Konference COP30 v Belému, která skončila, poukázala na hluboké rozpory v globální klimatické politice. Hlavními tématy letošního klimatického meetingu byl tvrdý odklon od fosilních paliv, financování klimatických opatření a budoucnost samotných konferencí COP.
COP30 se zapíše do historie nejspíš jako jeden z nejkontroverznějších klimatických meetingů ve své třicetileté historii. O výstupech informovala například britská BBC. Vyjednavači jednotlivých států klimatické úmluvy z Paříže se například nedokázali dohodnout na téměř žádných nových závazcích k postupnému ukončení používání fosilních paliv.
Mnoho zemí, zejména těch, které jsou nejvíce ohroženy dopady změny klimatu, bylo rozčarováno tím, že v konečném textu dohody nebyla žádná zmínka o ropě, plynu nebo uhlí. Jiné, zejména vyspělé země jako například USA, označily nechvalný výsledek za důkaz toho, že mezinárodní klimatická politika v současné podobě nemá budoucnost.
Ačkoli hostitelská země Brazílie sklidila pochvaly za svou symboliku, komplimenty nebyly adresovány na samotné vedení konference a vyjednávání. Prezident Luiz Inácio Lula jasně prosazoval potřebu dohody nad plánem úplného odklonu od fosilních paliv. Předseda COP André Corrêa do Lago byl naopak více realistický ve svých očekáváních a upozorňoval, že primárně je nutné najít nad probíranými tématy široký konsenzus.
První návrhy dohody, která měla být výsledkem letošní konference, obsahovaly vágní náznaky povinnosti postupného odklonu od fosilních paliv. Později ale tato ustanovení z textu zmizela. Jedním z důvodů bylo to, že se arabské země odmítly účastnit diskusí, kde mělo být ukončení používání fosilních paliv probíráno.
Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima
Zatímco se vyjednavači soustředili na potřebu zavedení plánu pro fosilní paliva, jejich pozornosti unikla jiná část závěrečného textu, týkající se financování klimatických opatření. V textu nakonec zůstala vágní formulace „ztrojnásobení“ finančních prostředků. EU proti tomuto neměla námitky a jaká částka má být ztrojnásobena pak nebylo definováno.
Summit také vyvolal debatu o tom, zda proces COP sám o sobě zůstává vhodný pro daný účel. Někteří kritici jednání zpochybňovali smysl shromáždit tisíce delegátů z celého světa, zatímco jiní argumentovali, že formát založený na konsensu patří do jiné geopolitické éry.
Do popředí se dostalo téma mezinárodního obchodu, poháněné spory o plánovaném uhlíkovém clu EU na hranicích. Zatímco Evropa trvá na tom, že toto opatření pouze vyrovnává náklady na klima, země jako Čína, Indie a Saúdská Arábie jej považují za nespravedlivé a jednostranné. Tato otázka byla nakonec odložena na budoucí jednání.
Švédský král Karel XVI. Gustav šokoval účastníky klimatického summitu OSN COP30 v brazilském Belemu. Odmítnul, aby Západ platil vyšší klimatické daně z emisí, a zdůraznil malý podíl Evropy na globálních emisích (šest procent). "Můžete si o tom myslet, co chcete, ale kolik vlastně máme platit? To je klíčová otázka," řekl král. "Evropa produkuje pouze šest procent emisí a všichni si na to stále stěžují, že je to příliš mnoho. Klimatické summity jsou tradičně podbarveny sporem o to, kdo by nákladnou agendu dekarbonizace měl financovat. Rozvíjející se státy, které budují svůj průmysl a ovzduší, znečišťují více, kontrují "historickou vinou" rozvinutých států, které si prošly průmyslovou revolucí v minulosti. Chudší země ale žádají více. Princip, podle kterého by Západ platil více, ale král odmítl. "Každý musí převzít svou odpovědnost a udělat, co je v jeho silách," navrhl místo toho král, který se ochranou životního prostředí zabývá desítky let.
Klimatický summit navazuje na Pařížskou dohodu z roku 2015, ve které se téměř 200 zemí dohodlo, že se pokusí omezit globální oteplení na 1,5 °C nad "předindustriální" úrovní. Před konferencí COP30 měly všechny účastnické země předložit aktualizované plány s podrobným popisem toho, jak sníží své emise skleníkových plynů. Do konce října tak však učinila pouze třetina z nich.
Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti
Klimatický summit čelil obvyklé kritice z pokrytectví. Desítky vysoce postavených delegátů přiletěly soukromými letadly s vysokou uhlíkovou stopou. A ačkoliv byla ochrana deštných pralesů jedním z hlavních témat summitu, ten se konal ve městě, kam byla skrze amazonský prales postavena dálnice.
