Předmětem veřejné zakázky SEZ - Koksovna Jan Šverma, společnosti OKK Koksovny, a.s., sanace nesaturované zóny I. etapa je provedení činností dle projektové dokumentace s názvem Sanace v areálu Koksovny Jan Šverma společnosti OKK Koksovny, a.s. - sanace nesaturované zóny I. ETAPA, zpracované společností G-Consult v červnu 2019, která je přílohou č. 6.
Mezi další činnosti patří navazující doprůzkum kontaminace zemin nesaturované zóny a dále některých stavebních konstrukcí včetně koksárenské baterie č. 7 a vypracování projektu II. ETAPY sanace. Také projekt Ochranného sanačního čerpání pro II. ETAPU je součástí zakázky.
Číslo odpadu dle číselníku NIPEZ je 90500000-2, s názvem "Služby související s likvidací odpadů a odpady". Hlavní místo plnění je Moravskoslezský kraj.
V současnosti tvoří OKK Koksovny, a.s. jeden provoz na území města Ostravy - koksovna Svoboda. Koksovna Svoboda má dnes čtyři koksárenské baterie (č. 7, 8, 9 a 10) - celkový počet komor je 210 (50+54+50+56). Kapacita komor je přibližně 15±0,5 tun koksu, výrobní cyklus trvá přibližně 32 až 34 hodin.
Koksovna je svým pěchovaným provozem zaměřena především na výrobu slévárenských koksů. Pro všechny druhy slévárenského koksu je zde používáno ostřidlo z vlastní výroby. Roční produkce koksovny Svoboda je v současnosti přibližně 800 tis. OKK Koksovny, a.s.
Čtěte také: Koksovna a její vliv na produkci odpadů
Proces výroby koksu probíhá v koksovacích komorách. Vybrané druhy kvalitních koksovatelných uhlí jsou nejprve smíchány v určitém poměru do uhelné vsázky, která je následně rozemleta a poté transportována do uhelných věží. vsázka je z uhelných věží odebírána pěchovacím strojem ve kterém je udusána do velkých uhelných hranolů.
Takto stlačený uhelný blok je horizontálně pomocí tzv. sázecí desky vsunut do komory koksárenské baterie, kde je blok zahříván bez přístupu vzduchu nepřímým způsobem (termická pyrolýza) prostřednictvím topných stěn koksovacích komor. Potřebné teploty pro koksování cca 1 150°C se dosahuje v topných stěnách spalováním technicky čistého koksárenského plynu.
Uhelný hranol se postupně celý karbonizuje a mění na koks v průběhu koksovacího cyklu, který trvá 32 až 34 hodin. Hotový žhavý koks je vytlačen prostřednictvím výtlačného stroje přes koš vodícího vozu na korbu hasicího vozu. Hasicí vůz tento horký koks přiveze pod hasicí věž, kde dojde ke gravitačnímu schlazení koksu vodou.
Uhašený koks je hasicím vozem vyklopen na koksovou rampu, z které je pak dávkován na pásový dopravník vedoucí do hrubé třídírny koksu. Zde je provedeno roztřídění a nakládka slévárenských koksů do železničních vozů nebo kontejnerů. Vysokopecní koks a technologické koksy jsou transportovány pásovou dopravou ( po průchodu hrubou třídírnou) na jemnou třídírnu koksu, kde dochází k zrnitostnímu rozdělení na vibračních třídičích a dotřiďovačích koksu.
Při výrobě koksu vzniká celá řada vedlejších produktů, které jsou významnou surovinou pro chemický průmysl. OKK Koksovny, a.s. se sídlem Koksární 1112, Přívoz, PSČ 702 24 Ostrava, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 740, IČO: 47675829, DIČ: CZ47675829. Společnost OKK Koksovny, a.s.
Čtěte také: Přehled druhů křemene
Stará ekologická zátěž v oblasti tzv. "bývalé Ostravsko-karvinské koksovny" v Orlové předpokládá její dekontaminaci s přihlédnutím k faktu, že se nachází v oblasti s hornickou činností, kde může docházet k poklesu území. Areál bývalé Ostravsko-karvinské koksovny (OK-koksovny) se nachází asi 1000 m jižně od okraje zástavby města Orlová v okrese Karviná.
