Klimatické Oblasti MT3 a CH7 Žďár nad Sázavou: Charakteristika

15.03.2026

Správní obvod obce s rozšířenou působností Žďár nad Sázavou se nachází v severovýchodní části Kraje Vysočina a na severu hraničí s Pardubickým krajem. Na severu sousedí s ORP Hlinsko, na severovýchodě s ORP Polička, na východě s ORP Nové Město na Moravě, na jihu s ORP Velké Meziříčí, na jihozápadě s ORP Jihlava a na západě s ORP Havlíčkův Brod a ORP Chotěboř. Na území se nachází 48 obcí, což je průměr v rámci kraje. Ve městech Svratka a Žďár nad Sázavou žije kolem 55 % obyvatelstva správního obvodu.

Do Žďáru nad Sázavou - jádra ORP - se radiálně sbíhá několik silnic, z nichž dvě jsou silnicemi I. třídy. Silnice č. I/37 protíná území ORP ve směru JV-SZ a směřuje z D1 (Velká Bíteš) do Hradce Králové.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území obce s rozšířenou působností do tří klimatických oblastí. Průměrné roční srážky se pohybují mezi 700 mm na jihu a 800 mm na severu oblasti, z toho spadne cca 60 % v letním a 40 % v zimním období, množství srážek je však v jednotlivých letech značně proměnlivé, v suchých spadne 50 % a ve vlhkých naopak 150 % dlouhodobého průměru.

Charakteristika Klimatických Oblastí

Oblast MT3: se vyznačuje létem krátkým, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým. Přechodné období je normální až dlouhé s mírným jarem a mírným podzimem.

Oblast CH7: se vyznačuje létem velmi krátkým až krátkým, mírně chladným a vlhkým. Přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem.

Čtěte také: O Quittově klasifikaci podnebí

Geomorfologické a Geologické Poměry

Křižanovská vrchovina je plochá vrchovina tvořená krystalickými břidlicemi a vyvřelinami. Plochý povrch je rozřezaný hlubokými údolími vodních toků. Nejvyšším bodem je Harusův kopec (740,8 m n. m).

Hornosázavská pahorkatina je členitá pahorkatina tvořená krystalinikem a zbytky křídových a neogenních usazenin. Křídové usazeniny vystupují zejména v prolomu Dlouhé meze, v prolomu Jihlavsko-sázavské brázdy se nacházejí zbytky neogenních usazenin. Plochý povrch se sklání k severu.

Hornosvratecká vrchovina je členitá vrchovina tvořená krystalickými horninami s ostrůvky křídových usazenin. Celek tvoří rozsáhlé území s vyklenutým povrchem, prořezané hluboký údolím řeky Svratky a jejích přítoků. Údolí Svratky u obce Štěpánov je prolomem.

Geologické složení zájmového území je velmi rozmanité. Jedná se o území, které obsahuje několik geologických jednotek severovýchodního okraje centrální části Českého masívu konsolidovaných koncem paleozoika variským vrásněním. Jihozápad oblasti náleží strážeckému moldanubiku, severovýchod zaujímá svratecké krystalinikum.

Téměř celé strážecké moldanubikum, které je křídelským zlomem rozděleno na dvě kry, náleží pestré skupině moldanubika. Svratecké krystalinikum zaujímá severovýchodní část zájmového území. Krystalinikum tvoří dvojslídné středně až lepidoblastické ruly, migmatity a červené ortoruly, střídající se s vložkami jemnozrnných rul, amfibolitů usměrněných SZ - JJV směru a skarnů často s vložky železných rud (okolí Kadova a Odrance - dobýváno ve středověku), vzácněji s vložkami vápenců, elánů či skarnů.

Čtěte také: Kvalita hroznů a klima

Na území ORP se primárně vyskytují půdní typy: kambizem, pseudoglej, glej, stagnoglej a luvizemě. Kambizemě se na území vyskytují nejvíce (tvoří základ půdního složení), v zářezech vodních toků, údolnic a prohlubní se nacházejí zvodnělé lokality pseudoglejů, glejů a stagnoglejů.

Celková rozloha svazku obcí je 46 444,9 ha.

Čtěte také: Zásobování vodou v kontextu klimatické změny

tags: #klimatické #oblasti #MT3 #a #CH7 #Žďár