V brazilském Belému v blízkosti Amazonie skončila dvoutýdenní klimatická konference COP30. Její průběh jasně ukázal, jak důležité je chránit to nejcennější, co máme - přírodu - protože jsme sami její součástí. Zásadním výstupem je dohoda Mutirão, která posiluje společné úsilí států v boji proti změně klimatu a přináší dva nové nástroje pro snížení emisí: Globální akcelerátor implementace a Belémský závazek k cíli nepřekročit oteplení o 1,5 °C. Tyto mechanismy mají státům pomoci lépe plnit jejich klimatické závazky a udržet svět na cestě k omezení globálního oteplení.
Českou republiku zastupoval na COP30 ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík. „Klimatická konference proběhla v samotném srdci Amazonie, přezdívané ‚plíce světa‘. To umožnilo přitáhnout pozornost celé planety k rozsáhlému odlesňování největšího tropického deštného pralesa na Zemi i k zásadní roli, kterou amazonský prales hraje pro stabilitu globálního klimatu a naše společné budoucí podmínky k životu. Celý svět si tak mohl uvědomit, že drancováním přírody jdeme sami proti sobě. V rámci závěrečné dohody Mutirão se pak podařilo vyjednat celou řadu nových závazků - například nový cíl pro adaptaci, závazky pro Spravedlivou transformaci a také dodržení závazků, které se vztahují k cíli nepřekročit oteplení o 1,5 °C. K tomu mají pomoci jak národní adaptační plány, tak i národní klimatické plány, které představilo 118 států. Co tato konference ukázala je, že emise nesnižuje jen Evropa, ale celý svět - jak v oblasti mitigace - tedy opatření na zmírňování dopadů klimatické změny, tak v oblasti adaptace a přizpůsobení se na klimatickou změnu. To považuji za dobrý signál. Jsem rád, že se během vyjednávání podařilo udržet jednotný postup EU, přestože se nepodařilo na COP30 prosadit jasný závazek odklonu od fosilních paliv. To blokovaly hlavně arabské a další země, které tím popírají vědecká fakta o globálním oteplování, přičemž jeho dopady vidíme už prakticky všude na světě. Netýkají se jen Evropy, ale i Jižní Ameriky, Afriky či ostrovních států,“ hodnotí COP30 ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).
Konference schválila trojnásobné navýšení financí na klimatickou adaptaci pro nejzranitelnější země do roku 2035. Významným posunem je, že nový Globální adaptační cíl bude doplněn o sadu ukazatelů, které umožní sledovat pokrok v naplňování jednotlivých Národních adaptačních plánů.
Brazílie využila pořádání klimatické konference a pozornosti, která je jí věnována, také k poukázání na nutnost řešení domácích problémů s globálním přesahem. Jedním z nich je obrovská míra odlesňování, tj. deforestace. Právě k boji s odlesňováním byla přijata iniciativa The Forest and Climate Roadmap (Klimatický akční plán pro lesy).
Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž
České republice se na jednání podařilo uspět s nominací do tzv. byra COP. Jedná se o jedenáctičlenný řídící orgán, v jehož čele stojí prezident, a který má na starosti veškerou agendu po proběhlém zasedání klimatické konference a připravuje nové jednání. To se uskuteční příští rok v Turecku. Česká republika zde bude mít vůbec poprvé svého zástupce. Ten bude hájit zájmy Východoevropské regionální skupiny a s dalšími reprezentanty jednotlivých regionů se bude podílet se na směřování klimatických vyjednávání v roce 2026. Jedná se o velký úspěch české diplomacie.
Klimatický summit, který skončil v New Yorku, ukázal, že Evropská unie zatím není schopna přijmout roli světového klimatického lídra a zavázat se k ambicióznímu plánu na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, přestože drtivá většina členských zemí o něj usiluje. Světoví lídři se v New Yorku sešli poté, co miliony převážně mladých lidí stávkovaly ve 160 zemích světa za ochranu klimatu a požadovaly po politicích rychlé řešení klimatické krize.
Na začátku politického setkání vystoupila s emotivním projevem šestnáctiletá švédská studentka Greta Thunberg, která stojí za vznikem hnutí Fridays For Future. Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval země Evropské unie, aby šly příkladem a udělaly vše pro to, aby zabránily zvýšení globální teploty nad 1,5 stupně Celsia, a předešly tak devastujícím projevům změn klimatu.