V roce 1898 byla započata výstavba koksovny Lazy společností Kamenouhelné závody Orlová-Lazy patřící bratrům Gutmanovým. Do provozu byla uvedena první skupina koksových baterií společně s úpravnou, kotelnou, elektrárnou, lanovou dráhou k dolu Nová jáma (dnes závod Lazy) a koksochemií zahrnující kondenzaci dehtu, čpavkárnu, naftalénovou pračku a benzolku.
Po znárodnění v roce 1951 (samostatný podnik OKR) probíhá rekonstrukce prádla, ruší se elektrárna a zřizují se nové mechanické dílny na místě elektrárny. Je uzavřen okruh závadných fenol-čpavkových vod přes odpadní nádrže s možností úpravy cizího surového uhlí. Výrobním programem byl vysokopecní koks a otopový koks.
V roce 1958 byla zahájena přestavba koksovny. Byla postavena smolná baterie na výrobu smolného koksu, který byl využíván k získání anodové hmoty pro elektrody na výrobu hliníku. Hlavní objem výroby byl odebírán ZSNP, n. p., Žiar nad Hronom. Jednotlivé provozy koksovny byly průběžně zastaveny v roce 1967. Současné využití území je nevýznamné, po stránce estetické a funkční je ve špatném stavu. Lokalita je v oblasti vlivů důlní činnosti.
Na základě mapy poklesových izolinií lze předpokládat, že v důsledku dobývání v letech 1994-2010 dojde na zájmové ploše k poklesům v rozsahu 1-5 m. Po proběhlých poklesech se kontaminovaná zemina nedostane do vlivů podzemní vody, a tudíž nebude docházet k vyluhování a šíření znečišťujících látek mimo zájmovou lokalitu.
Čtěte také: Ohrožené děti a znečištění ovzduší
V prostoru OK-Koksovny se nachází nepravidelně situovaný porost listnatých stromů a keřů z náletu. Část plochy je zamokřena. Potenciální škodliviny byly vytipovány na základě dostupných informací o dříve provozovaných činnostech a používaných technologiích.
Pro stanovení úrovně kontaminace horninového prostředí v areálu bylo provedeno srovnání zjištěných koncentrací s legislativními předpisy ("Kritéria znečištění zeminy a podzemní vody, příloha zpravodaje MŽP ČR č. 8/1996 "). Pro značnou obsáhlost není možné uvést na těchto stránkách tabulkový přehled kontaminace v zeminách, v podzemní vodě, ani posouzení vlivu kontaminace území na vegetaci.
Zahrnoval provoz benzolky, síranky, zásobníky smoly, trubkovou pec, nádrž odpadních vody, zásobníky pracího oleje, podzemní zásobníky dehtu, chladiče ( oleje, plynu), plynojem. Převažující kontaminace -PAU, BTX, fenoly, NH4, Hg, As, Pb, podružně CIAU. Rajon A je silně kontaminován, znečištění se projevuje do hloubky 2 m. S ohledem na bezprostřední styk s polohami kolektorského materiálu typu hlušiny přechází kontaminace do vody. Uvolňování není kontinuální, ale má charakter rázů v závislosti na atmosferických podmínkách.
Zahrnoval provoz baterií, a to v severní části smolných, v jižní části klasických koksových. Mezi nimi byla uhelná věž, hrubá čistírna, hasící věž a objekt laboratoří. Převažující kontaminace -PAU, BTX, fenoly, NH4. Plocha rajonu B je znečištěna převážně do hloubky 1 m. Znečištěn je především materiál navážky typu hlušinové, ale i hlinité navážky.
Zahrnoval především provozy úpravy ( třídírna, mlýny, prádlo), dále objekt staré remize a sklady. Převažující kontaminace - NEL, BTX, CIAU, zprostředkovaně PAU. Plocha rajonu C je znečištěna do hloubky dvou metrů. Fakt, že povrch miocénu se nachází v malé hloubce (vesměs od 3 m), způsobuje, že znečištění zeminového profilu nezasahuje do větších hloubek.
Zahrnoval především obslužné provozy, dílny, požární zbrojnici, kovárnu, rozvodnu, šatny, koupelny, novou remizu, částečně zde zasahuje chemický provoz (malá nádrž odpadních vod, benzolové pračky). Převažující kontaminace -NEL, BTX, PCB, CIAU, zprostředkovaně PAU. Plocha rajonu D je znečištěna převážně v hloubce 1-2 m, nicméně celkový charakter znečištění je z hlediska plošného rozložení stabilnější a vertikálně vyrovnanější.
