Klimatický závazek Prahy: Cíle a plány na snížení emisí CO2

Zastupitelstvo hl. m. Prahy v červnu schválilo klimatický závazek Prahy s cílem snížit emise CO2 v metropoli o minimálně 45 % do roku 2030 a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050.

Rada hl. m. Prahy si uvědomuje, že se naše planeta nachází ve stavu klimatické nouze, a tedy i potřebu co nejrychleji zavádět opatření, která povedou ke stabilizaci množství skleníkových plynů v atmosféře. Ochrana klimatu je její politickou prioritou.

Závazek je v souladu se závěry zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN z října 2018, která uvádí, že pro dodržení limitu 1,5 °C je nezbytné snížit globální emise CO2 do roku 2030 o 45 % ve srovnání s rokem 2010, a do roku 2050 dosáhnout nulových emisí CO2.

Hlavní město Praha se připojilo k desítkám měst a obcí po celém světě, jako je například Londýn, Paříž, Hong-Kong či New York, které se obdobně rozhodly jít ve svých zemích příkladem v reakci na klimatické změny, a tím dát naději budoucím generacím.

Rada zároveň vyzvala městské části a organizace a firmy na území hl. m. Prahy, aby se připojily k plnění závazku Prahy, další města, aby přijala vlastní závazky, i vládu ČR, aby se začala změnami klimatu intenzivněji zabývat. Rada se obrátila také k občanům Prahy, aby svým chováním pomohli se splněním tohoto závazku.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

„Každý občan Prahy by měl svědomitě nakládat s prostorem, ve kterém žije, a zamyslet se nad tím, jak do svého života zavést opatření v reakci na vyhlášení klimatického závazku města. Nikdy není pozdě začít se snižováním produkce odpadu nebo vyšším využíváním městské hromadné dopravy na úkor osobních automobilů v centru města. Tak, aby se nám v Praze všem dobře žilo,“ uvádí Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Plány a strategie pro dosažení cílů

Konkrétní plán, jak závazku a cílů dosáhnout, bude obsahovat dlouhodobá Strategie dekarbonizace Prahy do roku 2050 a střednědobý Akční plán udržitelné energetiky a klimatu na období 2021 až 2030 (tzv. SECAP), který Praha připraví do poloviny roku 2020.

Některá opatření ve stručnější podobě již Praha má navržena v dílčích strategiích z nedávné doby, jakými jsou Plán udržitelné mobility, Územní energetická koncepce, Adaptační strategie na změnu klimatu či Program zlepšování kvality ovzduší.

Opatření, která bude nutné zavést, se budou promítat do strategického a finančního plánování rozvoje města v následujících letech. Opatření se budou týkat především oblasti zdrojů elektrické energie a tepla, udržitelné automobilové dopravy, nakládání s odpady, budov či nákupu a spotřeby výrobků. Nedílnou součástí jsou i adaptační opatření na změny klimatu.

Zavedení principů environmentálního účetnictví umožní vyčíslit vliv rozpočtu hl. m. Prahy a jeho dílčích položek na uhlíkovou stopu. Výdaje na obnovu a rozvoj městského majetku tak budou před schválením v budoucnu posuzovány z hlediska dopadů na emise CO2.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

V oblasti automobilové dopravy, jakožto zásadního zdroje emisí, je cílem zajistit do roku 2030 více než poloviční snížení dopravních výkonů automobily se spalovacími motory na konvenční paliva.

„Praha chce být zdravou metropolí 21. století a zavázala se k tomu například v Plánu udržitelné mobility, schváleném Zastupitelstvem hlavního města Prahy v květnu 2019. V plánu je 242 konkrétních opatření, která postupným zaváděním přispějí k celkovému zklidnění dopravy ve městě, rozvoji elektromobility a snižování uhlíkové zátěže.

„V současné době prověřujeme v rámci pilotního projektu možnost vytvoření nabíjecích stanic pro elektromobily na lampách veřejného osvětlení.

Město také zavede přísné požadavky na uhlíkovou stopu při nákupu výrobků a služeb včetně dodávek elektrické energie a tepla. Nutností je změnit pravidla nákupu elektrické energie pro potřeby města i všech jeho podřízených organizací tak, aby vyvolala výstavbu nových výrobních kapacit využívajících obnovitelné zdroje energie. Cílem je pokrýt z obnovitelných zdrojů alespoň polovinu současných i budoucích potřeb města do roku 2030.

S plánováním a přípravou těchto opatření a rozhodnutí bude Radě pomáhat Komise pro udržitelnou energii a klima, kterou Rada hl. m. Prahy zřídila usnesením 20. 5. 2019.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Klíčové oblasti Klimatického plánu hl. m. Prahy

Realizace Klimatického plánu hl. m. Prahy během následujících deseti let počítá se snížením objemu produkovaných emisí oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010. Strategický dokument vznikal déle než rok v rámci několika pracovních skupin pod záštitou náměstka primátora Petra Hlubučka.