Příležitost na summitu promluvit dostali jen představitelé a představitelky zemí, které mají konkrétní plány na razantní snížení emisí skleníkových plynů, rychlý útlum spalování fosilních paliv, dosažení uhlíkové neutrality a poskytování financí rozvojovým zemím. V žádné z těchto oblastí nemá Česká republika čím přispět do diskuze, proto nebyl k řečnickému pultíku pozván premiér Andrej Babiš, který českou delegaci vedl.
S inspirativním projevem zde naopak vystoupila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která představila plán na konec těžby a spalování uhlí na Slovensku do roku 2023 a zvýšení příspěvků Slovenska na klimatická opatření v rozvojových zemích. Zatímco česká vláda téměř osamoceně blokuje plán na uhlíkovou neutralitu EU do roku 2050, řada evropských zemí - včetně Německa, Francie, Španělska, Nizozemí, Portugalska, Slovinska, Švédska, Finska a Dánska - veřejně podpořila výrazné zvýšení klimatických cílů EU pro rok 2030. Francie podporuje snížení emisí o 55 % oproti roku 1990, Dánsko dokonce má národní cíl snížení o 70 procent.
Celkově však summit nepřinesl výsledky, které od politických lídrů požaduje rostoucí klimatické hnutí. Řada světových politiků nadále místo klimatu a bezpečné budoucnosti chrání především fosilní průmysl a na něm založenou ekonomiku.
“Svět vzhlíží k Evropě jako k potenciálnímu lídrovi v oblasti ochrany klimatu, ale EU zatím jen šoupe nohama na místě. Miliony lidí vyšly do ulic, vědci přinesli důkazy o hrozivých následcích změn klimatu, když vlády nebudou jednat, a dopady klimatických změn v posledních letech pociťujeme na vlastní kůži.
Pařížská dohoda počítá s tím, že bohatší státy, jako je Česko, pomohou zemím globálního Jihu se zvládáním dopadů změny klimatu. A sousední Slovensko se na summitu k této odpovědnosti ústy své prezidentky přihlásilo. Česká delegace vedená premiérem ale do New Yorku jela s prázdnýma rukama. O nové výši našeho příspěvku do Zeleného klimatického fondu ještě vláda ani nezačala jednat. Prosazujeme, aby nejpozději do prosince tohoto roku vláda schválila plán pomoci rozvojovým zemím.
Zatímco státy jako Francie či Slovensko se na summitu zavázaly k navýšení evropských klimatických závazků do roku 2030 či k brzkému odstavení uhelných elektráren, Česká republika nepřišla s žádným novým návrhem, jak bude klimatickou krizi řešit.
Přestože velká část světových politiků opět nepředstavila opatření nutná pro efektivní snižování skleníkových plynů, je jasné, že pod drobnohledem veřejnosti již nebudou moci nadále vystupovat jako slaboši a spojenci fosilního průmyslu.
Česká republika by mohla rozhýbat obnovitelné zdroje energie, srazit zbytečný vývoz elektřiny a do roku 2030 pozavírat všechny uhelné elektrárny. To jsou exaktně propočítané možnosti. Místo toho musíme sledovat neustálé výmluvy, že u nás to nejde a že se musí snažit někdo jiný. Přitom energetickou soběstačnost našich obcí a domácností a zdravý vzduch za nás nikdo nevyřešit nemůže.
V brazilském městě Belém začal dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
Šéf OSN Guterres ocenil, že stále více financí proudí do obnovitelných zdrojů energie, ale zároveň kritizoval pokračující investice do fosilních paliv. Zdůraznil také socioekonomické důsledky globálního oteplování a vyzval k rychlé společné akci, aby se globální oteplování podařilo dostat pod 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.
Na konci projevu Guterres vyjádřil naději, že konference COP30 v Belému bude zlomem v boji proti klimatickým změnám a že sliby se promění v činy. Zdůraznil také potřebu konkrétního plánu pro pomoc chudším zemím při boji s důsledky klimatických změn.
Podle Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd jsou probíhající klimatické změny důvodem k obavám. „Čím vyšší budou teploty, tím horší budou následky. Klima zůstane i nadále proměnlivé, takže i u nás se ještě dočkáme i chladných podzimů a zim, ale teplotní extrémy budou narůstat a budou po sobě zanechávat stále větší škody,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24.