Rajon E -prostor mezi rajonem D a rybníkem Taliankou, znečištěný do hloubky jednoho metru. Jedná se o projev splachů od koksovny a nelze také vyloučit i atmosferický spad.
S ohledem na dlouhou dobu, která uplynula od likvidace koksovny, lze předpokládat, že došlo k relativní stabilizaci znečištění v hodnoceném areálu. Filtrační vrstva hrubozrnných navážek je za 30 let promyta a neobsahuje již významná ložiska kontaminace, která by byla permanentně vyluhována, a z nichž by se znečištění šířilo dále.
Znečištění je vázáno především na méně propustné hlinitojílovité materiály, které nejsou v tak intenzivním styku s vodou jako svrchní vrstva filtrační. Po navrtání znečištěných vrstev došlo k místnímu porušení rovnováhy a k vyloužení obnaženého znečištěného materiálu do vody, pomalu se akumulující ve vrtu, takže koncentrace zjištěné v analýze rizika staré ekologické zátěže zpracované akreditovanou laboratoří DPB Paskov jsou spíše záležitostí lokálního vyluhování v tom kterém místě, a nelze je generalizovat na celou lokalitu nebo její příslušnou část.
Po zrušení a demolici koksovny bylo území překryto hlušinou a stavební sutí. Stavební a suťový materiál překrývá pod současným povrchem ložiska velmi intenzivně kontaminovaného materiálu. Krycí vrstva není nositelkou hlavního podílu kontaminace a slouží jako ochranná izolační vrstva před ovlivněním širšího území silně kontaminovaným podložím.
V podloží se vyskytují miocenní jíly, které fungují jako bazální izolátor. Případným zásahem do tohoto 30 let starého a relativně stabilního systému se patrně zvýší riziko ohrožení sídelního útvaru Staré Orlové.
Z těchto důvodů je nutné realizovat rekultivační záměr podle metod asanačně rekultivačních prací na poddolovaném území v Ostravsko-karvinském revíru. V rámci úprav povrchu terénu je nutné odstranit z území černé skládky, pro sanaci depresí je možné použít hlušinu z Dolu Lazy, což je běžný výplňový materiál poklesového území, a následné převrstvení těchto ploch kulturními vrstvami půdy s osázením dřevinami (autochtonní druhy).
Cílovou kulturou je les se zařazením do kategorie lesů ochranných. Plochy, které jsou již osídleny ruderální vegetací, zůstanou bez zásahu, pouze s odstraněním suchých či nemocných dřevin (tzv. probírka).
Dalším důležitým krokem je provedení detailnějšího monitoringu chemismu a vydatnosti "Lazecké stružky" s důrazem na srážkově vydatnější období. Pokud se prokáže riziko vyplavování kontaminace z rajonu A, který je nositelem největšího znečištění s následkem zhoršení parametrů povrchového toku ( NV 171/92 Sb.), bude možno situaci řešit před vlastní rekultivací buď překrytím plochy chemie a okolí uhelné věže vrstvou nepropustné zeminy, nebo v odtokové linii rajonu "A" (délka 70 m) realizovat nepropustnou bariéru (larseny) do nepropustného podloží (kolem 6,5 m). V rámci tohoto monitoringu by bylo možno po doporučení KHS provést v letních měsících odchyt ryb z Lazecké stružky a Taliánky a sledovat mutagenitu.
Tento způsob obnovy a ochrany krajiny můžeme přiřadit k ekologicky přijatelným způsobům rekultivace a revitalizace, tzn. k likvidaci biologickou metodou, kterou řadíme k méně ekonomicky náročným. Využívá se poznatků z biodegradace zeminy v oblasti Koksovny Karolína v Ostravě, která je značně finančně, ale i časově náročná.
DPB Paskov zpracoval analýzu rizika znečištěného horninového prostředí lokality bývalého závodu Koksovny Lazy s cílem stanovit míru rizika z působení staré ekologické zátěže na zdraví lidské populace a pro jednotlivé složky životního prostředí, stanovení rozsahu nezbytně nutné sanace a určení cílových sanačních limitů pro jednotlivé rizikové kontaminanty se zřetelem na plánované využití území.