„Aby Praha zůstala dobrým místem pro život všech Pražanů, a zároveň byla atraktivním místem pro business a investory, musíme zlepšit náš přístup k ochraně klimatu a životního prostředí v Praze. Klimatický plán navrhuje způsoby, jak přístup města změnit ve čtyřech klíčových oblastech, které mají dopad na čistotu životního prostředí v Praze, ale i na kvalitu života jejích obyvatel a podmínek pro rozvoj podnikání,“ uvádí Petr Hlubuček a pokračuje: „Nyní jsou navíc i vhodné podmínky z hlediska financování těchto, často velmi nákladných, projektů. Počítáme, že se hlavní město masivně zapojí do dotačních programů na národní i evropské úrovni. “

Životní prostředí v našem městě je pro nás klíčovou prioritou. Slíbili jsme již dříve, že do roku 2030 snížíme emise o 45 % a snažíme se jít příkladem i dalším městům. Jednoznačně jsme se přihlásili také k Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal). Nyní pokračujeme schválením klimatického plánu, který obsahuje konkrétní kroky k dosažení stanovených cílů. Ty povedou nejen ke snížení emisí CO2, ale také zdravotně škodlivých oxidů dusíku a dalších emisí ve městě. To znamená čistší vzduch pro lidi a méně nemocí, jako například astma u dětí. Díky sníženému využívání fosilních paliv se také posílí naše energetická soběstačnost a omezí financování nejrůznějších nedemokratických režimů, včetně těch podporující terorismus,” říká primátor hl. m.

„Jedním ze zásadních nedostatků, který Praze brání účinně snižovat množství produkovaných emisí na jejím území, je nedostatečné vytváření příležitostí pro zapojení samotných občanů. Praha už v červenci 2019 přijala Klimatický závazek pro rok 2030, ve kterém se zavázala k takové politice ochrany životního prostředí, která povede k co nejrychlejšímu snižování uhlíkové stopy města. Tento závazek dopodrobna rozpracovala Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima.

„Čelíme několika současně probíhajícím procesům. Významné urbanizaci, stěhování lidí do měst, stárnutí obyvatelstva, klimatické změně a technologickým změnám. To vše směřuje společnost k hledání nových řešení. V našem klimatickém plánu není důraz pouze na tzv. Technooptimismus, ale právě na komplexní přístup k tvorbě města. Města, ve kterém se bydlí, pracuje i rekreuje. Z hlediska udržitelnosti Prahy je důležité snažit se na všech rozhodovacích a plánovacích úrovních o město, které svým obyvatelům poskytuje životní prostor v polyfunkčním, přiměřeně hustém městě krátkých vzdáleností, které tímto uspořádáním minimalizuje rozsah pohybů, uspokojuje co nejvíce potřeb svých obyvatel na jednom místě a tím snižuje ekologickou zátěž města jako celku,“ vysvětluje náměstek primátora hl. m.

„Musíme mít jasnou vizi a plán, jak zlepšovat životní prostředí v místě, kde žijeme. Jedním z důležitých cílů je proměna dieselové autobusové flotily Dopravního podniku hlavního města Prahy, aby většina dopravních prostředků byla bezemisní nebo alespoň nízkoemisní. Vede to nejen ke snížení znečištění ovzduší, ale také k zásadnímu snížení hluku pro okolí. Taková vozidla jsou komfortnější i pro samotné cestující a zvyšují atraktivitu městské hromadné dopravy jako takové. Mým cílem je, aby DPP byl vlajkovou lodí mezi dopravními podniky v České republice a využíval moderní technologie 21. století. Praha si zaslouží být městem, ve kterém autobusové výkony v rámci MHD zajistí moderní tichá vozidla na alternativní pohony.

„Klimatický plán je velice ambiciózní dokument, jehož plnění a konkrétní kroky zlepší život občanům ve městě. Mnoho z témat máme již rozpracováno a postupně je realizujeme již nyní. Jedná se o synergický efekt při obnově veřejného osvětlení a budování elektronabíječek, snižování energetické náročnosti systému veřejného osvětlení, ale i městských budov a poté i pilotní projekty výroby elektrické energie na městských budovách,” shrnuje radní hl. m.

