí se potýká se znečištěním a každé nadechnutí tady představuje zdravotní riziko. Míra znečištění se měří podle koncentrace jemných částic v ovzduší. Jedná se o prachové částice různého chemického složení, které nejčastěji vznikají lidskou činností - jako odpad spalovacích procesů, těžby, na svědomí je má i průmysl nebo silniční doprava. Tyto drobné částečky do velikosti 2,5 mikrometru se pak vdechováním dostávají do našich plic, nebo dokonce do krevního řečiště.

tags: #spojené #arabské #emiráty #znečištění #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Klimatické změny a MUNI
• Studie o závislosti na přírodě
• Nefunkční zásuvka měření emisí
• Zbavte se ucpaného odpadu v dřezu
• Aktivity u vody