Fond národního majetku nechal zpracovat oponentní posudek analýzy rizik u fy AQ-test, s. r. o., Ostrava. Z oponentního posudku vyplynulo vyhodnocení, že kontaminace zemin, podzemní vody a půdního vzduchu uvedenými látkami může ohrozit lidské zdraví v případě pobytu osob na uvedeném místě (pracovníci při rekultivačních pracích). K překročení přijatelného rizika pro osoby může dojít především v případě PAU a arsenu.
Oponenturou bylo doporučeno provedení rekultivace celého území s minimálním zásahem do stávajícího půdního krytu s doporučením dlouhodobého monitoringu. Fond národního majetku požádal na základě oponentury DPB Paskov o doplnění závěrečné zprávy a upřesnění výsledků analýzy rizika staré ekologické zátěže, která byla zpracována v listopadu 2000. Doplněná závěrečná zpráva vycházela z oficálního podkladu, který poskytl OKD, a. s. Důl Lazy, o. z. - mapa izokatabáz z předpokládaného dobývání od roku 1999 do vydobytí zásob (rok 2020), zpracovaný v lednu 1999 OKD, IMGE, o. z.
Na základě zpracovaného Komplexního řešení území Lazy-sever a doplněné závěrečné zprávy analýzy rizika staré ekologické zátěže je zřejmé, že se prostor bývalé Koksovny po vydobytí zásob nedostane pod hladinu vody. Současně je v tomto dokumentu navržen rozsah sanačních prací. technik povolování a zahlazování následků hornické činnosti, OKD, a.
Provoz koksovny, kromě výroby chemických produktů jako je koksárenský plyn, benzol, dehet a další, používá ke své činnosti velké množství chemických látek a směsí. Je to hlavně chemická část koksovny, která má za úkol vyčistit koksárenský plyn a zpravovat odpadní vody z celého provozu. Při této činnosti se ročně spotřebují stovky tun kyseliny sírové, hydroxidu sodného a řada dalších chemikálií. Nakupují se rovněž nebezpečné chemické směsi, které ke své činnosti používá zejména elektro a strojní údržba.
V roce 2006 schválil Evropský parlament Nařízení č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (dále jen REACH) a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (dále jen ECHA), který nabyl platnost 1. 6. 2007. Dále pak 20. ledna 2009 vešlo v platnost Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Jeho hlavním cílem je mimo jiné vytvoření jednotného mezinárodního systému, který zajistí vysokou ochranu lidského zdraví a životního prostředí, volný pohyb látek, směsí a předmětů.
Příkazem Generálního ředitele TŽ, a.s. byl následně jmenován tým pro implementaci REACH. Pro koksovnu to znamenalo zajistit identifikaci látek, podléhajících tomuto nařízení. Dále pak tyto předregistrovat v termínu od 1. 6. do 1. 12. 2008, resp. provést jejich registraci v roce 2010.
Předregistrován, byl koksárenský plyn. Tento vedlejší produkt výroby koksu byl klasifikován jako vysoce hořlavý, toxický, karcinogenní a mutagenní. V roce 2010 byl zaregistrován síran amonný. Tento vzniká vypíráním amoniaku z koksárenského plynu a amoniaku uvolněného z fenolčpavkové vody zředěnou kyselinou sírovou. Používá se jako zemědělské hnojivo, případně jako meziprodukt pro další výrobky. Tato látka nebyla klasifikována jako nebezpečná.
V témže roce pak byly zaregistrovány vysokoteplotní černouhelný dehet a surový koksárenský benzol a to jako izolované meziprodukty - přepravované (jsou přepravovány nebo dodávány k další výrobě nebo syntéze). Dehet vzniká z dehtového kondenzátu z koksárenského plynu oddělením od vody a benzol se získává vypíráním z koksárenského plynu na benzolových pračkách pracím olejem a následnou destilací na odháněči benzolových par. Oba dva produkty jsou železničními cisternami expedovány k odběratelům.
Dále pak byla zaregistrovaná kyselina sírová jako izolovaný meziprodukt - na místě (výroba a syntéza jiných látek z tohoto meziproduktu se uskutečňuje na stejném místě). Registrace zmíněných látek jako meziproduktů umožnila předložit při registraci méně povinných informací, bylo však nutné vystavit potvrzení (doložení), že látka se vyrábí anebo používá za tzv. „Přísně kontrolovaných podmínek“.