„Klimatický plán do roku 2030 je výsledkem práce expertů na ochranu klimatu, obnovitelné zdroje energie a úspory, cirkulární ekonomiku, udržitelnou mobilitu a adaptaci na klimatickou změnu. Plán využívá nejmodernějších přístupů a technologií a ukazuje cestu, jak transformovat Prahu v klimaticky odpovědnou metropoli. Bere v úvahu i očekávané změny životního stylu a dalších budoucí trendy. Cíl snížení emisí CO2 o 45 procent do 2030 je splnitelný a investice se Pražanům vrátí nejen ve zlepšení kvality života , ale i ekonomicky. Rozhodnutí o dekarbonizaci Prahy přichází v momentě, kdy cena povolenky na emise skleníkových plynů EU ETS vystoupala na historické maximum 50 EUR/ za tunu, což je více než příznivé prostředí k dekarbonizaci,“ dodává Martin Bursík, předseda Komise Rady hl.m.

Konkrétní cíle v klíčových oblastech

• Udržitelná energetika a budovy: Snížení spotřeby tepla a plynu o 15 %, až 60% snížení emisí CO2 u dodávek elektřiny a tepla. Až 23 tisíc budov bude osazeno solárními a kogeneračními zdroji elektřiny.
• Udržitelná mobilita: Výstavba sítě dobíjecích stanic pro elektromobily (10 tisíc jednotek), snížení spotřeby fosilních paliv o 18 % do roku 2030.
• Cirkulární ekonomika: Předcházení vzniku odpadu, výstavba bioplynové stanice, zvýšení podílu vytříděného odpadu na 65 % v roce 2030.
• Adaptační opatření: Výsadba až 1,5 milionu nových stromů, výměna nepropustných ploch, renovace parků, instalace pítek a mlžítek.

Strategie Adaptace hl. m. Konečně v oblasti adaptačních opatření má město již od roku 2017 schválenou Strategii Adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, ze které vychází a na jejíž doposud realizované úspěšné projekty modré a zelené infrastruktury dále navazuje. V rámci současného Implementačního plánu počítá s vysazením až 1,5 milionu nových stromů napříč městem, výměnou řady asfaltových a betonových nepropustných ploch, i dalšími renovacemi a renaturalizacemi pražských parků a zelených prostranství. Pro lepší péči o zelenomodrou infrastrukturu města jsou připravovány závazné dokumenty Standardy hospodaření s dešťovou vodou a Standardy péče o uliční stromořadí. Počítá se i s instalací pítek a mlžítek v ulicích, projekty vegetačních střech a jiné vertikální zeleně, s ozeleňováním pražských vnitrobloků, zakládáním a revitalizací vodních ploch a toků a dalšími opatřeními. Úspěšnost projektů je měřena řadou indikátorů, a každoročně vyjádřena v souhrnné infografice klimatického štítku města, tzv.

Nebuďme lhostejní k prostředí, ve kterém žijeme. Praha má teď šanci stát se lídrem v boji za ochranu klimatu. Jsme rozhodnuti ji nepromarnit. Proto představujeme Klimatický plán hl. m. Praha se podílí na celkové energetické spotřebě České republiky z 10 %. Měla by se snažit vyvázat ze závislosti na externích dodávkách energie z fosilních zdrojů, a plně zaměřit svou pozornost na vlastní výrobu z obnovitelných zdrojů. Bohatý fond budov v tom může sehrát důležitou roli. Jakými kroky toho můžeme dosáhnout? Praha má k dispozici kvalitní síť veřejné dopravy a skýtá i další možnosti pro přepravu jinými způsoby než pomocí osobních automobilů. Měla by sledovat moderní trendy a nezaspat dobu. Modernizace současných tras, podpora cyklo-infrastruktury a dostupná síť dobíjecích elektrostanic - jaké další způsoby se ohledně dopravy nabízejí? Praha může sehrát klíčovou roli v tom, aby se odpady měnily na zdroje. Měla by se soustředit na to, aby se vzniku odpadů předcházelo a aby produkty a materiály kolovaly v dlouhotrvajících cyklech, bez ztráty hodnoty. Cirkulární ekonomika je v podstatě typem životního stylu. Jak se může tento způsob přemýšlení stát součástí života v metropoli? Praha, stejně jako ostatní metropole, funguje jako tepelný ostrov. Z asfaltových a betonových povrchů sálá teplo i v noci, jejich teplota je znatelně vyšší než přilehlých zelených ploch. Veškerá dešťová voda je rychle odvedena z města a svedena do kanalizace. Suché plochy a parné dny znepříjemňují život obyvatelům a mají negativní vliv na zdraví. Existují ale opatření, jak tyto efekty aspoň částečně napravit a získat zdravější, modřejší a zelenější místo k životu. Jak toho lze dosáhnout pomocí adaptace?

tags: #klimaticky #zavazek #prahy #cíle

Oblíbené příspěvky:

• Jak recyklovat tiskový filament
• Studie o emisích Invi Horak
• Význam recyklace papíru
• Rodičovská odpovědnost a judikatura
• Efektivní likvidace směsného odpadu