Podle klimatologa ignorování tohoto problému nijak nepomůže. „Jako lidstvo se s tím budeme muset vždy vypořádávat. V čase krizí se stává, že se lidstvo začíná odklánět od vědy a obrací se k jednoduchým řešením. A jedním z těch jednoduchých řešení je opustit snahu bojovat se změnou klimatu. Jediné, čeho tím dosáhneme, je, že nás ta změna tak jako tak dostihne, jen bude horší a také její následky budou horší,“ uvedl.
Současně vědec vidí, že se situace zhoršuje právě kvůli neochotě ji řešit. „Otočit nežádoucí vývoj se zatím nedaří. Musíme sledovat oba směry, mitigační (zmírňovací) a adaptační. Okno se nám zavírá, to je smutná pravda.“ Právě proto se dívá s opatrným realismem i na konferenci COP30 a možnosti, jaké na ní vlády mají: „Vzhledem k mezinárodní politické situaci a vzhledem k tomu, jak se ke změně klimatu postavila americká administrativa, bych pokládal za úspěch, aby se alespoň struktura této organizace a snahy omezení změny klimatu zachovaly. Byť se samotné snahy o stabilizaci změny klimatu zpomalí, s tím se asi musíme smířit,“ dodal.
Na úvod summitu s účastí asi tří desítek hlav států a vlád vystoupil také prezident pořádající země Lula da Silva. Ten mimo jiné prohlásil, že v boji proti klimatickým změnám nyní převažují sobecké a krátkozraké zájmy nad společným dobrem.
Čínský vicepremiér Ting Süe-siang vyzval světové vůdce k odstranění obchodních bariér a k posílení mezinárodní spolupráce, aby bylo možné dosáhnout globálních udržitelných cílů. „Měli bychom přeměnit klimatické závazky v činy,“ řekl. Poznamenal, že v čele by měly stát rozvinuté země, které by rozvíjejícím se státům poskytovaly podporu a technologie. Čína je největším producentem takzvaných skleníkových plynů, které k oteplování planety přispívají, do roku 2035 chce ale své emise snížit až o deset procent.
Britský premiér Keir Starmer v projevu řekl, že Spojené království zdvojnásobí úsilí v boji o ochranu klimatu, zároveň ale poznamenal, že chybí konsenzus v tom, jak globální oteplování omezit. Zdůraznil, že zelená politika přitom přináší oboustranné výhody. „Čím větší kolektivní ambice budou, tím větší pokrok v řešení klimatické krize učiníme a tím větší příležitosti vytvoříme,“ řekl.
V Belému je i britský princ William, který na konferenci jako následník trůnu zastupuje krále Karla III. „Žádný kout planety nezůstane nedotčen,“ varoval s tím, že se situace na Zemi nebezpečně blíží k bodu zlomu.
V Belému naopak chybí prezident Spojených států Donald Trump. Ten podle BBC uvedl, že na konferenci nepošle žádné vysoké americké představitele a možná vůbec žádnou delegaci, což ale podle prezidenta neznamená, že jednání bude torpédovat.
Velkým tématem summitu byl i brazilský program Tropical Forest Forever Facility (TFFF), jehož cílem je získat 125 miliard dolarů na ochranu tropických pralesů. Brazílie už oznámila, že přispěje jednou miliardou dolarů. Francouzský prezident Emmanuel Macron už ohlásil, že Paříž do fondu vloží 500 milionů eur. Tři miliardy dolarů pak chce podle informací Reuters do TFFF investovat Norsko. Naopak Británie uvedla, že veřejné peníze do TFFF nepošle, ačkoli iniciativu samotnou podpoří.
Zasedání COP30 se koná v rozhodující moment našeho boje proti změně klimatu. Čas, který máme na to, abychom potřebným způsobem jednali a zamezili nezvratným dopadům na lidstvo a přírodu, se rychle krátí. Vzhledem k tomu, že v letech 1990-2023 se čisté emise skleníkových plynů v EU snížily o 37 % - přestože ekonomika vzrostla o 68 % -, je EU i nadále přesvědčena, že postupuje správným způsobem, který ji umožní snížit do roku 2030 emise o 55 % a dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.
S potěšením mohu oznámit, že snížení emisí oproti roku 1990, které je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku Evropské unie, jenž na zasedání COP30 předložila, se pohybuje v rozmezí od 66 % do 72 %. EU je odhodlána provádět klimatická opatření. V boji proti změně klimatu je ale potřeba udělat mnohem více. Spoléháme na to, že všechny smluvní strany přijmou v oblasti klimatu rozhodná opatření, která budou zaměřena především na ochranu oceánů, biologickou rozmanitost a spravedlivou transformaci energetiky. Prostřednictvím Evropského paktu pro oceány si EU stanoví jako jeden ze svých největších úkolů řešení problematiky oceánů. Oceán je především společným statkem lidstva. A má-li před sebou lidstvo společný úkol, musí rozhodující roli při jeho řešení hrát multilateralismus.