Znamená to mimo jiné například, že látka je přísně kontrolována pomocí technických prostředků během celého životního cyklu, že jsou využity procesní a kontrolní technologie pro minimalizaci emisí a následného působení látek a že s látkou zachází pouze řádně vyškolení a pověření zaměstnanci.
Třinecké železárny, podobně jako další výrobci stejných chemických látek využily možnost účasti v konsorciích, což přispělo k získání dat a podkladů pro vypracování registrační dokumentace a snížení nákladů na registraci prostřednictvím společného předložení technické dokumentace. Náklady na registraci se pohybovaly v řádech statisíců Eur.
Pro používání nebezpečných chemických látek platí řada přísných opatření. Bezpečnostní list (dále BL) provází chemickou látku či směs po celou dobu její životnosti. BL obsahuje informace a pokyny pro první pomoc, bezpečnou manipulaci, pokyny pro bezpečné nakládání s látkou (záleží, co zvolíte, ale přípravek je spíš termín pro biocidy), bezpečné skladování a také pokyny pro likvidaci zbytků látky a obalu. V současné době dochází k výměně BL za ty, jež jsou zpracovány podle CLP (dříve podle Českého chemického zákona č. 350/2011 Sb.). BL musí být vždy aktuální.
Pro zacházení s chemickými látkami klasifikovanými jako toxické, žíravé, karcinogenní nebo mutagenní musí být zpracována „Písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci“ s těmito chemickými látkami. Text pravidel je před vydáním projednán s orgánem veřejného zdraví - Krajskou hygienickou stanicí. Všechny obaly, originální i náhradní, všechny dveře uložišť a místa, kde se chemické látky mohou nacházet, pak musí být opatřeny barevnými piktogramy, označujícími nebezpečnost těchto látek a směsí.
Z výše uvedeného vyplývá, že zpřísňování Evropské, potažmo národní legislativy je jistě krokem vpřed na poli bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků, kteří nakládají s chemickými látkami, anebo s nimi mohou přijít do styku. Obsahuje rovněž velmi přísné preventivní úkony k zabránění úniku těchto látek a bezpečnému zpracování odpadu. Toto vše obnáší nemalé náklady na zajištění všech požadovaných aspektů a velmi přísně vedenou administrativu v této oblasti.
Poslední kontroly na dodržování těchto podmínek ukázaly, že provoz VK Koksochemická výroba legislativu dodržuje a na bezpečnost svých pracovníků a životní prostředí dbá velmi pečlivě.
V Radvanicích loni výrazně ubylo dní, kdy hodnoty polétavého prachu ve vzduchu překračovaly denní limity. Lépe se ale dýchalo v celé Ostravě a okolí. Za poslední zimy téměř bez smogu na Ostravsku může i změna klimatu. Koksovna v Přívoze chystá projekt odsávání emisí.
Je to rekord. Tak málo dní, kdy byly překročené limity prachu v ovzduší v Radvanicích ještě meteorologové nezaznamenali. Až loni. Podle zákona může být limit hrubých prachových částic ve vzduchu, označovaných jako PM10, překročený 35 dní v roce - v Radvanicích to bylo loni „jen“ šestnáct dní. V minulosti šlo o mnohem vyšší čísla, například před třemi lety to bylo 58 dní a v roce 2015 téměř sto dní.
V oblasti, která je dlouhodobě nejznečištěnější v Česku, to bylo podle místních cítit. Lidem se ale v roce 2023 dýchalo lépe v celé Ostravě a okolí. Svou zásluhu na tom má i klimatická změna.
Starosta Radvanic a Bartovic Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), který je také městským radním pro životní prostředí, vnímá, že se v obvodu lépe dýchá a přičítá to právě situaci v huti Liberty. „Ukazuje se, že samotný útlum má velice významný vliv na zlepšení životního prostředí. Kdyby tam stála moderní ocelárna, kterou různí majitelé huti slibují posledních třicet let, tak bychom měli čistší ovzduší,“ míní.
Že je huť velkým zdrojem znečištění vzduchu v Radvanicích potvrdili meteorologové v roce 2021, kdy podrobně zkoumali, co konkrétně stojí za špinavým ovzduším v Ostravě. Odborníci při unikátním výzkumu zkombinovali několik metod. Vzorky při měření ovzduší odebírali celý rok každý třetí den, častěji v zimním období. Kromě toho sledovali také koncentrace znečišťujících látek v půdě a na povrchu silnic.
tags: #koksovna #druhy #odpadu