Pokud jde o lesy, předseda Costa zdůraznil, že je třeba zintenzivnit mezinárodní spolupráci, zlepšit přípravu a prevenci a rychleji na dramatické situace spojené s lesními požáry reagovat. Evropa je jednou z nejvíce zalesněných oblastí na světě. Musíme naše lesy chránit a zvýšit jejich odolnost. Od Kalifornie až po Evropu představují dramatickou hrozbu lesní požáry. V Evropě byly tyto požáry v roce 2025 nejhorší za poslední desetiletí.
Zasedání COP30, které se konalo ve dnech 10. až 21. listopadu, se zúčastnily všechny smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Patřily mezi ně i EU a všechny její členské státy. Cílem EU bylo hrát v Belému ústřední úlohu při zintenzivňování celosvětového úsilí v oblasti klimatu. Dne 10. října Rada přijala také závěry o mezinárodním financování opatření v oblasti klimatu. Jedním z hlavních témat, na něž se zasedání COP30 zaměřilo, bylo provádění Pařížské dohody a posouzení aktualizovaných akčních plánů zemí v oblasti klimatu. Tyto plány, označované jako vnitrostátně stanovené příspěvky, jsou nedílnou součástí Pařížské dohody. Ta požaduje, aby každá smluvní strana informovala o svých opatřeních v oblasti klimatu po roce 2020 ve snaze přiblížit se cíli spočívajícímu v omezení nárůstu globálního oteplení na nejvýše 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Smluvní strany Pařížské dohody jsou povinny každých pět let informovat o svých vnitrostátně stanovených příspěvcích. Dne 5. listopadu 2025 schválili ministři životního prostředí zemí EU aktualizovaný vnitrostátně stanovený příspěvek na období do roku 2035. EU a její členské státy jsou smluvními stranami této úmluvy, která má celkem 198 smluvních stran (197 zemí plus Evropská unie).
O víkendu skončil globální summit ke změnám klimatu. Jednalo se již o 18. celosvětové setkání od roku 1994, kdy byla dohodnuta Rámcová úmluva o změnách klimatu s cílem omezit celosvětové emise skleníkových plynů. Většina ekologických i rozvojových nevládních organizací zhodnotila jednání velmi negativně.
Kumi Naidoo, globální ředitel Greenpeace, to okomentoval následovně: „Kde je potřebná naléhavost? Rychlost pokroku je extrémně pomalá. Neschopnost vlád najít společnou cestu, jak čelit této globální hrozbě, je neospravedlnitelná a neakceptovatelná. Mají částečně pravdu - průběh konference ze začátku nedával mnoho nadějí, že by mohlo dojít k nějaké dohodě. Ministři zůstali o celý den déle a nakonec se podařilo dohodnout balík opatření, na kterých se shodla naprostá většina necelé dvoustovky účastnících se států. Na jednu stranu důvod k oslavě - globální multilaterální proces na půdě OSN má své výsledky, pokračuje dál, státy se shodují na potřebě omezit emise a na pomoci rozvojovým zemím s adaptacemi na změny klimatu. Podobné mezinárodní procesy v minulosti dosáhly úspěchu v boji za záchranu ozónové vrstvy či omezení kyselých dešťů.
Zatímco u problému ozónové díry se prakticky jednalo o změnu využití plynů při chlazení, u změny klimatu se jedná o celosvětové omezení spotřeby uhlí, ropy a plynu - hlavní potravy zažívacího systému moderní civilizace. Omezení této naší závislosti se zatím moc nedaří. Od toho také kritika nevládních organizací. K novým závazkům v Kjótském protokolu se nepřipojila Kanada, USA či Rusko a stranou také stále zůstávají rozvojové země, včetně Číny a Indie.
Kvůli pomalosti mezinárodního klimatického vyjednávání však není nutno lámat hůl nad snahami o ochranu klimatu. Naději dává např. překotný rozvoj obnovitelných zdrojů. Množství nově zprovozněných zdrojů v USA, Evropě či Číně v posledních letech překračuje jakékoliv predikce. Navíc několik arabských států na konferenci ohlásilo velké investice do výroby elektřiny ze slunce. Možná, že není daleko doba, kdy arabští šejci budou místo stále nedostupnější ropy vyvážet energii získanou z pouštního slunce. Solární šejci z nich budou.
tags: #klimatický #summit #gratha #informace